11 – Alternativní výživa

1. Pro lékaře je podstatné se o alternativním způsobu výživy dozvědět a určit faktické složení stravy, míru restrikce (jídelníček) a porovnat zjištěné s potřebami dítěte.
2. Důvody vycházející z hlubokého filozofického přesvědčení je potřeba respektovat, u tzv. nových vegetariánů je dobré pokusit se posunout výživu alespoň o stupeň výše.
3. Dobře plánovaná vegetariánská dieta uspokojí nutriční potřeby a dovoluje normální růst kojenců i větších dětí. Může být však deficitní v oblasti některých vitaminů, minerálů i makronutrientů.
4. Energetický obsah vegetariánských diet bývá nižší, obecně se riziko zvyšuje se stupněm restrikce. Kojené děti vegetariánských matek obvykle dobře prospívají v prvním půlroce života, problémy nastávají při zavádění nemléčných příkrmů a při odstavování.
5. Kojenci a menší děti by neměli dostávat veganskou dietu.
6. I striktní veganky by měly být podporovány v kojení v průběhu prvních šesti měsíců. Vhodná je dodávka vitaminů a minerálů matce nebo dítěti.
7. Pokud matka nechce kojit, je nejvhodnější nabídnout formuli ze sóji.
8. U veganů by měla být strava matky i dítěte fortifikována vitaminem B12.
9. Lze doporučit podávání potravin bohatých na železo současně se zdroji vitaminu C v jednom chodu.
10. Mléčná a zeleninová jídla by měla být podávána odděleně, protože vápník inhibuje absorpci železa.
11. Je třeba zvažovat množství vlákniny u kojenců a batolat, protože její nadbytek příliš urychluje střevní pasáž a snižuje absorpci.
12. Již malé množství savčího mléka zlepšuje a doplňuje biologickou kvalitu rostlinné bílkoviny a zvyšuje její utilizaci.
13. I nepatrné množství tuku zvětšuje energetickou hodnotu stravy, rostlinné oleje přinášejí esenciální mastné kyseliny.
14. Při plánování vegetariánské diety (lakto-ovo-vegetariánské) je vhodné rozdělit přijímanou stravu na pět skupin, které by měly být každý den zastoupeny v jídelníčku.

ÚVOD

Vegetariánství se stává stále častější v dospělé populaci, 1 ze 40 dospělých se rozhoduje pro vegetariánskou dietu. Následkem toho vzrůstá  i počet dětí –⁠ vegetariánů. Vegetariánství je provozováno z různých  důvodů: morálních, náboženských nebo zdravotních. Dobře plánovaná  vegetariánská dieta uspokojí nutriční potřeby a dovoluje normální růst  kojenců i větších dětí. Může být však deficitní v oblasti některých  vitaminů, minerálů i makronutrientů. Kojenci a menší děti by neměli  dostávat veganskou dietu.

Postoj zdravotnických profesionálů k alternativní výživě bývá spíše  negativní s obavou z rizik nutriční insuficience. Je však třeba  konstatovat, že tato dieta přináší i zdravotní profit. Vegetariánská  dieta znamená redukci příjmu tuků a zvláště cholesterolu. Je zdrojem  rostlinných olejů s nenasycenými mastnými kyselinami a vede rovněž  k vyššímu příjmu zeleniny a ovoce. Je popisován příznivý vliv na výšku  krevního tlaku, obezitu, kardiovaskulární onemocnění, výskyt diabetu, některých malignit a obstipace. Podobného efektu lze však dosáhnout  i smíšenou stravou.

RIZIKA ALTERNATIVNÍ VÝŽIVY

Míru rizik ve vztahu k věkovým kategoriím je možno posoudit z tabulky 7. Energetický obsah vegetariánských diet bývá nižší, obecně se riziko  zvyšuje se stupněm restrikce. Kojené děti vegetariánských matek obvykle  dobře prospívají v prvním půlroce života, problémy nastávají při  zavádění nemléčných příkrmů a při odstavování. Neprospívání lze očekávat především u matek dodržujících veganskou dietu. I striktní veganky by  měly být podporovány v kojení v průběhu prvních šesti měsíců. Množství  mléka nebývá ovlivněno matčinou dietou. Vhodná je dodávka vitaminů matce nebo dítěti.

