Který způsobuje menší bolest? Srovnání misoprostolu a dinoprostonu při indukci porodu

Stáhnout PDF English version

Autoři: Sultan Canan ¹ ; Sare Cancu Kalkan ² ; Selçuk Özden ^1,3 ; Hilal Uslu Yuvaci ^1,3 ; Mehmet Sühha Bostanci ^1,3
Působiště autorů: Department of Obstetrics and Gynecology, Sakarya Training and Research Hospital, Sakarya, Turkey ¹; Labor and Delivery Unit, Sakarya Training and Research Hospital, Sakarya, Turkey ²; Sakarya University Faculty of Medicine, Department of Obstetrics and Gynecology, Sakarya, Turkey ³
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2025; 90(6): 442-446
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2025442

Souhrn

Cíl: Efektivní zvládání porodní bolesti je v prenatální péči zásadní. Identifikace faktorů, které přispívají ke zvýšené bolesti u pacientek podstupujících indukci porodu, je nezbytná pro optimalizaci kontroly bolesti. Tato studie hodnotí úroveň bolesti u pacientek po indukci porodu, kterým je vaginálně podáván misoprostol nebo dinoproston pro zrání děložního čípku, pomocí vizuální analogové stupnice (VAS –⁠ visual analog scale). Materiály a metody: Tato prospektivní studie zahrnuje 60 dobrovolnic, kterým byl podáván buď vaginálně dinoproston (50 %), nebo vaginálně misoprostol (50 %) jako látky podporující zrání děložního čípku. Skupina 1 se skládá z pacientek, jimž byl podáván misoprostol, skupina 2 zahrnuje pacientky, kterým byl podáván dinoproston. Skóre VAS bylo zaznamenáváno jak během aktivního porodu, tak i během porodu. Kromě těchto hodnocení bolesti byly zdokumentovány výsledky porodu a charakteristiky pacientek, mezi skupinami byly provedeny srovnávací analýzy. Výsledky: Podle skóre VAS byla intenzita bolesti ve skupině 1 v obou fázích porodu významně nižší ve srovnání se skupinou 2 (během aktivního porodu: 6,67 ± 2,68 vs. 7,77 ± 1,59; p < 0,05; během období korunkování: 8,9 ± 1,32 vs. 9,8 ± 0,55; p < 0,05). Skóre bolesti všech účastnic zaznamenané během korunkování bylo významně vyšší než skóre zaznamenané během aktivního porodu (p < 0,05). Mezi oběma látkami nebyl pozorován žádný statisticky významný rozdíl, pokud jde o podávání oxytocinu ani o interval od podání léku do porodu (p > 0,05). Závěr: Při výběru látky podporující zrání děložního čípku je třeba zohlednit skóre bolesti. Misoprostol může být spojen s nižší úrovní bolesti.

Klíčová slova:

misoprostol – dinoproston – zrání děložního čípku – porodní bolest – vizuální analogová stupnice

Zdroje

1. Blanc-Petitjean P, Carbonne B, Deneux-Tharaux C et al. Comparison of effectiveness and safety of cervical ripening methods for induction of labour: a population-based study using coarsened exact matching. Paediatr Perinat Epidemiol 2019; 33 (5): 313–322. doi: 10.1111/ppe.12569.

2. Datta MR, Ghosh MD, AyazAhmed Kharodiya Z. Comparison of the efficacy and safety of sublingual versus oral misoprostol for the induction of labor: a randomized open-label study. Cureus 2023; 15 (11): e49422. doi: 10.7759/cureus.49422.

3. Zordo SD. The biomedicalisation of illegal abortion: the double life of misoprostol in Brazil. Hist Cienc Saude Manguinhos 2016; 23 (1): 19–36. doi: 10.1590/S0104-59702016000100003.

4. Socha MW, Flis W, Pietrus M et al. Results of induction of labor with prostaglandins E1 and E2 (the RIPE Study): a real-world data analysis of obstetrical effectiveness and clinical outcomes of pharmacological induction of labor with vaginal inserts. Pharmaceuticals (Basel) 2023; 16 (7): 982. doi: 10.3390/ph16070982.

5. Bakker R, Pierce S, Myers D. The role of prostaglandins E1 and E2, dinoprostone, and misoprostol in cervical ripening and the induction of labor: a mechanistic approach. Arch Gynecol Obstet 2017; 296 (2): 167–179. doi: 10.1007/s00404-017-4418-5.

6. Gornisiewicz T, Kusmierska-Urban K, Huras H et al. Comparison of Misoprostol versus Dinoprostone for delivery induction among pregnant women without concomitant disease. Ginekol Pol 2020; 91 (12): 726–732. doi: 10.5603/ GP.2020.0119.

7. Hulsbosch LP, Nyklicek I, Potharst ES et al. Development of the Labor Pain Relief Attitude Questionnaire for pregnant women (LPRAQ-p). BMC Pregnancy Childbirth 2020; 20 (1): 718. doi: 10.1186/s12884-020-03415-8.

8. Gido R, Yadeta TA, Tura AK. Utilization of obstetric analgesia for labor pain management and associated factors among obstetric care providers in public hospitals of addis ababa, Ethiopia: a cross-sectional study. Obstet Gynecol Int 2021; 2021 : 9973001. doi: 10.1155/2021/9973001.

