Názory revizních lékařů na svoji práci (první výsledky dotazníkového průzkumu)


Physicians’ opinions of their work (First results of a questionnaire research)

In order to obtain the opinions of revision physicians on the present state of the specialization and their position at health insurance companies the authors performed a questionnaire research and present the results in this communication. The public health reform, which is under preparation, should solve the unfavorable position of the specialization of revision medicine in the Czech Republic. The generation gap appears to be the main problem. The position of revision physicians at health insurance companies has much to do with it as well as looking for motivation resources for the work of young physicians in the revision medicine specialization. Two thirds of the respondents are only partly satisfied with the work placement within the activities of health insurance companies and their ideas about the work are not completely fulfilled. More than a half of them believe that their evaluation, considering their education and qualifications, only partly corresponds and their financial rating is unsatisfactory. More of them are of the opinion that in the future it would bed better to work as parts of an organization team independent of the health insurance companies and they see their perspective in choosing anther employer as expert opinion physicians. They also believe that it would be establish a clinical workplace of revision and expert evaluation medicine. A joint postgraduate education is considered favorable for the future. The ignorance of the problems of revision physicians could complicate the function of health insurance companies, especially if the health care is going to be divided into a standard (legitimately claimed) and an extra (above standard) type, respectively. The questionnaire survey revealed inspirational stimuli for further professional and organization work in the specialization.

Key words:
questionnaire survey – opinions of revision physicians – public health reform – the revision medicine specialization – revision physician position – public health insurance – health insurance company – concept of the specialization – education – expert opinion medicine – legislation – generation gap – work satisfaction – wage evaluation


Autoři: J. Gebhart 1;  H. Dolanský 2
Působiště autorů: Subkatedra revizního lékařství IPVZ, Praha 1;  Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Ostrava 2
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 14, 2011, č. 3, s. 95-100

Souhrn

Ke zjištění názorů revizních lékařů na současnou situaci oboru a na své postavení ve zdravotních pojišťovnách byl proveden dotazníkový průzkum a sdělení předkládá jeho výsledky. Připravovaná reforma zdravotnictví by měla dořešit nepříznivé postavení oboru revizního lékařství v České republice. Zásadní se jeví řešení generačního problému. S tím souvisí postavení revizních lékařů ve zdravotních pojišťovnách a hledání motivačních zdrojů pro práci mladších lékařů v revizním lékařství. Dvě třetiny respondentů jsou jen částečně spokojeny s pracovním začleněním v rámci zdravotní pojišťovny a jejich představy o práci nejsou zcela naplněny. Více než polovina si myslí, že jejich ohodnocení s přihlédnutím k jejich erudici a kvalifikaci je jen částečně odpovídající a že jsou finančně nedostatečně ohodnoceni. Většina si myslí, že by bylo v budoucnu lepší pracovat jako součást organizačního celku nezávislého na pojišťovnách a jako perspektivní pro sebe vidí možnost přestupu k jinému zaměstnavateli jako posudkoví lékaři. Jeví se jim jako účelné zřídit klinické pracoviště revizního a posudkového lékařství. Perspektivní vidí společné postgraduální vzdělávání. Neřešení problémů revizních lékařů může zkomplikovat činnost zdravotních pojišťoven, zejména bude-li zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění rozdělena na standardní (nárokovou) a nadstandardní. Dotazníkový průzkum přinesl inspirativní podněty pro další odbornou a organizační práci v oboru.