Pokud matka nechce kojit, je nejvhodnější nabídnout formuli ze sóji. V současné době jsou u nás dostupné kojenecké sójové formule, která plně saturují kojence. Doporučení pro jejich výrobu zohledňují nižší  biologickou kvalitu rostlinné bílkoviny. Formule je dále fortifikována  aminokyselinami a stopovými prvky.

NUTRIČNÍ INTERVENCE

Pro eventuální nutriční intervenci je podstatné, že je potřeba se  o alternativním způsobu výživy dozvědět (preventivní prohlídky –⁠ cílený  dotaz na způsob výživy, anamnéza při kontaktu s ambulantním  specialistou, dotaz při předpisu diety při hospitalizaci). Nelze se  spokojit s konstatováním, že dítě je živeno alternativně, je nutno určit faktické složení stravy, míru restrikce a porovnat zjištěné s potřebami dítěte. Pro další ovlivnění rodiny je nutno zjistit, co je důvodem  k dodržování alternativní diety (důvody vycházející z hlubokého  filozofického přesvědčení je potřeba respektovat a snažit se v rámci  omezení vyplývajících z tohoto přesvědčení dosáhnout suficientního  stavu), u tzv. nových vegetariánů, kde důvody k vegetariánství jsou  spíše adherencí k současným společenským postojům, je dobré snažit se  přesvědčit rodinu ke změně jídelníčku. Pro tuto argumentaci je vhodné  určit stav výživy dítěte a jeho eventuální poruchy použít v argumentaci  pro změnu diety. Je dobré pokusit se posunout výživu o stupeň výše, tj. vegana přesvědčit pro lakto-ovo-vegetariánství, a monovegetariána, pokud má poruchy výživy, přesvědčit k semivegeta-riánství.

PRAKTICKÁ DOPORUČENÍ

• Lze doporučit podávání potravin bohatých na železo současně se zdroji  vitaminu C v jednom chodu. Mléčná a zeleninová jídla by měla být  podávána odděleně, protože vápník inhibuje absorpci železa.
• Je třeba zvažovat množství vlákniny u kojenců a batolat, protože příliš urychluje střevní pasáž a snižuje absorpci.
• Již malé množství mléka zlepšuje a doplňuje biologickou kvalitu rostlinné bílkoviny a zvyšuje její utilizaci.
• I nepatrné množství tuku zvětšuje energetickou hodnotu stravy, rostlinné oleje přinášejí esenciální mastné kyseliny.
• Při plánování vegetariánské diety (lakto-ovo-vegetariánské) je vhodné  rozdělit přijímanou stravu na pět skupin, které by měly být každý den  zastoupeny v jídelníčku (tab. 8).
• Počet denně podávaných porcí a jejich velikost vyplývají z tabulky 9.
• Přísné odmítání živočišné bílkoviny (veganství) je třeba považovat u dětí (zvláště kojenců) za rizikové.

ZÁVĚR

Doporučení WHO z r. 2000 pro evropský region pro výživu kojenců  a batolat konstatuje malé, ale signifikantní riziko nutričních  deficiencí týkajících se železa, zinku, kalcia a vitaminů: riboflavinu, B12, D a neadekvátního objemu energie.

Extrémně restriktivní diety (makrobiotické a veganské) nelze podle  materiálu WHO doporučit v období do konce 2. roku života z důvodů možné  proteino-kalorické malnutrice a růstové a psychomotorické retardace. Starší děti mohou být v dobrém nutričním stavu při všech typech  vegetariánských diet (lakto-ovo-vegetariánství, lakto-vegetariánství  i veganství). Postoj odrážející stanovisko tuzemské pediatrické obce byl publikován v recentní publikaci a neliší se od doporučení AAP a WHO. Pokud je dieta správně vedena a vypracována, nemůže se proti ní zásadně  mnoho namítat.