ÚVODEM

Milé kolegyně, milí kolegové,

tematické vydání Časopisu lékařů českých věnované problematice jaterních onemocnění přináší nejen ucelený pohled na základní hepatologickou diagnostiku a léčbu, ale blíže se věnuje i etiopatogenezi nejběžnějších (a nutno říci velmi častých) jaterních onemocnění. To přináší také jeden zajímavý a netriviální terminologický a jazykový problém.

Jak co nejsprávněji český pojmenovat ono velmi časté jaterní onemocnění, jehož podstatou je zvýšený obsah tuku v jaterním parenchymu, přičemž nepředpokládáme dominantní etiologický vliv etylalkoholu –⁠ a které se anglicky nazývá non-alcoholic fatty liver disease. Steatóza? Na tu jsme zvyklí, ale není to spíše histologický pojem...? Tuková choroba jater? Přesný překlad, ale zatím nezvyklé. Ztukovatění? Vystihuje proces, ale prosadí se...? A jak to je vlastně s etiologickým podílem alkoholu, když musíme spoléhat na anamnézu?

Tento problém si samozřejmě musejí vyřešit hepatologové, to nerozhodne ani jazykově vzdělaný redaktor. Co mne však i jako člena Českého institutu metabolického syndromu zaujalo, je navrhované pojmenování „ztukovatění jater spojené s metabolickou dysfunkcí“ (MAFLD –⁠ metabolic dysfunction-associated fatty liver disease). Elegantně se vyhýbá alkoholu a zdůrazňuje hepatopatii jako nedílnou součást komplexní metabolické poruchy, i když součástí definice metabolického syndromu není (důvody, proč tomu tak je, jsou pochopitelné, ale to by bylo na jiný úvodník).

Petr Sucharda