Průzkum zkušeností chronicky nemocných s péčí poskytovanou v ordinacích praktických lékařů a hodnocení výstupů této péče

Souhrn

Stárnutí populace a nárůst chronické multimorbidity představují výzvu pro zdravotní systémy. Mezinárodní dotazníkový průzkum PaRIS (Patient Reported Indicators Surveys) hodnotí zkušenosti chronicky nemocných pacientů s poskytováním primární péče a výstupy této péče.

Z 19 zemí sdružených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zapojených do projektu bylo získáno 1816 dotazníků od poskytovatelů primární péče a 107 011 dotazníků od pacientů. Za Česko bylo shromážděno 110 dotazníků od všeobecných praktických lékařů a 4136 od pacientů.

V Česku mají lidé s chronickými onemocněními lepší zkušenosti s kvalitou a koordinací primární péče, než je průměr OECD PaRIS. Více pacientů také pozitivně hodnotí plnění sociálních funkcí, ostatní výsledky se pohybují kolem průměru. Hodnocení vychází z 10 klíčových indikátorů –⁠ 5 zaměřených na výsledky péče (PROMs) a 5 na zkušenosti pacientů (PREMs).

Výstupy projektu přinášejí cenné podklady pro zdravotní politiku a probíhající reformy.

Klíčová slova:

chronické onemocnění – primární zdravotní péče – výsledky péče hlášené pacienty – zkušenosti s péčí hlášené pacienty

   

ÚVOD

Stárnutí populace a rostoucí počet pacientů s chronickými nemocemi (1, 2) znamenají značnou zátěž pro zdravotní systémy: častější návštěvy u lékaře, vyšší nároky na diagnostiku a léčbu a rostoucí náklady. Péče o pacienty s vícečetnými chronickými nemocemi, kteří navštěvují více specialistů v různých zařízeních, může přinášet rizika: rozdílná doporučení, lékové interakce či nadměrné vyšetřování. V takto fragmentované péči se pacient snadno ztrácí a jeho priority mohou být přehlíženy.

Mezinárodní organizace –⁠ WHO (3) a OSN (4) –⁠ se shodují, že klíčovou roli v řešení mají systémy se silnou primární péčí, které dokážou chronicky nemocným zajistit efektivní péči jak odborně, tak nákladově –⁠ navíc v kontextu jejich sociálního prostředí a s ohledem na jejich preference.

 

Jaká je z pohledu chronicky nemocných pacientů péče, kterou poskytujeme, a jak odpovídá jejich potřebám?

K hodnocení zdravotní péče umíme využívat biostatistické údaje; informace získané prostřednictvím dat vykazovaných poskytovateli péče pro různé registry a pro potřeby úhrad ze zdravotního pojištění. Tyto parametry umožňují sledování výkonnosti zdravotního systému v čase, kapacit a alokaci prostředků v jeho rámci i v mezinárodním srovnání. Nevysvětlují ale, do jaké míry poskytovaná péče odpovídá skutečným potřebám lidí. Nezohledňují rozdíly v chování pacientů a poskytovatelů v systémech poskytované péče. Nepodávají výpověď o tom, jaké mají pacienti zkušenosti s poskytovanou péčí a jak hodnotí její výstupy. Nemáme dostatek informací k vyhodnocení tak zásadních témat, jako je nerovnost v přístupu k péči, orientace péče na pacienta nebo důvěra v poskytovatele péče.

S ohledem na tyto skutečnosti iniciovali v roce 2017 ministři zdravotnictví zemí OECD projekt s cílem vyvinout prostřednictvím dotazníkového šetření mezinárodně srovnatelné hodnocení zkušenosti pacientů s poskytováním péče a jejími výstupy, a to v kontextu primární péče na podkladě různých charakteristik a chování pacientů, poskytovatelů a zdravotních systémů. Zároveň bylo zapotřebí vyhodnotit zapojení pacientů do péče, míru zaměření péče na pacienta a důvěru v poskytovatele; zjistit, jak zdravotní systémy uspokojují potřeby chronicky nemocných; analyzovat a interpretovat výstupy takovým způsobem, aby mohly podpořit kapacity v jednotlivých zemích pro hodnocení a zlepšování poskytování takové zdravotní péče, která by odpovídala potřebám lidí, a připravit průzkum, který by byl opakovatelný v čase.

