Doporučený postup u dětských pacientů s poruchami dýchání ve spánku


Guidelines in Child Patients with Breathing Disorders in Sleep

Sleep medicine is a multidisciplinary field involving otorhinolaryngology, neurology, paediatrics and maxillofacial surgery in children treatment. Due to the fragmentation of diagnosis processes and treatments representatives of the surgical section of the Czech Society For Sleep Research and Sleep Medicine created guidelines for diagnosis and treatment of breathing disorders during sleep in childhood.

Keywords:
sleep medicine, breathing disorders during sleep in childhood, obstructive sleep apnoe syndrome


Autoři: M. Ondrová 1;  J. Kraus 2;  J. Plzák 3;  M. Lánský 4;  A. Hrdlička 5
Působiště autorů: Klinika dětské otorinolaryngologie LF MU a FN Brno 1;  ORL oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 2;  Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole, Praha 3;  ORL Poradna pro poruchy dýchání ve spánku – ambulance Pro-Sluch, Hradec Králové 4;  ORL Hrdlička, s. r. o., ORL ambulance pro děti a dospělé a poradna pro poruchy spánku, Pardubice 5
Vyšlo v časopise: Otorinolaryng. a Foniat. /Prague/, 62, 2016, No. 4, pp. 247-248.
Kategorie: Zpráva

Souhrn

Spánková medicína je multidisciplinární obor, zahrnující v dětském věku problematiku zejména otorinolaryngologie, neurologie, dětského lékařství a čelistní chirurgie. Vzhledem k roztříštěnosti postupů v oblasti diagnostiky a léčby vytvořili zástupci chirurgické sekce České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu doporučený postup pro pracoviště, která provádí diagnostiku a léčbu poruch dýchání ve spánku u dětí.

Klíčová slova:
spánková medicína, poruchy dýchání ve spánku u dětí, obstrukční sleep apnoe syndrom

A) Pracoviště zajišťující diagnostiku poruch spánku

Vzhledem k rozsahu a složitosti diferenciální diagnostiky, problematice indikování konzervativní či chirurgické léčby, potřebného přístrojového a odborného personálního zázemí je nutné, aby tuto činnost vykonávala specializovaná pracoviště, splňující Standard péče na pracovištích zajišťujících diagnostiku a léčbu poruch dýchání ve spánku

Těmito pracovišti jsou:

  1. Komplexní centrum diagnostiky a léčby poruch spánku akreditované ČSVSSM poskytuje diagnostiku a péči v rozsahu dosavadních akreditačních kriterií pro Centrum diagnostiky a léčby poruch spánku akreditované ČSVSSM.
  2. Centrum diagnostiky a léčby poruch dýchání ve spánku akreditované ČSVSSM, zaměřené na poruchy dýchání ve spánku - náplň viz dokument „Náplň Centra se zaměřením na poruchy dýchání ve spánku“.
  3. Jednotka monitorace a léčby poruch dýchání ve spánku akreditovaná ČSVSSM.
    viz: http://www.sleep-society.cz/akreditace-pracoviste.html

