U zdravých jedinců se vyskytuje nejméně 80 % denní sekrece růstového hormonu (RH) v diskrétních pulsech, které překrývají bazální sekreci.
U zdravých jedinců se vyskytuje nejméně 80 % denní sekrece růstového hormonu (RH) v diskrétních pulsech, které překrývají bazální sekreci. Tyto pulsy jsou vyvolávány ghrelinem – GH releasing peptidem (GHRP) a GH releasing hormonem (GHRH). Odpovědi hypofýzy na tyto působky jsou inhibovány hypotalamickým somatostatinem.
Tyto tři primární efektory ovlivňují fyziologickou pulsatilní sekreci růstového hormonu, který hraje důležitou roli v minimalizaci množství viscerálního tuku a v udržení svalové hmoty a kostní masy. Pulsní sekrece RH klesá výrazně s věkem u mužů a premenopauzálních žen, u kterých se pokles sekce RH dává do souvislosti se sníženou dostupností estrogenů a změnou stavby těla. Nicméně žádné studie netestovaly primární předpoklad, že věk bez ohledu na snížený estradiol a větší abdominální viscerální tuk reguluje fyziologické kolísání GHRH, ghrelinu a somatostatinu.
Autoři provedli prospektivní randomizovanou dvojitě zaslepenou studii se skupinou 20 zdravých premenopauzálních žen (věk 24 ± 0,8 roku) srovnávanou se skupinou 22 postmenopauzálních žen (věk 63 ± 1,8 roku). Po down regulaci gonadální osy leuprolidem bylo aplikováno placebo nebo transdermální E2 k vytvoření experimentálně kontrolovaného estradiolového prostředí a poté byla podána submaximální stimulační bolusová dávka GHRP-2 nebo GHRH (0,33 g/kg). Vzájemně byly analyzovány následující parametry: věk, E2 status, sekreční typ, množství abdominálního viscerálního tuku a bazální sekrece růstového hormonu.
Submaximálně stimulovaná pulsní sekrece RH byla pozitivně ovlivněna u premenopauzálních versus postmenopuzálních žen (P < 0,001), u E2 náhrady vs. deplece (P ~ 0,001) a po podání GHRP-2 vs. GHRH (P < 0,001) i po regulaci množství tuku a bazální sekrece RH. Aplikace E2 vs. placebo zvýšila střední koncentrace RH při hladovění u obou skupin žen, ale bazální (nepulsatilní) sekreci zvýšila pouze u premenopauzálních žen. U premenopauzálních žen byl nalezen o 36 % prolongovaný sekreční účinek GH releasing hormonu.
Závěrem bylo možno konstatovat, že u zdravých žen jsou premenopauzální věk, dostupnost estradiolu 2 a fyziologické peptidy tři hlavní určující faktory pro pulsní sekreci růstového hormonu, abdominální viscerální tuk a bazální sekrece růstového hormonu nejsou v této souvislosti podstatné.
(moa)
Zdroj: Pre- Versus Postmenopausal Age, Estradiol, and Peptide-Secretagogue Type determine Pulsatile Growth Hormone Secretion in Healthy Women: Studies Using Submaximal Agonist Drive and an Estrogen Clamp. J Clin Endocrinol Metab 95: 353–360, 2010.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
