MUDr. Oldřich Ferdinand – významná osobnost moravské foniatrie. Vzpomínka při příležitosti 115 let od narození

Souhrn

MUDr. Oldřich Ferdinand (1910–1997) byl významnou osobností československé foniatrie a zakladatelem moderní foniatrické péče na severní Moravě. Po absolvování Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně v roce 1934 působil na různých lékařských pozicích, včetně vojenské služby a práce na otorinolaryngologické klinice profesora Františka Ningera. V roce 1940 absolvoval studijní pobyt u profesora Miloslava Seemanna, předního světového odborníka na foniatrii, což ovlivnilo jeho celoživotní zaměření na péči o osoby se sluchovými a řečovými poruchami. V roce 1945 se stal primářem otorinolaryngologického oddělení v nemocnici v Hranicích, kde založil moderní foniatrickou ambulanci. Byl klíčovou postavou při zakládání foniatrických oddělení v Ostravě (1949) a Olomouci (1951), stejně jako lůžkového foniatrického oddělení v Hranicích (1966). Jeho organizační schopnosti vedly k rozvoji logopedických služeb v Severomoravském kraji.

Vedle lékařské praxe byl také aktivním pedagogem, vedl kurzy pro logopedy a působil jako externí učitel na několika fakultách. Jeho vědecká práce zahrnuje přes 50 publikací, včetně studií o Janu Evangelistovi Purkyně a Gregoru Mendelovi. Za své zásluhy byl oceněn medailí J. E. Purkyně a dalšími vyznamenáními.

Ferdinandova obětavost a přínos k rozvoji foniatrie a logopedie ovlivnily tisíce pacientů a kolegů. Jeho život a dílo zůstávají inspirací pro další generace lékařů a významně přispěly k rozvoji československého zdravotnictví.

Klíčová slova:

historie – ORL – Oldřich Ferdinand – Hranice – foniatrie – Morava

ÚVOD

Primář MUDr. Oldřich Ferdinand byl jednou z nejvýznamnějších osobností foniatrie v Československu a zakladatelem moderní foniatrické péče na severní Moravě. Ačkoliv nás tento výjimečný lékař opustil již v roce 1997, jeho odkaz v péči o pacienty se sluchovými a řečovými poruchami přetrvává dodnes. Připomeňme si tuto inspirativní osobnost a jednoho z nejúspěšnějších žáků brněnské otorinolaryngologické školy profesora Františka Ningera.

ŽIVOTOPIS

Oldřich Ferdinand se narodil 25. dubna 1910 v Mokré u Brna v rodině s dlouhou učitelskou tradicí. Již od mládí projevoval hluboký zájem o biologii a ještě jako student dosáhl profesionální úrovně ve včelařství. 8. února 1934 úspěšně dokončil studium na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Poté, před nástupem na dvouletou vojenskou prezenční službu, působil jako subalterní lékař v Zemské nemocnici v Brně na kožní klinice profesora Antonína Trýba (1, 2).

Během vojenské služby byl přidělen k chirurgickému oddělení Divizní nemocnice 6 v Brně-Zábrdovicích a byl šéflékařem Cyklistického praporu ve Frýdku (po předchozím absolvování školy pro důstojníky zdravotnictva a lékárnictví v Praze-Vršovicích). Po skončení vojenské služby v červenci 1936 se vrátil do Zemské nemocnice v Brně, kde krátce působil na chirurgickém oddělení docenta Huga Leischnera a na epidemiologickém oddělení primáře Horáka (1, 2).

Od listopadu 1936 až do července 1945 pracoval na otorinolaryngologické klinice prof. MUDr. Františka Ningera, zprvu jako vědecká pomocná síla, od roku 1943 jako sekundární lékař (obr. 1). Současně zastával od 1. června 1937 do 31. prosince 1942 místo sekundárního lékaře na ORL oddělení nemocnice Milosrdných bratří v Brně u primáře Jindry (obr. 2).

Obr. 1  MUDr. Oldřich Ferdinand jako asistent na ORL klinice profesora Ningera v Brně

Obr. 2  Průkazka dr. Ferdinanda, člena Lékařské komory pro zemi Moravskoslezskou v Brně

V květnu a červnu roku 1940 absolvoval studijní pobyt v Praze na foniatrickém oddělení při otorinolaryngologické klinice prof. MUDr. Miloslava Seemanna, který byl tehdy předním světovým odborníkem na foniatrii. Tato specializace na lidský hlas, řeč a sluch se stala Ferdinandovou celoživotní vášní, kterou využil k rozvoji péče o hluchoněmé a osoby s vadami řeči (1, 2).

