6 – Prebiotika a probiotika

1. Není dostatek kvalitních důkazů k doporučení podávání probiotik k prevenci infekčních průjmových onemocnění.
2. Jako doplněk v léčbě akutních infekčních průjmových onemocnění lze použít probiotika s prokázaným účinkem, jako je např. Lactobacillus rhamnosus GG a Saccharomyces boulardii.
3. Některá probiotika jsou významně účinná v prevenci průjmového onemocnění při léčbě antibiotiky. Nejčastěji byly použity kmeny Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii, Bifidobacterium lactis, Streptococcus thermophilus.
4. Není známa studie o účinnosti probiotik v léčbě průjmového onemocnění při podávání antibiotik.
5. Preventivní podávání probiotik významně snižuje riziko nekrotizující enterokolitidy a mortality u nedonošených dětí. Nejčastěji byla použita kombinace Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium sp.
6. Lactobacillus reuteri může mít pozitivní vliv u kojeneckých kolik.
7. Není dosud dostatek důkazů pro rutinní podávání prebiotik nebo probiotik těhotným ženám a kojencům jako prevence alergických onemocnění^§. Nebyla prokázána účinnost probiotik v léčbě atopického ekzému.
8. Je třeba dalších studií k průkazu dlouhodobé prospěšnosti prebiotik a definovaných probiotik v kojeneckých formulích.
9. Zdravé plně kojené dítě nepotřebuje doplňkové podávání probiotik či prebiotik.

^§ Existují čtyři studie na 1218 kojencích, které prokázaly signifikantní pokles výskytu ekzému po podávání prebiotik. Ve 12 studiích na 1876 kojencích byl prokázán významný pokles výskytu ekzému u rizikových i nerizikových skupin po podávání probiotik L. rhamnosus, B. bifidum, B. lactis, L. acidophilus. Existují však také studie, které neprokázaly pozitivní účinek probiotik.

Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které  selektivně podporují růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného  počtu střevních bakterií a tím pozitivně ovlivňují složení střevního  mikrobiomu, čímž mají celkově pozitivní vliv na zdraví a celkovou pohodu příslušného jednice.

Probiotika jsou mono -⁠ nebo směsné kultury živých mikroorganismů, které  po aplikaci prospěšně ovlivňují hostitele zlepšením vlastností jeho  vlastního střevního mikrobiomu.

Synbiotika jsou kombinace probiotika a prebiotika, které mohou mít  synergický účinek. Tato kombinace potom přispívá k prodloužení přežití  probiotika, pro které je prebiotikum specifickým substrátem vhodným  k fermentaci.

PROBIOTIKA V KOJENECKÝCH FORMULÍCH

Děti do 4–6 měsíců života

Některé kojenecké formule jsou obohacovány o prebiotika, probiotika  a synbiotika. Prebiotika významným způsobem ovlivňují střevní mikrobiom, který se více podobá mikrobiomu kojených dětí. Některá probiotika (LGG) zvyšují frekvenci stolic. Dosud však nebyl v této věkové skupině  prokázán pozitivní vliv na snížení výskytu gastrointestinálních  onemocnění, respiračních onemocnění, na použití antibiotik, výskyt  kojeneckých kolik a na alergická onemocnění. Výsledky jsou však  ovlivněny velmi malým počtem dosud provedených studií.

Starší kojenci

Starší kojenci živení kojeneckými formulemi obohacenými o probiotika  normálně rostou a probiotika nemají žádné vedlejší účinky. Některé  výsledky ukazují, že kojenecké formule obohacené B. lactis samotným nebo v kombinaci se Streptococcus thermophilus, případně ještě  s Lactobacillus helveticus snižují riziko gastrointestinálních infekcí  u dětí. Dosud provedené studie neprokázaly snížený výskyt respiračních  onemocnění.

Důkaz o jejich dlouhodobé prospěšnosti je však v současné době považován za nepostačující, jsou potřeba další studie.

Vedlejší účinky a bezpečnost probiotik

Podávání probiotik může být někdy provázeno nadýmáním a flatulencí. Sepse způsobená bifidobakteriemi v souvislosti s podáváním probiotik  nebyla pozorována. Riziko sepse vyvolané laktobacily je třeba porovnat  s rizikem sepse způsobené patogenními bakteriemi a s rizikem onemocnění. Probiotika mohou vyvolat patologické infekce u imunosuprimovaných  a kriticky nemocných pacientů. Laktobacily vyvolaly bakteriemii  u pacientů s krátkým střevem. Pozitivní hemokultury byly pozorovány při  aplikaci Saccharomyces boulardii pacientům s centrálním žilním katétrem –⁠ u těchto pacientů je proto podávání Saccharomyces boulardii  kontraindikováno. Fungemie však nebyla nikdy pozorována u ambulantních  pacientů s normálně fungujícím imunitním systémem.

Pro možnou interakci se doporučuje podávat probiotika (laktobacily  a bifidobakterie) a antibiotika v intervalu dvou hodin. Saccharomyces  boulardii nemá být podáváno současně s antimykotickými léky. Opatrnost  je třeba při imunomodulační léčbě (cyklosporin, tacrolimus, azathioprin, cytostatika). Teoretické riziko přenosu antibiotické rezistence nebylo  dosud prokázáno.

Podávání laktobacilů je kontraindikováno u pacientů s alergií na  bílkovinu kravského mléka pro možnost kontaminace probiotika při jeho  výrobě. Aplikace Saccharomyces boulardii je kontraindikována u pacientů  s alergií na kvasinky.