Těhotenství je u akromegalických žen poměrně vzácnou záležitostí, neboť fertilita je u těchto pacientek během aktivní choroby redukována.
Těhotenství je u akromegalických žen poměrně vzácnou záležitostí, neboť fertilita je u těchto pacientek během aktivní choroby redukována. Předešlé studie uvádí u těhotných akromegaliček nezměněné hodnoty růstového hormonu (RH) a elevované hodnoty IGF-1 z důvodu zvýšeného působení placentální varianty RH ve druhém a třetím trimestru. Uvedená kazuistika popisuje případ pacientky s akromegalií, u které i přes probíhající těhotenství byly hladiny GH a IGF-1 suprimovány.
Jedná se o pacientku po proběhlém normálním těhotenství a porodu, u které se objevila amenorhea, příbytek na váze a progresivní zvětšování rukou a chodidel od 31 let věku. Ve 36 letech podstoupila testy na přítomnost akromegalie, která u ní byla potvrzena, mimo jiné též na magnetické rezonanci, kde byl nalezen 20 mm velký adenom v pravém kavernózním sinu.
Pacientka podstoupila adenomektomii transsfenoidálním přístupem, nicméně bazální hodnoty RH byly i po chirurgickém řešení elevovány na 17,1 ng/mL. Následovala subkutánní léčba oktreotidem a stereotaktické ozařování adenomového rezidua v dávce 18 Gy. Bazální hodnoty RH a IGF-1 poté klesly na 8,5 ng/mL a 753 ng/mL.
Léčba oktreotidem byla přerušena během následné gravidity. V pátém týdnu těhotenství byla hodnota RH 17,3 ng/mL a hodnota IGF-1 1 100 ng/mL. V 10., 21. a 33. týdnu těhotenství byly hladiny RH a IGF-1 suprimovány na 9,9, 5,5 a 5,9 ng/mL a na 878, 291 a 446 ng/mL. Ve 43. týdnu pak proběhl normální vaginální porod.
Postpartální hodnoty RH byly 5,0 a 7,0 ng/mL a hodnoty IGF-1 se za 3 až 9 týdnů po porodu zvýšily na 640 a poté 782 ng/mL. Na zopakované MRI byl zjištěn zmenšený reziduální adenom. Hodnoty RH a IGF-1 byly měřeny prostřednictvím metody IRMA (immunoradiometric assay).
Během normální gravidity nahrazuje po třetím trimestru funkci pituitárního GH jeho placentární varianta. Od druhého trimestru do porodu je pak hladina GH suprimována a hladina IGF-1 elevována. Sekrece GH pituitárním adenomem je během gravidity autonomní. U uvedené pacientky s perzistentní akromegalií byly během gravidity pozorovány snížené hladiny obou látek. Po porodu pak byla zvýšená hodnota IGF-1. Data ukazují na možný fakt, že sekrece GH u pregnantních akromegalických pacientek nemusí být úplně autonomní a může být asociována s určitým stupněm kontrolní negativní zpětné vazby, která je podmíněna působením humánního placentárního laktogenu nebo placentární GH varianty.
(ena)
Akira Shimatsu, Takeshi Usui, Tetsuya Tagami, Hideshi Kuzuya et al.: Supressed levels of growth hormone and insulin – like growth factor – 1 during successful pregnancy in persistent acromegaly, Endocrine J, 2010. Publikováno on-line před tiskem dne 15. března 2010; doi: 10.1507/endocrj.K10E-069
