#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jsme na dosah cílené terapie Huntingtonovy nemoci? NE


Autoři: doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D.
Působiště autorů: FN u sv. Anny v Brně ;  I. neurologická klinika LF MU
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116(3): 241
Kategorie: Kontroverze

Aktuální farmakologická terapie v léčbě Huntingtonovy nemoci (HN) je symptomatická, zaměřená ze strany neurologa na léčbu motorických příznaků –⁠ především chorey (tetrabenazin podávaný v našich podmínkách, v jiných zemích jsou dostupné také deutetrabenazin a valbenazin). Pozornost je v terapii, ve spolupráci s psychiatry, také věnována léčbě nemotorických (velmi často psychiatrických) příznaků, kde lze použít široké spektrum medikace podle jednotlivých symptomů [1].

HN je monogenní onemocnění s dlouhým presymptomatickým obdobím, s buněčnými změnami vyvolanými jediným mutovaným proteinem. Přesto za více než 20 let neuspělo velké množství studii s různými cílovými mechanizmy, jakými jsou např. oxidativní stres, neuroinflamace, dysregulace transkripce, excitotoxicita, mitochondriální dysfunkce a trofická podpora [2]. Testování zacílené na nemoc-modifikující a symptomatickou léčbu za posledních více než 15 let dosáhlo pozitivních výsledků jen v 3,5 % –⁠ a ty se týkaly tetrabenazinu a deutetrabenazinu [3].

Dosavadní výzkum se potýkal s problémy, probíhající studie jsou uvedeny v tab. 1.

Tab. 1. Klinické hodnocení léků v léčbě Huntingtonovy nemoci ve fázích II a III, které momentálně nabírají pacienty.
Klinické hodnocení léků v léčbě Huntingtonovy nemoci ve fázích II a III, které
momentálně nabírají pacienty.
ASO – antisense oligonucleotide; PGC-1α – peroxisome proliferator-activated receptor-gamma coactivator – 1 alpha

Velká část nadějí k dosažení rozhodujícího průlomu v genetické terapii se upíná k terapii cílené na snížení produkce mutovaného huntingtinu v mozku pomocí léků s aktivitou na úrovni modifikované DNA nazývaných antisense-oligonukleotidy (ASO), které jsou zkoumány v několika studiích. ASO zaznamenaly dramaticky významný efekt u spinální muskulární atrofie a jsou zkoumány u řady dalších nemocí [2]. Hlavní očekávání je spojeno se studií GENERATION-HD1 (intratekálně podávaný preparát s názvem RG6042) s cílem zjistit, zda snížení produkce huntingtinu zpomaluje progresi onemocnění a má pozitivní dopad na příznaky nemoci [3].

Další ze studií zaměřených na ASO a snižování množství (mutovaného) huntigtinu, PRECISION-HD2 (preparát WVE-120102 v tab. 1), prokázala pouze mírnou redukci o 12 %.

Z historie výzkumu HN vyplývá, že v klinických studiích selhaly desítky preparátů, které neuspěly v dosažení cílů jednotlivých studií a především ve snaze o ovlivnění rychlosti a stupně progrese neurodegenerace [4]. Agregace huntingtinu je zjevná u myších modelů už v embryonálních stádiích a existují důkazy o tom, že mutace u HN ovlivňuje vývoj mozku u pacientů, u kterých se příznaky projeví až v dospělosti. Podle dostupných důkazů se metabolické abnormity, neurodegenerace a subklinické fenotypové projevy mohou objevit celá desetiletí před propuknutím nemoci. Existuje riziko, že úspěšné snížení hladin mutovaného huntingtinu nemusí mít dopad na klinické projevy nebo progresi onemocnění [3].

Naděje se tedy upínají nyní k jedné studii ve fázi III, s přibližně 800 pacienty ve třech ramenech studie. V případě, že by výsledky studie nenaplnily očekávání, pravděpodobně nebude možné počítat s tím, že by byla terapie ASO dostupná v nejbližších 10 letech.

Léky ze skupiny ASO v léčbě spinální svalové atrofie patří mezi nejdražší terapie, v případě dosažení pozitivního efektu v klinických studiích obdobných medikamentů u HN bude nutné vyřešit otázku dostupnosti léčby pro pacienty.

Na tomto místě považuji za významné připomenout, že i v době, kdy je očekáván průlom se zavedením cílené léčby HN, je stále k dispozici technologie reprodukční medicíny –⁠ preimplantační genetická dia­gnostika –⁠ s potenciálem zásadně redukovat výskyt nemoci [3].

doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D.

I. neurologická klinika LF MU, FN u sv. Anny v Brně


Zdroje

1. Ustohal L, Obdržálková M, Víchová M. Huntingtonova choroba jako neuropsychiatrický problém. Psychiatr praxi 2018; 19 (2): 64–66.

2. Wild EJ, Tabrizi SJ. One decade ago, one decade ahead in huntington‘s disease. Mov Disord 2019; 34 (10): 1434–1439. doi: 10.1002/mds.27849.

3. Testa CM, Jankovic J. Huntington disease: a quarter century of progress since the gene discovery. J Neurol Sci 2019; 396 : 52–68. doi: 10.1016/j.jns.2018.09.022.

4. Travessa AM, Rodrigues FB, Mestre TA et al. Fifteen years of clinical trials in Huntington‘s disease: a very low clinical drug development success rate. J Huntingtons Dis 2017; 6 (2): 157–163. doi: 10.3233/JHD-170245.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Erratum
Článek Recenze

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 3

2020 Číslo 3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#