Na cestě z laboratoře k pacientům čeká všechna léčiva velké množství překážek. Ne každé přitom uspěje, ale vedolizumab si s nimi poradil bravurně.
Vedolizumab je protilátka proti α4β7 integrinu – membránovému glykoproteinu, který se zapojuje do procesu migrace leukocytů směrem k zánětu. Je to humanizovaná monoklonální protilátka se selektivním účinkem, která zabraňuje infiltraci střevní submukózy. Klinické studie prokázaly jeho přínos u dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou (UC) a Crohnovou chorobou (CD). Z výsledků klinických studií dále vyplývá, že jeho bezpečnostní profil je zcela srovnatelný s placebem.
Dlouhodobý účinek vedolizumabu byl zkoumán u více než 2800 pacientů s nespecifickými střevními záněty (IBD − inflammatory bowel disease). Ti se zúčastnili 6 klinických studií fáze II a III a byli v rámci léčby sledováni až po dobu 5 let.
V této kohortě nebyl zaznamenán ani jeden případ progresivní multifokální encefalopatie, která je považována za možné riziko biologické terapie. Stejně tak mezi těmito nemocnými nedošlo k rozvoji městnavého srdečního selhání, které rovněž patří mezi intenzivně sledované nežádoucí příhody v rámci léčby.
Podle údajů z těchto studií není užívání vedolizumabu spojeno se zvýšeným rizikem oportunních infekcí. Výskyt maligních tumorů je shodný s běžným výskytem u osob s nespecifickými střevními záněty (0,1/100 osoboroků).
Nejčastější nežádoucí příhody během léčby byly gastrointestinální a infekční. Výskyt infekcí horních cest dýchacích činil 28,6/100 osoboroků ve skupině vedolizumabu a 34,7/100 osoboroků ve skupině placeba. Uživatelé vedolizumabu tedy byli dokonce ve výhodě.
Abdominální a gastrointestinální infekce, infekce dolních cest dýchacích a pneumonie se vyskytovaly obdobně často ve skupině vedolizumabu a placeba. Všechny ostatní infekce při užívání vedolizumabu se vyskytovaly s četností < 5/100 osoboroků. Frekvenci infekcí nezvýšila ani prolongovaná léčba.
Reakce v místě vpichu, střevní infekce a autoimunitní příhody byly nečetné.
Uvedená zjištění potvrzují, že vedolizumab je velmi užitečnou volbou i pro déletrvající léčbu nespecifických střevních zánětů. Výskyt závažných infekcí, poinfuzních reakcí i malignit je minimální.
(pez)
Zdroj: Colombel J. F., Sands B. E., Rutgeerts P. et al. The safety of vedolizumab for ulcerative colitis and Crohn’s disease. Gut 2017 May; 66 (5): 839–851, doi: 10.1136/gutjnl-2015-311079.
