Acne vulgaris je velice častá chronická zánětlivá kožní choroba, která výrazně ovlivňuje psychiku nemocných. Postihuje ženy a muže všech věkových kategorií, zvláště mladé pubertální jedince. Projevy se mohou manifestovat v obličeji, na ramenou, hrudníku a v horní polovině zad. V terapii se snažíme najít co nejúčinnější postup.
Acne vulgaris je velice častá chronická zánětlivá kožní choroba, která výrazně ovlivňuje psychiku nemocných. Postihuje ženy a muže všech věkových kategorií, zvláště mladé pubertální jedince. Projevy se mohou manifestovat v obličeji, na ramenou, hrudníku a v horní polovině zad. V terapii se snažíme najít co nejúčinnější postup.
Pacientkou je žena, ročník 1998, která přišla k vyšetření na kožní ambulanci Vojenské nemocnice Olomouc v polovině května 2015 na doporučení spádového pediatra, u kterého byla v péči od 12 roků, s diagnózou acne vulgaris.
V rodinné anamnéze jsou rodiče zdraví, pouze bratr se léčí s mírnou formou acne vulgaris. Pacientka prodělala běžné dětské nemoci, jinak vážněji nestonala. Alergická je pouze na včelí bodnutí. Pravidelně užívá hormonální antikoncepci cyproteronacetát s ethinylestradiolem (Minerva). Menarché má od 12 roků, menstruační cyklus je pravidelný, bez gynekologických obtíží. Nyní studuje střední průmyslovou školu, obor požární ochrana. Nekouří, alkohol ani drogy nekonzumuje.
Spádový pediatr odeslal k léčbě do naší ambulance 17letou dívku, u které léčil 4 roky projevy acne vulgaris s přechodnými efekty zlepšení. Poslední 3 měsíce jeho léčby došlo k postupné progresi kožního nálezu. Stav pleti tolerovala pacientka velice špatně psychicky. Při vstupním vyšetření anamnesticky udávala, že měla vždy pouze monoterapii (benzoylperoxid, isotretinoin, krémy s obsahem kyseliny glykolové).
Fotodokumentace při vstupním vyšetření
Při vstupním vyšetření na naší ambulanci byly v obličeji přítomny četné papuly, papulopustuly, místy i exkoriace s maximem postižení na tvářích a na čele. Ramena, hrudník a záda byly bez patologického kožního nálezu. Pacientce byla doporučena komplexní léčba zahrnující léčebnou dermokosmetiku a kombinovaný preparát s obsahem erytromycinu a zinek-acetátu (Zineryt). Po dvou týdnech léčby přichází s neostře ohraničeným zarudnutím v obličeji, které se postupně rozvinulo od 3. dne aplikace preparátu. Stav provázen pruritem a pálením kůže. Léčba byla ihned změněna na indiferentní terapii s Polysanem a po zklidnění zarudnutí jsme doporučili kombinovanou terapii, na den klindamycin (Dalacin T) a na noc krém s adapalenem (Differin). Do dvou měsíců od započetí léčby došlo k odhojení patologického kožního nálezu. Remise trvala do listopadu 2015. V prosinci 2015 po prodělané viróze došlo k recidivě stavu v obličeji. Vrátili jsme se k původní léčbě, ale efekt po 8 týdnech byl nedostatečný. Proto jsme se rozhodli upravit lokální terapii. Zvolili jsme nový kombinovaný preparát s obsahem tretinoinu a klindamycinu (Acnatac), který pacientka aplikovala na patologické eflorescence 1krát večer. Dále pokračovala v pravidelném lokálním ošetřování pleti dermokosmetickými prostředky na den včetně fotoprotekce. Po 2 měsících upravené terapie je nemocná velice spokojená se svým stavem. Pozitivně hodnotí efekt léčby a žádá pokračování terapie. Klinicky došlo k výraznému zlepšení kožního nálezu v obličeji, na tvářích přetrvávají zcela diskrétní drobnopapulózní projevy.
Fotodokumentace po změně léčby
Fotodokumentace po 5 týdnech léčby
Fotodokumentace po léčbě
Pro správnou volbu lokální a celkové terapie acne vulgaris je určující její klinická forma. U lehké komediformní formy acne vulgaris je lékem první volby lokální aplikace topických retinoidů. V případě mírné nebo středně těžké papulopustulózní formy mají nejlepší účinnost kombinované preparáty (topický retinoid + benzoylperoxid nebo topický retinoid + topické antibiotikum). V současné době je na trhu několik kombinovaných přípravků k lokální terapii acne vulgaris. V případě, že topická terapie nepřináší dostatečný efekt, je nutné zvážit i nasazení celkové léčby. U těžké papulopustulózní formy, středně těžké a těžké nodulární a konglobátní formy acne vulgaris je lékem 1. volby isotretinoin per os. Alternativní možností u žen je kombinace místní léčby s hormonální terapií. U naší nemocné se prokázalo, že lokální monoterapie byla nedostatečná. Dobrý efekt byl pozorován u kombinované léčby topického antibiotika + tretinoinu s hormonální léčbou a dermokosmetikou.
Tento případ dokumentuje správnou volbu lokální terapie. V léčbě vždy upřednostňujeme komplexní přístup.
Autoři: Silvia Kubovčíková, Michal Vallo
Dermatovenerologické oddělení, Vojenská nemocnice Olomouc
Garant: MUDr. Dominika Diamantová
Kontaktní adresa:
MUDr. Silvia Kubovčíková
Dermatovenerologické oddělení, Vojenská nemocnice Olomouc
Sušilovo náměstí 5
779 00 Olomouc
Literatura
1. Braun-Falco, O., Plewig, G., Wolff, H.: Dermatológia a venerológia. Osveta, Martin 2001.
2. Hercogová, J.: Acne vulgaris. Česká dermatovenerologie, 2012,1, s. 8–21.
3. Rulcová, J., Vaněčková, J. a kolektiv.: Léčba acne vulgaris, kazuistiky pacientů léčených Roaccutanem. Maxdorf 2001, s. 7–17.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