Klíčová slova:
dotazníkové šetření – názory revizních lékařů – reforma zdravotnictví – obor revizní lékařství – postavení revizního lékaře – veřejné zdravotní pojištění – zdravotní pojišťovna – koncepce oboru – vzdělávání – posudkové lékařství – legislativa – generační problém – pracovní spokojenost – mzdové ohodnocení

Úvod

Rok 2010 byl rokem předvolebních kampaní a rokem voleb. Politické strany předkládaly své návrhy reformy zdravotnictví a vedly diskuse, ve kterých své záměry rozváděly. Instituce, které v systému veřejného zdravotnictví a zdravotního pojištění zabezpečují financování zdravotní péče, jsou zdravotní pojišťovny. Ač se jedná převážně o instituce finanční, musí zároveň rozhodovat o řadě aspektů výsostně medicínských. Zdravotnické reformy spojené s legislativními změnami a změnami koncepce poskytování zdravotní péče, včetně jejího financování, jsou vždy náročné jak na přípravu, tak na jejich postupné uvádění do reálné praxe. Pokládali jsme za vhodné využít této atmosféry ve společnosti a zeptat se revizních lékařů zdravotních pojišťoven na jejich názory a představy o jejich práci nyní i v budoucnosti. Na dotazník byla možnost odpovídat v období od října 2010 do července 2011. Nyní předkládáme prvními výsledky.

Metodika

Byl sestaven dotazník „Revizní lékaři – současnost a budoucnost, jak ji vidí?“ o 26 otázkách. Otázky jsou převážně uzavřené dichotomické, nebo polytomické s možností výběru několika alternativ a několik zjišťovacích otázek. Volné otázky jsou dvě (12, 26), kromě toho je začleněna jedna volná vysvětlující podotázka (7).

Revizní lékaři byli seznámeni se záměrem na webových stránkách Společnosti revizního lékařství ČLS JEP, kde bylo možno dotazník vyplnit. Krom toho byli o průzkumu informováni prostřednictvím akcí Společnosti revizního lékařství ČLS JEP, zejména informací na mezinárodní konferenci revizních lékařů v Hodoníně r. 2010.

Dotazník má následující skupiny otázek:

  1. personálního charakteru – 1, 2, 3, 4 a 5;
  2. k pracovnímu začlenění a hodnocení využití odborné erudice – 6, 7, 8, 9, 18, 21, 22 a 25;
  3. k pracovní spokojenosti – 9, 10, 11 a 12;
  4. ke koncepčním představám a dalšímu vzdělávání – 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 23 a 24;
  5. náměty (26).

Odpovědi byly zpracovány prostým součtem, částečně procentuálním propočtem a následně diskutovány.

Výsledky dotazníkového průzkumu (vyhodnocení odpovědí k datu 30. června 2011)

