ČEPICK%C

Gastroezofageální refluxní choroba (GERD) se nemusí vždy projevovat typickým pálením žáhy. Jak ukazuje následující kazuistika, jejím hlavním či výrazným projevem mohou být i zdánlivě nesouvisející obtíže, jako je chronická bolest v krku. U naší pacientky se po vyloučení jiných příčin a gastroskopickém nálezu erozivní ezofagitidy osvědčila kombinační terapie inhibitory protonové pumpy (PPI) a prokinetikem cinitapridem. Popsaný případ ukazuje, na které méně časté mimojícnové příznaky refluxu je dobré myslet, které faktory mohou přispívat k jeho rozvoji a proč je v některých případech klíčová právě kombinační léčba.

MUDr. Daniel Rob, Ph.D., ze 2. interní kliniky –⁠ kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze v našem rozhovoru shrnuje aktuální doporučení v antikoagulační a antiagregační léčbě u pacientů s rizikem ischemických příhod. Mimo jiné zdůrazňuje význam individualizace terapie a přínos přidání druhého antitrombotika pro snížení rizika aterotrombotických příhod u vysoce rizikových pacientů.

8leté výsledky italské studie Brisighella Heart Study umožňují porovnat účinek různých trojkombinací antihypertenziv na hodnotu krevního tlaku (TK), lipidový profil, hladinu kyseliny močové, pravděpodobnost navýšení počtu antihypertenziv nebo na rizika vzniku diabetu, rozvoje hypertrofie levé komory a výskytu kardiovaskulárních (KV) příhod u pacientů s hypertenzí. Přinášejí také informace o dopadu přidání statinu k inhibitoru angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) u pacientů s průvodní hypercholesterolémií na výskyt velkých KV příhod (MACE) a o potenciálně příznivém vlivu pití kávy na TK. Nejlepší výsledky byly dosaženy s trojkombinací perindopril/amlodipin/indapamid a největší pokles MACE u pacientů s dyslipidémií byl pozorován při přidání atorvastatinu k perindoprilu ± amlodipinu. Tato studie také ukázala, že pravidelná konzumace kávy snižuje systolický tlak krve (sTK) u obecné populace zahrnující 45 % hypertoniků.

V posledních letech jsme svědky narůstajícího zájmu o onemocnění plicní cirkulace. Je to dáno jednak rozvojem na poli specifické farmakoterapie plicní hypertenze (PH), zlepšením její dostupnosti, a také zvládnutím techniky endarterektomie plicnice, jež se etablovala jako metoda první volby pro nemocné s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH). Klíčová je ale časná indikace léčby, a tedy časně stanovená diagnóza a určení typu plicní hypertenze. S moderními terapeutickými prostředky můžeme tak našim pacientům nabídnout kromě zlepšení prognózy a kvality života dokonce naději na úplné uzdravení, obzvláště nemocným s CTEPH. Následující text si klade za cíl upozornit na problematiku CTEPH.

Zdravý životní styl a systematická prevence je základem pevného zdraví. Odkládání jakéhokoliv preventivního vyšetření může mít naopak až fatální následky. Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) se proto v této oblasti snaží motivovat své pojištěnce již řadu let.

Monoterapie kabozantinibem přestavuje konzistentní klinický benefit napříč liniemi terapie karcinomu renálních buněk, ať již v 1. linii u pacientů se středním či špatným rizikovým profilem nebo po selhání terapie cílené na vaskulární endotelový růstový faktor. Data z klinických studií shodně potvrzují prodloužení přežití bez progrese, vyšší míru objektivní odpovědi a zlepšení celkového přežití.

Jak volit terapii u pacientů s osteoporózou, potřebují-li ji užívat dlouhodobě? A kde má v tomto managementu místo denosumab? Odpovědi na tyto otázky zazněly během sympozia podpořeného společností Amgen, jež bylo součástí odborného programu XIV. celostátní konference sekundární osteoporózy, kterou uspořádala Společnost pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP letos v dubnu v Plzni.

Steatózy patří mezi nejčastější chronická onemocnění jater. S kardiometabolickými riziky se pojí jaterní steatóza asociovaná s metabolickou dysfunkcí (MASLD –⁠ metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease), do loňského roku nazývaná nealkoholovou tukovou chorobou jater (NAFLD). Základem léčby tohoto onemocnění je změna dietních návyků a životního stylu vedoucí ke snížení hmotnosti. Regeneraci jaterní tkáně lze dále podpořit podáním esenciálních fosfolipidů.

