Kvalita života pacientů s extraezofageálním refluxem


Quality of Life in Patients with Extraesophageal Reflux

Objective:
The aim of the study is to determine the quality of life in patients with symptoms of extraesophageal reflux (EER).

Methods:
Patients with typical symptoms of the EER (hoarseness, throat cleaning, coughing and globus pharyngeus) lasting at least three months and/or symptoms of reflux laryngitis were included in the study. To determine the quality of life the questionnaire WHOQOL-BREF was used. The results were compared with population norm.

Results:
The study included 41 patients with mean age of 48 years. Patients with symptoms of EER had significantly reduced quality of life compared with a population in the domain of physical health (p = 0.0000) and a separate component of evaluating overall satisfaction with health (p = 0.0000). In the domain of physical health mainly pain, discomfort and dependence on medical care was negatively rated. In other domains, the results were comparable with normal population, except for the “negative feelings” in the domain of mental health.

Conclusions:
In patients with EER, lower quality of life compared with the general population was found in the domain of physical health and individual item “total satisfaction with health”.

Key words:
extraesophageal reflux, pH-monitoring, quality of life, questionnaire WHOQOL-BREF.


Autoři: R. Bužgová 1;  R. Zeleníková 1;  K. Zeleník 2,3;  P. Komínek 2
Působiště autorů: Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě ;  vedoucí ústavu doc. PhDr. D. Jarošová, Ph. D. Otorinolaryngologická klinika FN Ostrava 1;  přednosta doc. MUDr. P. Komínek, Ph. D., MBA Katedra chirurgických oborů Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě 2;  vedoucí katedry doc. MUDr. J. Dostalík, CSc. 3
Vyšlo v časopise: Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 61, 2012, No. 3, pp. 184-188.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl:
Zjistit kvalitu života u pacientů s příznaky extraezofageálního refluxu (EER).

Metodika:
Do studie byli zařazeni pacienti se symptomy typickými pro EER (chrapot, zahlenění, pokašlávání, globus faryngeus), trvajícími minimálně tři měsíce a/nebo příznaky refluxní laryngitidy. Ke zjištění kvality života byl použitý dotazník WHOQOL-BREF. Výsledky byly porovnány s populační normou.

Výsledky:
Do studie bylo zařazeno 41 pacientů, průměrný věk činil 48 let. Pacienti s příznaky EER vykazovali signifikantně významně sníženou kvalitu života ve srovnání s populační normou pouze v doméně fyzické zdraví (p = 0,0000) a v samostatné položce hodnotící celkovou spokojenost se zdravím (p = 0,0000). V oblasti fyzického zdraví negativně hodnotili zejména bolest, nepříjemné pocity a závislost na lékařské péči. V ostatních doménách (prožívání, sociální vztahy, prostředí) hodnotili pacienti jednotlivé položky podobně jako běžná populace, kromě položky „negativní pocity“ v doméně psychické zdraví.

Závěry:
U pacientů s EER byla zjištěna nižší kvalita života v porovnání s běžnou populací, a to v doméně fyzického zdraví a v jednotlivé položce celkové spokojenosti se zdravím.

Klíčová slova:
extraezofageální reflux, pH-metrie, kvalita života, dotazník WHOQOL-BREF.

ÚVOD

Kvalita života je považována za vhodný indikátor fyzického, psychického a sociálního zdraví a slouží ke zkoumání dopadu nemoci na život pacienta, k hodnocení účinnosti péče a výzkumu vlivu socioekonomických podmínek na zdraví populace (5). „Health related quality of life“ je subjektivní pocit životní pohody, který je asociován s nemocí či úrazem, léčbou a jejími vedlejšími účinky (9). Podle výzkumu kvality života u pacientů trpících dlouhodobými zdravotními problémy (například diabetes mellitus, ischemická choroba srdeční a další) bylo prokázáno, že zhoršený zdravotní stav negativně ovlivňuje všechny oblasti kvality života (1, 2, 5). Pro měření kvality života existuje mnoho nástrojů (SF-36, SEIQOL, SQUALA, WHOQOL aj.) (6, 7, 10, 13).