Tento článek přináší informace o průzkumu a jeho hlavních zjištěních, která z velké míry odpovídají na položené otázky.

 

PROJEKT PaRIS

Česko je jednou z 19 zemí OECD zapojených do projektu PaRIS (5). Příprava a realizace průzkumu probíhala od roku 2018 v několika fázích:

1. příprava nástroje: dotazníků pro poskytovatele a pacienty
2. příprava národních implementačních plánů průzkumu
3. pilotní průzkum a jeho vyhodnocení
4. hlavní průzkum a jeho vyhodnocení

V Česku byl projekt za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ) realizován národním projektovým manažerem (NPM) a jeho týmem z Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze, ve spolupráci s pracovníky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a Českou lékařskou společností J. E. Purkyně (ČLS JEP). Projekt byl na národní i mezinárodní úrovni konzultován s pacientskými organizacemi.

 

METODIKA

Protokol pro hlavní průzkum (6) byl vytvořen na úrovni OECD. Specifické národní podmínky, zejména s ohledem na získávání respondentů a sběr dat, a způsob řízení projektu na národní úrovni byly zohledněny v národním manuálu (CRM – country road map). Cílovou populací průzkumu byli pacienti ve věku 45 let a více, kteří konzultovali v posledních 6 měsících svého praktického lékaře, a zároveň registrující všeobecní praktičtí lékaři (VPL) těchto pacientů. Vazba mezi VPL a pacienty byla dodržena v 18 z 19 zúčastněných zemí (s výjimkou USA).

Dotazníky pro pacienty byly vytvořeny na podkladě již existujících validizovaných nástrojů hodnocení zkušeností pacientů se zdravotní péčí pomocí dotazníkových šetření (PREMs –patient reported experience measures) a hodnocení výstupů péče pacientem (PROMs –patient reported outcome measures) (7). Přehled 10 klíčových indikátorů (5 PREMs, 5 PROMs) a metodiku jejich hodnocení podle otázek v dotazníku shrnují tab. 1 a 2. Dotazník dále zahrnoval otázky na osobní charakteristiky; pohlaví, věk vzdělání, socioekonomické podmínky a několik specifických otázek týkajících se covidového období.

 

Tab. 1  Přehled klíčových indikátorů a metodika jejich hodnocení v průzkumu PaRIS –⁠ měření výsledků péče hlášených pacienty (PROMs)

Fyzické zdraví	Odpovědi na 4 otázky měřící fyzickou funkci, bolest a únavu, možnosti odpovědí na stupnici 1–5. Průměrné skóre pacientů. Surová škála 4–20 převedená na metriku T-skóre, v níž 50 je průměr a 10 směrodatná odchylka referenční populace PROMIS. Rozsah T-skóre 16,2–67,7. Procento pacientů, kteří uvedli pozitivní výsledek (T-skóre ≥ 42, což odpovídá dobrému nebo lepšímu fyzickému zdraví ve srovnání s „dobrým“ nebo „špatným“ zdravím na základě referenční populace PROMIS), je uvedeno na obr. 1. Datový nástroj: PROMIS Scale v1.2 –⁠ Global Health Scale.
Duševní zdraví	Odpovědi na 4 otázky týkající se kvality života, emočního stresu a sociálního zdraví, možnosti odpovědí na škále 1–5. Průměrné skóre pacientů. Surová škála 4–20 převedená na metriku T-skóre, v níž 50 je průměr a 10 směrodatná odchylka referenční populace PROMIS. Rozsah T-skóre 21,2–67,6. Procento pacientů, kteří uvedli pozitivní výsledek (T-skóre 40 nebo více, což odpovídá dobrému nebo lepšímu duševnímu zdraví ve srovnání s „dobrým“ nebo „špatným“ zdravím na základě referenční populace PROMIS), je uvedeno na obr. 1. Datový nástroj: PROMIS Scale v1.2 –⁠ Global Health Scale.
Sociální fungování	Odpověď na otázku: „Obecně prosím ohodnoťte, jak dobře vykonáváte své obvyklé sociální aktivity a role [blíže specifikováno v dotazníku].“ Možnosti odpovědí se pohybují od špatné (1) po výbornou (5). Procento pacientů, kteří odpověděli dobře, velmi dobře nebo výborně (v porovnání s odpověďmi „dobře“ nebo „špatně“). Datový nástroj: PROMIS Scale v1.2 –⁠ Global Health Scale.
Životní pohoda / well-being	Odpovědi na 5 otázek měřících pohodu (cítil jsem se veselý a v dobré náladě, klidný a uvolněný, aktivní a energický, spokojený v každodenním životě, svěží a odpočatý). Možnosti odpovědí na stupnici 0–5. Průměrné skóre pacientů (hrubá stupnice 0–25 převedená na stupnici 0–100). Procento pacientů, kteří uvádějí pozitivní výsledek (skóre ≥ 50, což znamená, že nejsou ohroženi klinickou depresí), je uvedeno na obr. 1. Datový nástroj: WHO-5 Well-being Index.
Celkový zdravotní stav	Odpověď na otázku: „Obecně byste řekl/a, že je váš zdravotní stav …“ Možnosti odpovědí se pohybují od špatného (1) po vynikající (5). Procento pacientů, kteří odpověděli dobře, velmi dobře nebo výborně (v porovnání s odpověďmi dobře nebo špatně). Datový nástroj: PROMIS Scale v1.2 –⁠ Global Health Scale.

