Porodní hmotnost odráží fetální růst a zásobování živinami in utero a je spojena s novorozeneckou mortalitou a morbiditou.
Porodní hmotnost odráží fetální růst a zásobování živinami in utero a je spojena s novorozeneckou mortalitou a morbiditou. Astma bronchiale matky v graviditě ovlivňuje negativně fetální růst v závislosti na pohlaví plodu. Z předchozích prací autorů této studie vyplývá, že u žen, které nebyly léčeny inhalačními glukokortikoidy, byl růst redukován pouze u dívek, u chlapců byl v normě. V případě akutních exacerbací astmatu matek došlo k výrazné redukci růstu u chlapců, zvýšené incidenci IUGR a nezralosti, zatímco již snížený růstový potenciál u dívek se nezměnil. Předpokládá se, že za rozdíly v růstu v závislosti na pohlaví a stresu je zodpovědná osa insulin-like growth faktoru (IGF), která indukuje buněčný růst a proliferaci.
Mezi hladinou IGF-1 a hladinou IGFBP (IGF-binding protein) v pupečníkové krvi a hmotností plodu existuje pozitivní korelace a bylo dokázáno, že hladina IGF-2 je pozitivně spojena s velikostí placenty. Hodnoty IGF-1 a IGF-2 jsou negativně ovlivněny kortizolem. Sexuální diferenciace přispívá k rozdílnosti v růstu plodů zhruba od 30. týdne gestace a rozdíl hmotností mezi pohlavími činí průměrně 150–200 g v 38. týdnu.
Autoři se zabývali vlivem závažnosti mateřského astmatu, inhalačních kortikoidů, nikotinismem matek a pohlaví plodů na fetální růst a placentární vývoj a na vlastní osu IGF. U dětí matek ze skupiny astmatiček a u dětí z kontrolní skupiny byly v pupečníkové žilní krvi vyšetřeny IGFBP-1, IGFBP-3, IGF-1, IGF-2 a kortizol pomocí metod RIA a ELISA a získané hodnoty byly korelovány s porodními údaji dětí (hmotnost, délka, obvod hlavy).
Bylo zjištěno, že závažnost mateřského astmatu a nikotinismus nejvíce ovlivnily hladinu IGF-1, který byl zvýšen u mírné formy astmatu a chlapců a snížen u dívek a matek astmatiček s nikotinismem. IGFBP-3 byl rovněž snížen u dívek a matek astmatiček a kuřaček. Léčba inhalačními kortikoidy matek astmatiček neovlivnila IGF osu plodů. Pro predikci porodní hmotnosti u plodů ženského pohlaví měla největší hodnotu hladina IGF-1, zatímco u plodů mužského pohlaví byla nejdůležitější hladina IGFBP-3.
Z uvedeného vyplývá, že mužské a ženské plody reagují v průběhu gravidity rozdílně na nepříznivé podmínky, jako jsou astma bronchiale matky či nikotinismus.
(moa)
Zdroj: Effect of maternal asthma, inhaled glucocorticoids and cigarette use during pregnancy on the newborn insulin-like growth factor axis. Growth Hormone & IGF Research 20 (2010): pp. 39–48.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.