Projekt CARE (CArdiac Risc Evaluation) – prevence kardiovaskulárních onemocnění u zaměstnanců velké nemocnice: první výsledky

Souhrn

Úvod: Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou stále nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Prevence těchto onemocnění je prioritou našeho zdravotnictví. V roce 2002–2005 jsme provedli prevenci KVO v rámci preventivních prohlídek u zaměstnanců Fakultní nemocnice Olomouc. V letošním roce jsme se rozhodli tento projekt po 20 letech zopakovat a v rámci projektu stanovit riziko KVO podle platných tabulek SCORE2.

Soubor a metodika: Soubor tvoří 892 zaměstnanců průměrného věku 43,2 ± 11,28 roku, 196 mužů průměrného věku 42,2 ± 11,52 roku a 696 žen průměrného věku 43,48 ± 11,2 roku, kteří byli vyšetřeni od 1. 1. 2025. Zaměstnanci vyplnili online dotazník na základní rizikové faktory (RF) KVO. Základní RF KVO byly definovány podle Doporučeného postupu Evropské kardiologické společnosti pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi 2021.

Výsledky: V souboru bylo celkem 134 osob (15,04 %) ve středním a 23 osob (2,58 %) ve vysokém riziku. Výskyt hlavních rizikových faktorů v našem souboru –⁠ kouření celkem 14,01 % osob, z toho 12,76 % mužů a 14,37 % žen, ve srovnání s naším výzkumem z roku 2002–2005 došlo k razantnímu poklesu, tehdy kouřilo 27,4 % zaměstnanců (29,2 % mužů a 27,1 % žen). Léčená hypertenze se v na šem souboru vyskytuje u 138 zaměstnanců (15,47 %) –⁠ 40 mužů (20,41 %) a 98 žen (14,8 %), což je méně než v české populaci. Více než polovina souboru má hladinu celkového cholesterolu nad normu (52,02 %) a překvapivě více žen (53,74 %) než mužů (45,92 %).

Závěr: Když vezmeme v úvahu vysoký výskyt RF u zaměstnanců nemocnice, domníváme se, že by primární prevence KVO měla být součástí pracovnělékařských preventivních prohlídek u těchto profesí. V budoucnu bychom chtěli vytvořit kontrolní skupinu z běžné populace.

Klíčová slova:

kardiovaskulární riziko – zaměstnanci – SCORE2

ÚVOD

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou stále nejčastější příčinou úmrtí v České republice [22]. Prevence těchto onemocnění je prioritou současného zdravotnictví. V roce 2002–2005 jsme provedli prevenci KVO v rámci preventivních prohlídek u zaměstnanců Fakultní nemocnice Olomouc [13, 14]. Tento projekt ukázal možnosti jednoduchého algoritmu vyšetření a stanovení rizika KVO u těchto osob a prokázal možné ovlivnění rizikových faktorů (RF) u zaměstnanců [12]. V letošním roce jsme se rozhodli tento projekt po 20 letech zopakovat a v rámci projektu stanovit riziko KVO podle platných tabulek SCORE2.

SOUBOR A METODIKA

Soubor tvoří 892 zaměstnanců průměrného věku 43,2 ± 11,28 roku, 196 mužů (M) průměrného věku 42,2 ± 11,52 roku a 696 žen (Ž) průměrného věku 43,48 ± 11,2 roku, kteří byli vyšetřeni od 1. 1. 2025. Rozdělení souboru podle věku a pohlaví uvádí tabulka 1 a rozdělení podle vzdělání a manažerské pozice tabulka 2. V souboru převládali zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním (55,38 %) a 12,89 % zaměstnanců bylo v manažerské pozici.

Zaměstnanci vyplnili online dotazník na základní rizikové faktory (RF) KVO (viz příloha 1). Základní RF KVO byly definovány podle Doporučeného postupu Evropské kardiologické společnosti pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi 2021 [15, 16].

V rámci vyšetření na Klinice pracovního lékařství nebo na Klinice tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace byly změřeny základní antropometrické parametry (hmotnost, výška, stanovení body mass indexu –⁠ BMI, objem pasu a boků), změřen krevní tlak a provedeny odběry krve (celkový cholesterol, LDL a HDL cholesterol, triglyceridy, glykemie, stanovení non-HDL cholesterolu) a bylo provedeno vyšetření tělesného složení pomocí přístroje IN BODY. Riziko KVO bylo vypočteno podle platných tabulek SCORE2. Lékař provedl vyhodnocení rizikových faktorů a doporučil dopisem každému zaměstnanci cílenou intervenci rizik.

Výsledky byly statisticky zpracovány v programu R, verze 4.5.0 (R Core Team, 2025), s využitím základních deskriptivních metod [11].

Hypertenze byla definována podle Doporučení Evropské kardiologické společnosti [10].