  1. Ve sledovaném období na otázky odpovědělo celkem 41 respondentů, 20 žen a 21 mužů. Pokud bychom účast chtěli vyjádřit procentuálně, pak ze 108 registrovaných členů Společnosti revizního lékařství se v současnosti jedná o 38% podíl.
  2. Průměrný věk respondentů byl 58 let, nejmladší respondent měl 37 let, nestarší 82 let. Průměrný věk žen byl 53, u mužů 63 let.
  3. Na otázky „Pracuji jako“ s vyjádřením počtu odpovídajících respondentů bylo uvedeno:
    • do zdravotní pojišťovny jsem byl(a) přijat(a) jako revizní lékař(lékařka), v současnosti vykonávám funkci revizního lékaře: 19;
    • do zdravotní pojišťovny jsem byl(a) přijat(a) jako revizní lékař (lékařka), v současnosti vykonávám funkci vedoucího revizního lékaře: 10;
    • do zdravotní pojišťovny jsem byl(a) přijat(a) jako revizní lékař (lékařka), v rámci organizační struktury vykonávám jinou odbornou činnost, nezastávám však vedoucí funkci: 3;
    • do zdravotní pojišťovny jsem byl(a) přijat(a) jako revizní lékař (lékařka), avšak v rámci organizační struktury vykonávám v současnosti jinou odbornou činnost a zastávám vedoucí funkci: 6;
    • revizní farmaceut: 1;
    • revizní pracovník-nelékař: 2.
  4. Ve zdravotní pojišťovně pracuji:
    • na plný pracovní úvazek – jako kmenový odborný zaměstnanec: 34;
    • jako externí odborný zaměstnanec pracující na částečný pracovní úvazek: 7.
  5. Jak dlouho se zabýváte problematikou kontrolní a revizní činnosti? Průměrný počet představoval dobu 12 let.
  6. Cítíte se ve zdravotní pojišťovně jako nezbytný a respektovaný odborník?
    • ano: 29;
    • ne: 12.
  7. Domníváte se, že jste nahraditelný(á) výpočetní technikou:
    • ano: 2;
    • ne: 39.
    • Váš názor: v čem „ano“ a v čem „ne“, uveďte.
    • Odborná klinická praxe a její uplatnění v kontrolní a revizní činnosti, nenahraditelnost v expertní a posuzovací odborně medicínské činnosti spojené s analýzou záznamů ve zdravotnické dokumentaci, složitost systému veřejného zdravotního pojištění, nezbytnost upřednostnění lidského faktoru nad technikou.
  8. Myslíte si, že můžete ovlivnit kvalitu poskytované zdravotní péče:
    • ano: 9;
    • jen částečně: 25;
    • ne: 7.
  9. Jak hodnotíte své pracovní začlenění v rámci organizační struktury vaší zdravotní pojišťovny:
    • jsem spokojen(a), začlenění odpovídá mým představám o práci revizního lékaře: 12;
    • jsem jen částečně spokojen(a), moje představy o práci nejsou zcela naplněny: 25;
    • nejsem spokojen(a), moje představy o práci nejsou vůbec naplněny: 4.
  10. Mzdové ohodnocení hodnotím z pohledu získané odborné erudice, zkušeností z klinické a odborné praxe jako:
    • odpovídající: 6;
    • částečně odpovídající: 20;
    • zcela neodpovídající: 15.
  11. Moje reálná představa o výši průměrného čistého platu revizního lékaře (odborníka po nejméně deseti letech klinické praxe a pěti letech práce v problematice kontrolní a revizní činnosti) je: cca 50 000 Kč.
  12. K úplné spokojenosti vyjma finančního ohodnocení postrádám: Začlenění oboru revizní lékařství do seznamu specializačních oborů, atestace k motivaci mladých atestovaných lékařů, atestaci v RL jako klinického oboru, smysluplnost některých nařízení, koncepčnost kontrolní činnosti, absenci standardů péče, dokonalejší organizaci práce, lepší metodické vedení, administrativní balast, koordinaci revizních činností.
  13. Zajímáte se o práci posudkových lékařů – o jejich odborné akce, postgraduální vzdělávání, organizační začlenění:
    • ano: 25;
    • ne: 16.
  14. Považoval(a) byste za přínosné a perspektivní společnou specializační přípravu posudkových a revizních lékařů:
    1. ano: 25;
    2. ne: 16.
  15. Považoval(a) byste za přínosné a perspektivní zřídit klinické pracoviště posudkového a revizního lékařství:
    • zřízení pracoviště bych považoval(a) za účelné s perspektivou motivace k mému profesnímu růstu: 20;
    • nepovažuji za účelné: 21.
  16. Považoval(a) byste za perspektivní společné postgraduální vzdělávání pro revizní a posudkové lékaře:
    • ano: 26;
    • ne: 15.
  17. Považovali byste za perspektivní získat tím možnosti přestupu k jinému zaměstnavateli jako posudkový lékař(ka):
    • ano: 20;
    • ne: 21.
  18. Za své priority do budoucna považuji (bylo možné označit i více odpovědí):
    • pracovat jako zaměstnanec v částečném či plném úvazku: 26;
    • pracovat v soukromé praxi: 1;
    • získat specializaci ve zcela nezávislém oboru revizní lékařství: 10;
    • získat specializaci ve zcela nezávislém společném oboru posudkové a revizní lékařství: 12;
    • získat atestaci v jiném oboru: 0;
    • externě spolupracovat s některou s akademických institucí: 8.
  19. Myslíte si, že by bylo pro revizní lékaře v budoucnu vyhovující pracovat:
    • jako stávající organizační součást zdravotního pojištění: 19;
    • jako součást organizačního celku nezávislého na zdravotních pojišťovnách: 22.
  20. V časopise Revizní a posudkové lékařství byste ve větším zastoupení uvítali sdělení (bylo možné označit i více odpovědí):
    • problematice kontrolní a revizní činnosti (metodiky, legislativa): 34;
    • k problematice kontrolní a revizní činnosti v každodenní praxi revizního lékaře: 30;
    • k lékové politice (farmakoterapie, farmakoekonomika atd.): 19;
    • srovnávací studie o řešení problematiky v jiných zemích: 13;
    • kazuistiky: 20;
    • články o postavení a odměňování revizních lékařů: 9.
  21. Jak jste se po vstupu do zdravotní pojišťovny zapracovávali v problematice odborné kontroly a činností zdravotní pojišťovny (bylo možné označit maximálně dvě odpovědi):
    • převážně pomocí vlastní iniciativy, samostudiem apod.: 37;
    • s problematikou jsem byl(a) převážně postupně seznamován(a) svými spolupracovníky: 16;
    • s problematikou jsem byl(a) převážně postupně seznamován(a) prostřednictvím organizovaného vzdělávání a školení pořádaném ve zdravotní pojišťovně: 11;
    • převážně pouze prostřednictvím kurzů pořádaných subkaterdou revizního lékařství IPVZ: 11.
  22. Jak v současnosti, po vstupu nových revizních lékařů do zdravotní pojišťovny probíhá jejich zapracovávání do problematiky odborné kontroly a činností zdravotní pojišťovny (možné označit maximálně dvě odpovědi):
    • převážně pomocí vlastní iniciativy, samostudiem apod.: 17;
    • s problematikou jsou převážně postupně seznamováni svými spolupracovníky: 31;
    • s problematikou jsou převážně postupně seznamováni prostřednictvím organizovaného vzdělávání a školení pořádaném ve zdravotní pojišťovně: 15;
    • převážně prostřednictvím kurzů pořádaných subkaterdou revizního lékařství IPVZ: 10.
  23. Považujete obor revizní lékařství za:
    • převážně medicínský: 5;
    • převážně medicínský a administrativně aplikační: 28;
    • převážně administrativně aplikační: 8.
  24. V dalším vzdělávání převažuje u vás orientace na:
    • základní obor: 4;
    • činnosti podle pracovní náplně: 10;
    • širší souvislosti mé odborné činnosti a práce: 27.
  25. Uveďte odhad procentního podílu vašich odborných činností:
    • revizní (kontrolní): 40%;
    • schvalovací a povolovací: 20%;
    • posuzovací: 15%;
    • zdravotní politika – organizační: 20%;
    • léková politika – organizační: 5%.
  26. Chcete-li cokoliv sdělit k problematice revizně lékařských činností a jejich využití v praxi systému veřejného zdravotnictví a zdravotního pojištění, napište to.