   

Tab. 2  Přehled klíčových indikátorů a metodika jejich hodnocení v průzkumu PaRIS –⁠ měření zkušeností s péčí hlášených pacienty (PREMs)

Sebedůvěra v sebeřízení	Odpověď na otázku: „Jak jste si jistý/á, že dokážete řídit své zdraví a pohodu?“ Možnosti odpovědí v rozmezí od vůbec nevěřím (0) po velmi věřím (3). Procento pacientů, kteří si jsou jisti nebo velmi jisti (v porovnání s pacienty, kteří si jsou jisti nebo si nejsou jisti vůbec). Datový nástroj: Dotazník P3CEQ (Person-centred Coordinated Care Experience Questionnaire).
Zkušenost s koordinací péče	Odpovědi na 5 otázek měřících koordinaci péče (spojená péče, jediný kontakt, celkový plán péče, podpora při sebeobsluze, informace pro sebeobsluhu). Možnosti odpovědí na stupnici 0–3. Průměrné skóre pacientů (na stupnici 0–15). Procento pacientů, kteří uvádějí pozitivní zkušenost (50 % a více bodů v 5 otázkách, tj. skóre na stupnici ≥ 7,5) znázorněné na obr.1. Datový nástroj: Dotazník P3CEQ, údaje jsou k dispozici pouze pro osoby s chronickým onemocněním/chronickými onemocněními.
Péče zaměřená na člověka	Odpovědi na osm otázek zjišťujících, zda je péče zaměřena na člověka (diskuse o tom, co je důležité, zapojení do rozhodování, zohlednění „celého člověka“, není třeba opakovat informace, péče je propojená, podpora pro vlastní řízení, informace pro vlastní řízení, důvěra pro vlastní řízení). Možnosti odpovědí na stupnici 0–3. Průměrné skóre pacientů (na stupnici 0–24). Procento pacientů, kteří uvádějí pozitivní zkušenosti (50 % nebo více bodů v 8 otázkách, tj. skóre na škále ≥ 12), je uvedeno na obr. 1. Datový nástroj: Dotazník P3CEQ, údaje jsou k dispozici pouze pro osoby s chronickým onemocněním/chronickými onemocněními.
Zkušenost s kvalitou péče	Odpověď na otázku: „Jak celkově hodnotíte lékařskou péči, kterou jste v posledních 12 měsících obdržel(a) v ordinaci svého praktického lékaře?“ Škála možností odpovědí od špatné (1) po výbornou (5). Procento pacientů, kteří odpověděli dobře, velmi dobře nebo výborně (ve srovnání s odpověďmi dobře, špatně a nevím). Datový nástroj: Převzato z mezinárodního průzkumu zdravotní politiky Commonwealth Fund.
Důvěra v systém zdravotní péče	Odpověď na otázku: „Jak silně souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, že lze systému zdravotní péče důvěřovat?“ Možnosti odpovědí se pohybují od rozhodně nesouhlasím (1) po rozhodně souhlasím (5). Procento pacientů, kteří souhlasí nebo rozhodně souhlasí (ve srovnání s ani souhlasím, ani nesouhlasím, nesouhlasím, rozhodně nesouhlasím). Datový nástroj: Vychází z pokynů OECD pro měření důvěry a je podobný otázkám ve vybraných národních průzkumech.