V roce 1945 přijal MUDr. Ferdinand pozici primáře otorinolaryngologického oddělení v nemocnici v Hranicích a právě zde započal svou nejvýznamnější práci v oblasti foniatrie. Založil moderní foniatrickou ambulanci, jež se stala vzorem pro podobná zařízení v regionu i po celé republice, a později, v roce 1966, zřídil lůžkové foniatrické oddělení v Hranicích, které se stalo klíčovým místem pro péči o pacienty se sluchovými a řečovými vadami (1–3).

Jako jediný foniatr v Olomouckém a Ostravském kraji byl v roce 1951 pověřen založením foniatrických ambulancí při ORL klinice v Olomouci a při Ústavu národního zdraví v Ostravě. Ambulance vedl řadu let –⁠ olomouckou 6 let, ostravskou 10 let.

V roce 1951 získal venia legendi pro obor fyziologie a patologie lidské řeči. Ve vysokoškolském vzdělávání se stal externím učitelem tohoto oboru, nejprve na Vyšší škole pedagogické v Olomouci, poté na Fakultě společenských věd Univerzity Palackého tamtéž, následně i na tamní Filozofické fakultě a Pedagogické fakultě, kde působil jako externí učitel na katedře speciální pedagogiky až do konce svého života.

Jeho odborné znalosti v oblasti foniatrie ho vedly rovněž k roli konziliárního lékaře v Dětském ústavu pro nápravu vad sluchu na Svatém Kopečku u Olomouce a k menšímu úvazku foniatra v okrese Vsetín (v rámci OÚNZ –⁠ okresního ústavu národního zdraví), včetně činnosti v Ústavu pro hluchoněmé ve Valašském Meziříčí. V obou ústavech (Svatý Kopeček a Valašské Meziříčí) pracoval od roku 1945 (1–5).

Do důchodu odešel 26. července 1977 (obr. 3). Do konce roku 1977 ještě vykonával funkci primáře, od roku 1978 pracoval již jen na svých vedlejších pracovištích, činnost na foniatrické ambulanci ve Vsetíně ukončil v roce 1982.

Oldřich Ferdinand zemřel v Hranicích v roce 1997, pohřben je na hřbitově v Kroměříži.

Obr. 3  Oldřich Ferdinand ve věku přibližně 70 let

DÍLO A ZÁSLUHY

Oldřich Ferdinand byl nejen vynikajícím lékařem a pedagogem, ale i vědcem. Jeho odborná práce zahrnuje více než 50 vědeckých a populárně-naučných publikací, většinou vydaných v českých časopisech a knihách. Dvě ovšem vyšly v angličtině, jedna ve francouzštině a jedna v němčině. Tři z jeho prací potom byly publikovány v zahraničí –⁠ ve Švédsku, NDR a USA.

Mezi jeho nejvýznamnější vědecké práce patří studie o Janu Evangelistovi Purkyně, kterého označil za průkopníka moderní fonetiky a foniatrie. Rovněž se věnoval Gregoru Mendelovi a studiu jeho matematických teorií, zejména ve vztahu ke složeným příjmením. Ferdinandovy objevy byly publikovány v domácích i mezinárodních časopisech (1–5).

Jeho přínos rozvoji foniatrických a logopedických služeb byl oceněn v roce 1961, kdy mu prezident Antonín Novotný propůjčil prestižní Medaili Jana Evangelisty Purkyně. Národní fronta mu udělila pamětní plaketu k 50. výročí vzniku ČSR a okresní instituce Přerova mu udělily čestný odznak za mimořádné zásluhy o rozvoj zdravotnictví u příležitosti 30. výročí osvobození. Získal také bronzový a stříbrný odznak Brigády socialistické práce (BSP) a několik čestných uznání na okresní a krajské úrovni.

ZÁVĚR

Primář MUDr. Oldřich Ferdinand zanechal po sobě nesmazatelný odkaz v oblasti foniatrie a logopedie. Jeho životní cesta je důkazem, že i mimo velká univerzitní pracoviště lze dosáhnout významných vědeckých úspěchů a ovlivnit tisíce životů pacientů i kolegů. Ferdinandova obětavost, lidský přístup a vědecká preciznost mohou být inspirací pro další generace lékařů a jeho celkový přínos českému zdravotnictví je nesmírně významný.

Poděkování

Děkuji MUDr. Jánu Jablonskému, emeritnímu primáři ORL oddělení v Hranicích, a MUDr. Evě Brandové, jediné stále aktivní foniatričce ve Vsetíně a žákyni primáře Ferdinanda, za poskytnuté informace a materiály. Bez jejich pomoci by mnohé poznatky o primáři Ferdinandovi a fotografie zůstaly zapomenuty. Poděkování patří také doc. MUDr. Břetislavu Gálovi, Ph.D., přednostovi Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF MU a FN u sv. Anny v Brně, za obrazový materiál z pamětní knihy kliniky.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Ivan Kalivoda, MBA