Extraezofageální reflux (EER) se nejčastěji manifestuje v oblasti hypofaryngu a hrtanu, kde vyvolává zahlenění, chrapot, pokašlávání či pocit cizího tělesa v krku (15). Tyto symptomy jsou nepříjemné, obtěžující jak nemocného, tak i okolí (neustále pokašlávaní, chraptění). Přestože EER lze pozorovat u 4–10 % pacientů přicházejících do ORL ambulancí (11), často mu není zdravotníky věnována náležitá pozornost a pacienti jsou považováni za hypochondry, nebo jsou obtíže připisované chronickým změnám, které souvisejí s věkem a pacient odchází od lékaře s poučením, že s tím nelze nic dělat. Zdravotníci se také často soustředí převážně na vyloučení maligního onemocnění (co je samozřejmě správně a mělo by být na prvním místě) a další příčiny obtíží bagatelizují, přičemž nevnímají, že tyto nemocné EER opravdu významně obtěžuje.

Cílem práce je stanovit jak výše uvedené symptomy, které často souvisejí s EER, ovlivňují celkovou kvalitu života. Byl k tomu vybrán dotazník WHOQOL, který se zaměřuje na pět hlavních oblastí kvality života - tělesný stav a funkce, psychologické funkce, úroveň nezávislosti, sociální vztahy a prostředí (6).

METODY

Studie probíhala na Otorinolaryngologické klinice FN v Ostravě v období od dubna 2008 do listopadu 2010, podmínkou zařazení pacienta do studie byl podpis informovaného souhlasu.

  • Vstupní kritéria a vylučovací kritéria: Do studie byli zváni pacienti starší 18 let se symptomy, které jsou typické pro EER (zejména chrapot, zahlenění, pokašlávání, globus faryngeus) a/nebo příznaky refluxní laryngitidy. Podmínkou bylo, aby délka obtíží byla minimálně 3 měsíce. S cílem vyloučit další faktory, které by mohly mít vliv na kvalitu života, nebyli do studie zařazeni pacienti s dalšími závažnými nemocemi (např. onkologickými, kardiovaskulárními, kloubními atd.)
  • Demografická data: Pomocí dotazníku byla zaznamenána následující anamnestická data: věk v letech, pohlaví, nejvyšší dosažené vzdělání a zaměstnání (s tím, že byla zvlášť vyčleněna skupina hlasových profesionálů podle Unie evropských foniatrů) (14).
  • Vyplnění dotazníku WHOQO-BREF: Dotazník obsahuje 24 položek sdružených do čtyř domén (fyzická, psychologická, sociální oblast a prostředí) a dvě samostatné položky hodnotící celkovou kvalitu života a zdravotní stav. Doména č. 1 (fyzické zdraví) se zaměřuje na hodnocení bolesti, závislosti na lékařské péči, únavu, pohyblivost, spánek, každodenní činnosti a pracovní činnosti. Doména č. 2 (prožívání – psychologická oblast) se zaměřuje na potěšení ze života, smysl života, soustředění, přijetí tělesného vzhledu, spokojenost se sebou a negativní pocity. Doména č. 3 (sociální vztahy) se zaměřuje na osobní vztahy, sexuální život, podporu přátel a osobní bezpečí. Doména č. 4 (prostředí) se zaměřuje na životní prostředí, finanční situaci, přístup k informacím, záliby, prostředí v okolí bydliště, dostupnost zdravotní péče a dopravu.
  • pH-metrie: Byla provedena podle již v minulosti popsané metodiky (16). Jako patologický EER byl hodnocen reflux area index 4 (RAI4) vyšší než 6,3.
  • Analýza dat: Výsledky dotazníku WHOQOL--BREF byly vyhodnoceny jako:
    • a) doménové skóre, které představuje průměrné hrubé skóre spočtené z příslušných položek, včetně transformace na škálu od 4 do 20 a 
    • b) hodnoty odpovědí dvou samostatných položek, které hodnotí celkovou kvalitu života Q1 a celkový zdravotní stav Q2.