Privatizovat revizní činnost – revizní lékařství s cílem nákupu produktů nejen zdravotními, ale i komerčními pojišťovnami, zřídit komoru RL, která by byla garantem kvality – v rámci novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Shrnutí výsledků

Počet vyplněných dotazníků ke dni vyhodnocení byl 41, což je 38 % všech členů Společnosti revizního lékařství ČLS JEP. Nebudeme diskutovat o reprezentativnosti, ale uvážíme-li, že účast na celostátních volbách nebývá o mnoho vyšší (a do senátu i nižší), budeme se výsledky vážně zabývat. Jsou to jediné relevantní podklady o názorech a postojích revizních lékařů v současné době.

Odpovědi na personální otázky (č. 1, 2, 3, 4 a 5) ukazují, že odpovídaly převážně osoby zralého věku (průměrný věk 58 let), které již více bilancují své životní a tím i profesní aktivity a chtějí ještě užitečně využít svoji kvalifikaci. Výše jejich věku představuje průměrný věk všech registrovaných členů Společnosti revizního lékařství v období let 2007–2011. Zastoupení mužů i žen bylo téměř stejné: 20 mužů, 21 žen. Průměrný věk žen byl o 10 let nižší než mužů. Je potěšitelné, že se zúčastnili 3 revizní pracovníci-nelékaři, z nichž jeden byl farmaceut. Většina odpovídajících vykonává aktivně revizní činnost a tři čtvrtiny pracují v zdravotní pojišťovně na plný úvazek. Všichni vykonávají revizní a kontrolní činnosti v průměru 12 let.