 

Dotazník pro poskytovatele obsahoval několik sekcí otázek zaměřených na charakteristiky praxe, kvalifikaci, role a kompetence jednotlivých pracovníků praxe, způsob, jakým je vedena zdravotnická dokumentace, a jak je nakládáno s informacemi, na organizaci a způsob poskytování péče o chronické pacienty, včetně mezioborové spolupráce.

Dotazníky byly přeloženy do národních jazyků se zpětnou kontrolou, podle modelu TRAP-D (translation, review, adjudication, pretest, documentation) (8). Na národní úrovni pak proběhlo dvoufázové kognitivní testování (9). Dotazníky byly posouzeny etickými komisemi na mezinárodní úrovni i v jednotlivých zemích a připraveny jak pro on-line vyplňování na platformě mezinárodního konsorcia z odkazu v počítači nebo v mobilním zařízení, tak v papírové formě. Vyplnění dotazníku pro poskytovatele on-line trvalo 15–20 minut. Dotazník pro pacienty měl 115 otázek a jeho vyplnění trvalo 25–30 minut.

V roce 2022 proběhl pilotní průzkum, který potvrdil navrženou národní metodiku (CRM) a proveditelnost průzkumu. Zároveň upozornil na potřebu silného technologického partnera, z oblasti statistiky a informačních technologií, kterým se stal pro hlavní průzkum ÚZIS.

Výběr poskytovatelů v hlavním průzkumu

Cílem bylo náhodným výběrem získat ke spolupráci 100 všeobecných praxí. Předpoklad návratnosti byl 10 %. K slepému výběru 1000 všeobecných praxí byly použity 2 databáze: Národní registr hrazených zdravotnických služeb (NRHZS) a Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS). Z výběru byly vyjmuty neaktivní praxe a praxe registrující méně než 900 pacientů.

Výběr pacientů

S využitím ambulantního softwaru byly od spolupracujících ordinací získány soubory pacientů, splňujících kritéria pro zařazení do průzkumu. Randomizací byl následně vybrán vzorek pacientů k oslovení. Pacienti s dostupným e-mailovým kontaktem byli osloveni elektronicky a požádáni o vyplnění dotazníku on-line, se 2 následnými upomínkami. Ostatní pacienti byli osloveni v ordinacích, telefonicky nebo poštou a byla jim nabídnuta on-line nebo papírová verze dotazníku. Anonymizované dotazníky, zaslané do sídla výzkumného týmu, byly automaticky transkribovány do elektronické verze a vloženy do systému.

 

VÝSLEDKY PRŮZKUMU

Sběr dat, jejich zpracování a výstupy na úrovni OECD

Z 19 zemí OECD, účastnících se projektu (Austrálie, Belgie, Česko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rumunsko, Saudská Arábie, Řecko, Slovinsko, USA, Španělsko, Švýcarsko a Wales) byly získány dotazníky od 1816 poskytovatelů primární péče a od 107 011 pacientů.

Česko přispělo 110 dotazníky od VPL a 4136 dotazníky od pacientů. Výsledná návratnost na oslovení pacientů k vyplnění dotazníku dosáhla 20 % (5131 z 26 232 oslovených). Návratnost dotazníků s odkazem zaslaným prvním e-mailem dosáhla 30 % (2730 z 9247 obeslaných). Ze 4111 celkově vyplněných on-line dotazníků mohlo být 3116 (76 %) zařazeno do analýzy. Návratnost vydaných papírových dotazníků činila 29 % a všechny (1020) byly kompletní. Sběr dat probíhal od jara 2023 do ledna 2024. Dotazníky byly v elektronické anonymizované formě shromažďovány a analyzovány mezinárodním konsorciem OECD.

Data byla zpracována do hlavního výstupu, mezinárodní zprávy Does Healthcare Deliver? (10). Dalším výstupem OECD byly národně specifické zprávy: Feedback for Practices, zpětná vazba pro jednotlivé VPL, kteří se zúčastnili projektu, a Country Report, shrnující klíčová zjištění z Česka v mezinárodním srovnání. Národním výstupem je publikace „Zdravotní péče očima pacientů. Hlavní zjištění projektu PaRIS“ (11).

