#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vliv sledování hCG na úzkost, depresi a kvalitu života u žen s gestační trofoblastickou chorobou


Autoři: G. M. Grecco 1;  E. De Sá V. Abuchaim 2;  F. P. Dittmer 1;  I. Maestá 3;  A. Braga 4;  E. Araujo Júnior 1;  S. Y. Sun 1
Působiště autorů: Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine, Federal University of São Paulo (EPM-UNIFESP), São Paulo-SP, Brazil 1;  Department of Women’s Health Nursing, Paulista School of Nursing, Federal University of São Paulo (EPE-UNIFESP), São Paulo-SP, Brazil 2;  Department of Tocoginecology, Botucatu Medical School – São Paulo State University (UNESP), Botucatu-SP, Brazil 3;  Department of Obstetrics and Gynecology – Federal University of Rio de Janeiro (UFRJ), Rio de Janeiro-RJ, Brazil 4
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2025; 90(4): 299-308
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2025299

Souhrn

Cíl: Posoudit vliv normalizace hormonu lidského choriového gonadotropinu na úzkost, symptomy deprese a kvalitu života u pacientek s gestační trofoblastickou chorobou a identifikovat rizikové faktory spojené s těmito výsledky. Metody: Tato longitudinální studie zahrnovala 51 žen, které byly v období postmolárního sledování nebo během léčby gestační trofoblastické neoplazie v letech 2017–2019 ve dvou brazilských centrech pro trofoblastickou chorobu. Výsledky: Normalizace hladiny lidského choriového gonadotropinu vedla k významnému snížení skóre deprese a zvýšení skóre v oblasti fyzického zdraví v obou studijních skupinách, konkrétně ve skupině s hydatiformní molou a gestační trofoblastickou neoplazií. Mít děti a touha po dětech byly spojeny s nižším skóre deprese a úzkosti a vyšším skóre v oblasti psychického zdraví, která se týká kvality života. Vnímání zdraví jako „velmi špatného“ bylo spojeno s vyšším skóre deprese a úzkosti a nižším skóre v oblasti kvality života, pokud jde o fyzické zdraví, psychické zdraví a sociální vztahy. Závěr: Remise onemocnění je spojena se snížením symptomů deprese a lepší kvalitou života v oblasti fyzického zdraví. Zatímco negativní vnímání zdraví bylo spojeno s vyšším skóre úzkosti a deprese a špatnou kvalitou života, mít děti a touha po dětech zlepšily symptomy úzkosti a deprese a kvalitu života v oblasti psychického zdraví.

Klíčová slova:

kvalita života – úzkost – deprese – gestační trofoblastická choroba


Zdroje

1. Chawla T, Bouchard-Fortier G, Turashvili G et al. Gestational trophoblastic disease: an update. Abdom Radiol (NY) 2023; 48 (5): 1793–1815. doi: 10.1007/s00261-023-03820-5.

2. Feng F, Xiang Y. Surgical management of chemotherapy-resistant gestational trophoblastic neoplasia. Expert Rev Anticancer Ther 2010; 10 (1): 71–80. doi: 10.1586/era.09.169.

3. Ngan HY, Seckl MJ, Berkowitz RS et al. Diagnosis and management of gestational trophoblastic disease: 2021 update. Int J Gynaecol Obstet 2021; 155 (Suppl 1): 86–93. doi: 10.1002/ijgo.13877.

4. Soper JT. Gestational trophoblastic disease: current evaluation and management. Obstet Gynecol 2021; 137 (2): 355–370. doi: 10.1097/AOG. 0000000000004240.

5. Joneborg U. Epidemiology of gestational trophoblastic disease. Hematol Oncol Clin North Am 2024; 38 (6): 1173–1190. doi: 10.1016/j.hoc. 2024.07.003.