Vytvoření hrubých doménových skóre a jejich transformace byly provedeny podle metodiky Dragomírecké (6). Rozpětí škály u jednotlivých otázek je 1 - 5, u domén je 4 - 20, přičemž vyšší skóre znamená lepší kvalitu života. Pro převod dat z dotazníků do elektronické podoby byl použit program EpiData. Pro analýzu dat byl použit program Stata v. 10. Pro popisnou analýzu byly použity základní statistické charakteristiky – frekvenční počty, aritmetický průměr, směrodatná odchylka, minimální a maximální hodnota. Pro srovnání parametrů sledovaného souboru s běžnou populací byl použit t-test pro dva výběry. Pro srovnávání parametrů mezi skupinami sledovaného souboru byla použita analýza rozptylu (ANOVA). Všechny statistické testy byly vyhodnoceny na 5% hladině významnosti.

VÝSLEDKY

Ze 73 oslovených pacientů souhlasilo se zařazením do studie 41 (56 %), 24 žen a 17 mužů. Průměrný věk činil 48 let (směrodatná odchylka s = 13 let), variační rozpětí od 28 do 79 let (tab. 1).

Tab. 1. Základní charakteristika souboru pacientů s příznaky extraezofageálního refluxu.
Základní charakteristika souboru pacientů s příznaky extraezofageálního refluxu.

Kvalita života pacientů s příznaky EER byla nejdříve porovnána s populační normou (6). Pacienti s příznaky EER vykazovali signifikantně významně sníženou kvalitu života ve srovnání s populační normou pouze v doméně fyzické zdraví (p = 0,0000) a v samostatné položce hodnotící celkovou spokojenost se zdravím (p = 0,0000). V doméně 4 (prostředí) uvedli naopak významně vyšší spokojenost než běžná populace (tab. 2).

Tab. 2. Srovnání doménových skóre kvality života pacientů s EER s populační normou.
Srovnání doménových skóre kvality života pacientů s EER s populační normou.
s.d. – směrodatná odchylka

V oblasti fyzického zdraví negativně hodnotili zejména bolest, nepříjemné pocity a závislost na lékařské péči. V ostatních doménách hodnotili pacienti jednotlivé položky podobně jako běžná populace, kromě položky „negativní pocity“ v doméně psychické zdraví. Pacienti uvedli, že se u nich často objevovaly negativní pocity, jako je rozmrzelost, beznaděj, úzkost nebo deprese (tab. 3).

Tab. 3. Hodnocení jednotlivých položek dotazníku WHOQOLBREF u pacientů s EER a populační norma (Dragomírecká 2006).
Hodnocení jednotlivých položek dotazníku WHOQOLBREF u pacientů s EER a populační norma (Dragomírecká 2006).
s.d. – směrodatná odchylka

Pacienti zaměstnaní jako hlasoví profesionálové vykazovali signifikantně vyšší skóre kvality života ve všech doménách dotazníku WHOQOL-BREF ve srovnání s pacienty s jiným zaměstnáním (tab. 4).

Tab. 4. Srovnání doménových skóre kvality života pacientů s EER podle zaměstnání (hlasový profesionálové vs. ostatní zaměstnání).
Srovnání doménových skóre kvality života pacientů s EER podle zaměstnání (hlasový profesionálové vs. ostatní zaměstnání).
s.d. – směrodatná odchylka

Podle výsledku pH-metrie byli pacienti rozděleni do tří skupin: pacienti bez prokázaného EER (RAI4 = 0), pacienti s možným EER (RAI = 0,1-6,3) a pacienti s patologickým EER (RAI > 6,3). Mezi jednotlivými skupinami nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly v kvalitě života (tab. 5)

