Nedostatek růstového hormonu v dospělosti je nejčastěji spojen s hypopituitarismem. Ten může mít celou řadu příčin, jednou z nich jsou i traumata hlavy.
Nedostatek růstového hormonu v dospělosti je nejčastěji spojen s hypopituitarismem. Ten může mít celou řadu příčin, jednou z nich jsou i traumata hlavy. Vliv traumat hlavy na hypopituitarismus zkoumali turečtí vědci, kteří svou souhrnnou studii zveřejnili v odborném medicínském časopise Pediatric Endocrinology Reviews.
Nejčastější příčinou traumat hlavy v dospělosti jsou dopravní nehody a sportovní úrazy. U těch se navíc v poslední době číslo zvyšuje, protože dospělá populace stále více sportuje, nicméně pořád zapomíná používat správné ochranné pomůcky. Úrazy hlavy pak mohou být spojeny i s hypofyzární dysfunkcí. Jejich patogeneze může souviset jak s přímým poškozením struktur mozku, tak může k hypopituitarismu dojít i následkem traumatického krvácení, nebo naopak ischemií v důsledku úrazu. V poslední době je pak velmi často zmiňován i vliv autoimunity.
Poúrazový hypopituitarismus, který nedostatek růstového hormonu způsobuje, může být ale zapříčiněn i genetickými faktory. Protektivně naopak působí, pokud je člověk nositelem alely E3 genu pro ApoE. Tato genetická variace totiž snižuje výskyt hypopituitarismu po traumatech hlavy a mozku.
Jak ukazují studie z celého světa, u pacientů, kteří utrpěli malé nebo střední poranění hlavy a mozku, lze čekat, že se u nich hypopituitarismus a s ním spojený nedostatek růstového hormonu nevyvine ihned, ale spíše během několika, i desítek let. Příkladem budiž japonský pacient, u něhož se nedostatek růstového hormonu projevil až po třiceti letech. Pacienti s lehkým poraněním hlavy mají ale na druhou stranu i větší naději na plné uzdravení. Naopak u pacientů, kteří utrpěli vážná traumata hlavy, mohou následky zranění a nedostatek růstového hormonu přetrvávat dlouhodobě.
Lékaři proto doporučují, aby všichni pacienti, kteří mají pozitivní anamnézu kraniocerebrálního poranění, byli pečlivě sledováni a byla jim tak včas zjištěna případná dysfunkce hypofýzy. Včasný nález totiž může velmi pozitivně ovlivnit úspěch substituční terapie.
(kam)
Zdroj: Kelestimur F.: Growth hormone deficiency after traumatic brain injury in adults: when to test and how to treat? Pediatr Endocrinol Rev. 2009 Jun; 6 Suppl 4: 534–9.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
