Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2025
A total of 3,396 cases of occupation-related diseases in 2,909 persons (2,131 women and 778 men) were reported in the Czech Republic in 2025. Of these, 3,329 were occupational diseases and 67 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. Most of the occupational diseases were reported in the Moravian-Silesian Region (699 cases, i.e. 20.6%). Most of the recognized cases occurred in the economic sector Q “Health and Social Care” (CZ-NACE Q86-88 – a total of 2,495 cases, i.e. 73.5%). Covid-19 (2,505 cases, i.e. 75.3%) was the most frequently reported occupational disease. However, about 2,503 (99.9%) of covid-19 cases reported this year already occurred in 2020–2024. The carpal tunnel syndrome predominated among the cases recognized as “endangerment by an occupational disease” (56 cases, i.e., 83.6%).
endangerment by occupational disease – trends in occupational diseases – occupational diseases
Autoři: Z. Fenclová 1,2; D. Havlová 1; M. Voříšková 1; D. Pelclová 2; V. Lipšová 1,2; P. Urban Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha Centrum hygieny práce a pracovního lékařství, Vedoucí: MUDr. Vladimíra Lipšová 1; Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha , Přednosta: prof. MUDr. Sergej Zacharov, Ph. D., FEAPCCT 2 Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2026; 106(1): 25-33 Kategorie: Z různých oborů
V roce 2025 bylo v České republice u 2909 osob (2131 žen a 778 mužů) hlášeno celkem 3396 profesionálních onemocnění, z toho bylo 3329 nemocí z povolání a 67 ohrožení nemocí z povolání. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (699, tj. 20,6 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v sekci ekonomické činnosti Q „Zdravotní a sociální péče“ (CZ-NACE Q86-88 celkem 2495, tj. 73,5 % případů). V kategorii nemocí z povolání představoval nejčastěji zastoupenou diagnózu covid-19 (2505, tj. 75,3 % případů). Přitom 2503 (99,9 %) onemocnění covid-19 hlášených v roce 2025 vzniklo již v letech 2020–2024. U ohrožení nemocí z povolání dominoval syndrom karpálního tunelu (56, tj. 83,6 % případů).
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – trendy vývoje nemocí z povolání
Autoři předkládají přehled vývoje situace v oblasti profesionálních onemocnění v České republice za rok 2025. Údaje o všech uznaných případech profesionálních onemocnění – tedy jak nemocí z povolání, tak i ohrožení nemocí z povolání – byly průběžně odesílány do Národního registru nemocí z povolání (NRNP) příslušnými středisky nemocí z povolání.
Byla analyzována data zaslaná do NRNP (zdroj: ÚZIS ČR) týkající se případů profesionálních onemocnění, které nabyly právní moci v období od 1. 1. do 31. 12. 2025. Podrobné informace o počtu a struktuře profesionálních onemocnění hlášených v tomto období budou k dispozici na internetových stránkách SZÚ (1).
V roce 2025 bylo u 2909 pracovníků (2131 žen a 778 mužů) diagnostikováno celkem 3396 profesionálních onemocnění, z toho 3329 nemocí z povolání a 67 případů ohrožení nemocí z povolání (tab. 1). U 446 osob byla během sledovaného roku zaznamenána vícečetná profesionální onemocnění, nejčastěji v souvislosti s opakovaně prodělaným onemocněním covid-19, které u těchto pracovníků vzniklo již před rokem 2025. Mezi postiženými byla také jedna lékařka, která toto onemocnění prodělala celkem 4krát.
Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2016–2025
Ve srovnání s rokem 2024 (1, 4) klesl v roce 2025 počet hlášených profesionálních onemocnění o 1894 případů. Nejvýraznější pokles, celkem o 2104 případů, byl zaznamenán u onemocnění zařazených do kapitoly V Seznamu nemocí z povolání – Nemoci přenosné a parazitární (tab. 2).
Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2025, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Z hlediska regionálního rozložení bylo nejvíce profesionálních onemocnění hlášeno v Moravskoslezském kraji, kde bylo evidováno 699 případů, tj. 20,6 % všech hlášených onemocnění. V 31 případech vznikla profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů v zahraničí.
Při rozdělení profesionálních onemocnění podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZNACE byl nejvyšší počet případů zaznamenán v sekci Q – „Zdravotní a sociální péče“, kde bylo uznáno celkem 2495 onemocnění (73,5 %). Následovala sekce C – „Zpracovatelský průmysl“ se 426 případy (12,5 %). V rámci sekce C se nejvíce profesionálních onemocnění vyskytlo v oddílu C29 „Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů“, v němž bylo hlášeno celkem 105 případů.