Charakteristika souboru poskytovatelů

Z hlediska typu praxí bylo 71 % praxí zajišťovaných jedním kvalifikovaným všeobecným praktickým lékařem, ostatní praxe byly týmové nebo součástí řetězců. Přiměřenou distribuci poskytovatelů v průzkumu podle místa působení ukazuje obr. 1.

 

Charakteristika souboru pacientů

Věková struktura osob zapojených do projektu je znázorněna na obr. 2. Z hlediska rozložení pohlaví převažují ženy, kterých bylo v průzkumu 2108, tj. 56,5 % (53 % ve standardizované populaci) oproti 1618 mužům, tj. 43,4 % (47 % ve standardizované populaci). Z celkového množství respondentů jich 0,2 % zaškrtlo v dotazníku možnost „jiné pohlaví“. Největší podíl zapojených osob dosáhlo středoškolského vzdělání s maturitou. Více než 27 % má vysokoškolské vzdělání. Téměř čtvrtina osob nemá maturitu. Osoby v průzkumu PaRIS jsou rovnoměrně rozloženy podle bydliště; celkem 34,6 % pacientů pochází z venkovské oblasti, 30,7 % z města a 34,7 % z velkoměsta. Z hlediska pracovního postavení tvoří největší podíl pacientů v průzkumu lidé v důchodu (44,4 %). V pracovní neschopnosti bylo aktuálně 2,1 % lidí starších 45 let. Na otázky týkající se čistého příjmu domácnosti odpovědělo 2983 (72 %) osob: 23 % osob žije v domácnostech s příjmem < 22 400 Kč, nejvíce, tj. 42,1 % osob žije v domácnostech s příjmem vyšších než 37 300 Kč.

 

Zátěž chronickou multimorbiditou v primární péči

Mezi pacienty VPL ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň 1 a 53,3 % ≥2 chronická onemocnění. Čtvrtina osob nad 45 let věku má ≥  3 chronická onemocnění (obr. 3).

 

Jak dobře poskytuje Česko péči lidem s chronickými onemocněními v mezinárodním srovnání

V Česku mají lidé s chronickými onemocněními lepší zkušenosti s kvalitou primární péče a koordinací péče ve srovnání s průměrem PaRIS OECD. Více lidí s chronickým onemocněním v Česku hodnotí pozitivně plnění sociálních funkcí, ostatní výsledky péče se pohybují kolem průměru OECD PaRIS. Toto hodnocení je založeno na 10 klíčových indikátorech (obr. 4) –⁠ 5 hodnotících výsledky péče hlášené pacienty (PROMs) a 5 hodnotících zkušenosti hlášené pacienty (PREMs).

 

V Česku mají lidé žijící s chronickými onemocněními ve srovnání s ostatními zeměmi PaRIS častěji dobré zdravotní výsledky (PROMs):

• Více než 7 z 10 (72 %) osob s chronickým onemocněním v Česku uvádí dobré fyzické zdraví, měřeno fyzickou funkcí, bolestí a únavou. To je mírně nad průměrem PaRIS OECD, který činí 70 %, ale o 10 procentních bodů méně než země s nejlepšími výsledky (82 %).

• Téměř 9 z 10 (87 %) lidí s chronickým onemocněním v Česku uvádí dobré duševní zdraví, které se týká kvality života, emočního strádání a sociálního zdraví. To je nad průměrem PaRIS OECD, který činí 83 %, a jen o 6 procentních bodů méně než země s nejvyššími výsledky (93 %).
• Více než 4 z 5 (88 %) osob s chronickým onemocněním v Česku uvádějí dobré sociální fungování, které vyjadřuje, jak dobře lidé vykonávají své obvyklé sociální aktivity a role. To je nad průměrem PaRIS OECD, který činí 83%, a jen o 5 procentních bodů méně než země s nejvyššími výsledky (93 %).
• Téměř tři čtvrtiny (72 %) osob s chronickým onemocněním v Česku uvádějí pozitivní životní pohodu, která odráží náladu, vitalitu a spokojenost. To je mírně nad průměrem PaRIS OECD (71 %) a o 8 procentních bodů pod nejlépe hodnocenou zemí (80 %).
• Téměř dvě třetiny (63 %) osob s chronickými onemocněními v Česku uvádějí dobrý celkový zdravotní stav, což je mírně pod průměrem PaRIS OECD (66 %), ale o 30 procentních bodů méně než v zemi s nejlepšími výsledky (93 %).