Tab. 5. Srovnání doménových skóre kvality života ve skupinách pacientů bez EER (RAI4 = 0), s možným EER (RAI = 0,1 – 6,3) a patologickým EER (RAI > 6,3) podle pH-metrie.
Srovnání doménových skóre kvality života ve skupinách pacientů bez EER (RAI4 = 0), s možným EER (RAI = 0,1 – 6,3) a patologickým EER (RAI > 6,3) podle pH-metrie.
s.d. – směrodatná odchylka

DISKUSE

V ORL ambulancích se denně potkáváme s pacienty, kteří udávají příznaky EER (zahlenění, chrapot, pokašlávání, pocity cizího tělesa v krku). Po vyloučení maligního onemocnění se často problémy pacienta uzavřou jako chronická faryngolaryngitida s tím, že pacient si na to musí zvyknout. Část těchto pacientů (cca 30-40 %) ale trpí signifikantním EER, který lze úspěšně léčit pomoci inhibitorů protonové pumpy či prokinetik, a tím zabránit možným komplikacím a zlepšit jejich kvalitu života (16).

V České republice nebyla kvalita života u pacientů s příznaky EER zatím zjišťována. Touto problematikou se zabývali někteří zahraniční autoři. Carrau a spol. zjišťovali dopad laryngofaryngeálního refluxu (LPR) na kvalitu života pacientů v USA. U 117 pacientů s LPR byla statisticky významně nižší kvalita života v 7 z 8 domén dotazníku SF 36 ve srovnání s běžnou populací (n=2474), nejvíce v doméně sociálních funkcí a tělesné bolesti. V doménách sociální funkce a vitalita uvedli pacienti s LPR také nižší kvalitu života ve srovnání se souborem 516 pacientů s gastroezofageálním refluxem (3). Také Siupsinskiene a spol. prokázali signifikantně nižší skóre kvality života u 100 pacientů s LPR v doméně psychického a fyzického zdraví a sociálních aktivitách (dotazníky W-BVAS – Well-being, HADS, Disability in social activities) ve srovnání s kontrolním souborem 109 pacientů (12). Cheung a spol. zjistili vnímání zhoršené kvality života měřené dotazníkem SF-36 u 76 pacientů s LPR v Číně ve srovnání s kontrolním souborem (n = 73), a to v doménách sociální funkce, bolest a celkové vnímání (4).

V naší studii byla prokázána statisticky významně nižší kvalita života pacientů s příznaky EER pouze v doméně fyzického zdraví a v jednotlivé položce celkové spokojenosti se zdravím. V jednotlivých položkách hodnotili pacienti výrazně hůře bolest a nepříjemné pocity a častý výskyt negativních emocí.

Skupina hlasových profesionálů (13 pacientů) hodnotila kvalitu života signifikantně lépe v porovnání s pacienty s jiným zaměstnáním. Tento nález je překvapivý, náš předpoklad byl spíše opačný – předpokládali jsme, že kvalitu života hlasových profesionálů bude EER více zhoršovat. Nutno však podotknout, že 11 ze 13 hlasových profesionálů mělo vysokoškolské vzdělání, naopak 93 % pacientů v jiném zaměstnání dosáhlo pouze základního nebo středoškolského vzdělání. Domníváme se proto, že vysokoškolsky vzdělaní lidé mají obecně lepší kvalitu života.

Pomocí pH-metrie bylo stanoveno, u kterých pacientů jsou udávané problémy (chrapot, zahlenění, pokašlávání, globus faryngeus) způsobeny patologickým EER. Mezi jednotlivými skupinami, vzniknutými podle výsledku pH-metrie (bez EER, EER možný, patologický EER), nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v kvalitě života. Zhoršení kvality života u pacientů s chrapotem, zahleněním, pokašláváním či globusem tedy nezávisí na vyvolávajícím faktoru (kromě EER to může být i protrahovaný infekční zánět, alergie, chronická fumatorická laryngitida a vlivy prostředí).

ZÁVĚR

U pacientů s EER byla zjištěna nižší kvalita života v porovnání s běžnou populací, a to v doméně fyzického zdraví a v jednotlivé položce celkové spokojenosti se zdravím. Zlepšení kvality života těchto pacientů lze dosáhnout cílenou léčbou.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR 10612-3.