Otázky k pracovnímu začlenění a hodnocení využití kvalifikace (č. 6, 7, 8, 18, 21, 22 a 25) poskytovaly rozmanitější možnosti odpovědí, takže interpretace je složitější, a proto popíšeme jen významněji zastoupené nebo zajímavé odpovědi. Dvě třetiny odpovídajících cítí, že jsou nezbytní a respektovaní odborníci. Většina konstatuje, že je nelze nahradit výpočetní technikou a věcně poznamenává proč, zejména pro nenahraditelnost v expertní a posuzovací odborně medicínské činnosti spojené s analýzou záznamů ve zdravotnické dokumentaci, také pro nezbytný přímý kontakt a často odbornou diskusi s poskytovateli zdravotní péče a pro nezbytnost upřednostnění lidského faktoru nad technikou ve všech odborných problémech. V uvedené souvislosti je nutno ještě uvést vyjádření významné většiny respondentů, že kvalitu poskytované zdravotní péče mohou ovlivnit jen částečně.

Většina odpovídajících považuje za své priority být zaměstnancem a získat specializaci v oboru revizní lékařství. Téměř dvě třetiny respondentů jsou pro specializaci společnou s posudkovým lékařstvím. Většina se v problematice revizních a kontrolních činností zapracovávala samostudiem a pomocí vlastní iniciativy, méně s pomocí spolupracovníků. Ani ne třetina měla možnost se zúčastnit organizovaného vzdělávání ve zdravotní pojišťovně, pětina se zúčastnila na začátku své práce kurzů v IPVZ. Z odpovědí vyplývá, že jejich zapracování do problematiky odborné kontroly je přesouváno převážně na zkušené spolupracovníky, jejich vlastní iniciativu a samostudium.

Revizní a kontrolní činnosti spolu se schvalovacími a povolovacími činí 75 % odborných činností. Organizační problematika spolu se zdravotní a lékovou politikou zabírá cca 25 % aktivit.

Problematika pracovní spokojenosti (otázky č. 9, 10 a 12) je velmi důležitá jak z hlediska stability pracovníků, tak z hledisek jejich ochoty k aktivnímu podílení se na chodu organizace a na vlastním kvalifikačním růstu.

Téměř dvě třetiny jsou jen částečně spokojeny s pracovním začleněním v rámci pojišťovny a jejich představy o práci nejsou zcela naplněny. Též více než polovina si myslí, že jejich ohodnocení s přihlédnutím k jejich erudici a kvalifikaci je jen částečně odpovídající.

Odpovídající mzdové ohodnocení je nezbytné jako jedna z důležitých podmínek pracovní spokojenosti, protože je též známkou společenské prestiže povolání. Kromě toho u činností kontrolních, revizních a schvalovacích (a to v jakémkoliv systému) je důležité i jako stabilizační, korupci bránící faktor, zvyšující ochotu řešit úspěšně ve prospěch organizace konfliktní situace, ke kterým zákonitě při těchto činnostech dochází. Polovina respondentů pokládá své mzdové ohodnocení jako částečně odpovídající a téměř třetina jako zcela nevyhovující.

K úplné spokojenosti, vyjma finančního ohodnocení, postrádají zejména: začlenění oboru do seznamu specializačních oborů, atestaci v revizním lékařství k motivaci mladých lékařů již atestovaných v klinickém oboru, smysluplnost některých nařízení, koncepčnost kontrolní činnosti, standardy péče, dokonalejší organizaci práce a lepší metodické vedení, odstranění administrativního balastu.

