Těhotenství je u akromegalických žen poměrně vzácnou záležitostí, neboť fertilita je u těchto pacientek během aktivní choroby redukována.
Těhotenství je u akromegalických žen poměrně vzácnou záležitostí, neboť fertilita je u těchto pacientek během aktivní choroby redukována. Předešlé studie uvádí u těhotných akromegaliček nezměněné hodnoty růstového hormonu (RH) a elevované hodnoty IGF-1 z důvodu zvýšeného působení placentální varianty RH ve druhém a třetím trimestru. Uvedená kazuistika popisuje případ pacientky s akromegalií, u které i přes probíhající těhotenství byly hladiny GH a IGF-1 suprimovány.
Jedná se o pacientku po proběhlém normálním těhotenství a porodu, u které se objevila amenorhea, příbytek na váze a progresivní zvětšování rukou a chodidel od 31 let věku. Ve 36 letech podstoupila testy na přítomnost akromegalie, která u ní byla potvrzena, mimo jiné též na magnetické rezonanci, kde byl nalezen 20 mm velký adenom v pravém kavernózním sinu.
Pacientka podstoupila adenomektomii transsfenoidálním přístupem, nicméně bazální hodnoty RH byly i po chirurgickém řešení elevovány na 17,1 ng/mL. Následovala subkutánní léčba oktreotidem a stereotaktické ozařování adenomového rezidua v dávce 18 Gy. Bazální hodnoty RH a IGF-1 poté klesly na 8,5 ng/mL a 753 ng/mL.
Léčba oktreotidem byla přerušena během následné gravidity. V pátém týdnu těhotenství byla hodnota RH 17,3 ng/mL a hodnota IGF-1 1 100 ng/mL. V 10., 21. a 33. týdnu těhotenství byly hladiny RH a IGF-1 suprimovány na 9,9, 5,5 a 5,9 ng/mL a na 878, 291 a 446 ng/mL. Ve 43. týdnu pak proběhl normální vaginální porod.
Postpartální hodnoty RH byly 5,0 a 7,0 ng/mL a hodnoty IGF-1 se za 3 až 9 týdnů po porodu zvýšily na 640 a poté 782 ng/mL. Na zopakované MRI byl zjištěn zmenšený reziduální adenom. Hodnoty RH a IGF-1 byly měřeny prostřednictvím metody IRMA (immunoradiometric assay).
Během normální gravidity nahrazuje po třetím trimestru funkci pituitárního GH jeho placentární varianta. Od druhého trimestru do porodu je pak hladina GH suprimována a hladina IGF-1 elevována. Sekrece GH pituitárním adenomem je během gravidity autonomní. U uvedené pacientky s perzistentní akromegalií byly během gravidity pozorovány snížené hladiny obou látek. Po porodu pak byla zvýšená hodnota IGF-1. Data ukazují na možný fakt, že sekrece GH u pregnantních akromegalických pacientek nemusí být úplně autonomní a může být asociována s určitým stupněm kontrolní negativní zpětné vazby, která je podmíněna působením humánního placentárního laktogenu nebo placentární GH varianty.
(ena)
Akira Shimatsu, Takeshi Usui, Tetsuya Tagami, Hideshi Kuzuya et al.: Supressed levels of growth hormone and insulin – like growth factor – 1 during successful pregnancy in persistent acromegaly, Endocrine J, 2010. Publikováno on-line před tiskem dne 15. března 2010; doi: 10.1507/endocrj.K10E-069
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