Poděkování

Za pomoc při statistickém zpracování dat děkuji Ing. Haně Tomáškové, Ph.D., z Ústavu epidemiologie a veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

MUDr. Karol Zeleník, Ph.D.

Otorinolaryngologická klinika FN Ostrava

17. listopadu 1790

708 52 Ostrava

e-mail: karol.zelenik@fno.cz


Zdroje

1. Bužgová, R., Hájková, M., Jasiaková, A.: Zkušenosti s měřením kvality života dotazníkem WHOQOL-BREF u vybraných skupin pacientů. Kontakt, 2009, 11, s. 246-251.

2. Bužgová, R., Bužga, M., Kristiníková, J., WHOQOL: Assessment of quality of life in patients after lowerlimb amputation. Acta Medica Martiana, 2009, 9, s. 33-40.

3. Carrau, R. L., Khidr A., Crawley, J. A., Hillson, E. M., Davis, J. K., Pashos, C. L.: The impact of laryngopharyngeal reflux on patient-reported quality of life. Laryngoscope, 114, 2004, s. 670-674.

4. Cheung, T. K., Lam, P. K. Y., Wei W. I., Wong, W. M., Ng, M. L., Gu, Q., Hung, I. F., Wong, B. C. Y.: Quality of life in patients with laryngopharyngeal reflux. Digestion, 79, 2009, s. 52-57.

5. Dragomírecká, E., Bartoňová, J.: Dotazník kvality života světové zdravotnické organizace WHOQOL-BREF: Psychometické vlastnosti a první zkušenosti s českou verzí. Psychiatrie, 10, 2006, s. 144-149.

6. Dragomírecká, E., Bartoňová, J.: WHOQOL-BREF: Příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života světové zdravotnické organizace. Praha, Psychiatrické centrum Praha, 2006, 83 s.

7. Dragomírecká, E. a kol.: SQUALA - Příručka pro uživatele české verze Dotazníku subjektivní kvality života SQUALA. Praha, Psychiatrické centrum Praha, 2006, 68 s.

8. Hnilica, K.: Diagnóza a věk moderují vztah mezi zdravím, emočním životem a spokojeností se životem. Československá psychologie, 50, 2006, s. 489-506.

9. Hnilicová, H.: Kvalita života a její význam pro zdravotnictví a medicínu. In: Payne, J.: Kvalita života a zdraví. 1. vyd., Praha, Triton, 2005, s. 205-216.

10. Křihohlavý, J.: Psychologie nemoci. 1. vyd., Praha, Grada Publishing, 2002, 198 s.

11. Sataloff, R. T., Castell, D. O., Katz, P. O., Sataloff, D. M.: Reflux laryngitis and related disorders. Third edition. Plural Publishing, 2006, 171 s.

12. Siupsinskiene, N., Adamonis, K., Toohill, R. J.: Quality of life in laryngopharyngeal reflux patients. Laryngoscope, 117, 2007, s. 480-484.

13. Sobotík, Z.: Zkušenosti s použitým předběžné zprávy české verze amerického dotazníku o zdraví (SF-36). Zdravotnictví v České republice, 1998, 1, s. 50-54.

14. Veldová, Z.: Možnosti léčby hlasových profesionálů v ambulantní praxi. Interní medicína pro praxi, 11, 2005, s. 496-498.

15. Zeleník, K., Komínek, P., Stárek, I, Machytka, E.: Extraezofageální reflux (1. část). Epidemiologie, patofyziologie a diagnostika. Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 57, 2008, s. 143-150.

16. Zeleník, K., Kopřivová, H., Komínek, P.: Extraezofageální reflux: porovnání základních diagnostických metod (Reflux symptom index, Reflux finding score, diagnosticko-terapeutický test, pH-metrie). Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 2011, v tisku

Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie Otorinolaryngologie

Článek vyšel v časopise

Otorinolaryngologie a foniatrie

Číslo 3

2012 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se