Hořčík je jedním z klíčových minerálů lidského organismu, jeho deficit se přitom v gynekologické praxi objevuje častěji, než by se mohlo zdát. Klinické projevy hypomagnezémie –⁠ svalové křeče, únava, podrážděnost či poruchy spánku –⁠ se u žen objevují napříč věkovými kategoriemi a často souvisejí s hormonálními změnami.

Farmakoterapie zánětlivých revmatických onemocnění je spojená s rizikem infekčních komplikací a negativního ovlivnění procesu hojení po chirurgických výkonech. Dosud však neexistují jasná doporučení pro perioperační úpravu léčby těchto chorob. Níže prezentujeme dostupná data ze světové literatury, vždy je však nutná individualizace terapie.

Nová pravidla pro management dyslipidemií zveřejněná v září 2019 přinesla nové paradigma pro kardiovaskulární prevenci, které lze shrnout do principu „čím dříve níže, tím lépe“. Již delší dobu víme, že pro manifestaci velké aterosklerotické cévní komplikace musí být cévní stěna vystavena tzv. kumulativní zátěži LDL-cholesterolem (LDL-C) ve výši 150 mmol/l. Určujeme ji jako průměrnou roční koncentraci LDL-C násobenou počtem let, po která působí. Dosavadní přístup je příliš konzervativní a lze konstatovat, že „lipidovou“ intervenci si zaslouží prakticky každý nemocný s vyšším krevním tlakem. Nicméně odstup mezi diagnózou arteriální hypertenze a dyslipidemie stále zůstává téměř 10 let. Pro úspěšnost preventivní intervence je mimo jiné důležitá adherence pacienta, kterou lze ovlivnit volbou osvědčených léčiv s dobrým bezpečnostním profilem. Mezi taková léčiva patří fixní kombinace. V prevenci kardiovaskulárních nemocnění zapříčiněných aterosklerózou je to kombinace atorvastatinu s perindoprilem –⁠ přípravek Euvascor®, který nabízí více fixních kombinací umožňujících titraci dávky perindoprilu k maximu.

Von Willebrandova nemoc (vWD) spočívá v deficitu nebo snížené funkční kapacitě von Willebrandova faktoru (vWF) a u těžších forem také deficitu koagulačního faktoru VIII (FVIII). Léčba obvykle vyžaduje opakované infuze koncentrátu vWF a FVIII, přičemž dostupné přípravky mají odlišný poměr faktorů. Opakované infuze koncentrátu mohou vést k odlišné expozici FVIII při použití různých přípravků. Farmakokinetiku dvou přípravků s různým poměrem vWF a FVIII porovnávaly experimentální preklinické a klinické studie.

Léčba pacientů s těžkým astmatem je během pandemie COVID-19 velkou výzvou. Stále nemáme k dispozici dostatek dat o tom, jak infekce SARS-CoV-2 působí u jedinců s přidruženými chorobami, astmatiky nevyjímaje. Rozhodnutí o přerušení cílené léčby nebo jejím pokračování i v průběhu onemocnění COVID-19 je třeba činit individuálně pro každého pacienta. Přinášíme v této souvislosti stručný přehled, který odpovídá na nejčastější otázky z klinické praxe.

Dupilumab je plně humánní monoklonální protilátka inhibující interleukiny 4 a 13, které hrají důležitou roli v zánětu 2. typu. V klinických studiích vedlo jeho podávání k významnému zlepšení kontroly astmatu a zmírnění projevů atopické dermatitidy. Důležitou otázkou je však také bezpečnost této léčby.

Důležitý problém u hematoonkologických pacientů představují sekundární imunodeficience. Kdy je při jejich výskytu indikována imunoglobulinová substituční terapie a jaké výhody a nevýhody nabízejí různé cesty jejich podání, na to se ve svém sdělení v rámci letošních Pražských hematologických dnů zaměřila MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., z Hematoonkologického oddělení FN Plzeň. Doplnila i dva příklady z praxe, kdy byli pacienti léčeni facilitovaným imunoglobulinem.