Prevalence a hormonální profilování sekundárních amenoreických pacientek dostavujících se na kliniku plodnosti – observační studie

Stáhnout PDF English version

Autoři: Nayab Iqbal; Muhammad Ashfaq ; Qasim Khan ; Syed Mobasher Ali Abid; Muhammad Junaid Hassan Sharif ; Yasser Msa Alkahraman
Působiště autorů: Department of Pharmacy, COMSATS University Islamabad, Abbottabad Campus, Abbottabad, Pakistan
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2025; 90(5): 374-379
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2025374

Souhrn

Cíl: Amenorea je menstruační porucha, která může vzniknout v důsledku hormonální dysfunkce osy hypothalamus-hypofýza-gonády. O nejčastějších příčinách sekundární amenorey v Pákistánu existuje jen omezené množství údajů. Cílem této studie bylo proto posoudit různé kauzativní faktory spolu s hormonálním profilem u pacientek se sekundární amenoreou. Pacientky a metody: Tato průřezová studie byla provedena na různých klinikách pro léčbu neplodnosti v Abbottabadu. Pacientky se sekundární amenoreou byly zařazeny pomocí metody no-probability samplingu. Data týkající se demografických a dalších klinických proměnných byla shromážděna prostřednictvím formuláře pro sběr dat. Sérové hladiny progesteronu, estradiolu, luteinizačního hormonu, folikuly stimulujícího hormonu a prolaktinu byly stanoveny pomocí komerčně dostupných sad pro enzymově vázanou imunosorbentní analýzu. Tato studie byla provedena na 126 pacientkách s průměrným věkem 28,5 ± 7,8 let. Výsledky: Amenorea související s léky byla pozorována u 14,3 % pacientek. Amenorea vyvolaná hyperprolaktinemií byla pozorována u 31,7 % a 54 % pacientek bylo s neznámou etiologií. Z pacientek s amenoreou vyvolanou léky užívalo 38,9 % perorální antikoncepci, 27,8 % omeprazol a 33,3 % jiné léky. Bolest hlavy (79,4 %) a únava (78,6 %) byly hlavními příznaky hlášenými u amenoreických žen, zatímco vypadávání vlasů bylo hlášeno u 65,9 % pacientek. Ztráta libida a hirsutizmus byly pozorovány u 45,2 %, resp. 42,9 % pacientek. Bolest prsou a vaginální suchost se vyskytly u 35,7 %, resp. 23,8 % pacientek. Závěr: Současná studie ukázala, že hyperprolaktinemie je nejčastější příčinou sekundární amenorey, následované amenoreou vyvolanou léky, což je třeba vzít v úvahu při klinické léčbě hormonální nerovnováhy a následné amenorey.

Klíčová slova:

Hormones – amenorrhea – drug-induced abnormalities – hyperprolactinemia

Zdroje

1. Gordon CM, Ackerman KE, Berga SL et al. Functional hypothalamic amenorrhea: an endocrine society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab 2017; 102 (5): 1413–1439. doi: 10.1210/jc.2017-00131.

2. Reza Radjabi A, Keefe DL. Amenorrhea. Evidence-based obstetrics and gynecology. USA, NJ: John Wiley & Sons 2019 : 108–115. doi: 10.1002/9781119072980.ch11.

3. Samal R, Habeebullah S. Primary amenorrhea: a clinical review. Int J Reprod Contracept Obstet Gynecol 2017; 6 (11): 4748–4753. doi: 10.18203/2320-1770.ijrcog20174981.

4. Rajitha V, Rekha G, Manjunath KY et al. Role of hormones, body mass index & fasting blood glucose levels in amenorrhea cases. Int J Health Sci Res 2017; 7 (6): 108–115.

5. Khan NT, Jameel N. Amenorrhea –⁠ an abnormal cessation of normal menstrual cycle. Clin J Obstet Gynecol 2020; 3 : 033–036. doi: 10.29328/journal.cjog.1001046.

6. Wilson GR, Haddad JE, Haddad CJ. Amenorrhea: common causes and evaluation. Compr Ther 2005; 31 (4): 270–278. doi: 10.1385/ comp: 31 : 4: 270.

7. Yoon JY, Cheon CK. Evaluation and management of amenorrhea related to congenital sex hormonal disorders. Ann Pediatr Endocrinol Metab 2019; 24 (3): 149–157. doi: 10.6065/apem.2019.24.3.149.

