Rod Bergenia – obsahové látky a biologická aktivita


Bergenia genus – content matters and biological activity

Bergenia, a genus included in the family Saxifragaceae, is a valuable source of healing matters. About 30 Bergenia species are known all over the world. Scientific research is focused on five species mainly distributed in the mountains of Central and East Asia: Bergenia ciliata (Haw.) Sternb., Bergenia stracheyi Engl., Bergenia crassifolia (L.) Fritsch, Bergenia ligulata (Wall.) Engl. and Bergenia himalaica Boriss. These taxons belong to the widely used medicinal herbs in the traditional Chinese, Nepalese and Indian medicine, for therapy of cough and pulmonary diseases, to stop bleeding, to increase immunity and to dissolve kidney or bladder stones. Bergenia consists of many different active compounds including bergenin, norbergenin, catechin, gallic acid, arbutin and other polyphenols. In the Czech Republic this species is commonly grown but it is not used for medical therapy. Individual parts of this plant demonstrate an interesting biological activity, and antibacterial, antiviral, cytoprotective and antioxidant effects.

Keywords:
Bergenia • biological activity • arbutin • bergenin


Autoři: Helena Hendrychová ;  Lenka Tůmová
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2012; 61, 203-209
Kategorie: Přehledy a odborná sdělení

Došlo 15. června 2012 / Přijato 16. srpna 2012

Souhrn

Rod Bergenia z čeledi Saxifragaceae patří mezi zajímavý zdroj léčivých látek. Na celém světě je známo kolem 30 druhů bergenií. Vědecké zkoumání je v současnosti zaměřeno na pět druhů rostoucích v horských oblastech střední a východní Asie: Bergenia ciliata (Haw.) Sternb., Bergenia stracheyi Engl., Bergenia crassifolia (L.) Fritsch, Bergenia ligulata (Wall.) Engl. a Bergenia himalaica Boriss. Tyto taxony patří mezi nejvíce využívané rostliny v tradiční čínské, nepálské a indické medicíně, kde se používají na léčbu kašle a plicních onemocnění, k zástavě krvácení, při oslabení imunity a k rozpouštění ledvinových nebo močových kamenů. Bergenia obsahuje mnoho aktivních složek zahrnujících bergenin, jeho derivát norbergenin, katechin, kyselinu gallovou, arbutin a další třísloviny. U nás je tato rostlina běžně pěstována, ale není prozatím využívána k terapeutickým účelům. Extrakty z různých částí rostliny vykazují zajímavou biologickou aktivitu, především antibakteriální, antivirovou, cytoprotektivní a antioxidační.

Klíčová slova:
Bergenia • biologická aktivita • arbutin • bergenin

Úvod

Rostlinná říše je velkým zdrojem chemických sloučenin a látek, které mají velký farmaceutický význam. Do dnešní doby však bylo prozkoumáno jen malé procento rostlinných druhů s potenciálními léčivými účinky. A další na potřebné vědecké studie čekají. Některým druhům však přitom hrozí, že zmizí z přírody ještě před tím, než budou potřebné studie provedeny1).

Divoce rostoucí vytrvalé rostliny rodu Bergenia jsou ohroženy kvůli nedostatečné ochraně ve své domovině, především destrukcí původního prostředí a nadměrným vykopáváním. Rod Bergenia z čeledi Saxifragaceae patří mezi nejhodnotnější zdroj léčivých látek. V současnosti zahrnuje 10 druhů (tab. 1). V práci Zhang et al.2), která vychází z taxonomické databáze IPNI (tab. 2), je uvedeno 31 taxonů ze sekcí Scopulosae, Bergenia a Ciliatae. Tento seznam zahrnuje všechny známé druhy, jejich variety a hybridy. Vědecké zkoumání je zaměřeno především na pět druhů bergenií rostoucích ve východní Asii, v jihovýchodní části centrální Asie a v severních regionech jižní Asie. Patří mezi ně druhy Bergenia ciliata (Haw.) Sternb., Bergenia stracheyi Engl., Bergenia crassifolia (L.) Fritsch, Bergenia ligulata (Wall.) Engl. a Bergenia himalaica Boriss. Rostliny se vyskytují ve vyšších nadmořských výškách okolo 3000 m n. m. v pohořích Himálaje a Altaje, na území Indie, Nepálu, Kašmíru, Pákistánu, Číny, Mongolska a Ruska1–5).

