Vliv podiatrické péče na rozvoj syndromu diabetické nohy a přežití pacientů − výsledky 18letého sledování

Souhrn

Podiatrická péče v současné době představuje standard v terapii pacientů se syndromem diabetické nohy. Studie britských autorů zkoumala efekt podiatrické péče na incidenci primárních defektů, jejich recidivu a přežití pacientů s diabetickými defekty na dolních končetinách v průběhu 18 let.

Integrace podiatrie do standardů péče

Podiatrie se zabývá diagnostikou a léčbou onemocnění nohou. Převážnou část pacientů v podiatrických ambulancích tvoří diabetici trpící syndromem diabetické nohy

V jižní části hrabství Devon vedla v letech 2005 –⁠ –2017 integrace podiatrie do standardů péče o pacienty s diabetickou nohou ke snížení incidence rozsáhlých amputací u vysoce rizikových pacientů. Recentně publikovaná studie hodnotila vliv podiatrické péče v této oblasti na incidenci a recidivu diabetických defektů a přežití pacientů s diabetickými defekty v průběhu 18 let.

Sledovaná populace

Do studie byli zahrnuti pacienti odeslaní do péče komunitní podiatrie pro rozvoj primárního defektu v rámci syndromu diabetické nohy nebo pacienti s vysokým rizikem rozvoje defektu, a to v období od roku 1998. Syndrom diabetické nohy byl charakterizován jako jakékoliv porušení integrity kůže distálně od hlezenního kloubu. Recidiva ulcerace zahrnovala opětovný rozvoj defektu v oblasti primární léze nebo jakýkoliv nový defekt na stejné noze. Pro účely analýzy byla k dispozici data celkem 1680 pacientů.

Výsledky studie

Mezi lety 2003 a 2017 došlo k poklesu incidence rozvoje primárního vředu z 11,1/1000 osob na 6,1/1000 osob (p < 0,0001). Výskyt recidivy ulcerací však zůstal v průběhu let stabilní, kombinovaná prevalence chronických a nových defektů se zvýšila z 20,7 na 33,1/1000 osob (p < 0,0001). 10leté přežití činilo 85 % u pacientů, u nichž se primární vřed objevil ve věku < 65 let, 50 % u osob ve věku 65–74 let a 25 % u nemocných ve věku 75–81 let (p < 0,0001). Při onemocnění periferních cév bylo 5leté přežití 35 % (p < 0,0001). U neuropatie nebyl pozorován vliv na přežití.

Závěr

Integrace podiatrie do péče o pacienta se syndromem diabetické nohy byla v průběhu 18 let asociována se snížením incidence primárních defektů, selhala však v rámci redukce recidiv. V průběhu let byla zaznamenána rostoucí kumulativní prevalence diabetických defektů. Větší šance na přežití byly pozorovány u pacientů mladších 65 let a u jedinců s negativní anamnézou onemocnění periferních cév.

(holi)