#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Klinická charakteristika nově dia­gnostikovaných pacientů s Parkinsonovou nemocí zařazených do longitudinální studie BIO-PD


Autoři: P. Dušek 1;  O. Bezdíček 1;  H. Brožová 1;  I. Dall’antonia 1;  S. Dostálová 1;  P. Havránková 1;  J. Klempíř 1;  J. Mana 1;  J. Mašková 1;  J. Nepožitek 1;  J. Roth 1;  P. Peřinová 1;  F. Růžička 1;  T. Serranová 1;  J. Trnka 2;  O. Ulmanová 1;  D. Zogala 2;  R. Jech 1;  K. Šonka 1;  E. Růžička 1
Působiště autorů: Department of Neurology and Center of Clinical Neuroscience, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague, Czech Republic 1;  Institute of Nuclear Medicine, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague, Czech Republic 2
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116(6): 633-639
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccsnn2020633

Souhrn

Cíl: Cílem této studie bylo popsat protokol longitudinální observační studie „Biomarkery Parkinsonovy choroby“ (BIO-PD) a klinické charakteristiky nově diagnostikovaných pacientů s Parkinsonovou chorobou (Parkinson’s disease; PD), kteří byli doposud zařazeni do studie BIO-PD.

Soubor a metodika: Do studie byli zařazeni dosud neléčení pacienti s PD diagnostikovaní podle klinických diagnostických kritérií Movement Disorders Society, kteří měli abnormální nález transportéru dopaminu na SPECT a skupina zdravých kontrol. Vstupní vyšetření zahrnovalo MR mozku, strukturovaný rozhovor, škálu hodnocení tíže PD (Movement Disorders Society-Unified PD Rating Scale; MDS-UPDRS), video-polysomnografii, transkraniální sonografii, testování čichu a barevné zrakové citlivosti, baterii neurofyziologických testů, podrobné kognitivní testování, komplexní sadu dotazníků a odběr biologických vzorků.

Výsledky: Do července 2020 bylo do studie zahrnuto 95 pacientů s PD (37 žen, průměrný věk 61,0 [SD = 12,4] let, s průměrnou dobou trvání symptomů 1,9 [1,7] let) a 57 zdravých kontrol (15 žen, průměrný věk 62,2 [9,4] let). Ve srovnání s kontrolami byli pacienti s PD častěji nekuřáci (p = 0,02), měli anamnézu úzkostné nebo depresivní poruchy (p = 0,02) a zácpu (p = 0,002). Pacienti s PD měli dále horší skóre v testu barevné zrakové citlivosti (p = 0,002), motorické škále MDS-UPDRS, Beckově stupnici pro posuzování závažnosti deprese (BDI-II), dotazníku měření úzkostnosti (State-Trait Anxiety Inventory X1/X2), dotazníku k hodnocení přítomnosti a závažnosti příznaků autonomních dysfunkcí u PD (SCOPA-AUT), čichovém testu (University of Pennsylvania Smell Identification Test,) a častější hyperechogenitu substancia nigra na transkraniální sonografii (p < 0,001 pro všechny testy). Četnost symptomů a abnormálních nálezů u pacientů s PD byla následující: hyposmie 82,4 %, hyperechogenita substancia nigra 75,4 %, anamnéza úzkostné nebo depresivní poruchy 29,5 %, zácpa 22,1 % a poruchy chování v REM (rapid eye movement) spánku 22 %.

Závěr: Základní charakteristiky pacientů zařazených do studie BIO-PD jsou srovnatelné s ostatními kohortami nově diagnostikovaných pacientů s PD, což naznačuje, že se jedná o reprezentativní vzorek pacientů s PD. Hyposmie je nejčastější non-motorickou abnormalitou u nově diagnostikovaných pacientů s PD a je tedy vhodným diagnostickým markerem v časné fázi PD.

Klíčová slova:

Parkinsonova choroba – kohortové studie – longitudinální studie – biomarkery – non-motorické symptomy – neurozobrazování – fenotyp


Zdroje

1. Heinzel S, Lerche S, Maetzler W et al. Global, yet incomplete overview of cohort studies in Parkinson‘s disease. J Parkinsons Dis 2017; 7 (3): 423–432. doi: 10.3233/JPD-171100.

2. Lerche S, Liepelt-Scarfone I, Alves G et al. Methods in neuroepidemiology characterization of European longitudinal cohort studies in Parkinson‘s disease--report of the JPND Working Group BioLoC-PD. Neuroepidemiology 2015; 45 (4): 282–297. doi: 10.1159/000439221.

3. Parkinson Progression Marker Initiative. The Parkinson Progression Marker Initiative (PPMI). Prog Neurobio­l 2011; 95 (4): 629–635. doi: 10.1016/j.pneurobio­.2011.09.005.

4. Ning H, Wu Q, Han D et al. Baseline concentration of misfolded alpha-synuclein aggregates in cerebrospinal fluid predicts risk of cognitive decline in Parkinson‘s disease. Neuropathol Appl Neurobio­l 2019; 45 (4): 398–409. doi: 10.1111/nan.12524.