Tab. 1. V současnosti je známo deset původních druhů z rodu Bergenia<sup>8, 9, 62)</sup>
V současnosti je známo deset původních druhů z rodu Bergenia&lt;sup&gt;8, 9, 62)&lt;/sup&gt;

Tab. 2. Seznam druhů z rodu Bergenia (sekce Scopulosae, Bergenia a Ciliatae) zahrnující známé variety a hybridy<sup>2)</sup>
Seznam druhů z rodu Bergenia (sekce Scopulosae, Bergenia a Ciliatae) zahrnující známé variety a hybridy&lt;sup&gt;2)&lt;/sup&gt;

Bergénie jsou vytrvalé, stálezelené, asi 30 cm vysoké byliny s širokými, okrouhlými, dlouze řapíkatými, sytě zelenými lesklými listy. Ty mohou být celokrajné, na obvodu zvlněné nebo zubaté. Lodyha je přímá, oblá, bez listů, v květenství větvená. Drobné pětičetné květy jsou růžově zabarveny. Nízké teploty nebo naopak intenzivní oslunění zbarvuje listy některých bergenií do červena. Pod povrchem půdy mají tyto rostliny silné dužnaté oddenky, kterými se rozrůstají6–10).

Rod Bergenia je charakteristický přítomností mnoha aktivních složek, jako jsou polyfenoly bergenin, C-glykosid 4-O-methyl kyseliny gallové, jeho O-demethylovaný derivát norbergenin, kyselina ellagová a katechin (obr. 1). Bezbarvý krystalický polyfenol bergenin byl izolován také z rostlin Mallotus philippinensis Muell., Corylopsis spicata Sieb. et Zucc., Caesalpinia digyna Rottl., Mallotus japonicus Müll. Arg., Sacoglottis gabonensis (Baill.) Urb.11, 12). K významným obsahovým látkám bergénií patří také fenolický monoglykosid hydrochinonu – arbutin, flavonoidy (3-O-monoglykosidy a diglykosidy kvercetinu a kempferolu), ββ-sitosterol-D-glukosid (obr. 2), dále αα-afzelechin, leucocyanidin a methyl gallát (obr. 3)13). Arbutin byl rovněž izolován např. z Arctostaphylos uva-ursi (L) Spreng., Vaccinium vitis-idae L., Pyrus communis L. a Lathyrus sp14). Bergénie obsahuje mnoho druhů aminokyselin a minerálních látek, které přispívají k léčebnému využití14–18). Z kořenových extraktů Bergenia ligulata (Wall.) Engl. byl poprvé izolován pashaanolacton, neboli 4(4’-ββ-D-glukopyranosyloxy-1-benzoloxy)-6-methyltetrahydropyran (obr. 4)16).

Strukturní vzorce obsahových látek z extraktů rodu Bergenia: a – bergenin (C-glykosid-4-O-methyl kyseliny gallové), b – O-demetylovaný derivát bergeninu norbergenin, c –kyselina ellagová, d – katechin&lt;sup&gt;5, 11, 18, 58)&lt;/sup&gt;
Obr. 1. Strukturní vzorce obsahových látek z extraktů rodu Bergenia: a – bergenin (C-glykosid-4-O-methyl kyseliny gallové), b – O-demetylovaný derivát bergeninu norbergenin, c –kyselina ellagová, d – katechin<sup>5, 11, 18, 58)</sup>

Strukturní vzorce obsahových látek z extraktů rodu Bergenia: a – arbutin, b – β-sitosterol-D-glukosid, c – kempferol, d – kvercetin&lt;sup&gt;5, 17, 18, 58, 59)&lt;/sup&gt;
Obr. 2. Strukturní vzorce obsahových látek z extraktů rodu Bergenia: a – arbutin, b – β-sitosterol-D-glukosid, c – kempferol, d – kvercetin<sup>5, 17, 18, 58, 59)</sup>

Strukturní vzorce obsahových látek z extraktů rodu Bergenia: a – α-afzelechin, b – leucocyanidin, c – methyl gallát&lt;sup&gt;18, 60, 61)&lt;sup/&gt;
Obr. 3. Strukturní vzorce obsahových látek z extraktů rodu Bergenia: a – α-afzelechin, b – leucocyanidin, c – methyl gallát<sup>18, 60, 61)<sup/>

Strukturní vzorec sloučeniny zvané pashaanolacton, izolované z Bergenia ligulata (Wall.) Engl.&lt;sup&gt;16)&lt;/sup&gt;
Obr. 4. Strukturní vzorec sloučeniny zvané pashaanolacton, izolované z Bergenia ligulata (Wall.) Engl.<sup>16)</sup>

