ČEPICK%C

U pacientů s vysokou virovou náloží je volba vhodné terapie virové hepatitidy C velmi důležitá.

Zdravý životní styl a systematická prevence je základem pevného zdraví. Odkládání jakéhokoliv preventivního vyšetření může mít naopak až fatální následky. Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) se proto v této oblasti snaží motivovat své pojištěnce již řadu let.

Monoterapie kabozantinibem přestavuje konzistentní klinický benefit napříč liniemi terapie karcinomu renálních buněk, ať již v 1. linii u pacientů se středním či špatným rizikovým profilem nebo po selhání terapie cílené na vaskulární endotelový růstový faktor. Data z klinických studií shodně potvrzují prodloužení přežití bez progrese, vyšší míru objektivní odpovědi a zlepšení celkového přežití.

Steatózy patří mezi nejčastější chronická onemocnění jater. S kardiometabolickými riziky se pojí jaterní steatóza asociovaná s metabolickou dysfunkcí (MASLD –⁠ metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease), do loňského roku nazývaná nealkoholovou tukovou chorobou jater (NAFLD). Základem léčby tohoto onemocnění je změna dietních návyků a životního stylu vedoucí ke snížení hmotnosti. Regeneraci jaterní tkáně lze dále podpořit podáním esenciálních fosfolipidů.

Hořčík je jedním z klíčových minerálů lidského organismu, jeho deficit se přitom v gynekologické praxi objevuje častěji, než by se mohlo zdát. Klinické projevy hypomagnezémie –⁠ svalové křeče, únava, podrážděnost či poruchy spánku –⁠ se u žen objevují napříč věkovými kategoriemi a často souvisejí s hormonálními změnami.

Farmakoterapie zánětlivých revmatických onemocnění je spojená s rizikem infekčních komplikací a negativního ovlivnění procesu hojení po chirurgických výkonech. Dosud však neexistují jasná doporučení pro perioperační úpravu léčby těchto chorob. Níže prezentujeme dostupná data ze světové literatury, vždy je však nutná individualizace terapie.

Jak volit terapii u pacientů s osteoporózou, potřebují-li ji užívat dlouhodobě? A kde má v tomto managementu místo denosumab? Odpovědi na tyto otázky zazněly během sympozia podpořeného společností Amgen, jež bylo součástí odborného programu XIV. celostátní konference sekundární osteoporózy, kterou uspořádala Společnost pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP letos v dubnu v Plzni.

Zvýšení hladiny LDL cholesterolu (LDL-c) v séru je spojeno s nárůstem kardiovaskulární morbidity a mortality. Ze všech hypolipidemik snižují hladinu LDL-c nejúčinněji statiny, které jsou proto v této indikaci léky první volby. Terapeutický účinek však nezávisí jen na volbě léčivé látky, ale také na adherenci pacienta. Je proto důležité znát míru adherence pacientů k podávání statinů a také její vliv na klinické výsledky.

Dosud není zcela jasné, nakolik může steatóza ovlivnit odpověď na léčbu chronické hepatitidy C. Cílem studie anglických autorů proto bylo zjistit, zda může bioptický nález steatózy nebo steatohepatitidy před zahájením terapie ovlivnit dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR) u pacientů s chronickou hepatitidou C léčených pegylovaným interferonem s ribavirinem.

Nová pravidla pro management dyslipidemií zveřejněná v září 2019 přinesla nové paradigma pro kardiovaskulární prevenci, které lze shrnout do principu „čím dříve níže, tím lépe“. Již delší dobu víme, že pro manifestaci velké aterosklerotické cévní komplikace musí být cévní stěna vystavena tzv. kumulativní zátěži LDL-cholesterolem (LDL-C) ve výši 150 mmol/l. Určujeme ji jako průměrnou roční koncentraci LDL-C násobenou počtem let, po která působí. Dosavadní přístup je příliš konzervativní a lze konstatovat, že „lipidovou“ intervenci si zaslouží prakticky každý nemocný s vyšším krevním tlakem. Nicméně odstup mezi diagnózou arteriální hypertenze a dyslipidemie stále zůstává téměř 10 let. Pro úspěšnost preventivní intervence je mimo jiné důležitá adherence pacienta, kterou lze ovlivnit volbou osvědčených léčiv s dobrým bezpečnostním profilem. Mezi taková léčiva patří fixní kombinace. V prevenci kardiovaskulárních nemocnění zapříčiněných aterosklerózou je to kombinace atorvastatinu s perindoprilem –⁠ přípravek Euvascor®, který nabízí více fixních kombinací umožňujících titraci dávky perindoprilu k maximu.

Hypertenze je i u žen hlavním rizikovým faktorem kardiovaskulárních (KV) onemocnění a předčasné smrti. Nastupuje u nich sice v průměru později než u mužů, ale zato mají vyšší riziko KV příhod již při nižších hodnotách krevního tlaku (TK). Proto ani u něžného pohlaví nelze s nasazením antihypertenzní léčby otálet. Jak se liší patofyziologie hypertenze u žen oproti mužům? Pojí se s vysokým krevním tlakem rizika specifická jen pro ženy? A mají ženy stejný přístup k léčbě? Dozvíte se v našem novém miniseriálu.

Léčba pacientů s těžkým astmatem je během pandemie COVID-19 velkou výzvou. Stále nemáme k dispozici dostatek dat o tom, jak infekce SARS-CoV-2 působí u jedinců s přidruženými chorobami, astmatiky nevyjímaje. Rozhodnutí o přerušení cílené léčby nebo jejím pokračování i v průběhu onemocnění COVID-19 je třeba činit individuálně pro každého pacienta. Přinášíme v této souvislosti stručný přehled, který odpovídá na nejčastější otázky z klinické praxe.

Dupilumab je plně humánní monoklonální protilátka inhibující interleukiny 4 a 13, které hrají důležitou roli v zánětu 2. typu. V klinických studiích vedlo jeho podávání k významnému zlepšení kontroly astmatu a zmírnění projevů atopické dermatitidy. Důležitou otázkou je však také bezpečnost této léčby.

Důležitý problém u hematoonkologických pacientů představují sekundární imunodeficience. Kdy je při jejich výskytu indikována imunoglobulinová substituční terapie a jaké výhody a nevýhody nabízejí různé cesty jejich podání, na to se ve svém sdělení v rámci letošních Pražských hematologických dnů zaměřila MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., z Hematoonkologického oddělení FN Plzeň. Doplnila i dva příklady z praxe, kdy byli pacienti léčeni facilitovaným imunoglobulinem.

Fibrotizující intersticiální plicní proces (fIPP) je obtížně zvladatelné onemocnění s omezenými terapeutickými možnostmi a špatnou prognózou. Aktuálně publikovaný přehled analyzuje kritéria jeho progrese definující přítomnost progresivní plicní fibrózy (PPF), popisuje jejich relativní prevalenci a prognostický význam.