Klinická charakteristika nově dia­gnostikovaných pacientů s Parkinsonovou nemocí zařazených do longitudinální studie BIO-PD


Autoři: P. Dušek 1;  O. Bezdíček 1;  H. Brožová 1;  I. Dall’antonia 1;  S. Dostálová 1;  P. Havránková 1;  J. Klempíř 1;  J. Mana 1;  J. Mašková 1;  J. Nepožitek 1;  J. Roth 1;  P. Peřinová 1;  F. Růžička 1;  T. Serranová 1;  J. Trnka 2;  O. Ulmanová 1;  D. Zogala 2;  R. Jech 1;  K. Šonka 1;  E. Růžička 1
Působiště autorů: Department of Neurology and Center of Clinical Neuroscience, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague, Czech Republic 1;  Institute of Nuclear Medicine, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague, Czech Republic 2
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116(6): 633-639
Kategorie: Původní práce
doi: 10.48095/cccsnn2020633

Souhrn

Cíl: Cílem této studie bylo popsat protokol longitudinální observační studie „Biomarkery Parkinsonovy choroby“ (BIO-PD) a klinické charakteristiky nově diagnostikovaných pacientů s Parkinsonovou chorobou (Parkinson’s disease; PD), kteří byli doposud zařazeni do studie BIO-PD.

Soubor a metodika: Do studie byli zařazeni dosud neléčení pacienti s PD diagnostikovaní podle klinických diagnostických kritérií Movement Disorders Society, kteří měli abnormální nález transportéru dopaminu na SPECT a skupina zdravých kontrol. Vstupní vyšetření zahrnovalo MR mozku, strukturovaný rozhovor, škálu hodnocení tíže PD (Movement Disorders Society-Unified PD Rating Scale; MDS-UPDRS), video-polysomnografii, transkraniální sonografii, testování čichu a barevné zrakové citlivosti, baterii neurofyziologických testů, podrobné kognitivní testování, komplexní sadu dotazníků a odběr biologických vzorků.

Výsledky: Do července 2020 bylo do studie zahrnuto 95 pacientů s PD (37 žen, průměrný věk 61,0 [SD = 12,4] let, s průměrnou dobou trvání symptomů 1,9 [1,7] let) a 57 zdravých kontrol (15 žen, průměrný věk 62,2 [9,4] let). Ve srovnání s kontrolami byli pacienti s PD častěji nekuřáci (p = 0,02), měli anamnézu úzkostné nebo depresivní poruchy (p = 0,02) a zácpu (p = 0,002). Pacienti s PD měli dále horší skóre v testu barevné zrakové citlivosti (p = 0,002), motorické škále MDS-UPDRS, Beckově stupnici pro posuzování závažnosti deprese (BDI-II), dotazníku měření úzkostnosti (State-Trait Anxiety Inventory X1/X2), dotazníku k hodnocení přítomnosti a závažnosti příznaků autonomních dysfunkcí u PD (SCOPA-AUT), čichovém testu (University of Pennsylvania Smell Identification Test,) a častější hyperechogenitu substancia nigra na transkraniální sonografii (p < 0,001 pro všechny testy). Četnost symptomů a abnormálních nálezů u pacientů s PD byla následující: hyposmie 82,4 %, hyperechogenita substancia nigra 75,4 %, anamnéza úzkostné nebo depresivní poruchy 29,5 %, zácpa 22,1 % a poruchy chování v REM (rapid eye movement) spánku 22 %.

Závěr: Základní charakteristiky pacientů zařazených do studie BIO-PD jsou srovnatelné s ostatními kohortami nově diagnostikovaných pacientů s PD, což naznačuje, že se jedná o reprezentativní vzorek pacientů s PD. Hyposmie je nejčastější non-motorickou abnormalitou u nově diagnostikovaných pacientů s PD a je tedy vhodným diagnostickým markerem v časné fázi PD.

Klíčová slova:

Parkinsonova choroba – kohortové studie – longitudinální studie – biomarkery – non-motorické symptomy – neurozobrazování – fenotyp


Zdroje

1. Heinzel S, Lerche S, Maetzler W et al. Global, yet incomplete overview of cohort studies in Parkinson‘s disease. J Parkinsons Dis 2017; 7 (3): 423–432. doi: 10.3233/JPD-171100.

2. Lerche S, Liepelt-Scarfone I, Alves G et al. Methods in neuroepidemiology characterization of European longitudinal cohort studies in Parkinson‘s disease--report of the JPND Working Group BioLoC-PD. Neuroepidemiology 2015; 45 (4): 282–297. doi: 10.1159/000439221.

3. Parkinson Progression Marker Initiative. The Parkinson Progression Marker Initiative (PPMI). Prog Neurobio­l 2011; 95 (4): 629–635. doi: 10.1016/j.pneurobio­.2011.09.005.

