RARE HISTOLOGICAL FINDING OF A MALIGNANT TUMOR ARISING FROM RENAL ENDOMETRIOSIS
Renal endometriosis is a very rare disease. Its malignant transformation is even rarer. We present an extremely uncommon case of a mixed mesenchymal and epithelial tumor – Müllerian carcinosarcoma arising from an endometriosis of a kidney.
Key words: Extragonadal endometriosis, maligmant transformation, Müllerian carcinosarcoma, kidney tumor.
Autoři: Katarína Otavová 1; Roman Zachoval 1,2; Jaroslav Jarabák 1; Hana Melínová 3; Blanka Rosová 4; Ondrej Hes 5 Působiště autorů: Urologické oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha 1; Univerzita Karlova, 1. lékařská a 3. lékařská fakulta, Praha 2; Radiodiagnostické oddělení, Thomayerova nemocnice, Praha 3; Oddělení patologie a národní referenční laboratoř TSE-CJN, Thomayerova nemocnice, Praha 4; Fakultní Nemocnice v Plzni a Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni Šiklův Ústav Patologie, Plzeň 5 Vyšlo v časopise: Ces Urol 2016; 20(4): 326-331 Kategorie: Kazuistika
Endometrióza postihující ledvinu je sama o sobě raritním onemocněním, její maligní transformace ještě raritnější. Zde prezentujeme extrémně vzácný případ nálezu smíšeného mezenchymálně epiteliálního tumoru – Mülleriánského karcinosarkomu, vycházejícího z ložiska endometriózy v ledvině.
Klíčová slova: Extragonadální endometrióza, maligní transformace, Mülleriánský karcinosarkom, tumor ledviny.
Endometrióza je benigní estrogen-dependentní progresivní onemocnění postihující ženy v reprodukčním věku. Je definovaná jako přítomnost funkčních endometriálních žláz a stromatu mimo jejich obvyklou lokalizaci. 1–5 % postihuje močový trakt (1, 2). Její maligní transformace je extrémně vzácná (3, 4, 5, 6). Prezentujeme případ šedesátileté pacientky v postmenopauzálním období, u které se vyvinul Mülleriánský karcinosarkom v ložisku endometriózy lokalizované v levé ledvině.
Pět let před stanovením diagnózy byla u 60leté pacientky náhodně při vyšetření magnetickou rezonancí (MR) břicha nalezená cysta levé ledvin v rámci diagnostiky lumbalgií a bolestí břicha způsobených vertebrogenními obtížemi. Vyšetřující praktický lékař odeslal pacientku do péče ambulantního urologa, který v rámci vstupního vyšetření provedl ultrasonografické vyšetření ledvin, které korelovalo s nálezem na MR. Cysta byla popsaná jako simplexní, hladkých okrajů s anechogenním obsahem asi 300 ml. Ultrasonografická vyšetření ledvin se dále prováděla v šestiměsíčních intervalech a vykazovala stacionární stav. Po třech letech sledování se pacientka dostavila k praktickému lékaři pro nechutenství, progresivní hubnutí a polakisurii. V rámci celkového vyšetření byla provedena základní laboratorní vyšetření krve a kompletní vyšetření moči, která byla s negativním nálezem, a urologické vyšetření. Při ultrasonografickém vyšetření ledviny byla zjištěna progrese objemu cysty z 300 ml na 700 ml, přítomnost septa kalcifikací ve stěně cysty. Následně indikované CT vyšetření břicha a malé pánve zjistilo septovanou cystu s kalcifikacemi ve stěně klasifikovanou jako Bosniak 3 a retroperitoneální lymfadenopatii (obrázky 1, 2).