Za přiměřenou pohybovou aktivitu (PA) [15] jsme považovali aktivní cvičení střední intenzity 150 minut týdně nebo vysoké intenzity 75 minut týdně, malá aktivita byla definována jako méně než přiměřená aktivita, žádná PA –⁠ pokud není jiná aktivita než domácí práce, docházka do zaměstnání a drobné práce na zahradě [15].

Kategorie kuřák byla definována podle WHO jako osoba, která kouří denně pravidelně nejméně jednu cigaretu [8]. Příležitostní kuřáci a exkuřáci nejsou v této práci hodnoceni, stejně jako upřesnění různých typu kouření.

Obezita byla definována jako BMI ≥ 30, nadváha jako BMI ≥ 25 a zároveň < 30, rizikový pas u mužů > 94 cm, u žen > 80 cm; vysoké riziko rozměru pasu u mužů > 102 cm, žen > 88 cm rizikový poměr pas/boky (WHR) muži > 0,9, ženy > 0,85 [3]. Normální hladina celkového cholesterolu do 5,0 mmol/l, LDL cholesterolu do 3,0 mmol/l, triglyceridů do 1,7 mmol/l [15]. Délka spánku byla definována nízká pod 7 hodin, v normě 7–9 hodin [4].

Informovaný souhlas, etická komise

Studie byla schválená Etickou komisí FNOL a LF UPOL pod číslem 51/24 a všichni účastníci podepsali před vstupem do studie informovaný souhlas.

VÝSLEDKY

Výskyt rizikových faktorů a sledovaných onemocnění –⁠ kouření, léčba KVO, arteriální hypertenze, diabetes mellitus, cévní mozková příhoda, ledvinné onemocnění, ischemická choroba dolních končetin, pozitivní rodinná anamnéza, pohybová aktivita a noční služby u souboru je uveden v tabulce 3. Výskyt KV rizika podle věku a pohlaví je uveden v tabulce 4. V souboru bylo celkem 134 osob (15,04 %) ve středním a 23 osob (2,58 %) ve vysokém riziku

ICHS –⁠ ischemická choroba srdeční, ICHDKK –⁠ ischemická choroba dolních končetin

Hodnoty věk, délka spánku, tepová frekvence, systolický a diastolický krevní tlak, výška, hmotnost, BMI, obvod pasu, boků, WHR, hladiny celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů (průměrné hodnoty, směrodatná odchylka, min, Q1, me dián, Q3, max) jsou uvedeny v tabulce 5.

Hodnoty sledovaných měřených parametrů rozdělených podle platných kritérií jsou uvedeny v tabulce 6 (TK nad 140/90, kategorie BMI, délka spánku, obvod pasu a boků, WHR, hladina cholesterolu, HDL cholesterolu, LDL cholesterolu, triglyceridů a glykemie nad platnou normu).

U osob se zjištěným výskytem rizikového faktoru byla provedena cílená intervence rizikového faktoru a navržena případná terapie. U osob ve středním riziku nad 50 let bylo doporučeno doplnění vyšetření kalciového skóre.

DISKUSE

Naše data před 20 lety potvrdila vysoký výskyt RF u zaměstnanců velké nemocnice. Otázkou je, jak se jejich výskyt změnil za 20 let, když zaměstnanci ve zdravotnictví by měli být vzorem pro své pacienty v primární prevenci KVO a ve výskytu ovlivnitelných RF. Jsou ale opravdu?

Výskyt RF u 117 922 sester shrnuje systematické review, kdy nejčastější rizikový faktor, který sestry uváděly, byla nízká pohybová aktivita a sedavé chování u 46,3 % osob. Průměrný systolický TK byl 121,31 mm Hg a průměrný diastolický TK byl 78,08 mm Hg. 41,9 % sester udávalo pozitivní rodinnou anamnézu, 33,3 % sester mělo nadváhu nebo obezitu a 24,6 % sester udávalo konzumaci alkoholu [6].

V další studii, která srovnávala zaměstnance muže a ženy, prokázala vyšší výskyt RF u mužů [5]. Autoři čínské studie u 3 720 zaměstnanců nemocnice našli prevalenci hypertenze, diabetu, nadváhy, kouření a pití alkoholu v 10,54 %, 3,79 %, 17,15 %, 39,84 %, 9,87 % a 21,75 %, Výskyt RF pak byl vyšší u lékařů než u sester [17].

Kouření je základní rizikový faktor KVO, navíc tento faktor je ovlivnitelný. U tohoto RF velmi záleží na postoji společnosti, politiků a vlády k tomuto problému.