5. Espay AJ, Schwarzschild MA, Tanner CM et al. Biomarker-driven phenotyping in Parkinson‘s disease: a translational missing link in disease-modifying clinical trials. Mov Disord 2017; 32 (3): 319–324. doi: 10.1002/ mds.26913.

6. Postuma RB, Berg D, Stern M et al. MDS clinical dia­g­nostic criteria for Parkinson‘s disease. Mov Disord 2015; 30 (12): 1591–1601. doi: 10.1002/mds.26424.

7. Nasreddine ZS, Phillips NA, Bedirian V et al. The Montreal Cognitive Assessment, MoCA: a brief screening tool for mild cognitive impairment. J Am Geriatr Soc 2005; 53 (4): 695–699. doi: 10.1111/j.1532-5415.2005.53221.x.

8. Harris PA, Taylor R, Thielke R et al. Research electronic data capture (REDCap) --a metadata-driven methodology and workflow process for providing translational research informatics support. J Biomed Inform 2009; 42 (2): 377–381. doi: 10.1016/j.jbi.2008.08.010.

9. Harris PA, Taylor R, Minor BL et al. The REDCap consortium: Building an international community of software platform partners. J Biomed Inform 2019; 95 : 103208. doi: 10.1016/j.jbi.2019.103208.

10. www.cesnet.cz

11. Kopecek M, Stepankova H, Lukavsky J et al. Montreal cognitive assessment (MoCA): Normative data for old and very old Czech adults. Appl Neuropsychol Adult 2017; 24 (1): 23–29. doi: 10.1080/23279095.2015.1065261.

12. Spielberger C. Manual for the State-Trait AnxietyInventory; rev. ed. Palo Alto (CA): Consulting Psyc­ho­logists Press 1983.

13. Johns MW. A new method for measuring daytime sleepiness: the Epworth sleepiness scale. Sleep 1991; 14 (6): 540–545. doi: 10.1093/sleep/14.6.540.

14. Doty RL, Shaman P, Dann M. Development of the University of Pennsylvania Smell Identification Test: a standardized microencapsulated test of olfactory function. Physiol Behav 1984; 32 (3): 489–502.

15. Farnsworth D. The Farnsworth-Munsell 100-Hue and dichotomous tests for color vision. J Optic Soc Am 1943; 33 (10): 568–578. doi: 10.1364/josa.33.000568.

16. Kinnear PR, Sahraie A. New Farnsworth-Munsell 100 Hue test norms of normal observers for each year of age 5–22 and for age decades 30–70. Br J Ophthalmol 2002; 86 (12): 1408–1411. doi: 10.1136/bjo.86.12.1408.

17. Kaiserova M, Opavsky J, Maertin JJ et al. Czech Version of the Autonomic Scale for Outcomes in Parkinson‘s Disease (SCOPA-AUT) –⁠ questionnaire to assess the presence and severity of autonomic dysfunction in patients with Parkinson‘s disease. Cesk Slov Neurol N 2014; 77 (1): 96–99.

18. Visser M, Marinus J, Stiggelbout AM et al. Assessment of autonomic dysfunction in Parkinson‘s disease: the SCOPA-AUT. Mov Disord 2004; 19 (11): 1306–1312. doi: 10.1002/mds.20153.

19. American Academy of Sleep Medicine. International classification of sleep disorders. 3rd ed. Darien, IL: American Academy of Sleep Medicine 2014.

20. Darcourt J, Booij J, Tatsch K et al. EANM procedure guidelines for brain neurotransmission SPECT using (123) I-labelled dopamine transporter ligands, version 2. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2010; 37 (2): 443–450. doi: 10.1007/s00259-009-1267-x.

21. Dusek P, Ibarburu V, Bezdicek O et al. Relations of non-motor symptoms and dopamine transporter binding in REM sleep behavior disorder. Sci Rep 2019; 9 (1): 15463. doi: 10.1038/s41598-019-51710-y.

22. Calvini P, Rodriguez G, Inguglia F et al. The basal ganglia matching tools package for striatal uptake semi-quantification: description and validation. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2007; 34 (8): 1240–1253. doi: 10.1007/s00259-006-0357-2.

23. Maskova J, Skoloudik D, Stofanikova P et al. Comparative study of the substantia nigra echogenicity and (123) I-Ioflupane SPECT in patients with synucleinopathies with and without REM sleep behavior disorder. Sleep Med 2020; 70 : 116–123. doi: 10.1016/j.sleep.2020.02.012.

24. Lerche S, Heinzel S, Alves GW et al. Aiming for study comparability in parkinson‘s disease: proposal for a modular set of bio­marker assessments to be used in longitudinal studies. Front Aging Neurosci 2016; 8 : 121. doi: 10.3389/fnagi.2016.00121.