Obr. 1. CT vyšetření: cystický útvar v horním pólu ledviny – kraniální část Fig. 1. CT: axial section at the level of cystic formation in the upper pole of kidney – cranial part
Obr. 2. CT vyšetření: cystický útvar ledviny se septy a kalcifikacemi ve stěně klasifikovaný jako cysta Bosniak 3 – kaudální část Fig. 2. CT: axial section at the level of cystic formation of a kidney with septum and calcifications in cysts wall classified as Bosniak III – caudal part
Pacientka byla na základě CT závěru indikovaná k operační revizi. Peroperačně byl odeslán vzorek cysty k histologickému vyšetření, při kterém byl zjištěn suspektní uroteliální karcinom a na základě tohoto nálezu byla provedena levostranná nefroureterektomie a lymfadenektomie levého retroperitonea. Pakety uzlin byly odstraněny z paraaortálního prostoru z oblasti kraniálně od hilových cév až po zkřížení močovodu s ilickými cévami kaudálně.
Při definitivním histologickém nálezu bylo zjištěno, že cysta byla vystlaná pravidelným urotelem, který přes dysplastický epitel navazoval na invazivní karcinosarkom infiltrující parenchym ledviny (obrázek 3). V některých úsecích byly součástí tumoru snopce hladké svaloviny, které přecházely v úseky vzhledu endometria včetně endometriálních žlázek (obrázek 4). Nádor prostupovaly rozsáhlé úseky nekróz s početnými mikrokalcifikacemi. Lymfangiopatie v přilehlých tkáních byla masivní. Vlastní parenchym ledviny v okolí tumoru vykazoval známky chronické pyelonefritidy, ve vzdálenějších úsecích byl parenchym prakticky beze změn, ale i tam se nádor lymfogenně propagoval. Všechny dodané uzliny byly prostoupeny výše popsaným tumorem. Preparát byl odeslán ke druhému čtení na další dvě pracoviště, jedno v České republice a druhé v USA. Nález byl uzavřen jako high grade karcinom Mülleriánského původu nejspíše Mülleriánský karcinosarkom, který nepochybně vychází z endometriózy a infiltruje ledvinu a její okolní tkáně.
Obr. 3. Histologické vyšetření preparátu tumoru ledviny: karcinosarkom v levé části obrázku, v pravém horním rohu parenchym ledviny s glomeruly, zvětšení 100x Fig. 3. Histological specimen of kidney tumor – carcinosarcoma on the left part of the picture, on the right part renal parenchyma with glomeruli, ZOOM 100x
Obr. 4. Histologické vyšetření preparátu tumoru ledviny: ložisko endometriózy s endometriálními žlázkami, zvětšení 100x Fig. 4. Histological specimen of kidney tumor – focus of endometriosis with endometrial glands on the left part of the picture, ZOOM 100x
Pooperační průběh byl bez komplikací a pacientka byla po osmi dnech propuštěna do domácího ošetřování. V pooperačním průběhu bylo zaznamenáno stacionární zhoršení renálních funkcí, hodnota glomerulární filtrace dosahovala 0,90 ml/s/1,73m2 a hodnota kreatininu 100 μmol/l.
Po stanovení definitivního histologického nálezu byla onkourologickým týmem indikována adjuvantní onkologická léčba, která spočívala vzhledem ke zhoršení renálních funkcí v redukované dávce tří cyklů kombinované chemoterapie: paclitaxel + karboplatina (CBDCA AUC 5), kterou pacientka zvládla bez komplikací.
Po třech měsících od ukončení chemoterapie proveden restaging onemocnění. Vyšetření CT hrudníku, břicha a malé pánve prokázalo nález mediastinální a pravostranné hilové lymfadenopatie, lymfadenopatie v levé axile a retroperitoneální lymfadenopatie. Nedlouho poté pacientka zemřela na respirační selhání.
Endometrióza všeobecně postihuje premenopauzální ženy. Velmi vzácně postihuje postmenopauzální ženy na hormonální estrogenní substituci nebo ženy s hormonálně aktivními tumory nadledvin s produkcí endogenních estrogenů (1, 2).