B) Diagnostické postupy

  1. Vzhledem k rozsahu a složitosti diferenciální diagnostiky, problematice indikování chirurgické či konzervativní léčby, potřebného přístrojového a odborného personálního zázemí je vhodné, aby tuto činnost vykonávala specializovaná pracoviště, splňující Standard péče na pracovištích, zajišťujících diagnostiku a léčbu poruch spánku.
  2. Při diagnostice poruch dýchání ve spánku je vhodné zajištění kombinace klinického vyšetření specialistou somnologem, dle potřeby specialistou z oborů otorinolaryngologie, neurologie, plicního, pediatrie a stomatochirurgie.
  3. Jedinou doporučenou spolehlivou diagnostickou metodou syndromu obstrukční spánkové apnoe (OSAS) u dětí je v současné době celonoční videopolysomnografie.
  4. Noční videopolysomnografické vyšetření je nenahraditelné jiným vyšetřením u rizikových pacientů, např. při nejasné diagnoze OSAS (obstrukční sleep apnoe syndrom), u pacientů s reziduálními příznaky OSAS po chirurgickém výkonu a u rizikových pacientů, např. s Downovým syndromem, s DMO, při hypotonii nebo nervosvalovém onemocnění, u stenóz dýchacích cest, při kraniofaciálních abnormitách, při mukopolysacharidóze, při obezitě těžkého stupně, při komorbiditách s vrozenou srdeční vadou a chronickým plicním onemocněním.
  5. Není vhodné provádět diagnostiku u pacientů během akutního infektu nebo těsně pro prodělání infektu, u alergiků v době sezónní senzibilizace.
  6. Je doporučeno provést kontrolní celonoční videopolysomnografické vyšetření, a to zejména u rizikových pacientů (viz.bod 4), těžké OSAS (AHI > 10) a při přetrvávání příznaků OSAS.
  7. Při zjevné adenotonzilární hypertrofii s dlouhodoběji pozorovanou ronchopathií s apnoickými pauzami během spánku a při nedostupnosti celonoční polysomnografie nebo celonoční polygrafie je možné indikaci k operačnímu řešení opřít o klinické příznaky a lokální nález. Tento postup není doporučen u rizikových pacientů z bodu 4.

C) Léčebné postupy

  1. Chirurgická léčba OSAS u dětí je základní doporučenou léčebnou modalitou, a to i u pacientů s jiným základním onemocněním (viz diagnostické postupy bod 4 ).
  2. Chirurgickou léčbu mohou provádět pouze pracoviště, která jsou k ošetření dýchacích a polykacích cest a k adekvátní pooperační péči plně oprávněna svým vybavením přístrojovým i personálním.
  3. Doporučenými chirurgickými postupy u dětí jsou adenotonzilektomie, adenotonzilotomie, oboustranná tonzilektomie, oboustranná tonzilotomie. Při prokázaném OSAS se doporučuje výkon i na patrových tonzilách, které nejsou jednoznačně hypertrofické.
  4. U patrových tonzil velikosti 4 (viz klasifikace tonzil) není doporučeno použít metodu tonzilotomie radiofrekvenční ablací.
  5. Při recidivujících tonzilitidách není doporučeno provést tonzilotomii, ale tonzilektomii.
  6. Při malformacích kraniofaciálního skeletu nebo při hypertrofii kořene jazyka je možné indikovat zákrok na čelistech a jazyku.
  7. Tracheostomii je možné považovat za ultimo refugium při selhání nebo nemožnosti provedení ostatních léčebných modalit.
  8. Nedílnou součástí léčby obstrukčních poruch dýchání ve spánku jsou režimová opatření, zejména spánková hygiena a redukce tělesné hmotnosti při nadváze.
  9. Terapii kontinuálním pozitivním přetlakem v dýchacích cestách ( CPAP) je doporučeno indikovat při neúčinnosti nebo nemožnosti chirurgické léčby, případně jako předoperační léčbu ke zlepšení těžké OSAS.

D) Doporučená klasifikace velikosti patrových tonzil a nosohltanové tonzily

Velikost patrových tonzil je označena stupněm 0-4:

0: stav po tonzilektomii,
1: tonzily jsou pod patrovými oblouky,
2: tonzily přesahují patrové oblouky,
3: tonzily přesahují patrové oblouky, ale nedosahují ke střední čáře, 
4: tonzily přesahují střední čáru.

Velikost nosohltanové tonzily je označena stupněm I-III:

stupeň I.:       tonzila nedosahuje okraje choan,
stupeň II.:      tonzila přesahuje okraj choan,
stupeň III.:     tonzila obturuje choany.

Adresa ke korespondenci:

MUDr. Martina Ondrová, Ph.D.

Dětská ORL klinika FN Brno

Černopolní 9

625 00  Brno

e-mail: martnovak@seznam.cz


Štítky
Audiologie a foniatrie Dětská otorinolaryngologie Otorinolaryngologie

Článek vyšel v časopise

Otorinolaryngologie a foniatrie

Číslo 4

2016 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se