8. Savarimuthu MK, Bhaskar S, Alexander AM et al. A cross sectional study on antipsychotic induced amenorrhoea in women attending a tertiary care centre in South India. Int J Res Med Sci 2019; 7 (6): 2067–2071. doi: 10.18203/2320-6012.ijrms20192123.

9. Butnariu L, Covic M, Ivanov I et al. Clinical and cytogenetic correlation in primary and secondary amenorrhea : retrospective study on 531 patients. Rev Rom Med Lab 2011; 19 (2): 149–160.

10. Klein DA, Poth MA. Amenorrhea: an approach to diagnosis and management. Am Fam Physician 2013; 87 (11): 781–788.

11. Puscheck EE. Secondary amenorrhea. Clinical gynecology. 2nd ed. Cambridge: Cambridge university press 2015 : 942–957.

12. Štelcl M, Vrublovský P, Machač Š. Prolactin and alteration of fertility. Ceska Gynekol 2018; 83 (3): 232–235.

13. Lania A, Gianotti L, Gagliardi I et al. Functional hypothalamic and drug-induced amenorrhea: an overview. J Endocrinol Invest 2019; 42 (9): 1001–1010. doi: 10.1007/s40618-019 -⁠ 01013-w.

14. Torre DL, Falorni A. Pharmacological causes of hyperprolactinemia. Ther Clin Risk Manag 2007; 3 (5): 929–951.

15. Ashfaq M, Khan Q, Haroon MZ et al. Effects of long-term proton pump inhibitor use on sexual hormones and sexual and reproductive health in female patients. Endocrine 2024; 83 (2): 494–501. doi: 10.1007/s12020-023 -⁠ 03572-8.

16. Harlow SD, Campbell OM. Epidemiology of menstrual disorders in developing countries: a systematic review. BJOG 2004; 111 (1): 6–16. doi: 10.1111/j.1471-0528.2004.00012.x.

17. Kafeel H, Rukh R, Zubair A et al. Prevalence and factors associated with functional secondary amenorrhea. Int J Pharm 2014; 4 : 16–21.

18. Pourhoseingholi MA, Vahedi M, Rahimzadeh M. Sample size calculation in medical studies. Gastroenterol Hepatol Bed Bench 2013; 6 (1): 14–17.

19. World Health Organization. Best practices in phlebotomy. WHO Guidelines on Drawing Blood: Best Practices in Phlebotomy. 2010 [online]. Available from: https: //www.who.int/ publications/i/item/9789241599221.

20. Jain U, Jain D, Jain A. Pattern of clinical presentation of hyperplolactinemia among infertile patients. Paripex Indian J Res 2021; 10 (7): 1–13. doi: 10.36106/paripex/3607292.

21. Priyanka S, Anubha V, Kumar SR. Secondary amenorrhea: causes, management and outcome using algorithmic approach. IOSR J Dental Med Sci 2017; 16 (5): 87–91. doi: 10.9790/0853-1605128791.

22. Selvaraj V, Hour S, Gunasekar P et al. Escitalopram-induced amenorrhea and false positive urine pregnancy test. Korean J Fam Med 2017; 38 (1): 40–42. doi: 10.4082/kjfm.2017. 38.1.40.

23. Venkatanarasu A, Boddula R, Basavaraju S et al. Drug induced hyperprolactinemia. J Endocrine Soc 2021; 5 (Suppl 1): A626–A627. doi: 10.1210/jendso/bvab048.1277.

24. Wright KP, Johnson JV. Evaluation of extended and continuous use oral contraceptives. Ther Clin Risk Manag 2008; 4 (5): 905–911. doi: 10.2147/tcrm.s2143.

25. Casado-Espada NM, de Alarcón R, de la Iglesia-Larrad JI et al. Hormonal contraceptives, female sexual dysfunction, and managing strategies: a review. J Clin Med 2019; 8 (6): 908. doi: 10.3390/jcm8060908.

ORCID of authors

M. Ashfaq 0000-0002-0245-0051

Q. Khan 0000-0001-6428-4434

M. J. H. Sharif 0000-0003-2301-8134

Y. MSA Alkahraman 0009-0009-2828-9823

Submitted/Doručeno: 17. 4. 2025

Accepted/Přijato: 30. 6. 2025

Yasser MSA Alkahraman, PhD

Department of Pharmacy

COMSATS University Islamabad

Abbottabad Campus

University road, Tobe camp Abbottabad, Pakistan