 

V Česku mají lidé žijící s chronickými onemocněními v porovnání s ostatními zeměmi PaRIS častěji pozitivní zkušenosti se zdravotní péčí (PREMs):

• Více než dvě třetiny (68 %) osob s chronickými onemocněními v Česku se cítí sebejistě, pokud jde o řízení vlastního zdraví, což je výrazně nad průměrem PaRIS OECD (59 %), ale o 24 procentních bodů méně než v zemi s nejlepšími výsledky (92 %).

• 7 z 10 (70 %) osob s chronickým onemocněním v Česku uvádí dobrou koordinaci péče, což je výrazně nad průměrem PaRIS OECD (59 %), ale o 11 procentních bodů méně než v zemi s nejlepšími výsledky (81 %).
• 9 z 10 (90 %) lidí s chronickým onemocněním v Česku uvádí dobrou péči zaměřenou na člověka, tedy péči zaměřenou na potřeby pacienta, což je nad průměrem PaRIS OECD (85 %) a jen o 7 procentních bodů méně než v zemi s nejlepšími výsledky (97 %).
• Téměř všichni lidé s chronickými onemocněními (96 %) v Česku uvádějí, že zažívají dobrou kvalitu péče, což je výrazně nad průměrem PaRIS OECD (87 %) a blízko nejlépe hodnocené zemi (97 %), kterou je Švýcarsko, se zhruba dvojnásobnými výdaji na zdravotnictví.
• Více než polovina (54 %) lidí s chronickým onemocněním v Česku důvěřuje svému zdravotnickému systému, což je o 8 procentních bodů méně než průměr PaRIS OECD, který činí 62 %. Důvěra v nejbližšího poskytovatele, kterým je VPL, je v Česku na úrovni průměru OECD PaRIS.

 

Vyšší počet chronických onemocnění nepříznivě ovlivňuje výsledky v oblasti fyzického zdraví, duševního zdraví a sociálního fungování:

Lidé žijící s více chronickými onemocněními hlásí nižší úroveň fyzického a duševního zdraví, životní pohody a sociálního fungování ve srovnání s těmi, kteří žijí s 1 chronickým onemocněním. Tento vzorec je v souladu s průměrem PaRIS OECD, nicméně Česko dosahuje ve většině zdravotních výsledků u osob s více chronickými onemocněními o něco lepších výsledků než průměr PaRIS OECD (obr. 5).

Podobně si Česko vede srovnatelně s průměrem PaRIS OECD, pokud jde o duševní zdraví osob žijících s 1, 2, 3 a více chronickými onemocněními. Lidé s více chronickými onemocněními v Česku uvádějí horší duševní zdraví než lidé s 1 chronickým onemocněním, a to s 5bodovým rozdílem, který se pohybuje kolem průměru OECD PaRIS (obr. 6).

Zatímco 93 % lidí s 1 chronickým onemocněním v Česku má dobré sociální fungování, u lidí se 3 a více chronickými onemocněními se tento podíl snižuje na 81 %. Nicméně je to stále o 6 procentních bodů více, než je průměr PaRIS OECD –⁠ 75 % (obr. 7).

 

Péče zaměřená na člověka a koordinace péče

Více než 4 z 5 osob (87 %) s ≥ 3 chronickými onemocněními v Česku uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem; to je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD PaRIS (75 %). 3 ze 4 osob s ≥ 2 chronickými onemocněními (75 %) v Česku uvádějí, že jsou u stejného odborníka v primární péči déle než 5 let; to je o 17 procentních bodů více než v PaRIS OECD.