4. Ning H, Wu Q, Han D et al. Baseline concentration of misfolded alpha-synuclein aggregates in cerebrospinal fluid predicts risk of cognitive decline in Parkinson‘s disease. Neuropathol Appl Neurobio­l 2019; 45 (4): 398–409. doi: 10.1111/nan.12524.

5. Espay AJ, Schwarzschild MA, Tanner CM et al. Biomarker-driven phenotyping in Parkinson‘s disease: a translational missing link in disease-modifying clinical trials. Mov Disord 2017; 32 (3): 319–324. doi: 10.1002/ mds.26913.

6. Postuma RB, Berg D, Stern M et al. MDS clinical dia­g­nostic criteria for Parkinson‘s disease. Mov Disord 2015; 30 (12): 1591–1601. doi: 10.1002/mds.26424.

7. Nasreddine ZS, Phillips NA, Bedirian V et al. The Montreal Cognitive Assessment, MoCA: a brief screening tool for mild cognitive impairment. J Am Geriatr Soc 2005; 53 (4): 695–699. doi: 10.1111/j.1532-5415.2005.53221.x.

8. Harris PA, Taylor R, Thielke R et al. Research electronic data capture (REDCap) --a metadata-driven methodology and workflow process for providing translational research informatics support. J Biomed Inform 2009; 42 (2): 377–381. doi: 10.1016/j.jbi.2008.08.010.

9. Harris PA, Taylor R, Minor BL et al. The REDCap consortium: Building an international community of software platform partners. J Biomed Inform 2019; 95: 103208. doi: 10.1016/j.jbi.2019.103208.

10. www.cesnet.cz

11. Kopecek M, Stepankova H, Lukavsky J et al. Montreal cognitive assessment (MoCA): Normative data for old and very old Czech adults. Appl Neuropsychol Adult 2017; 24 (1): 23–29. doi: 10.1080/23279095.2015.1065261.

12. Spielberger C. Manual for the State-Trait AnxietyInventory; rev. ed. Palo Alto (CA): Consulting Psyc­ho­logists Press 1983.

13. Johns MW. A new method for measuring daytime sleepiness: the Epworth sleepiness scale. Sleep 1991; 14 (6): 540–545. doi: 10.1093/sleep/14.6.540.

14. Doty RL, Shaman P, Dann M. Development of the University of Pennsylvania Smell Identification Test: a standardized microencapsulated test of olfactory function. Physiol Behav 1984; 32 (3): 489–502.

15. Farnsworth D. The Farnsworth-Munsell 100-Hue and dichotomous tests for color vision. J Optic Soc Am 1943; 33 (10): 568–578. doi: 10.1364/josa.33.000568.

16. Kinnear PR, Sahraie A. New Farnsworth-Munsell 100 Hue test norms of normal observers for each year of age 5–22 and for age decades 30–70. Br J Ophthalmol 2002; 86 (12): 1408–1411. doi: 10.1136/bjo.86.12.1408.

17. Kaiserova M, Opavsky J, Maertin JJ et al. Czech Version of the Autonomic Scale for Outcomes in Parkinson‘s Disease (SCOPA-AUT) – questionnaire to assess the presence and severity of autonomic dysfunction in patients with Parkinson‘s disease. Cesk Slov Neurol N 2014; 77 (1): 96–99.

18. Visser M, Marinus J, Stiggelbout AM et al. Assessment of autonomic dysfunction in Parkinson‘s disease: the SCOPA-AUT. Mov Disord 2004; 19 (11): 1306–1312. doi: 10.1002/mds.20153.

19. American Academy of Sleep Medicine. International classification of sleep disorders. 3rd ed. Darien, IL: American Academy of Sleep Medicine 2014.

20. Darcourt J, Booij J, Tatsch K et al. EANM procedure guidelines for brain neurotransmission SPECT using (123) I-labelled dopamine transporter ligands, version 2. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2010; 37 (2): 443–450. doi: 10.1007/s00259-009-1267-x.

21. Dusek P, Ibarburu V, Bezdicek O et al. Relations of non-motor symptoms and dopamine transporter binding in REM sleep behavior disorder. Sci Rep 2019; 9 (1): 15463. doi: 10.1038/s41598-019-51710-y.

22. Calvini P, Rodriguez G, Inguglia F et al. The basal ganglia matching tools package for striatal uptake semi-quantification: description and validation. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2007; 34 (8): 1240–1253. doi: 10.1007/s00259-006-0357-2.

23. Maskova J, Skoloudik D, Stofanikova P et al. Comparative study of the substantia nigra echogenicity and (123) I-Ioflupane SPECT in patients with synucleinopathies with and without REM sleep behavior disorder. Sleep Med 2020; 70: 116–123. doi: 10.1016/j.sleep.2020.02.012.

24. Lerche S, Heinzel S, Alves GW et al. Aiming for study comparability in parkinson‘s disease: proposal for a modular set of bio­marker assessments to be used in longitudinal studies. Front Aging Neurosci 2016; 8: 121. doi: 10.3389/fnagi.2016.00121.

