V minulosti byly publikovány studie, které v laboratorních podmínkách ukazovaly na možné poškození povrchu keramiky působením fluoridových gelů. Níže prezentovaná studie, provedená s dobrovolníky, naproti tomu sleduje vliv aminfluoridového gelu v prostředí ústní dutiny a při běžném způsobu jeho aplikace. Bylo zjištěno, že za těchto podmínek k dezintegraci povrchu náhrad nedochází, takže fluoridové gely mohou být bez obav použity k prevenci zubního kazu i u pacientů s keramickými protetickými pracemi.
V souvislosti s používáním fluoridových gelů k prevenci zubního kazu vzniká otázka působení fluoridových gelů na povrchy zubních náhrad a dentálních materiálů. V některých studiích bývá uváděno, že kontaktem fluoridového gelu s keramickým povrchem protetických prací může docházet k naleptávání jejich povrchu. Tyto studie ale byly prováděny v laboratorních podmínkách. Ve většině případů byla doba expozice keramického povrchu fluoridovým preparátům příliš dlouhá a podmínky neodpovídaly prostředí dutiny ústní, kde dochází k tvorbě pelikuly na povrchu a k přirozené clearance. K ověření působení fluoridových preparátů in vivo byla provedena studie, která zkoumala působení aminfluoridového gelu na keramický povrch v dutině ústní u dobrovolníků.
Studie se účastnilo 10 dobrovolníků. Pro každého z nich byly zhotoveny 2 pryskyřičné nosiče určené k umístění bukálně v distálních úsecích dolní čelisti. V každém nosiči byly vedle sebe umístěny dvě okrouhlé keramické destičky (Empress, výrobce Ivoclar) o průměru cca 7 mm a tloušťce cca 1,5 mm. Před zahájením studie byla měřena drsnost povrchu keramických destiček ve dvou směrech a u dobrovolníků byla zkoumána tvorba slin a jejich pH. Dobrovolníci měli za úkol mít nosiče v ústech po dobu 2 týdnů vždy od nedělního poledne do pátku. Víkend byl ponechán bez nošení z důvodu zlepšení spolupráce dobrovolníků. Nosiče byly vyjímány pouze na jídlo a při vykonávání ústní hygieny.
První den nošení (od nedělního poledne do pondělního rána) byl určen k vytvoření pelikuly a s nosiči nebylo v této době nijak dále nakládáno. V následujících dnech byly keramické destičky na nosičích ošetřovány v tomto režimu: Ráno byly přední keramické destičky pravého i levého nosiče očištěny bezfluoridovou pastou Aronal forte a zubním kartáčkem Elmex super soft. Zadní destičky čištěny nebyly. Večer byla pravá přední destička ošetřena pastou Aronal forte, zadní zůstala bez ošetření. Ne levém nosiči byl večer na obě destičky nanesen aminfluoridový gel Elmex gelée. Levá přední destička byla po jedné minutě působení gelu po další jednu minutu drhnuta zubním kartáčkem, levá zadní destička byla ponechána s vrstvou gelu bez dalšího ošetření. Následně byly oba nosiče vráceny do úst a ponechány přes noc. Během víkendové přestávky v nošení byly nosiče uloženy v čisté vodě.
Po ukončení této části experimentu byly nosiče opět uloženy ve vodě a následně byla znovu změřena drsnost povrchu keramických destiček.
Analýza s pomocí párového t-testu neprokázala žádný statisticky významný rozdíl drsnosti povrchu mezi keramickými destičkami ošetřovanými rozdílnými způsoby. Zároveň žádný ze způsobu ošetřování keramického povrchu nezpůsobil výraznou změnu drsnosti oproti počátečním hodnotám. To, že u destiček levého nosiče (večer ošetřovány Elmexem gelée, přední destička navíc drhnuta kartáčkem) nedošlo ke zvýšení drsnosti povrchu ani k narušení struktury povrchu, lze přičítat ochranné vrstvě pelikuly a naředění gelu kontaktem se slinou. U levé přední destičky byl navíc gel již naředěn i při čištění zubním kartáčkem.
Lze konstatovat, že při používání Elmexu gelée dle doporučení výrobce nedochází v dutině ústní k narušení povrchu keramického povrchu protetických prací.
(norg)
Zdroj: Windeler T. Keine Desintegration von Glaskeramik durch Aminfluorid, Eine klinische Untersuchung mittels eines In-situ-Tests. Schweiz Monatsschr Zahnmed 2004; 114 (1): 41−47.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