V sekci Q byla hlášena převážně přenosná a parazitární onemocnění, celkem 2478 případů. Dominantně převažoval covid-19 (2375 případů), méně často byl zaznamenán svrab (63krát) a dávivý kašel (19krát). Ostatní infekční nemoci se vyskytly sporadicky. Další profesionální onemocnění byla hlášena podstatně méně často. Profesionální dermatózy byly zaznamenány ve 12 případech, syndrom karpálního tunelu z přetěžování horních končetin ve třech případech a chronické onemocnění bederní páteře z dlouhodobé těžké fyzické zátěže ve dvou případech. Tato onemocnění byla diagnostikována u jedné sanitářky a jedné pečovatelky v sociálních službách.
U pracovníků v oddílu C29 „Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů“ převažovala onemocnění vznikající v důsledku přetěžování končetin (60 případů) a onemocnění z vibrací (19 případů). Následovaly kontaktní alergické dermatitidy (12 případů) a plicní onemocnění, zejména asthma bronchiale (11 případů) a diizokyanátová plíce (1 případ). Jednotlivě byly hlášeny také horečka dengue, získaná při pobytu v Indii, a percepční kochleární porucha sluchu způsobená expozicí nadměrného hluku.
Z jednotlivých diagnóz bylo nejčastěji hlášeno onemocnění covid-19, a to celkem 2505krát, což představovalo 73,8 % všech případů. Sedmnáct těchto onemocnění vzniklo při práci v zahraničí. V sestupném pořadí následoval syndrom karpálního tunelu z přetěžování končetin nebo z expozice vibracím (329 případů), pneumokonióza uhlokopů (166 případů), kontaktní alergická dermatitida (70 případů), svrab (65 případů), artróza kloubů končetin z přetěžování nebo vibrací (40 případů), epikondylitida (21 případů), asthma bronchiale (21 případů) a černý kašel (20 případů). U ostatních diagnóz byl výskyt případů nižší nebo ojedinělý.
V roce 2025 byly v rámci kapitoly I Seznamu nemocí z povolání hlášeny dva případy intoxikací. Šlo o akutní intoxikaci způsobenou kyselinou azidovodíkovou (položka 53) a chronickou intoxikaci vyvolanou léčivem mesalazinem (položka 58). V rámci položky 58 byl dále jako nemoc z povolání uznán také nádor plic u pracovníka exponovaného v letech 2009–2017 směsi kancerogenních látek, konkrétně šestimocného chromu a polycyklických aromatických uhlovodíků. Doba latence, počítaná od začátku expozice, činila 15 let.
Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2025 celkem 383 nemocí z povolání. Přehled jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II Seznamu nemocí z povolání a jejich srovnání s předchozím rokem uvádí tabulka 3. V rámci položky 1 (nemoc způsobená ionizujícím zářením) byl u bývalého pracovníka uranových dolů, který byl exponován ionizujícímu záření v letech 1969 – 1984, diagnostikován bazaliom kůže. Doba latence (uváděná od začátku expozice) tohoto onemocnění činila 56 let.
Tab. 3. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2025
Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka 4) byla v roce 2025 uznána jako nemoc z povolání u deseti pracovníků, kteří byli dlouhodobě exponováni nadměrnému hluku na pracovištích v různých profesích a odvětvích ekonomické činnosti.
Práce s vibrujícími nástroji (položky 6 až 8) způsobila celkem 151 případů nemocí z povolání. Nejčastěji byli postiženi pracovníci ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE C25), kde bylo zaznamenáno 29 případů. Onemocněli zejména zámečníci – svářeči kovů (45 případů) a brusiči kovů (14 případů).
Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka 6) byl diagnostikován 3krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka 7) vzniklo 134krát, z toho syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 127krát a poškození ulnárního nervu v oblasti lokte 7krát.
Nemoci kostí a kloubů rukou, zápěstí nebo loktů z vibrací (položka 8) byly hlášeny celkem 14krát. Jednalo se o rhizartrózu (9 případů), artrózu loketního kloubu (2 případy), artrózu zápěstí (2 případy) a artrózu drobných kloubů ruky (1 případ).
Nemoci z přetěžování končetin (položky 9 a 10) byly v roce 2025 hlášeny celkem 215krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel, přívěsů a návěsů (CZNACE C29 celkem 49 případů) a při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZNACE C25 celkem 27 případů). Mezi postiženými byli nejčastěji zastoupeni montážní dělníci (51 případů) a operátoři výroby (45 případů).
Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka 9) bylo v roce 2025 hlášeno celkem 66 případů. Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 21krát, z toho rhizartróza 10krát, artróza akromioklavikulárního skloubení nebo ramenního kloubu 4krát, artróza drobných kloubů ruky 4krát, artróza loketního kloubů 2krát a artróza zápěstního kloubu jednou. Epikondylitida kosti pažní byla hlášena celkem 21krát, z toho 16 případů tvořila epikondylitida radiální a pět případů epikondylitida ulnární. Skákavý prst byl diagnostikován 11krát, morbus de Quervain 6krát, burzitida v oblasti subakromiální 4krát, chronická tendinitida šlach 2krát a impingement syndrom jednou.
Případů nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka 10) bylo hlášeno celkem 149, z toho syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 146krát a profesionální léze ulnárního nervu v oblasti lokte 3krát.
Chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací (položka 11) bylo v roce 2025 uznáno celkem 6krát. Toto onemocnění bylo diagnostikováno u sanitářky, pečovatelky v sociálních službách, montážní dělnice, dále také u horníka-raziče, doručovatele balíků a u vedoucího posunu na železnici.
V rámci této kapitoly bylo v roce 2025 hlášeno celkem 212 nemocí z povolání. Přehled jednotlivých diagnóz a jejich srovnání s předchozím rokem uvádí tabulka 4.
Tab. 4. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2025
Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka 1) byly v roce 2025 diagnostikovány celkem 172krát. Onemocněli zejména pracovníci v těžbě a dobývání nerostných surovin (CZNACE B05–08), kde bylo hlášeno 167 případů. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (evidenční kód III.1.6), které byly zaznamenány v 162 případech.
Azbestový prach byl v roce 2025 vyvolavatelem profesionálních onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice (položka 2) celkem 10krát. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu (evidenční kód III.2b) byla diagnostikována u dvou pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1973–1995. Mezoteliom pohrudnice (6 případů) a mezoteliom peritonea (1 případ) s evidenčním kódem III.2c byly zaznamenány u sedmi pracovníků s expozicí azbestu v letech 1965–2025. Doba latence se pohybovala v rozmezí 31–59 let, medián činil 43 let. Rakovina plic ve spojení s hyalinózou pleury (evidenční kód III.2d) byla diagnostikována u jednoho pracovníka, který pracoval v riziku expozice azbestu v letech 1987–1995; doba latence v tomto případě činila 38 let.
Pneumokonióza ze svařování (položka 4) byla diagnostikována u pracovníka po 24 letech práce v riziku expozice svářečským dýmům.
V rámci položky 7 – rakovina dýchacích cest z koksárenských plynů byl hlášen spinocelulární karcinom hlasivky u pracovníka exponovaného této noxe v letech 1988–2022, přičemž doba latence činila 34 let.
Exogenní alergická alveolitida (položka 9) byla hlášena celkem 3krát. Ve dvou případech se jednalo o diizokyanátovou plíci, zatímco jedno onemocnění bylo vyvoláno expozicí prachu z peří drůbeže.
V rámci položky 10 – profesionální asthma bronchiale nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích – bylo v roce 2025 hlášeno celkem 21 případů. Ve všech případech se jednalo o izolované astma (evidenční kód III.10.1). V 42,9 % případů bylo onemocnění způsobeno jediným alergenem; ve zbývajících případech se na jeho vzniku podílelo více nox, a to až čtyři současně.
Nejčastějšími vyvolavateli profesionálního astmatu byly diizokyanáty (12 případů) a různé druhy mouky (7 případů). Ostatní alergeny – například skelná vlákna, lepidla a tmely, zlepšující přípravky do pečiva, prach z pracoviště, umělá minerální vlákna či propylen – se vyskytovaly méně často nebo ojediněle.
Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka 12) byla diagnostikována u čtyř pracovníků, kteří byli této noxe exponováni v letech 1963–2006. Doba latence se pohybovala v rozmezí 29–60 let, medián činil 57 let.
Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2025 hlášeno celkem 81 případů. Z toho kontaktní alergická dermatitida byla diagnostikována 70krát (v jednom případě se jednalo o proteinovou dermatitidu způsobenou alergeny z mouky) a iritační dermatitida byla hlášena 9krát. Z dalších alergických kožních onemocnění byla jako nemoc z povolání uznána profesní kopřivka po expozici antibiotikům (methoxyiminocefalosporinu) a chronická kopřivka po pětileté expozici dezinfekčním prostředkům.