Biologická aktivita

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) 70 % indické populace užívá na léčbu různých chorob především alternativní medicínu. V současnosti je zde takto využíváno okolo 800 druhů původních rostlin. Díky dlouhodobému historickému používání a spolehlivosti přírodních léčiv se tak na indickou tradiční medicínu zaměřuje stále více farmaceutických společností, které zde nalezly výborný zdroj pro hledání nových bioaktivních složek19). Jedním z významných zdrojů aktivních látek, na který je zaměřována pozornost, se tak stal i rod Bergenia. Od 2000 do 3000 m n. m. se na úbočích Himálaje (od Kašmíru po Bhútán) vyskytují rostliny Bergenia ciliata Sternb. a Bergenia ligulata (Wall.) Engl., známé jako tzv. Pashanbhed (což znamená „rozpustit kámen“)4, 5, 15). V Indii se již po staletí využívá kořenů v ajurvédské medicíně k léčbě močových kamenů a hemeroidů. V lidovém léčitelství se kořeny rostliny také dále využívají čerstvé ke žvýkání, a působí tak proti průjmu a zvracení. Jsou účinné i proti horečce, kašli a plicním infekcím. Při prořezávání dětských zoubků se kořeny žvýkají s přídavkem medu, a snižují tak podráždění. V Indočíně se šťáva připravená z rostliny používá na ušní bolesti. V tradiční nepálské medicíně se Bergenia ciliata Sternb. využívá k léčbě žaludečních obtíží a zejména její extrakty jsou účinné při léčbě žaludečních vředů, díky posílení mucinózní bariéry a cytoprotektivnímu efektu20–23, 24, 25). Vědeckými experimenty bylo dokázáno, že methanolové extrakty Bergenia ciliata Sternb. a Bergenia ligulata (Wall.) Sternb. vykazují významnou protizánětlivou aktivitu. Testování probíhalo na zvířecích modelech. Methanolový extrakt B. ciliata v dávce 300 mg/kg způsobil maximální úbytek 32,4 % edému, který byl indukován (pomocí karagenanu) u laboratorních potkanů22, 26).

Výzkumy bylo dále dokázáno, že Bergenia himalaica Boriss. působí na uvolňování inzulinu, a může se tak stát přírodní součástí antidiabetických léčiv. In vitro testování ethanolových extraktů probíhalo pomocí buněk INS-1 v přítomnosti glukosy27). Byl také prokázán inhibiční účinek methanolových extraktů Bergenia ciliata Sternb. na αα-glukosidasu a αα-amylasu28). Vodné extrakty z druhu Bergenia ligulata (Wall.) Engl. mají pozitivní účinek na rozpouštění močových kamenů29). Jejich růst může být simulován v laboratoři s pomocí krystalů hydrogenfosfátu vápenatého (CHPD) v médiu ze silikagelu30).

Aktivními složkami extraktů z rostlin rodu Bergenia vykazujícími významnou biologickou aktivitu jsou především polyfenoly, z nichž největší pozornost je zaměřena na bergenin. Bergenin, C-glykosid-4-O-methyl kyseliny gallové, bezbarvý krystalický polyfenol. Jedná se o hydrolyzovatelný tanin a izokumarinový derivát se třemi hydroxylovými a dvěma fenolickými skupinami. Bergenin vykazuje antivirové, antiarytmické, neuroprotektivní, hepatoprotektivní, protizánětlivé a imunomodulační účinky11, 18, 31). Působí jako antioxidant a účinný likvidátor volných radikálů. Bylo také prokázáno, že bergenin působí antihepatotoxicky. Redukuje aktivitu transaminas a dehydrogenas uvolňovaných z tetrachlormethanem intoxikovaných jaterních buněk u potkanů12). Důležitou roli v biologické aktivitě bergeninu hrají jeho hydroxylové skupiny14, 20). Významné je také možné terapeutické využití bergeninu. Extrakt ze Saxifraga stolonifera Meerb. s obsahem bergeninu byl využit při ošetření pacientů s benigní hyperplazií prostaty v rámci porovnávání účinnosti moderní západní a tradiční čínské medicíny. Byl tak zjištěn potenciálně pozitivní účinek na prostatu při léčbě tohoto onemocnění32). Bergenin je také dále zkoumán na zvířecích modelech z hlediska absorpční kinetiky jak v krvi33, 34), tak ve střevech35). Vstřebávání bergeninu v tenkém střevě odpovídá pasivnímu transportu. Na absorpci má vliv především koncentrace a pH léčivého roztoku35). Pro určování koncentrace bergeninu v lidské plazmě byla využita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s tandemovou hmotnostní spektrometrií (HPLC--MS/MS). Tato metoda je použitelná pro měření nízkých koncentrací bergeninu v lidské plazmě po perorálním podání36, 37).