V posledních letech v naší republice dochází k poklesu kuřáků, v roce 2022 podle výzkumu SZU kouřilo celkem 24,4 % obyvatel, z toho 30,5 % mužů a 18,7 % žen [20]. V našem souboru kouří celkem 14,01 % osob, (12,76 % M a 14,37 % Ž) –⁠ tedy méně než v populaci. Navíc ve srovnání s naším výzkumem z roku 2002–2005 došlo k razantnímu poklesu, tehdy kouřilo 27,4 % zaměstnanců (29,2 % M a 27,1 % Ž) [13,14]. Pokud budeme srovnávat s dostupnou literaturou, tak je výskyt kuřáků v některých souborech vyšší než u nás, například v dotazníkové studii 768 osob kouřilo 21 % osob, z těchto osob více mužů a více lékařů/farmaceutů. Dvě třetiny osob uváděly kouření v práci [7]. V práci Zabadi et al. kouří dokonce 60,3 % lékařů [18]. V dalších studiích pak je počet kuřáků srovnatelný s naším souborem (14 %) [9].

Léčená hypertenze se v našem souboru vyskytuje u 138 zaměstnanců (15,47 %) –⁠ 40 mužů (20,41 %) a 98 žen (14,8 %), což je méně než v České populaci, jak uvádí ÚZIS pro rok 2023 [1]. Vyšší krevní tlak v ordinaci jsme naměřili u 27,58 % osob (34,69 % M a 25,57 % Ž), což více odpovídá situaci v české populaci. Je pravděpodobné, že velká část těchto osob má hypertenzi, o které neví.

Nadváhu má 33,97 % zaměstnanců (46,43 % M a 30,46 % Ž) a obézních je celkem 17,6 % zaměstnanců (16,33 % M a 17,96 % Ž). Jedná se o lepší výsledek než v české populaci, kde se s nadváhou potýká více než třetina žen (36 %) a téměř polovina mužů (49 %). Obezitou trpí 21 % mužů a 18 % žen, přičemž s přibývajícím věkem hodnoty BMI obvykle rostou [21]. Na druhé straně ve srovnání se souborem 2002–2005 došlo k nárůstu hmotnosti (BMI nad 25 u 41,6 % M a 20,6 % Ž, BMI nad 30 u 9,8 % M a u 8,6 % Ž). Tento trend jistě povede k nárůstu osob s diabetes mellitus II. typu a osob s metabolickým syndromem a tím ke zvýšení počtu osob ohrožených KVO.

Dalším parametrem pro zvýšení rizika je obvod pasu a WHR. U našeho souboru měla méně než polovina zaměstnanců (49,55 %) odvod pasu v normě, dokonce 30,61 % osob mělo rozměr pasu ve vysokém riziku (více Ž –⁠ 34,64 %, než M –⁠ 16,4 %), WHR ve vysokém riziku mělo dokonce 42,21 % osob (53,58 % M a 38,89 % Ž).

Délka spánku je v normálních rozmezích (7–9 hodin) u 561 zaměstnanců (62,89 %), z toho 133 mužů (67,86 %) a 428 žen (61,49 %). Nicméně více než třetina našich zaměstnanců spí méně, než je doporučeno.

Více než polovina souboru má hladinu celkového cholesterolu nad normu (52,02 %) a překvapivě více žen (53,74 %) než mužů (45,92 %), LDL cholesterol má nad normu 41,48 % zaměstnanců (42,35 % M a 41,24 % Ž). Naopak HDL cholesterol je u žen vyšší (1,70) než u mužů (1,34 mmol/l), což odpovídá očekávání. Non-HDL cholesterol je u žen o něco nižší než u mužů (3,43 vs. 3,59 mmol/l). Non-HDL cholesterol je pro aterogenní riziko výstižnější než samotný „celkový cholesterol“ [2].

Nejlépe dopadli zaměstnanci v hodnocení hladiny triglyceridů –⁠ pouze 15,81 % osob mělo hodnoty nad normu (22,96 % M a 13,79 % Ž).

V souboru se léčilo 18 osob (2,02 %) s diabetes mellitus (DM) a u 96 osob (10,76 %) jsme našli hladinu lačné glykemie nad 5,6 mmol/l. Tito zaměstnanci byli vyzváni k opakovanému odběru, výsledky zatím nejsou k dispozici. Výskyt DM je v našem souboru 5krát nižší než v běžné populaci [19].

Přiměřenou pohybovou aktivitu udává 65,36 % zaměstnanců našeho souboru. Žádnou fyzickou aktivitu udává pouze 5,55 % mužů a 6,61 % žen, což je několikanásobně méně ve srovnání s běžnou populací v ČR, jak ji udává materiál WHO z roku 2022 [23] –⁠ kdy inaktivních je 24 % mužů a 34 % žen. Překvapilo nás, že přiměřenou pohybovou aktivitu udává tak velké množství respondentů, jsme takovým vzorem pro populaci? Je však možné, že tento údaj je zkreslený tím, že naši zaměstnanci nadhodnocovali svou tělesnou aktivitu a dělali se lepšími.

ZÁVĚR

Když vezmeme v úvahu vysoký výskyt RF u zaměstnanců nemocnice, domníváme se, že by primární prevence KVO měla být součástí pracovnělékařských preventivních prohlídek u této profese. V budoucnu bychom chtěli vytvořit kontrolní skupinu z běžné populace.