9. Huang Y, Zhong Y, Chen Q et al. A comparison of childbirth self-efficacy, fear of childbirth, and labor pain intensity between primiparas and multiparas during the latent phase of labor: a cross-sectional study. BMC Pregnancy Childbirth 2024; 24 (1): 400. doi: 10.1186/s12884-024-06571-3.

10. Saad AF, Pedroza C, Gavara R et al. Dilapan-S vs standard methods for cervical ripening in term pregnancies: an individual patient data meta-analysis. Am J Obstet Gynecol MFM 2024; 7 (1): 101583. doi: 10.1016/j.ajogmf.2024.101583.

11. Winkelman C, Norman D, Maloni JA et al. Pain measurement during labor: comparing the visual analog scale with dermatome assessment. Appl Nurs Res 2008; 21 (2): 104–109. doi: 10.1016/j.apnr.2006.05.002.

12. Practice bulletin no. 146: Management of late-term and postterm pregnancies. Obstet Gynecol 2014; 124 (2 Pt 1): 390–396. doi: 10.1097/01.AOG.0000452744.06088.48.

13. ACOG Practice Bulletin No. 107: Induction of labor. Obstet Gynecol 2009; 114 (2 Pt 1): 386–397. doi: 10.1097/AOG.0b013e3181b48ef5.

14. Delgado DA, Lambert BS, Boutris N et al. Validation of digital visual analog scale pain scoring with a traditional paper-based visual analog scale in adults. J Am Acad Orthop Surg Glob Res Rev 2018; 2 (3): e088. doi: 10.5435/JAAOS Global-D-17-00088.

15. Hedegaard M, Lidegaard O, Skovlund CW et al. Perinatal outcomes following an earlier post-term labour induction policy: a historical cohort study. BJOG 2015; 122 (10): 1377–1385. doi: 10.1111/1471-0528.13299.

16. Lakho N, Hyder M, Ashraf T et al. Efficacy and safety of misoprostol compared with dinoprostone for labor induction at term: an updated systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Front Med (Lausanne) 2024; 11 : 1459793. doi: 10.3389/fmed.2024.1459793.

17. Jones L, Othman M, Dowswell T et al. Pain management for women in labour: an overview of systematic reviews. Cochrane Database Syst Rev 2012; 2012 (3): CD009234. doi: 10.1002/14651858.CD009234.pub2.

18. Wang L, Zheng J, Wang W et al. Efficacy and safety of misoprostol compared with the dinoprostone for labor induction at term: a meta-analysis. J Matern Fetal Neonatal Med 2016; 29 (8): 1297–1307. doi: 10.3109/14767058. 2015.1046828.

19. Gregson S, Waterstone M, Norman I et al. A randomised controlled trial comparing low dose vaginal misoprostol and dinoprostone vaginal gel for inducing labour at term. BJOG 2005; 112 (4): 438–444. doi: 10.1111/j.1471-0528. 2004.00496.x.

20. Young DC, Delaney T, Armson BA et al. Oral misoprostol, low dose vaginal misoprostol, and vaginal dinoprostone for labor induction: randomized controlled trial. PLoS One 2020; 15 (1): e0227245. doi: 10.1371/journal.pone. 0227245.

21. De Bonrostro Torralba C, Tejero Cabrejas EL, Envid Lázaro BM et al. Low-dose vaginal misoprostol vs vaginal dinoprostone insert for induction of labor beyond 41st week: a randomized trial. Acta Obstet Gynecol Scand 2019; 98 (7): 913–919. doi: 10.1111/aogs.13556.

22. Saeed GA, Fakhar S, Nisar N et al. Misoprostol for term labor induction: a randomized controlled trial. Taiwan J Obstet Gynecol 2011; 50 (1): 15–19. doi: 10.1016/j.tjog.2009.08.001.

23. Weinstein ER, Aaronson J, Abramovitz et al. Patients’ perspectives on pain relief during childbirth and labor epidurals: a pilot qualitative study among women who chose to deliver without neuraxial labor analgesia. Int J Obstet Anesth 2024; 61 : 104294. doi: 10.1016/j.ijoa. 2024.104294.

24. Tan CW, Tan NY, Sultana R et al. Investigating the association factors of acute postpartum pain: a cohort study. BMC Anesthesiol 2023; 23 (1): 252. doi: 10.1186/s12871-023-02214-w.

25. Lowe NK. The nature of labor pain. Am J Obstet Gynecol 2002; 186 (5 Suppl Nature): S16–S24. doi: 10.1067/mob.2002.121427.

ORCID of authors

S. Canan 0000-0002-4995-8194

S. C. Kalkan 0000-0003-1222-5760

S. Özden 0000-0002-3346-7227

H. Uslu Yuvaci 0000-0001-8067-3165

M. S. Bostanci 0000-0002-4776-6244

Submitted/Doručeno: 27. 8. 2025

Accepted/Přijato: 16. 9. 2025

Sultan Canan, MD

Department of Obstetrics and Gynecology

Sakarya Training and Research Hospital