Nejčastěji byli postiženi pracovníci ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZNACE C25 – celkem 20 případů) a zdravotničtí a sociální pracovníci (CZNACE Q86–88 celkem 12 případů).
Nejčastějšími vyvolavateli kožních nemocí byly ropné výrobky a plastické hmoty (tab. 5). Z plastických hmot se nejčastěji uplatnily epoxidy – celkem 11 případů. Ostatní noxy se objevovaly méně často nebo ojediněle, například diizokyanáty 3krát, latex 2krát.
Tab. 5. Kapitola IV – nemoci z povolání kožní v roce 2025, rozdělení podle vyvolávajících nox
V roce 2025 bylo hlášeno celkem 2646 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6). Proti předchozímu roku to představuje pokles o 2104 případů.
Tab. 6. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2025
Nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka (položka 1) byly zaznamenány v 2595 případech. Z toho 2477 onemocnění (95,5 %) připadalo na pracovníky poskytující zdravotní nebo sociální péči (sekce CZNACE Q86–88). Onemocnění byla dále hlášena v dalších pěti sekcích ekonomické činnosti. Nejvíce případů bylo evidováno v sekci CZNACE P85 „Vzdělávání“, kde onemocnělo 91 pracovníků.
V roce 2025 bylo onemocnění covid-19 uznáno jako nemoc z povolání v rámci položky 1 celkem 2488krát. Z těchto případů 296 osob prodělalo onemocnění 2krát, 26 osob 3krát a jedna osoba dokonce 4krát v období od března 2020 do června 2025. Případy vzniklé přímo v roce 2025 byly hlášeny pouze 2krát. Většina ostatních covidových onemocnění evidovaných v roce 2025 pocházela z předchozích 5 let. Konkrétně 5,5 % případů vzniklo v roce 2024, 7,4 % v roce 2023, 41,6 % v roce 2022, 20,5 % v roce 2021 a 24,8 % v roce 2020. Tyto údaje ukazují, že 99,9 % onemocnění uznaných v roce 2025 představovala zpětně hlášené případy z pandemických let, často s vícečetným výskytem u stejné osoby.
Nejvíce postiženými byli pracovníci v sekci CZNACE Q86–88 – Zdravotní a sociální péče, kde bylo zaznamenáno celkem 2374 případů, což představuje 95,4 % všech uznaných onemocnění covid-19. V dalších třech sekcích ekonomické činnosti onemocnělo covid-19 celkem 114 pracovníků. Z těchto ostatních sekcí byla nejvíce zastoupena sekce CZNACE P85 „Vzdělávání“ s 91 případy. Nejčastěji šlo o pracovníky mateřských škol, zejména učitele a ojediněle i ředitele (celkem 46 případů). Dále byli postiženi učitelé základních škol (16 případů), speciální pedagogové (10 případů), asistenti pedagoga (9 případů) a vychovatelé (5 případů). Po jednom případě byli zaznamenáni také učitel hudby, učitel odborných předmětů, uklízečka, účetní a chůva pro děti do 1 roku.
V sekci ekonomické činnosti CZNACE O84 „Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ bylo v roce 2025 zaznamenáno 22 případů onemocnění covid-19. Mezi nemocnými byl jeden vojenský lékař, jeden voják z povolání, dále 14 vězeňských pracovníků – z toho šest zdravotních sester, tři lékaři, tři dozorci, jeden vychovatel a jeden referent majetkové správy. Onemocněli také čtyři strážníci městské policie, jeden policejní komisař a jedna sociální terénní pracovnice.
V sekci ekonomické činnosti CZ-NACE S, v odvětví S96 „Poskytování ostatních osobních služeb“, onemocněla covidem-19 jedna zdravotní sestra.
Ve zdravotnictví a sociálních službách byl covid-19 v roce 2025 zaznamenán nejčastěji u zdravotních sester, které tvořily 47,8 % všech případů. Následovali sanitáři a ošetřovatelé s 15,1 %, pracovníci sociálních služeb a pracovníci přímé obslužné péče v sociálních zařízeních s 12,7 %, lékaři s 8,6 %, dále záchranáři a řidiči zdravotnické záchranné služby (celkem 2,7 %) a pracovníci úklidu (2,4 %).