Celkové postižení močového traktu tvoří 1–5 % všech případů endometriózy. Postihuje především močový měchýř a uretery v poměru 8 : 1. Její výskyt v ledvině je velmi sporadický a v literatuře lze naleznout ojedinělé kazuistiky (7, 8, 9, 10) Klinický projev endometriózy ledviny je rozmanitý – od zcela němého (8) přes cyklické obtíže ve spojitosti s menstruací (11), syndrom chronické bolesti až po objemný subkapsulární hematom (7) v závislosti na lokalizaci endometriózy. Stanovení diagnózy těchto případů je pro nespecifické projevy velmi těžké. Vodítkem k diagnóze může být suspekce na toto onemocnění při cyklických obtížích premenopauzálních žen. Z dostupných vyšetření jsou základem diagnostiky zobrazovací metody (ultrasonografie, CT, MR) a eventuálně i diagnostická laparoskopie s odběrem biopsie (12). Zásadním krokem bývá histologická verifikace nálezu zpravidla již při chirurgickém řešení komplikací. Terapie se odvíjí dle závažnosti a rozsahu onemocnění a spočívá v léčbě chirurgické nebo hormonální. Radikální chirurgická terapie dosahuje lepších výsledků (13).
V malém počtu případů je výskyt endometriózy spojen s maligní transformací cestou dysplazie a vzniku atypické endometriózy (3, 4, 6, 14).
Nejvíc frekventovaně se v ložiscích endometriózy nacházejí endometriální karcinom, karcinom z vodojasných buněk a low-grade serózní karcinom.
Všechny tyto tumory mají lepší prognózu než méně frekventované tumory jako Mülleriánský karcinosarkom, endometroidní stromální sarkom a seromucinózní border-line tumory, které se vyznačují velmi agresivním klinickým průběhem a špatnou prognózou (15).
Stran diagnostiky malignity kromě morfologického a histologického nálezu je důležité prokázat i jeho původ v endometrióze. Atypická endometrióza a na endometrium vázané neoplazie sdílejí genomové alterace jako např. PTEN mutace, ARI D1A mutace, CTNNB1(beta catenin), KRAS a PIK3CA mutace (15).
Imunohistochemická analýza vzorků nádorů vycházejících z endometriózy ukazuje pozitivitu cytokeratinu 7 a negativitu cytokeratinu 20. Z variabilních markerů se vyskytují CA 125, CA 19–9.
Zatímco často chybí estrogenové a progesteronové receptory, HNF-1b bývá up-regulován (6, 15, 16, 17). Mülleriánský karcinosarkom jako samostatná jednotka v extragenitální lokalizaci je extrémně vzácná (18, 19). V jakékoli lokalizaci, ať už genitální nebo extragenitální, se vyznačuje vysokou agresivitou, rychlou progresí a špatnou prognózou.
Adekvátní způsob terapie zůstává do dnešního dne nejistý. Výsledky léčby se za posledních třicet let nezlepšily ani přes pokroky v adjuvantní onkologické terapii. Primární volbou léčby zůstává chirurgická resekce, ale vysoký výskyt metastáz a relapsů vyžaduje adjuvantní terapii. Signifikantní rozdíl v jednotlivých přístupech je dobře patrný ve specifickém přežití, které je pro kombinaci radioterapie a chemoterapie 31 měsíců, pro samotnou radioterapii 15 a chemoterapii 14 měsíců. Sekvenovaně podávaná terapie snižuje výskyt toxických nežádoucích účinků a zároveň snižuje mortalitu o 50–80 %. Výsledky léčby u pokročilých nádorů jsou však stejně špatné u obou metod adjuvance a nepřináší žádný benefit v celkovém přežití (20).
Mülleriánský karcinosarkom ledviny pocházející z ložiska endometriózy je extrémně vzácné maligní onemocnění. Na maligní transformaci endometriózy je při klinické a histologické diferenciální diagnostice nutné myslet při výskytu endometriózy v jakékoli lokalizaci, především u žen v postmenopauzálním věku.
Došlo: 25. 8. 2016
Přijato: 15. 10. 2016
Střet zájmů: žádný
Prohlášení o podpoře: Autor prohlašuje, že zpracování článku nebylo podpořeno farmaceutickou firmou.