6. Weng Y, Liu Y, Benjoed C et al. Evaluation and simplification of risk factors in FIGO 2000 scoring system for gestational trophoblastic neoplasia: a 19-year retrospective analysis. J Zhejiang Univ Sci B 2022; 23 (3): 218–229. doi: 10.1631/jzus.B2100895.

7. Zhong L, Song L, Yin R et al. Risk factors for gestational trophoblastic neoplasia development of singleton normal fetus with partial hydatidiform mole pregnancy: a retrospective cohort and literature review. J Obstet Gynaecol Res 2023; 49 (2): 479–486. doi: 10.1111/jog. 15488.

8. Sun SY, Amed AM, Bertini AM et al. Incidence of hydatidiform mole at the Escola Paulista de Medicina. Rev Assoc Med Bras 1992; 38 (4): 217–220.

9. Lurain JR. Gestational trophoblastic disease II: classification and management of gestational trophoblastic neoplasia. Am J Obstet Gynecol 2011; 204 (1): 11–18. doi: 10.1016/j.ajog.2010.06.072.

10. Ngan HY, Seckl MJ, Berkowitz RS et al. Update on the diagnosis and management of gestational trophoblastic disease. Int J Gynaecol Obstet 2018; 143 (Suppl 2): 79–85. doi: 10.1002/ijgo.12615.

11. Freitas F, Braga A, Viggiano M et al. Gestational trophoblastic neoplasia lethality among Brazilian women: a retrospective national cohort study. Gynecol Oncol 2020; 158 (2): 452–459. doi: 10.1016/j.ygyno.2020.04.704.

12. Berkowitz RS, Goldstein DP. Current management of gestational trophoblastic diseases. Gynecol Oncol 2009; 112 (3): 654–662. doi: 10.1016/j.ygyno.2008.08.005.

13. Block LJ, Eysbouts YK, Bastiaans S et al. Evaluation of the psychosocial impact and received care in patients with gestational trophoblastic disease –⁠ a qualitative interview based study. J Psychosom Obstet Gynaecol 2025; 46 (1): 2451992. doi: 10.1080/0167482X.2025.245 1992.

14. Wenzel LB, Berkowitz RS, Robinson S et al. The psychological, social, and sexual consequences of gestational trophoblastic disease. Gynecol Oncol 1992; 46 (1): 74–81. doi: 10.1016/0090-8258 (92) 90200-3.

15. Buza N. Gestational trophoblastic disease: contemporary diagnostic approach. Surg Pathol Clin 2022; 15 (2): 197–218. doi: 10.1016/ j.path.2022.02.002.

16. Horowitz NS, Wenzel LB. Psychosocial consequences of gestational trophoblastic disease. In: Hancock BW, Seckl MJ, Berkowitz RS et al (eds). Gestational trophoblastic disease. 4th ed. London: International Society for the Study of Trophoblastic Disease 2015 : 1–9.

17. Blok LJ, Frijstein MM, Eysbouts YK et al. The psychological impact of gestational trophoblastic disease: a prospective observational multicentre cohort study. BJOG 2022; 129 (3): 444–449. doi: 10.1111/1471-0528.16849.

18. Jewell EL, Aghajanian C, Montovano M et al. Association of ß-hCG surveillance with emotional, reproductive, and sexual health in women treated for gestational trophoblastic neoplasia. J Womens Health (Larchmt) 2018; 27 (3): 387–393. doi: 10.1089/jwh.2016.6208.

19. Quinlivan JA, Ung KA, Petersen RW. The impact of molar pregnancy on the male partner. Psychooncology 2012; 21 (9): 970–976. doi: 10.1002/pon.1992.

20. Lok CA, Donker M, Calff MM et al. Psychologic impact of follow-up after low-risk gestational trophoblastic disease. J Reprod Med 2011; 56 (1–2): 47–52.

21. Flam F, Magnusson C, Lundström-Lindstedt V et al. Psychosocial impact of persistent trophoblastic disease. J Psychosom Obstet Gynaecol 1993; 14 (4): 241–248. doi: 10.3109/01674829309084447.

