Progresivní familiární intrahepatální cholestáza v dospělosti: 60leté sledování

Stáhnout PDF English version

Autoři: L. Husová ¹; E. Sticová ^2,3; V. Žampachová ⁴; M. Neřoldová ^2,5; M. Jirsa ^2,5
Působiště autorů: Center of Cardiovascular Surgery and Transplantation, Brno ¹; Institute for Clinical and Experimental Medicine, Praha ²; Department of Pathology, 3rd Faculty of Medicine, Charles University and University Hospital Královské Vinohrady, Praha ³; Ist Institute of Pathology, Faculty of Medicine, Masaryk University, and St. Ann´s University Hospital, Brno ⁴; Institute of Medical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, 1st Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital, Praha ⁵
Vyšlo v časopise: Klin. Biochem. Metab., 28, 2020, No. 1, p. 11-14

Souhrn

Cíl studie: Objasnit molekulární příčinu cholestatické cirhózy s hepatocelulárním karcinomem (HCC) u 55leté ženy

Typ studie: Kasuistika

Název a sídlo pracoviště: Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno

Materiál a metody: Dnes 60letá žena prodělala v dětství žloutenku provázenou pruritem s normální sérovou aktivitou gama-glutamyltransferázy, která byla účinně léčena cholecystoduodenoanastomózou a poté farmakologicky. Jaterní cirhóza diagnostikovaná ve 20 letech byla v 29 letech komplikována portální hypertenzí, krvácením z jícnových varixů a ve 34 letech hypersplenismem vyžadujícím splenektomii. Žloutenka se znovu objevila při viróze léčené acetaminofenem a postupně se zhoršovala, byla zjištěna zvýšená hladina alfa-fetoproteinu a magnetická rezonance ukázala 22mm ložisko v levém jaterním laloku. V 55 letech podstoupila nemocná transplantaci jater a hepatocelulární karcinom byl potvrzen. Následně bylo provedeno imunohistologické vyšetření explantátu na pumpu žlučových kyselin (BSEP) kódovanou ABCB11, mutační analýza genů ATP8B1, ABCB11 a TJP2 a vyšetření v rodině.

Výsledky: Protein BSEP byl v explantovaných játrech exprimovaný. Molekulární vyšetření prokázalo, že nemocná je složený heterozygot pro dvě patogenní bodové mutace (c.2495G>A [p.Arg.832His] a c.2629G>A [p.Gly877Arg]) dříve nalezené u dětí s progresivní familiární intrahepatální cholestázou.

Závěr: Asociace HCC s PFIC2 je známa u dětí. U dospělých však dosud nebyla popsána. Příčinou PFIC u naší nemocné byl zřejmě významný funkční, avšak nikoliv kompletní deficit BSEP. Nezvykle pomalou progresi choroby lze vysvětlit reziduální transportní aktivitou exprimovaného mutovaného proteinu umožňující efektivní působení sekvestrantů žlučových kyselin a choleretik.

Klíčová slova:

jaterní cirhóza – transplantace jater – žloutenka – Bylerova choroba – Summerskill-Walsheův syndrom

Zdroje

1. Clayton, R.J., Iber, F.L., Ruebner, B.H., McKusick, V.A. Byler disease. Fatal familial intrahepatic cholestasis in an Amish kindred. Am J Dis Child 1969, 117, 1, p. 112-124.

2. Baker, A., Kerkar, N., Todorova, L., Kamath, B.M., Houwen, R.H.J. Systematic review of progressive fami-lial intrahepatic cholestasis. Clin Res Hepatol Gastroenterol 2019, 43(1), p. 20-36.

3. Bull, L.N., van Eijk, M.J., Pawlikowska, L., et al. A gene encoding a P-type ATPase mutated in two forms of hereditary cholestasis. Nat Genet 1998, 18, 3, 219 - 224.

4. Knisely, A.S., Strautnieks, S., Meier, Y., et al. Hepatocellular carcinoma in ten children under five years old with bile salt export pump deficiency. Hepatology 2006, 44(2), p. 478-486.

5. Strautnieks, S.S., Byrne, J.A., Pawlikowska, L., et al. Severe bile salt export pump deficiency: 82 different ABCB11 mutations in 109 families. Gastroenterology 2008, 134(4), p. 1203-1214.

6. Zhou, S., Hertel, P.M., Finegold, M.J., et al. Hepatocellular carcinoma associated with tight-junction protein 2 deficiency. Hepatology 2015, 62, 6, p. 1914-1916.

7. Kalicinski, P.J., Ismail, H., Jankowska, I., et al. Surgical treatment of progressive familial intrahepatic cholestasis: comparison of partial external biliary diversion and ileal bypass. Eur J Pediatr Surg 2003, 13, 5, p. 307-311.

8. Seidlová, V., Duda, M., Jezdinská, V., Dušek, J. Progresivní intrahepatická cholestáza (M. Byler) v dospělosti. Česká a slovenská gastroenterologie 1982, 36, 2, p. 109.

9. Matte, U., Mourya, R., Miethke, A., et al. Analysis of gene mutations in children with cholestasis of undefined etiology. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2010, 51, 4, p. 488-493.

10. Shapiro, R., Anikster, Y., Yardeni, T., et al. DHPLC screening for mutations in progressive familial intrahepatic cholestasis patients. J Hum Genet 2010, 55, 5, p. 308-313.

11. van Ooteghem, N.A., Klomp, L.W., van Berge-Henegouwen, G.P., Houwen, R.H. Benign recurrent intrahepatic cholestasis progressing to progressive familial intrahepatic cholestasis: low GGT cholestasis is a clinical continuum. J Hepatol 2002, 36, 3, p. 439-443.

12. van Mil, S.W., van der Woerd, W.L., van der Brugge, G., et al. Benign recurrent intrahepatic cholestasis type 2 is caused by mutations in ABCB11. Gastroenterology 2004, 127, 2, p. 379-384.

13. Fotoulaki, M., Giza, S., Jirsa, M., et al. Beyond an obvious cause of cholestasis in a toddler: compound heterozygosity for ABCB11 mutations. Pediatrics 2019, 143, 5.

14. Iannelli, F., Collino, A., Sinha, S., et al. Massive gene amplification drives paediatric hepatocellular carcinoma caused by bile salt export pump deficiency. Nat Commun 2014, 5, p. 3850.

15. Vilarinho, S., Erson-Omay, E.Z., Harmanci, A.S., et al. Paediatric hepatocellular carcinoma due to somatic CTNNB1 and NFE2L2 mutations in the setting of inherited bi-allelic ABCB11 mutations. J Hepatol 2014, 61, 5, p. 1178-1183.