Pacienti s deficitem růstového hormonu mají nižší srdeční výkon. Podle dotazníku Qol-AGHDA trpí i horší kvalitou života.
Pacienti s deficitem růstového hormonu (GHD) mají nižší srdeční výkon. Navíc podle dotazníku Qol-AGHDA trpí horší kvalitou života. Tým britských vědců zjišťoval funkční cirkulační parametry u pacientů s GHD při maximální fyzické zátěži. V druhé fázi studie vědci porovnávali, zda kardiální deficit koreluje s horším hodnocením kvality života pacientů v dotazníku.
Již dříve bylo zjištěno, že pacienti s GHD mají menší srdce a jsou schopni vyvinout menší výkon než zdraví jedinci. Do této studie se zapojilo 18 dospělých s GHD a 18 kontrol spárovaných podle věku, pohlaví a body mass indexu. Při ergometrii se hodnotil celkový výkon, maximální tepová frekvence a systolický tlak.
V klidu nebyl mezi GHD a kontrolami zjištěn žádný významný rozdíl v hemodynamických parametrech a aerobní kapacita byla také velmi podobná. Maximální výkon však byl u GHD o 15 % nižší (3,5 W oproti 4,2 W, p = 0,04), maximální tepová frekvence nižší (154 oproti 174, p = 0,001) a rovněž systolický tlak vzrostl méně (160 oproti 200 u kontrol, p = 0,0001). Patofyziologický podklad není znám, podezřívá se autonomní dysregulace.
V dotazníku Qol-AGHDA pacienti subjektivně hodnotí své fyzické a psychické schopnosti, paměť, sociální interakce atd. Všech 18 vybraných pacientů mělo nad 11 bodů z 25, což je ve Velké Británii jediná indikace k substituci růstového hormonu v dospělosti.
Při porovnání hemodynamických parametrů jednotlivých pacientů a jejich sebehodnocení v dotazníku vyšlo najevo, že míra kardiálního postižení nekoreluje se zhoršením subjektivně hodnocené kvality života. Lze tedy předpokládat, že s ní nemá kauzální souvislost.
Zda substituce růstovým hormonem zvýší fyzickou výkonnost pacientů s GHD, není zcela jasné a zasluhuje další výzkum. Předchozí studie přinesly rozporuplné výsledky – podle některých se výkonnost po podání rekombinantního růstového hormonu zvýšila, podle jiných byl však tento efekt pouze krátkodobý.
(uli)
Zdroj: Robert Moisey, Diane Barker, Nigel Lewis et al.: Reduced cardiac functional reserve and quality of life in adults with GH deficiency, Clinical Endocrinology, 2009, 71, 543–548; doi: 10.1111/j.1365-2265.2009.03560.x
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