22. Wenzel LB, Berkowitz RS, Robinson S et al. Psychological, social and sexual effects of gestational trophoblastic disease on patients and their partners. J Reprod Med 1994; 39 (3): 163–167.

23. Wenzel L, Berkowitz RS, Newlands E et al. Quality of life after gestational trophoblastic disease. J Reprod Med 2002; 47 (5): 387–394.

24. Braga A, Uberti EM, Fajardo MC et al. Epidemiological report on the treatment of patients with gestational trophoblastic disease in 10 Brazilian referral centers: results after 12 years since International FIGO 2000 Consensus. J Reprod Med 2014; 59 (5–6): 241–247.

25. Stafford L, McNally OM, Gibson P et al. Long-term psychological morbidity, sexual functioning, and relationship outcomes in women with gestational trophoblastic disease. Int J Gynecol Cancer 2011; 21 (7): 1256–1263. doi: 10.1097/IGC.0b013e3182259c04.

26. Di Mattei V, Mazzetti M, Perego G et al. Psychological aspects and fertility issues of GTD. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2021; 74 : 53–66. doi: 10.1016/j.bpobgyn.2020. 10.007.

27. Governo do Estado de São Paulo. Fundação Sistema Estadual de Análise de Dados. Evolução populacional. 2022 [online]. Available from: https: //populacao.seade.gov.br/evolucao-populacional-esp/.

28. Spielberger CD. State-Trait Anxiety Inventory: Bibliography. 2nd ed. Palo Alto, CA: Consulting Psychologists Press 1989.

29. Spielberger CD, Gorsuch RL, Lushene R et al. Manual for the State-Trait Anxiety Inventory. Palo Alto, CA: Consulting Psychologists Press 1983.

30. Gorenstein C, Andrade L. Inventário de Depressão de Beck: propriedades psicométricas da versão em português. Rev Psiquiatr Clin 1998; 25 : 245–250.

31. Andrade LH, Viana MC, Silveira CM. Epidemiology of women’s psychiatric disorders. Rev Psiquiatr Clin 2006; 33 : 43–54.

32. World Health Organization (WHO). WHOQOL-bref introduction, administration, scoring and generic version of the assessment: field trial version 1996. 2005 [online]. Available from: www.who.int/mental_health?media?en?76.pdf.

33. Di Mattei VE, Carnelli L, Bernardi M et al. An investigative study into psychological and fertility sequelae of gestational trophoblastic disease: the impact on patients’ perceived fertility, anxiety and depression. PLoS One 2015; 10 (6): e0128354. doi: 10.1371/journal.pone.0128354.

34. Ferreira EG, Maestá I, Michelin OC et al. Assessment of quality of life and psychologic aspects in patients with gestational trophoblastic disease. J Reprod Med 2009; 54 (4): 239–244.

36. França AC, Uberti EM, Muller KP et al. Emotional and clinical aspects observed in women with gestational trophoblastic disease: a multidisciplinary action. Rev Bras Ginecol Obstet 2022; 44 (4): 343–351. doi: 10.1055/s-0042-1742681.

37. Ireson J, Jones G, Winter M et al. Systematic review of health-related quality of life and pacient-reported outcome measures in gestational trophoblastic disease: a parallel synthesis approach. Lancet Oncol 2018; 19 (1): e56–e64. doi: 10.1016/S1470-2045 (17) 30686-1.

38. Uberti EM, Fajardo MC, da Cunha AG et al. Treatment of low-risk gestational trophoblastic neoplasia comparing biweekly eight-day Methotrexate with folinic acid versus bolus-dose Actinomycin-D, among Brazilian Women. Rev Bras Ginecol Obstet 2015; 37 (6): 258–265. doi: 10.1590/SO100-720320150005366.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 4

2025 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#