Představy o koncepci a dalším vzdělávání (otázky č. 13, 14, 15, 16, 17, 19, 20, 23 a 24) každého, kdo v oboru pracuje, jsou zajímavým podnětem pro organizátory a tvůrce koncepcí. Ukázalo se, že více než polovina odpovídajících se zajímá o práci posudkových lékařů, a to jak o odborné akce a postgraduální vzdělávání, tak i o jejich organizační začlenění. Též by považovali za přínosnou společnou specializační přípravu. Zřízení klinického pracoviště revizního a posudkového lékařství by dvě třetiny respondentů považovaly za účelné k profesnímu růstu. Jako perspektivní pro sebe vidí možnost přestupu k jinému zaměstnavateli jako posudkový lékař polovina odpovídajících.

Téměř dvě třetiny si myslí, že by revizní lékaři měli v budoucnu pracovat jako součást organizačního celku nezávislého na pojišťovnách. Svůj obor považují též dvě třetiny za obor převážně medicínsky a administrativně aplikační. Při tom však necelá jedna čtvrtina si myslí, že je převážně jen administrativně aplikační.

V dalším vzdělávání se dvě třetiny orientují převážně na širší souvislosti své odborné činnosti a práce, necelá jedna třetina na činnosti podle pracovní náplně.

V časopise Revizní a posudkové lékařství by více než dvě třetiny odpovídajících uvítaly více sdělení k problematice kontrolních a revizních činností, a to jak z hlediska metodiky, tak každodenní praxe, a kazuistiky. Téměř jedna třetina má též zájem o srovnávací studie k problematice revizních a kontrolních činností v systémech zahraničních pojišťoven včetně postavení a odměňování revizních lékařů.

Pokud šlo o náměty, tak byl zaznamenán jen jeden: Privatizovat revizní činnost – revizní lékařství a prodávat odborné činnosti nejen zdravotním, ale i komerčním pojišťovnám; zřídit komoru RL, která by byla garantem kvality – v rámci novelizace zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tento námět si zaslouží podrobnější rozbor po provedení srovnání se zahraničními zkušenostmi.

Rozbor a náměty

Pro důvody, proč dotazník vyplnilo 41 respondentů z celkového počtu 108 členů Společnosti revizního lékařství ČLS JEP, nemáme dost podkladů, a tak můžeme jen spekulovat. Proto se tím budeme zabývat jen okrajově. Možná je to dáno věkovým složením revizních lékařů a s tím spojenou větší rezignací na aktivity překračující osobní zájmy, nebo rezignací bez ovlivnění věkem, která může být vyvolána stagnujícím prostředím zdravotního pojištění a tím zdravotních pojišťoven. O to větší uznání patří všem těm, kteří se ankety zúčastnili. Určitě jsou to ti, kteří o své práci nejen přemýšlejí, ale chtějí ji též zlepšit.

Dotazníkový průzkum přinesl zajímavá zjištění k inspiraci při hledání nových organizačních forem reviznělékařských činností i postgraduálního vzdělávání.

Převaha vyšších věkových skupin revizních lékařů signalizuje potřebu řešit narůstající generační problém a získávat pro tuto práci věkově mladší, odborně však již zkušené lékaře. Pro uvádění nových začínajících revizních lékařů do praxe bude nutné k zajištění jejich kvalitní odborné erudice kontinuálně prohlubovat vzdělávání. A to jak v rámci zdravotních pojišťoven v podobě odborných vzdělávacích akcí a kurzů, tak jim zároveň umožnit účast v kurzech pořádaných subkatedrou revizního lékařství IPVZ a na pracovních dnech a sympoziích pořádaných Společností revizního lékařství ČLS JEP. Přitom nesmíme zapomínat na revizní pracovníky nelékaře, farmaceuty a středoškoláky.