V dalších ukazatelích péče zaměřené na člověka vykazuje Česko ve srovnání s průměrem PaRIS OECD smíšené výsledky (obr. 8): Přibližně 68 % lidí s chronickými onemocněními v Česku dostává dostatečnou podporu, aby mohli sami řídit svůj zdravotní stav, což je nad průměrem PaRIS OECD, který činí 63 %. Téměř všichni (95 %) lidé s chronickými onemocněními jsou vedeni v ordinacích primární péče, které uvádějí, že jsou dobře připraveny koordinovat péči, což je mnohem více než průměr PaRIS OECD, který činí 56 %. Česko vyniká v digitální zdravotní gramotnosti –⁠ 33 % lidí s chronickými onemocněními uvádí, že si věří v používání zdravotních informací z internetu, zatímco průměr PaRIS OECD je 19 % (rozmezí 5–34 %). Naopak pouze 6 % osob s chronickými onemocněními je vedeno v ordinacích, které si mohou vyměňovat lékařské záznamy elektronicky, což je podstatně méně než průměr PaRIS OECD, který činí 57%.

 

V Česku existují nerovnosti mezi pohlavími a lidmi s různou úrovní příjmů

Mezi lidmi s chronickým onemocněním existují v Česku rozdíly v pocitu životní pohody a důvěře v systém zdravotní péče mezi pohlavími, přičemž oba ukazatele jsou nižší u žen. Rozdíl v pocitu životní pohody žen a mužů je v Česku srovnatelný s průměrem PaRIS OECD (5 bodů). Zatímco 63 % mužů s chronickým onemocněním v Česku má důvěru ve zdravotní péči, důvěru ve zdravotní péči má pouze 48 % žen s chronickým onemocněním. Tyto výsledky důvěry jsou nižší než průměr OECD PaRIS pro muže (67 %) i ženy (58 %) s chronickými onemocněními.

Rozdíl v důvěře mezi muži a ženami v Česku (15 procentních bodů) je největší mezi zeměmi OECD PaRIS a vyšší než průměrný rozdíl OECD PaRIS (9 procentních bodů).

Stejně jako v ostatních zemích OECD i v Česku lidé s chronickými onemocněními a vyššími příjmy uvádějí vyšší životní pohodu a důvěru v systém zdravotní péče. V Česku je úroveň životní pohody napříč příjmovými skupinami srovnatelná s průměrem PaRIS OECD, i když u lidí s vysokými příjmy je mírně vyšší. V Česku mezi lidmi žijícími s chronickým onemocněním důvěřuje zdravotnickému systému téměř 7 z 10 lidí (65 %) vyššími příjmy, zatímco u lidí s nižšími příjmy je to 48 %. Míra důvěry ve zdravotnický systém v jednotlivých příjmových skupinách je podobná průměru PaRIS OECD pro skupiny s vysokými (70 %) a nízkými příjmy (59 %). Rozdíl v důvěře mezi skupinami s vysokými a nízkými příjmy je v Česku největší mezi zeměmi OECD PaRIS, ale není statisticky významný.

 

DISKUSE

Vzorek 4136 náhodně vybraných respondentů z populace klientů primární péče starších 45 let, s odpovídající distribucí s ohledem na věk, pohlaví, vzdělání, socioekonomické postavení a místo bydliště, lze charakterizovat jako reprezentativní. Sběr dat proběhl mezinárodního protokolu a národního manuálu. Naše země získala účastí v projektu jedinečné know-how.

Vzhledem k unikátnosti průzkumu nejsou v Česku srovnatelná data. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP zadává každoročně nezávislý průzkum, který dlouhodobě potvrzuje vysokou důvěru pacientů v lékaře i sestry primární péče (12).

Data dokládají současný rozměr chronické multimorbidity v lékařských praxích. Nadprůměrné hodnocení indikátorů výstupů péče (PROMs) v Česku jako fyzické zdraví, duševní zdraví, celkové zdraví, životní pohoda a sociální fungování je výsledkem širšího komplexu příčin a nelze ho zjednodušit na důsledek poskytování zdravotní péče, respektive primární péče. Nicméně svědčí o tom, že český zdravotnický systém je z pohledu indikátorů PROMs efektivní.

Úroveň duševního zdraví hraje významnou roli v hodnocení zkušeností a výstupů péče. Péče o duševní zdraví musí být nedílnou součástí péče o polymorbidní pacienty. V postgraduálním a celoživotním vzdělávání poskytovatelů primární péče by měl být věnován větší prostor rozpoznávání a zvládání duševních onemocnění a osvojení si přístupu ke komplexním a koordinovaným službám duševní péče.

