Tromboembolická nemoc je jedním z nejzávažnějších problémů moderní medicíny a trvalo poměrně dlouho, než se s ní naši předchůdci naučili bojovat. Pojďte se s námi podívat na příběh antikoagulační léčby, od nesmělých začátků až po sofistikovaná moderní léčiva.

Dosavadní studie naznačují vyšší riziko výskytu deprese a suicidiálních tendencí u pacientů s psoriázou a pokles tohoto rizika po zahájení léčby. Vliv specifických léčebných režimů na riziko deprese u psoriatických pacientů však zatím nebyl hodnocen. Analýza výskytu depresivních symptomů u pacientů zařazených do registru PSOLAR naznačuje snížení rizika deprese u pacientů léčených biologickou terapií, v případě konvenční systémové terapie tento efekt pozorován nebyl.

U žen s roztroušenou sklerózou (RS) se mnohem častěji setkáváme s genovou variantou HLA (human leukocyte antigen) asociovanou s RS, než je tomu u mužských pacientů. Jedná se o zjištění, které by mohlo vysvětlit častější výskyt této nemoci u žen.

S rozvojem nových možností léčby hemofilie dochází také k vývoji metod monitorování hemofilické artropatie a jejího zachycení v časných stádiích. Kromě klasického rentgenu, klinických skórovacích systémů a zlatého standardu magnetické rezonance (MRI) se ke slovu dostal také tzv. POCUS –⁠ point-of-care ultrazvuk, rychlá a spolehlivá metoda k hodnocení kloubního zdraví. Dále se zkoumají možné biomarkery osteochondrálního poškození a synoviální proliferace, které by byly specifické pro hemofilii anebo k detekci kloubního krvácení, nicméně jejich rutinní využití se prozatím v blízké budoucnosti neplánuje.

Metastatický kolorektální karcinom (mCRC) je heterogenní skupinou onemocnění, u které je v mnoha ohledech základem léčby chemoterapie v kombinaci s cílenou léčbou inhibitory EGFR či VEGF. Přesné užití cílené léčby je definováno molekulární charakteristikou tumoru a stranovostí (pravý/levý tračník) jako jejím dalším zástupným parametrem. Na základě post hoc metaanalýz velkých studií pacientů s mCRC je standardem léčby levostranných MSS/MSI-L a RAS/BRAF-wt tumorů kombinace inhibitoru EGFR s chemoterapií. Stále však panuje mnoho otazníků ohledně použití této modality. Prospektivní studie PARADIGM se proto zabývala právě účinností cílené léčby (panitumumab vs. bevacizumab) v kombinaci s chemoterapií FOLFOX v 1. linii u pacientů s MSS/MSI-L mCRC bez mutací genů RAS či BRAF^V600E v celkové populaci (pravý i levý tračník). V rámci podstudie pak byly hodnoceny biomarkery primární rezistence s využitím molekulární analýzy vzorků tumoru a též tekuté biopsie.

Terapie revmatoidní artritidy (RA) zaznamenala v posledním desetiletí významné pokroky. Použití biologické léčby, například TNF-α inhibitorů, vedlo ke zlepšení téměř u 60 % pacientů s RA.

Na kongresu EULAR (European League Against Rheumatism) v roce 2010 padlo překvapivé tvrzení, a to, že konzumace alkoholu je asociována se sníženým rizikem vzniku některých artritických postižení typu revmatoidní artritidy, osteoartritidy či dalších jejích méně obvyklých forem.

Studie recentně publikovaná v časopisu Cancer Management and Research byla zaměřena na posouzení prognostické hodnoty kombinace mikrosatelitové nestability (MSI) a mutace BRAF V600E u kolorektálního karcinomu (CRC).

V posledních 2 letech stouplo využívání mimotělní membránové oxygenace (ECMO) na jednotkách intenzivní péče (JIP) v souvislosti s léčbou těžké covidové pneumonie. Dr. Pilar Marcos Neira z JIP v nemocnici Germans Trias i Pujol v Barceloně vypracoval souhrn aktualizovaných poznatků o antikoagulační léčbě u těchto pacientů.

Karcinom prostaty patří mezi nejčastější tumory postihující muže vyššího věku. Přehledový článek zveřejněný v roce 2016 se zabýval porovnáním kyseliny zoledronové, denosumabu a radia-223, tedy látek s cíleným účinkem na kostní tkáň, které se uplatňují v léčbě kostních metastáz u pacientů s metastatickým kastračně rezistentním karcinomem prostaty.

Informace o prostupu inhibitorů tyrosinkináz receptoru pro epidermální růstový faktor (anti-EGFR TKI) přes hematoencefalickou bariéru pocházejí především z preklinického testování. V klinických studiích může být jeho odrazem účinnost léčby u pacientů s mozkovými metastázami. Chybí však skutečně robustní analýza. Než bude k dispozici, může nám předběžně posloužit vyhodnocení dostupných dat.

Acne vulgaris je velice častá chronická zánětlivá kožní choroba, která výrazně ovlivňuje psychiku nemocných. Postihuje ženy a muže všech věkových kategorií, zvláště mladé pubertální jedince. Projevy se mohou manifestovat v obličeji, na ramenou, hrudníku a v horní polovině zad. V terapii se snažíme najít co nejúčinnější postup.

Akutní myopie je známa jako vedlejší účinek sulfonamidů od roku 1938. Léky obsahující sulfonamidy jsou obecně zařazeny do dvou lékových tříd, antibiotika a antihypertenziva/diuretika.

S rozšířením léčby lidským rekombinantním růstovým hormonem je třeba neustále kontrolovat i bezpečnost jeho podávání. Zejména pak v dlouhodobých studiích, které mají nezastupitelnou vypovídající hodnotu. Jednu takovou studii uspořádali také lékaři z Columbia University Medical Center mezi lety 1985 a 2006 na téměř 55 000 dětech.

Ze statistiky vyplývá, že ve skupinách dětí léčených růstovým hormonem pro malý vzrůst se vyskytují asi dvakrát častěji chlapci než dívky. Australští vědci se tento stav pokusili vysvětlit na základě genderových předsudků. Výsledky pak publikovali v odborném lékařském periodiku The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism.