Chronická tromboembolická plicní hypertenze – editorial
Autoři:
I. Řiháček
Působiště autorů:
II. interní klinika Lékařské fakulty MU a FN u sv. Anny Brno, přednosta prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2011; 57(2): 129
Kategorie:
Editorialy
Belicová M. Chronická tromboembolická plúcná hypertenzia v spádovej nemocnici. Vnitř Lék 2011; 57(2): 140–146.
Článek doc. MUDr. Margity Belicové, PhD., pojednává o závažné problematice chronické tromboembolické plicní hypertenze. Tato diagnóza není v ambulancích lékařů příliš častá, nicméně její stanovení má pro pacienta zásadní prognostický význam. Je třeba na ni myslet u nemocných s progredující námahovou dušností. Nejčastěji tyto nemocné mohou zachytit praktičtí lékaři, pneumologové, internisté a kardiologové. Základním vyšetřením by mělo být kromě pečlivé anamnézy a fyzikálního nálezu RTG plic a srdce, EKG a echokardiografie. EKG prokáže známky pravostranné komorové hypertrofie, echokardiografie potvrdí plicní hypertenzi. Diferenciální diagnostika je poměrně široká, musí vyloučit zejména závažnější plicní onemocnění se vznikem cor pulmonale, postižení srdce (chlopenní vady, vrozené defekty) a primární plicní hypertenzi. Při podezření na tromboembolickou plicní hypertenzi je nutno doplnit CT angiografii plicnice a plicní scintigrafii. Při významném podezření je vhodné pacienta odeslat do specializovaného centra zabývajícího se diagnostikou a léčbou tromboembolické plicní hypertenze, kde se provede pravostranná srdeční katetrizace a plicní angiografie. Na základě těchto nálezů je pak indikována operace – plicní trombendarterektomie. Správně indikované operační řešení významně snižuje hodnoty tlaků v pravostranných oddílech a podstatně zlepšuje životní prognózu pacienta.
as. MUDr. Ivan Řiháček, Ph.D.
www.fnusa.cz
e-mail: rihacek@fnusa.cz
Doručeno do redakce: 18. 8. 2010
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2011 Číslo 2
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Klinický význam menších rozestupů mezi silami přípravků s levothyroxinem v léčbě hypotyreózy
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Antikoagulační léčba u pacientů před operačními výkony
Nejčtenější v tomto čísle
- Bikuspidální aortální chlopeň – etiopatogeneze a přirozený vývoj
- Alkoholová kardiomyopatia – diagnóza stále aktuálna
- Diagnostika a léčba BCR/ABL-negativních myeloproliferativních onemocnění – principy a východiska doporučení CZEMP
- Hodnotenie kvality života a funkčného stavu u pacientov s reumatoidnou artritídou