Velkou roli zde sehrává a do budoucna ještě sehraje časopis Revizní a posudkové lékařství, který je indexován jak v seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik Rady pro výzkum a vývoj ČR, tak nově v jedné z uznávaných mezinárodní databázi EBSCO – Academic Search Complete. Nezastupitelné jsou Společností revizního lékařství ČLS JEP pořádané odborné akce a mezinárodní konference. Na nich probíhají diskuse především nad odbornými problémy, méně však již nad organizačními a koncepčními otázkami. Nyní jsou předpoklady k diskusím nad nimi, přičemž jako ideální lze pro tyto účely využít zřízené webové stránky Společností revizního lékařství ČLS JEP.

Nedostatek odborně připravených revizních lékařů bude pro pojišťovny problémem, dojde-li k rozdělení zdravotní péče na standardní a nadstandardní.

I když dvě třetiny odpovídajících cítí, že jsou nezbytní a respektovaní odborníci, přesto jsou méně spokojeni s pracovním začleněním v rámci pojišťovny a s ohodnocením práce (i finančním). To mohou být důvody, proč více než polovina revizních lékařů by v budoucnu chtěla pracovat jako součást organizačního celku nezávislého na zdravotních pojišťovnách. To se osvědčilo i v praxi řady zahraničních pojišťoven.

V oblasti postgraduálního vzdělávání je zřetelná touha po větší šíři profesního uplatnění v rámci sociálního, nemocenského a zdravotního pojištění, s možnostmi migrace mezi činnostmi revizního a posudkového lékaře. S tím souvisí i podpora zřízení klinického pracoviště revizního a posudkového lékařství včetně společné atestace. Jedná se tak o možnou variantu řešení, zejména pro mladší lékaře a revizní pracovníky, která by byla motivující k práci ve zdravotním a nemocenském pojištění, či v sociálním zabezpečení.

Míra pracovní spokojenosti je odvislá jak od začlenění lékaře v pojišťovně podle organizačního řádu, tak i od neformálního hodnocení práce lékaře ve zdravotním pojištění. To znamená, že v rámci tvorby organizačních řádů zdravotních pojišťoven by např. mělo být samozřejmostí, aby funkce spojené s odbornou medicínskou problematikou museli zastávat výhradně erudovaní a zkušení lékaři a revizní pracovníci-nelékaři. Kromě toho by mělo vedení pojišťoven mít jasno v tom, že bez lékařů nemůže pojišťovna kvalitně a dlouhodobě pracovat tak, jako nemůže pracovat bez informatiků a ekonomických profesí. Revizní lékaři v pojišťovně jsou jediní pracovníci, kteří mohou kvalifikovaně zdůvodňovat postup pojišťovny jak vůči poskytovatelům, tak vůči pojištěncům. Dostávají se přitom do střetu s některými poskytovateli péče v důsledku jak jejich neoprávněných nároků (s některými pojištěnci v důsledku jejich nerealistických přání a představ), tak z důvodů vágních výkladů stávajících pravidel podmiňujících úhradu účelně a kvalitně poskytované zdravotní péče. Střety musí řešit korektně a v souladu s principy lékařské etiky. V případě dělení zdravotní péče na standardní (nárokovou) a nadstandardní, tak bude jejich řešení ještě náročnější. Mezi revizními lékaři převažuje názor, že jsou méně finančně ohodnoceni, než si zaslouží. Vzhledem k jejich jedinečnosti v rámci zdravotní pojišťovny by měl být jejich plat na úrovni informatiků a ekonomů.

Význam revize a kontroly v rámci účelného nakládání s finančními prostředky ve zdravotnictví a tím i ve zdravotním pojištění je stále našimi politiky, managementem ve zdravotnictví a ve zdravotních pojišťovnách proklamován, avšak v praxi veřejného zdravotnictví a zdravotního pojištění nezískal tento obor doposud jednoznačnou celospolečenskou podporu.

Věřme tedy, že výsledky tohoto dotazníkového průzkumu podpořené následnou všeobecnou diskusí ke zlepšení situace napomohou.

Adresa pro korespondenci:

Doc. MUDr. Jaroslav Gebhart, CSc.

Subkatedra revizního lékařství IPVZ Praha

Ruská 85

100 05 Praha 10

e-mail: gebhart.j@tiscali.cz


Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 3

2011 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se