Přehled uveřejněný v časopise Current Opinion in Endocrinology, Diabetes and Obesity se zabývá hormonálními změnami v pubertě.
Přehled uveřejněný v časopise Current Opinion in Endocrinology, Diabetes and Obesity se zabývá hormonálními změnami v pubertě, které se odrážejí v postupné změně stavby těla.
Mezi hlavní proměny, kterými tělesná stavba během puberty prochází, patří změna v celkovém i procentuálním obsahu tělesného tuku a zároveň také v jeho distribuci v organismu. Dále se mění váha netukové tkáně (lean body mass), obsah minerální složky v kostech a kostní denzita. Rozdíly v adipozitě, váze netukové tkáně a kostní hmotě odrážejí hormonální rozdíly, zvláště rozdíly v hladinách estrogenů, androgenů, růstového hormonu a inzulinu podobného růstového faktoru 1 (IGF-1). V pubertě se rovněž začínají na stavbě těla více projevovat rozdíly dané genetikou, etnickou příslušností a okolním prostředím, ve kterém dítě vyrůstá.
V průběhu puberty nabírají chlapci větší množství netukové tkáně a kostní hmoty, zatímco dívky získají významně vyšší množství tukové tkáně. Příslušníci obou pohlaví dosáhnou během puberty nejvyššího kostního přírůstku, ačkoliv u chlapců je absolutní přírůstek kostní hmoty větší. Rovněž se mění tělesné proporce a distribuce tuku, dochází k rozlišení na androidní a gynoidní typ postavy. Stavba těla v pubertě již do značné míry předurčuje stavbu těla v dospělosti a ovlivňuje také budoucí zdravotní stav. Tuková tkáň je hormonálně aktivní a významně se podílí na interakcích mezi adipocytokiny, inzulinem a pohlavními steroidními hormony. Právě tyto interakce mohou v budoucnu ovlivnit i průběh kardiovaskulárních a metabolických onemocnění.
Pohlavní dimorfismus existuje do určité míry již při narození dítěte, nejdůležitější změny se však odehrávají v pubertě. Vznik pohlavních rozdílů v tělesné stavbě je regulován hlavně endokrinními faktory, kritickou roli hraje především růstový hormon a gonadální pohlavní steroidy.
(vek)
Zdroje:
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