Česko patří mezi nejlepší země v průzkumu PaRIS s ohledem na pozitivní zkušenosti chronicky nemocných pacientů s kvalitou primární péče, koordinací péče a péčí zaměřenou na člověka. Péče zaměřená na člověka, tedy zdravotní péče, která se zaměřuje na potřeby lidí, je základním ukazatelem kvality a výkonnosti systémů zdravotní péče a primární péče. Údaje PaRIS ukazují, že přístup, který upřednostňuje silné zapojení pacientů a účinnou koordinaci péče, je spojen s lepšími zdravotními výsledky a zkušenostmi pacientů. Tento přístup je zvláště přínosný při léčbě chronických onemocnění, protože dává pacientům možnost aktivně se podílet na rozhodování o svém zdraví.

Vynikáme v délce trvání vztahu praktický lékař–pacient. Je to výsledek tradice a dobré organizace primární péče, systému registrací, dostupností lékařských konzultací a chování všeobecných praktických lékařů v systému. Je potřeba dále posilovat roli primární péče jako koordinátora komplexní péče o pacienty s polymorbiditou. Tato potřeba se musí promítnout do postgraduálního i celoživotního vzdělávání všeobecných praktických lékařů. Je třeba podporovat rozvoj týmových praxí, ve kterých je prostor pro navýšení personálních i odborných kapacit pro koordinaci a poskytování komplexní péče.

V Česku je důvěra pacientů v systém zdravotní péče i jejich vlastní schopnost řídit své zdraví na podprůměrné úrovni s ohledem na země v projektu PaRIS. Podobně v jiném průzkumu OECD vykazuje naše země nejnižší úroveň důvěry ve veřejné instituce (13). Důvěra ve zdravotní systémy je zásadní nejen pro individuální zdraví, ale také pro celkovou odolnost a efektivitu systémů zdravotní péče. Cesta k lepším výsledkům péče vede přes větší zapojení informovaných pacientů. Doporučuje se zavádět a pacientům zpřístupnit vzdělávací programy, společně s pacienty vytvářet plány péče a explicitně stanovovat cíle péče. Podpora sebeřízení může zlepšit sebedůvěru pacientů, což povede k lepším zdravotním výsledkům.

Výzkum ukazuje potřebu přizpůsobit zdravotní péči různým skupinám obyvatel –⁠ podle pohlaví, věku a socioekonomického postavení tak, aby byla zaručena rovnost přístupu k péči léčebné i preventivní a k informacím potřebným pro sebeřízení péče. Přetrvávající genderové a socioekonomické nerovnosti v oblasti zdraví vyžadují cílené politické zásahy a komplexní přístup. Investice do inkluzivního a spravedlivého zdravotnictví přinesou lepší zdravotní výsledky, zvýší důvěru pacientů a posílí odolnost zdravotních systémů v globálním měřítku.

Výsledky průzkumu PaRIS ukazují, že i při nižších výdajích na zdravotnictví Česko dosahuje vysoké kvality péče a pozitivních výsledků. To zároveň ukazuje na rozdílový přínos investic do rozvoje primární péče.

Česko vykazuje podprůměrné výsledky v oblasti rozvoje e-health a vysoce podprůměrné v oblasti sdílení zdravotních záznamů. Sdílení informací mezi různými poskytovateli jsou klíčovými prvky pro zlepšení koordinace péče. Primární péče, kde se shromažďují data pacienta a kde by péče měla být koordinována, by měla být v rozvoji e-health prioritním segmentem péče.

 

ZÁVĚR

Český zdravotnický systém zahrnující silnou a organizovanou primární péči má solidní základ. Implementace doporučení z projektu PaRIS může zajistit, že Česko i v éře rostoucí chronické polymorbidity bude nadále patřit mezi země s efektivním zdravotnickým systémem s vysokou kvalitou péče zaměřené na potřeby pacientů.

 

Čestné prohlášení

Autoři nejsou v souvislosti s touto prací v žádném konfliktu zájmů.

 

Poděkování

Projekt byl podpořen Ministerstvem zdravotnictví ČR.

   

 

Seznam použitých zkratek

CRM      Country Road Map

  

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Norbert Král, Ph.D.