25. Malek N, Swallow DM, Grosset KA et al. Tracking Parkinson‘s: study design and baseline patient data. J Parkinsons Dis 2015; 5 (4): 947–959. doi: 10.3233/JPD-150662.

26. Noyce AJ, Bestwick JP, Silveira-Moriyama L et al. Meta-analysis of early nonmotor features and risk factors for Parkinson disease. Ann Neurol 2012; 72 (6): 893–901. doi: 10.1002/ana.23687.

27. van der Mark M, Nijssen PC, Vlaanderen J et al. A case-control study of the protective effect of alcohol, coffee, and cigarette consumption on Parkinson disease risk: time-since-cessation modifies the effect of tobacco smoking. PLoS One 2014; 9 (4): e95297. doi: 10.1371/journal.pone.0095297.

28. Conrado DJ, Nicholas T, Tsai K et al. Dopamine transporter neuroimaging as an enrichment bio­marker in early Parkinson‘s disease clinical trials: a disease progression modeling analysis. Clin Transl Sci 2018; 11 (1): 63–70. doi: 10.1111/cts.12492.

29. Filippi L, Manni C, Pierantozzi M et al. 123I-FP-CIT semi-quantitative SPECT detects preclinical bilateral dopaminergic deficit in early Parkinson‘s disease with unilateral symptoms. Nucl Med Commun 2005; 26 (5): 421–426. doi: 10.1097/00006231-200505000-00005.

30. Bauckneht M, Chincarini A, De Carli F et al. Presynaptic dopaminergic neuroimaging in REM sleep behavior disorder: A systematic review and meta-analysis. Sleep Med Rev 2018; 41 : 266–274. doi: 10.1016/j.smrv.2018.04.001.

31. Rossi M, Escobar AM, Bril A et al. Motor features in Parkinson‘s disease with normal olfactory function. Mov Disord 2016; 31 (9): 1414–1417. doi: 10.1002/mds.26687.

32. Mollenhauer B, Trautmann E, Sixel-Doring F et al. Nonmotor and dia­gnostic findings in subjects with de novo Parkinson disease of the DeNoPa cohort. Neurology 2013; 81 (14): 1226–1234. doi: 10.1212/WNL.0b013e3 182a6cbd5.

33. Gaenslen A, Unmuth B, Godau J et al. The specificity and sensitivity of transcranial ultrasound in the differential dia­gnosis of Parkinson‘s disease: a prospective blinded study. Lancet Neurol 2008; 7 (5): 417–424. doi: 10.1016/S1474-4422 (08) 70067-X.

34. Buskova J, Klempir J, Majerova V et al. Sleep disturbances in untreated Parkinson‘s disease. J Neurol 2011; 258 (12): 2254–2259. doi: 10.1007/s00415-011-6109-7.

35. Krogh K, Ostergaard K, Sabroe S et al. Clinical aspects of bowel symptoms in Parkinson‘s disease. Acta Neurol Scand 2008; 117 (1): 60–64. doi: 10.1111/j.1600-0404.2007.00900.x.

36. Lim GY, Tam WW, Lu Y et al. Prevalence of depression in the community from 30 countries between 1994 and 2014. Sci Rep 2018; 8 (1): 2861. doi: 10.1038/s41598-018-21243-x.

37. Honsey BN, Erickson LO, Wyman-Chick KA. Neuropsychological test performances and depression in early-stage de novo Parkinson‘s disease. Arch Clin Neuropsychol 2019; acz 067. doi: 10.1093/arclin/acz067.

38. Yarnall AJ, Breen DP, Duncan GW et al. Characterizing mild cognitive impairment in incident Parkinson disease: the ICICLE-PD study. Neurology 2014; 82 (4): 308–316. doi: 10.1212/WNL.0000000000000066.

39. de la Riva P, Smith K, Xie SX et al. Course of psychiatric symptoms and global cognition in early Parkinson disease. Neurology 2014; 83 (12): 1096–1103. doi: 10.1212/WNL.0000000000000801.

40. Pedersen KF, Larsen JP, Tysnes OB et al. Prognosis of mild cognitive impairment in early Parkinson disease: the Norwegian ParkWest study. JAMA Neurol 2013; 70 (5): 580–586. doi: 10.1001/jamaneurol.2013.2110.

41. Aarsland D, Bronnick K, Williams-Gray C et al. Mild cognitive impairment in Parkinson disease: a multicenter pooled analysis. Neurology 2010; 75 (12): 1062–1069. doi: 10.1212/WNL.0b013e3181f39d0e.

42. Büttner T, Kuhn W, Müller T et al. Distorted color discrimination in ‚de novo‘ parkinsonian patients. Neurology 1995; 45 (2): 386–387. doi: 10.1212/wnl.45.2.386.

43. Brandt AU, Zimmermann HG, Oberwahrenbrock T et al. Self-perception and determinants of color vision in Parkinson‘s disease. J Neural Transm (Vienna) 2018; 125 (2): 145–152. doi: 10.1007/s00702-017-1812-x.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 6

2020 Číslo 6
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#