Kromě těchto hlavních profesních skupin bylo onemocnění zaznamenáno také v dalších 35 profesích, u nichž se počet nemocných pohyboval od jednoho do 44 zaměstnanců. V sestupném pořadí podle četnosti případů šlo zejména o fyzioterapeuty, ergoterapeuty a maséry, RTG asistenty, zdravotní laboranty, porodní asistentky, administrativní, dokumentační a další technicko-hospodářské pracovníky, řidiče dopravní zdravotní služby, dělníky ve zdravotnictví (např. údržbáře, pracovníky prádelny, kuchaře, elektrikáře, strojníky, závozníky), vychovatele, zubní lékaře, vojáky působící jako výpomoc ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních a nutriční terapeuty.
V počtu do dvou případů onemocněly také lázeňské pracovnice, manažeři kvality, biomedicínští inženýři, asistenti pedagoga a speciální pedagogové, psychologové a etopedi. Po jednom případu byli zastoupeni biomedicínský technik, logoped, ekonom, hygienik, ředitelka sociálního zařízení, lékárník, technik informačních a komunikačních technologií a bioanalytik.
Ve většině případů probíhal covid-19 pod obrazem lehké virózy s chřipkovými příznaky, případně jako zánět horních dýchacích cest nebo s dyspeptickými obtížemi. Virová pneumonie byla zaznamenána celkem v 70 případech, z toho v šesti případech byla provázena respiračním selháním a v jednom případě také selháním ledvin. K dalším závažnějším komplikacím patřily těžké bronchitidy (11 případů), následný rozvoj asthma bronchiale (5 případů), žilní trombózy (4 případy), plicní embolizace a myokarditidy (po 3případech), tromboflebitidy (2 případy) a po jednom případě infarkt myokardu a paréza lícního nervu.
Svrab byl v roce 2025 uznán za nemoc z povolání celkem 63krát v sekci ekonomické činnosti CZNACE Q86 – 88 „Zdravotní a sociální péče“ a 2krát v sekci CZNACE P85 „Vzdělávání“, kde onemocněla asistentka pedagoga a vychovatelka v dětské ozdravovně. Ve zdravotnictví a sociálních službách onemocněli svrabem nejčastěji pracovníci domovů sociálních služeb a domovů pro seniory, kde bylo hlášeno 19 případů. Nejvíce byly postiženy zdravotní sestry (22 případů), dále sanitáři/ ošetřovatelé (21 případů), pracovnice přímé obslužné péče v sociálních zařízeních (12 případů), sociální pracovnice (4 případy), lékaři (2 případy) a po jednom případu fyzioterapeutka a pěstounka.
Černý kašel byl v roce 2025 diagnostikován celkem 20krát. Z toho 16 případů se týkalo zdravotnických pracovníků, dva případy byly hlášeny u pečovatelek v sociálním zařízení a po jednom případě onemocněla vychovatelka v dětském ústavu a řidič autobusu.
Tuberkulóza plic byla uznána celkem 5krát a tuberkulóza krčních uzlin jednou. Onemocnění vzniklo u tří zdravotních sester (po jednom případě na kožním, chirurgickém a gastroenterologickém oddělení), dále u dvou sanitářů (jeden případ souvisel s prací na chirurgickém oddělení, u druhého nebylo konkrétní oddělení na hlášence uvedeno) a také u jednoho lékaře pracujícího na plicním oddělení. Jiná infekční onemocnění byla zaznamenána jen sporadicky. Chřipka typu A se například vyskytla pouze 2krát.
Antropozoonózy (položka 2) byly v roce 2025 hlášeny celkem v 20 případech. Nejčastěji se vyskytla lymeská borelióza, a to 11krát; ve dvou případech byla postižena kloubní tkáň a v jednom případě bylo onemocnění komplikováno srdečním postižením. Dále byly zaznamenány tři případy virové encefalitidy přenášené klíšťaty, tři případy trichofycie, dva případy tularémie a jeden případ humánní granulocytární anaplazmózy.
V rámci položky 3 – nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí – bylo v hodnoceném období uznáno celkem 31 nemocí z povolání, které vznikly při výkonu práce v jedenácti různých státech. V 25 případech šlo o vojáky z povolání, kteří onemocněli během zahraničních misí. V Mali bylo diagnostikováno sedm případů covid-19, dále sedm případů malárie a jeden případ salmonelózy. Na Slovensku vzniklo šest případů covid-19, v Litvě dva případy covid-19, v Lotyšsku jeden případ covid-19 a v Nigérii jeden případ lambliózy. Enterokolitidou způsobenou Blastocystis hominis onemocněl 2krát reportérfotograf, jednou při práci v Indonésii a podruhé v Kambodži.
