Obsah bakterií v probioticích dostupných na českém trhu

English version

Autoři: V. Příbramská ¹; J. Juránková ²; J. Lata ¹; M. Šenkyřík ¹; R. Kroupa ¹
Působiště autorů: Department of Internal Medicine and Gastroenterology, University Hospital Brno, Head Prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc. ¹; Department of Mikrobiology, University Hospital Brno, Head prim. MUDr. Alena Ševčíková ²
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2005; 51(12): 1351-1355
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Probiotika jsou živé kultury mikroorganizmů příznivě působící na lidské zdraví a používané v léčbě mnoha chorob. Řada článků z USA i západní Evropy však popisuje nedostatečné informace o obsahu a množství bakterií v případě některých probiotik, a především fakt, že řada preparátů živé mikroorganizmy buď vůbec neobsahuje, obsahuje jiné, či v menším množství. Vzhledem k tomu, že zprávy týkající se probiotik dostupných u nás chybějí, zhodnotili jsme informace a kultivačně vyšetřili 13 u nás dostupných probiotik. U všech byly informace o rodu i druhu obsažených bakterií, údaj o množství (ze 7 kombinovaných preparátů však jen u 2 o množství jednotlivých druhů; v ostatních případech bylo udáno jen celkové množství bakterií). Ze všech preparátů byl vykultivován udaný rod minimálně v udaném množství. Informace jsou pro klinickou praxi tudíž dostatečné a obsah i množství bakterií odpovídá deklarovaným množstvím.

Klíčová slova:
probiotika -⁠ informace o léku -⁠ označení -⁠ kultivace

Zdroje

1. Metchnikoff E. Prolongation of life. New York: Putnam 1908.

2. Döderlein A. Das Scheidensekret und seine Bedeutung für das Puerperalfieber. (The vaginal transsudate and its significance for childbed fever.) Centralblatt für Bacteriologie 1892; 11 : 699-700.

3. Cahn DR. Über die nach Gram färbbaren Bacillen des Säulingsstuhles (Bacilli of infant stools stainable according to Gram.) Centralblatt für Bakteriologie I. Abteilung Originale 1901; 30 : 721-726.

4. Lilly DM, Stillwell RH. Probiotics: growth promoting factors produced by microorganisms. Science 1965; 147 : 747-748.

5. Fuller R. Probiotics in man and animals. J Appl Bacteriol 1989; 66 : 365-378.

6. Havenaar R, Ten Brink B, Huis in't Veld JHJ. Selection of strains for probiotic use. In: Fuller R (ed). Probiotics: the scientific basis. London: Chapman and Hall 1992 : 209-224.

7. Sartor RB. Probiotic therapy of intestinal inflammation and infections. Curr Opin Gastroenterol 2005; 21 : 44-50.

8. Fooks LJ, Gibson GR. Probiotics as modulators of the gut flora. Brit J Nutrition 2002; 88: S39-S49.

9. Frič P. Probiotika v gastroenterologii. Aktuální přehled. Čes a slov gastroent a hepatol 2001; 55 : 237-241.

10. Liu Q, Duan ZP, Ha DK et al. Synbiotic modulation of gut flora: effect on minimal hepatic encephalopathy in patients with cirrhosis. Hepatology 2004; 39 : 1441-1449.

11. Weese JS. Evaluation of deficiencies in labeling of commercial probiotics. Can Vet J 2003; 44 : 982-983.

12. Holzapfel WH, Haberer P, Geisen R et al. Taxonomy and important features of probiotic microorganisms in food and nutrition. Am J Clin Nutr 2001; 73 : 365S-373S.

13. Majaama H, Isolauri E, Saxelin M et al. Lactic acid bacteria in the treatment of acute rotavirus gastroenteritis. J Ped Gastroenterol Nutr 20, 1995; 333-334.

14. Karpa KD Selecting probiotics. In: Karpa KD. Bacteria for Breakfast. Victoria (Canada): Trafford Publishing 2003 : 237-261.

15. Saarela M, Lahteenmaki L, Crittenden R et al. Gut bacteria and health foods -⁠ the European perspective. Int J Food Microbiol 2002; 78 : 99-117.

16. Becquet P. EU assessment of enterococci as feed additives. Int J Food Microbiol 2003; 88 : 247-254.

17. Coeuret V, Gueguen M, Vernoux JP. Numbers and strains of lactobacilli in some probiotic products. Int J Food Microbiol 2004; 97 : 147-156.