Zemřel prof. MUDr. Lubomír Faltýnek, DrSc.

Dne 6. dubna 2018 zemřel po dlouhé a těžké nemoci prof. MUDr. Lubomír Faltýnek, DrSc., jeden z předních československých otorinolaryngologů.

Lubomír Faltýnek se narodil 11. 5. 1926 v Labuticích na Moravě. Po vystudování gymnázia se zapsal v roce 1945 ke studiu medicíny na nově vzniklé Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. O tři roky později nastoupil na místo demonstrátora na ORL klinice, kterou v té době vedl profesor Jan Hybášek. Ten si mladého studenta oblíbil a nabídnul mu po ukončení studií v roce 1950 místo sekundárního lékaře. Následoval rychlý odborný růst, v jehož průběhu obhájil nejprve kandidátskou dizertační práci a o rok později habilitační spis.

Po odchodu profesora MUDr. Jana Hybáška, DrSc., do důchodu, byl tehdejší docent Faltýnek ve svých 36 letech jmenován v roce 1962 přednostou ORL kliniky. Jeho odborný vědecko-pedagogický růst byl dovršen obhajobou doktora věd (1965) a získáním pedagogické hodnosti profesora otorinolaryngologie (1968).

Ve vědecké práci vycházel prof. Faltýnek z bohatých teoretických znalostí i klinických zkušeností.  Společně s týmem elektrofyziologů jako první ve východní Evropě publikoval vyšetření sluchu korovými potenciály. Na druhé straně jako zkušený chirurg věnoval pozornost tympanoplastickým operacím, problematice obliterace trepanačních dutin spánkové kosti homologní konzervovanou chrupavkou, problematice frontobazálních a laterobazálních poranění, otogenním a rinogenním zánětlivým komplikacím, parciálním resekcím hrtanu atd. Ve velmi mladém věku se tak stal prof. Faltýnek uznávanou osobností nejenom u nás, ale i v zahraničí. Jako vědecký a současně i klinický pracovník měl cit a odhad pro budoucí vývoj oboru. Svými reálnými vizemi dokázal vzbudit zájem studentů o obor otorinolaryngologie a začínajícím lékařům nabídnout zajímavá témata pro vědeckou práci. Jeho žáci vzpomínají ještě dnes na jeho diskusní příspěvky, které bývaly ozdobou odborných seminářů a nezapřely vysoce vzdělaného člověka. Jako učitel uměl prof. Faltýnek ocenit snahu i píli.  Dokázal pokárat, ale i odpustit, uměl si získat vážnost a respekt lékařů i sester.

Zásadní zlom ve slibně započaté odborné dráze prof. Faltýnka, který patřil v té době k protagonistům „pražského jara“, nastal v roce 1971. Důsledkem bylo odvolání z funkce přednosty katedry a převedení na místo vědeckého pracovníka. V roce 1975, ve svých 49 letech, byl v podstatě donucen odejít z kliniky a nastoupit jako sekundární lékař na ORL oddělení v Jičíně. Později se stal na tomto oddělení primářem a po roce 1989 i ředitelem jičínské nemocnice. Svou odbornou kariéru zakončil jako privátní lékař.

Navzdory nepřízni osudu zůstával prof. Faltýnek po celou dobu v osobním styku i odborném kontaktu s bývalými spolupracovníky i s řadou svých žáků. U příležitosti 85. narozenin byl slavnostně přivítán i na pracovišti, které po 10 roků úspěšně vedl. Do vysokého věku zůstal mladý ve svém myšlení i ve fyzických aktivitách. Způsob, jakým si dokázal udržovat nejenom odborný ale i společenský kontakt s nejmladší generací otorinolaryngologů, zůstává obdivuhodný.

Vážený pane profesore, milý Luboši,

dovol nám, abychom Ti jménem Tvých žáků a ČSORLCHHK ČLS JEP poděkovali za vše, co jsi vykonal pro naši krásnou otorinolaryngologii.

Zůstáváš i nadále v našich vzpomínkách a srdcích.

Arnošt Pellant

Viktor Chrobok