Malárie byla dále diagnostikována u leteckého mechanika v Kamerunu a u servisního technika v Konžské demokratické republice. Jedno onemocnění covidem19 bylo registrováno u lékaře pracujícího v Dánsku a jeden případ horečky dengue u vývojového manažera během pracovní cesty v Indii.
V roce 2025 byla profesionální poškození hlasivek z nadměrného zatěžování hlasového aparátu diagnostikována celkem 4krát. U pokladní v železniční dopravě byla zjištěna těžká fonastenie a u učitele základní umělecké školy hyperkinetická dysfonie. Nedomykavost hlasivek byla diagnostikována ve dvou případech – u učitele hudby a u učitelky mateřské školy.
V roce 2025 bylo ohrožení nemocí z povolání diagnostikováno celkem 67krát, a to u 39 mužů a 28 žen. Přehled těchto případů podle jednotlivých evidenčních kódů uvádí tabulka 7.
Tab. 7. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2025
Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno v Moravskoslezském kraji, kde bylo zaznamenáno 28 případů, což představuje 41,8 % všech hlášených případů. V Jihočeském, Libereckém a Pardubickém kraji nebylo v roce 2025 hlášeno žádné ohrožení nemocí z povolání. V ostatních deseti krajích se počet hlášených případů pohyboval v rozmezí 1 až 10.
Pracovníci s ohrožením nemocí z povolání byli zaměstnáni ve 23 odvětvích ekonomické činnosti, přičemž počet případů v jednotlivých odvětvích činil 1 až 14. Nejvíce postižených bylo ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZNACE C25). Nejčastěji byla zaznamenána ohrožení způsobená poškozením periferních nervů při práci spojené s přetěžováním končetin a při práci s vibrujícími nástroji (evidenční kódy II.10 a II.7), a to celkem 40 a 16 případů. Ve všech těchto případech se jednalo o lehký syndrom karpálního tunelu.
V roce 2025 byl v České republice zaznamenán meziroční pokles hlášených nemocí z povolání o 35,8 %. Dominujícím onemocněním zůstala i v tomto roce infekce covid-19, která byla hlášena v celkovém počtu 2505 případů. Pouze dva z nich představovaly nově vzniklá onemocnění z roku 2025; všechny ostatní případy hlášené v tomto roce pocházely z předchozích 5 let.
Významná část onemocnění covid-19 vzniklých v letech 2020–2025 se dosud nachází v procesu odborného posuzování na příslušných střediscích nemocí z povolání. Je proto očekáváno, že tyto případy budou hlášeny nejdříve v roce 2026. Lze předpokládat, že po zpřísnění klinických kritérií pro uznávání covid-19 jako nemoci z povolání, provedeném Metodickým návodem Ministerstva zdravotnictví zveřejněným ve Věstníku MZ ČR, částka 19/2025, dojde v následujících letech k významnému poklesu počtu uznaných případů. Tento metodický návod nabyl účinnosti dne 8. listopadu 2025 (2, 3). K uznání onemocnění covid-19 jako nemoci z povolání se již bude vyžadovat, aby onemocnění dosahovalo alespoň střední tíže, případně proběhlo s jednou z komplikací uvedených v příkladném výčtu obsaženém v metodickém návodu.
Na rozdíl od roku 2024, kdy bylo uznáno jediné onemocnění bederní páteře z přetěžování, došlo již ke zvýšení na šest případů. Určitým překvapením je vzestup počtu pneumokonióz z černého uhlí, což může souviset s větším počtem vyšetření horníků, kteří v této profesi končí, neboť začátkem roku 2026 byl uzavřen poslední černouhelný důl v České republice.
Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330).
Konflikt zájmů: žádný.
1. Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice [online]. Dostupné z: https://szu.gov.cz/publikace-szu/data/registr-nemoci-z-povolani/nemoci-z-povolani-v-ceske-republice/ [cit. 2026-02-23].
2. Ministerstvo zdravotnictví ČR. Věstník MZ ČR, roč. 25, částka 19: Metodický návod k zajištění jednotného postupu při posuzování a uznávání covid-19 jako nemoci z povolání [online]. Dostupné z: https://mzd.gov.cz/vestnik/vestnik-19-2025 [cit. 2026-02-23].
3. Vláda ČR. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů [online]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-290 [cit. 2026-02-23].
4. Fenclová Z, Havlová D, Voříšková M, a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2024. Prakt. Lék. 2025; 105(1): 33–40.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
