Alzheimerova choroba, vaskulární demence a smíšená demence jsou tři nejčastější formy kognitivního postižení postihující starší pacienty. Při jejich vzniku hraje roli stimulační aktivita glutamátu jako neurotrasmiteru na tzv. NMDA receptorech.
Alzheimerova choroba, vaskulární demence a smíšená demence jsou tři nejčastější formy kognitivního postižení postihující starší pacienty. Při jejich vzniku hraje roli stimulační aktivita glutamátu jako neurotrasmiteru na tzv. NMDA receptorech. Nekompetitivní antagonista tohoto receptoru, memantin, může tuto aktivitu snížit. Na analýzu publikovaných studií s memantinem v indikaci demence u starších pacientů byla zaměřena rešeršní práce publikovaná v databázi Cochrane.
Některé klinické studie dokázaly, že stimulační aktivita glutamátu jako neurontrasmiteru může hrát roli v patogenezi Alzheimerovy choroby a ischemické cévní mozkové příhody. Memantin patří do skupiny nekompetitivních antagonistů NMDA (N-metyl-D-aspartát) receptoru.
Tento receptor je stimulován zmíněným excitačním neurotransmiterem glutamátem. Jeho hyperstimulace může vést k poškození neuronů – tzv. fenoménu excitotoxicity (aminoacid neurotoxicity), který se podílí na patogenezi neurodegenerativních onemocnění a poškozuje psychické funkce. Působení memantinu může snížit stimulační aktivitu glutamátu.
Získané důkazy naznačují, že memantin má pozitivní vliv na poznávání, náladu, chování a schopnost vykonávat běžné denní aktivity u pacientů se středně závažnou až závažnou Alzheimerovou nemocí. Výsledky u pacientů s mírnou až střední vaskulární demencí naznačují příznivý vliv dávky 20 mg memantinu denně na kognitivní funkce (výsledky měřené za 28 týdnů). Tyto výsledky však nejsou podpořeny ani pozitivní změnou schopností vykonávat běžné denní aktivity ani zlepšením celkového klinického obrazu nemoci u pacienta.
Z výše uvedeného se dá usoudit, že ve skupině pacientů s mírnou až středně pokročilou demencí nedochází při podávání memantinu k pozitivním změnám kognitivních funkcí ani ke zlepšení celkových klinických symptomů.
Na závěr autoři uvádějí, že ve skupině pacientů se střední až těžkou formou Alzheimerovy choroby dochází při podávání memantinu v dávce 20 mg/den za 28 týdnů ke znatelnému zastavení dalšího zhoršování kognitivních a dalších psychických funkcí. U pacientů docházelo také ke zmírnění excitace. Ve skupině pacientů s mírnou až střední vaskulární demencí při stejném dávkování došlo po 28 týdnech podávání k určitému zastavení zhoršování kognitivních funkcí, ale tyto výsledky nebylo možné zřetelně klinicky popsat. V této skupině se projevil příznivější efekt na stav nemoci po 6 týdnech užívání léku. Léčivá látka memantin byla dobře snášena a při jejím užívání nedocházelo u pacientů k závažným nežádoucím účinkům.
tda
Zdroj: Areosa Sastre A., McShane R., Sherriff F. Memantine for dementia. Cochrane Database Syst Rev. 2005 Oct 18; (4): CD003154.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
