Peritoneální dialýza (PD) je v současné době technicky zvládnutou a široce využívanou metodou u kojenců a batolat.
Peritoneální dialýza (PD) je v současné době technicky zvládnutou a široce využívanou metodou u kojenců a batolat. Období PD je však rizikové vzhledem k možnosti vzniku závažných komplikací spojených s hypervolémií. Klinický stav a opakované měření krevního tlaku neposkytuje spolehlivou informaci o intravaskulárním objemu a udržení normovolémie je zejména u anurických pacientů obtížné. Hypervolémie však bývá spojena s možným rozvojem hypertenze a kardiální hypertrofie. Hypertrofie levé srdeční komory (HLK) byla detekována u dětí na PD mladších 5 let až v 60 %. Růstový potenciál je u dětí s PD snížený a jejich finální výška zaostává oproti průměrné výšce dle věku.
Autoři prospektivní finské studie sledovali 21 pacientů mladších 2 let (průměrný věk 0,59 roku při zahájení PD) léčených PD od roku 2001. Cílem studie byla maximalizace růstu a celkového vývoje pacientů, přičemž byl kladen důraz na kontrolu nutrice, metabolismu, clearance a intravaskulárního objemu. Ke zhodnocení intravaskulárního objemu bylo využíváno stanovení hladiny atriálního natriuretického peptidu, oscilometrického měření tlaku a echokardiografických měření. Dynamika růstu byla hodnocena s ohledem na střední výšku rodičů.
Během studie měli pacienti zajištěný energetický příjem 80–90 kcal/kg/den a množství bílkovin 2–2,5 g/kg/den (dle růstové rychlosti). Dlouhodobá hypertenze byla nalezena u 43 % pacientů, známky HLK vykazovalo na začátku sledování 33 % dětí. V průběhu studie docházelo ke snížení výskytu HLK, což bylo známkou úspěšné optimalizace intravaskulárního objemu i hypertenze.
Během PD byl zaznamenán „catch-up“ růst u 57 % pacientů. Nicméně po ukončení PD nedosahovaly tyto děti (mezi 18. a 24. měsícem roku) předpokládaných středních výšek rodičů. Kromě hypertenze se na deficitu podílela i sekundární hyperparatyreóza. Autoři připisují toto snížení růstu také období před zahájením PD a zdůrazňují, že časná diagnostika, dostatečná nutriční hodnota stravy a kontrola metabolismu včetně fosfokalciových parametrů jsou pro dlouhodobý růst u dětí s chronickým ledvinným selháním rozhodující.
(moa)
Zdroj:
Pediatr Nephrol. 2010, Vol. 25 (8): 1529–1538.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
