VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (7983 výsledků)
kazuistika
Novinky Fabryho nemoc – prvním příznakem může být CMP
Ve dnech 23.–26. listopadu proběhl v Clarion Congress Hotelu Praha 30. český a slovenský neurologický sjezd. Garantem akce byla Česká neurologická společnost ČLS JEP. Pozornost byla věnována mimo jiné problematice Fabryho nemoci, její poddiagnostikovanosti a nutnosti včasného záchytu i nasazení potřebné léčby.
Novinky Úspěšná resuscitativní thorakotomie v přednemocniční neodkladné péči
Resuscitativní thorakotomii můžeme definovat jako thorakotomii prováděnou v rámci procesu kardiopulmonální resuscitace při probíhající nebo těsně hrozící náhlé zástavě oběhu u pacientů s traumatickou zástavou oběhu (TCA – traumatic cardiac arest). Resuscitativní thorakotomie je tedy určena, respektive vymezena časem, proto je svým způsobem nepodstatné místo provedení – lze ji provést v terénu v rámci přednemocniční neodkladné péče, na urgentním příjmu nemocnice, při CT vyšetření, na lůžkovém oddělení, operačním sále aj.
Nepřímá srdeční masáž u traumatizovaného pacienta s hypovolémií, s tenzním pneumothoraxem a zejména se srdeční tamponádou není pravděpodobně dle autorů doporučených postupů pro resuscitaci Evropské resuscitační rady (dále ERC) 2015 tak účinná jako v případě zástavy srdce u normovolemického pacienta. Za traumatickou zástavu nesmí být chybně považována zástava oběhu z interních příčin, která vyžaduje léčbu dle univerzálního algoritmu Advanced Life Support (dále jen ALS).
Novinky Kardiochirurgická operace u hemofilika − příliš velké riziko?
Váš pacient, kardiak ve věku 66 let s nemocí tří tepen a s náhodně zjištěnou hemofilií B, zvažuje navrhovaný aortokoronární bypass. Ptá se, zda kardiochirurgická operace není s ohledem na koagulopatii příliš riziková. Přikláníte se spíše k operačnímu řešení. Ale je to v daném případě skutečně nejlepší postup?
Novinky Spontánní ruptura sleziny u novorozence s hemofilií A
Článek popisuje raritní případ novorozence s diagnostikovanou spontánní rupturou sleziny a hemofilií A a následný úspěšný management léčby.
Články časopisu Hluboká žilní trombóza a plicní embolie v těhotenství
Plicní embolie je v současnosti ve vyspělých zemích nejčastější příčinou mateřské mortality. Během gravidity je samotné riziko hluboké žilní trombózy zvýšeno 5–7krát a narůstá v případě přítomnosti dalších rizikových faktorů. V těhotenství při volbě diagnostických a terapeutických postupů je důležité jejich správné a včasné zahájení, i když jsou vždy zvažována i rizika pro matku a plod. V diagnostice hluboké žilní trombózy se uplatňuje žilní ultrazvukové vyšetření, které má dobrou výpovědní hodnotu. V rámci diagnostiky plicní embolie vyšetření D-dimerů má jen limitovanou výpovědní hodnotu. CT plicní angiografie je preferovanou metodou u hemodynamicky nestabilní pacientky, u ostatních těhotných žen bývá upřednostňována ventilačně perfuzní scintigrafie z důvodu nižšího rizika pro matku. V terapii žilní trombembolické nemoci jsou indikovány přednostně nízkomolekulární hepariny. Trombolýza, jakožto terapie s vyššími riziky, je určena pro léčbu masivní plicní embolie (PE) s hemodynamickou nestabilitou.