25. Malek N, Swallow DM, Grosset KA et al. Tracking Parkinson‘s: study design and baseline patient data. J Parkinsons Dis 2015; 5 (4): 947–959. doi: 10.3233/JPD-150662.

26. Noyce AJ, Bestwick JP, Silveira-Moriyama L et al. Meta-analysis of early nonmotor features and risk factors for Parkinson disease. Ann Neurol 2012; 72 (6): 893–901. doi: 10.1002/ana.23687.

27. van der Mark M, Nijssen PC, Vlaanderen J et al. A case-control study of the protective effect of alcohol, coffee, and cigarette consumption on Parkinson disease risk: time-since-cessation modifies the effect of tobacco smoking. PLoS One 2014; 9 (4): e95297. doi: 10.1371/journal.pone.0095297.

28. Conrado DJ, Nicholas T, Tsai K et al. Dopamine transporter neuroimaging as an enrichment bio­marker in early Parkinson‘s disease clinical trials: a disease progression modeling analysis. Clin Transl Sci 2018; 11 (1): 63–70. doi: 10.1111/cts.12492.

29. Filippi L, Manni C, Pierantozzi M et al. 123I-FP-CIT semi-quantitative SPECT detects preclinical bilateral dopaminergic deficit in early Parkinson‘s disease with unilateral symptoms. Nucl Med Commun 2005; 26 (5): 421–426. doi: 10.1097/00006231-200505000-00005.

30. Bauckneht M, Chincarini A, De Carli F et al. Presynaptic dopaminergic neuroimaging in REM sleep behavior disorder: A systematic review and meta-analysis. Sleep Med Rev 2018; 41: 266–274. doi: 10.1016/j.smrv.2018.04.001.

31. Rossi M, Escobar AM, Bril A et al. Motor features in Parkinson‘s disease with normal olfactory function. Mov Disord 2016; 31 (9): 1414–1417. doi: 10.1002/mds.26687.

32. Mollenhauer B, Trautmann E, Sixel-Doring F et al. Nonmotor and dia­gnostic findings in subjects with de novo Parkinson disease of the DeNoPa cohort. Neurology 2013; 81 (14): 1226–1234. doi: 10.1212/WNL.0b013e3 182a6cbd5.

33. Gaenslen A, Unmuth B, Godau J et al. The specificity and sensitivity of transcranial ultrasound in the differential dia­gnosis of Parkinson‘s disease: a prospective blinded study. Lancet Neurol 2008; 7 (5): 417–424. doi: 10.1016/S1474-4422 (08) 70067-X.

34. Buskova J, Klempir J, Majerova V et al. Sleep disturbances in untreated Parkinson‘s disease. J Neurol 2011; 258 (12): 2254–2259. doi: 10.1007/s00415-011-6109-7.

35. Krogh K, Ostergaard K, Sabroe S et al. Clinical aspects of bowel symptoms in Parkinson‘s disease. Acta Neurol Scand 2008; 117 (1): 60–64. doi: 10.1111/j.1600-0404.2007.00900.x.

36. Lim GY, Tam WW, Lu Y et al. Prevalence of depression in the community from 30 countries between 1994 and 2014. Sci Rep 2018; 8 (1): 2861. doi: 10.1038/s41598-018-21243-x.

37. Honsey BN, Erickson LO, Wyman-Chick KA. Neuropsychological test performances and depression in early-stage de novo Parkinson‘s disease. Arch Clin Neuropsychol 2019; acz 067. doi: 10.1093/arclin/acz067.

38. Yarnall AJ, Breen DP, Duncan GW et al. Characterizing mild cognitive impairment in incident Parkinson disease: the ICICLE-PD study. Neurology 2014; 82 (4): 308–316. doi: 10.1212/WNL.0000000000000066.

39. de la Riva P, Smith K, Xie SX et al. Course of psychiatric symptoms and global cognition in early Parkinson disease. Neurology 2014; 83 (12): 1096–1103. doi: 10.1212/WNL.0000000000000801.

40. Pedersen KF, Larsen JP, Tysnes OB et al. Prognosis of mild cognitive impairment in early Parkinson disease: the Norwegian ParkWest study. JAMA Neurol 2013; 70 (5): 580–586. doi: 10.1001/jamaneurol.2013.2110.

41. Aarsland D, Bronnick K, Williams-Gray C et al. Mild cognitive impairment in Parkinson disease: a multicenter pooled analysis. Neurology 2010; 75 (12): 1062–1069. doi: 10.1212/WNL.0b013e3181f39d0e.

42. Büttner T, Kuhn W, Müller T et al. Distorted color discrimination in ‚de novo‘ parkinsonian patients. Neurology 1995; 45 (2): 386–387. doi: 10.1212/wnl.45.2.386.

43. Brandt AU, Zimmermann HG, Oberwahrenbrock T et al. Self-perception and determinants of color vision in Parkinson‘s disease. J Neural Transm (Vienna) 2018; 125 (2): 145–152. doi: 10.1007/s00702-017-1812-x.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 6

2020 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se