Kontaktní adresa:
MUDr. Katarína Otavová
Urologické oddělení, Thomayerova nemocnice
Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 Krč
katarina.vicenova@ftn.cz
1. Antonelli A, Simeone C. Update on Urinary tract Endometriosis. European Urological Review. 2008; 3(1): 113–114.
2. Noel JC, Anaf V. Ureteral Müllerian carcinosarcoma (mixed Müllerian tumor) associated with endometriosis occuring in patient with concentrated soy isoflavones supplementation. Arch Gynecol Obstet. 2006 Oct; 274(6): 389–392.
3. Condi-Pafiti A, Spanidou-Carvouni H, Papadias K, et al. Malignant neoplasms arising in endometriosis: clinocopathological study of 14 cases. Clin Exp Obstet Gynecol. 2004; 31(4): 302–304.
4. Stern RC, Dash R, Bentley RC, et al. Malignacy in endometriosis: frequency and comparison of ovarian and extraovarian types. Int J Gynecol Pathol. 2001 Apr; 20(2): 133–139.
5. Clement PB, Scully RE. Extrauterine mesodermal (Müllerians) adenosarcoma: a clinicopathologic analysis od five cases. Am J Clin Pathol. 1978 Mar; 69(3): 275–283.
6. Gadduci A, Lanfredini N, Tana R. Novel insights on malignant transformation of endometriosis into ovarian carcinoma. Gynecol Endocrinol. 2014 Jun 6 : 1–6.
7. Maccagnano C, Freschi M, Ghezzi M, et al. Kidney endometriosis. Minerva Urol Nefrol 2013 Jun; 65(2): 157–159.
8. Dirim A, Celikkaya S, Aygun C, et al. Renal endometriosis presenting with a giant subcapsular hematoma. Fertil Steril. 2009 jul; 92(1): 391.
9. Dutta P, Bhat MH, Bhansali A, Kumar V. A young woman with endometriosis of kidney. Saudi Med J. 2006 Feb; 27(2): 244–246.
10. Rousselot F, Liard-Meillon ME. Renal endometriosis. Report of a case. Prog. Urol 1996 Dec; 6(6): 936–939.
11. Razzaghi MR, Rahjoo T, Golshan A. Endometriosis with pure urinary symptoms. Urolol. J. 2009; 6 : 132–134.
12. Válek V, Mechl M. Diferenciální diagnostika cystických lézí ledvin. Urol. listy 4(2).
13. Pal DK. Urinary tract endometriosis. Indian J. Surg. 2004 Jan/Feb; 66(1): 41–43.
14. Guo DH, Pang SJ, Shen Y. Atypical endometriosis: a a clinopathologic study of 163 cases. Zhonghua Fu Chan Ke Za Zhi, 2008 Nov; 43(11): 831–834.
15. Schmidt D, Ulrich U. Endometriosis-related ovarian tumors. Pathologe 2014 Jul; 35(4): 348–354.
16. Gallardo A, Prat J. Müllerian adenosarcoma: a clinocopatologic and immunohistochemical study of 55 cases challenging the existence of adenofibroma. Am J Surg Pathol. 2009 Feb; 33(2): 278–288.
17. Tanaka K, Kobayashi Y, Shibuya H, et al. Primary retroperitoneal Müllerian adenocarcinoma arising from endometriosis. J Obstet Gyneacol Res. 2014 Jun; 40(6): 1823–1827.
18. Huang GS Arend RC, Sakaris A, et al. Extragenital adenosarcoma: a case report, review of literature, and management discussion. Gynecol Oncol. 2009 Dec; 115(3): 472–475.
19. Clarke BA, Mulligan AM, Irving JA, et al. Müllerian adenosarcomas with unusual growth patterns: stagging issues. Int. J. Gynecol Pathol. 2011 Jul; 30(4): 340–347.
20. Kathan R, Senger JL. Uterine Carcinosarcomas (Malignant Mixed Müllerian Tumors): A review with special emphasies in management. Obset Gynecol Int 2011; 2011 : 470795.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