Tyto rostliny jsou dále charakteristické obsahem fenolických monoglykosidů arbutinu a methylarbutinu, volný aglykon arbutinu hydrochinon se v čerstvé rostlině vyskytuje jen ve stopách38). Bergenia crassifolia (L.) Fritsch. je v literatuře uváděna jako jeden z nejbohatších přírodních zdrojů arbutinu (15–20 %). Z farmakologického hlediska jsou zajímavé dva způsoby terapeutického využití. Arbutin má výrazné desinfekční schopnosti a vykazuje antibakteriální aktivitu především v oblasti genito-urinálního traktu14). Dále má schopnost potlačit biosyntézu melaninu v lidské pokožce, a je tak využíván v kosmetice pro svůj zesvětlující účinek2). Biologicky aktivní složkou je aglykon hydrochinon, který má výrazné antibakteriální účinky. Ve vyšších dávkách však může působit hepato- a nefrotoxicky39).

Antioxidační aktivita

Antioxidanty hrají důležitou roli v tlumení a likvidaci volných radikálů, a poskytují tak ochranu před infekcí a degenerativními chorobami. Syntetické antioxidanty bývají často zakazovány pro svoji toxicitu. Proto roste zájem o bezpečnější přírodní antioxidanty získávané z rostlinných extraktů. Několik druhů bergenií již bylo podrobeno studiu antioxidační aktivity21, 40, 41). Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. je používána v tradiční ajurvédské medicíně v Nepálu, Indii a Pákistánu na léčbu různých chorob. Vodné a methanolové extrakty vykazují antioxidační aktivitu proti DPPH a hydroxylovému radikálu. Přičemž methanolové extrakty mají větší aktivitu. Dále byla zjištěna u obou extraktů schopnost redukovat Fe2+ – Fe3+ a tlumit lipidovou peroxidaci. U extraktů byla také prokázána ochrana molekuly DNA proti oxidativním změnám metodou UV fotolýzy za přítomnosti peroxidu vodíku21, 42). Dalším druhem, u kterého byla zkoumána antioxidační aktivita, je Bergenia crasssifolia (L.) Fritsch., která je především využívána v ruské medicíně. Burjatové a Mongolové z přezimujících černých listů připravují čaj, považovaný za zdraví prospěšný nápoj bez škodlivého kofeinu43). Separací individuálních složek ze zelených, hnědých a černých listů (analýzou HPTLC s DAD detektorem) a následným měřením aktivity DPPH bylo zjištěno, že největší aktivitu vykazovala kyselina gallová, poté arbutin, kyselina ellagová, hydrochinon a kyselina askorbová18). Antioxidační aktivita zelených listů je způsobena vysokým obsahem arbutinu, naproti tomu hlavní bioaktivní složkou extraktu z černých listů je kyselina gallová. Antiradikálová aktivita B. crassifolia tak souvisí s vysokým obsahem fenolických látek. I z dalších studií vyplývá, že methanolové extrakty Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. chrání biomolekuly před oxidačními změnami a mají protizánětlivý účinek21). Významné antioxidační účinky vykazují také některé deriváty bergeninu. Ty mají rovněž významné potenciální antihepatotoxické, neuroprotektivní a imunomodulační využití44). Výzkumy ukazují, že biologická aktivita bergeninu může být optimalizována selektivní modifikací chemické struktury. Tak byl deacylací bergeninu s pomocí lipas získán derivát bergenin-3, 4, 10, 11-tetraacetát s prokazatelnými antimikrobiálními účinky20). Deriváty bergeninu získaného z Mallotus philippensis Muell. vykazují také protizánětlivé účinky45). Doposud nepopsané bergeninové deriváty byly izolovány například z Macaranga peltata Roxb. Mueller, Mallotus japonicus Müll. či Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm46–48).

Antibakteriální aktivita

Antibakteriální účinky byly prokázány u druhu Bergenia ciliata (Haw.) Sternb.49, 20). Vodné, ethanolové, hexanové, ethylacetátové, chloroformové a butanolové extrakty z kořenů a listů byly testovány proti deseti různým druhům grampozitivních a gramnegativních bakterií. Jejich kultury byly připraveny kultivací na sójovém agaru (TSA). Všechny výše uvedené kořenové extrakty zastavují růst bakterií Bacillus subtilis, Bacillus megaterium a Pseudomonas aeruginosa. Kromě butanolových a ethanolových jsou všechny ostatní kořenové extrakty účinné i proti Escherichia coli. Ethanolové, hexanové, butanolové a chloroformové extrakty nebyly účinné proti Streptococcus viridians. Žádný z extraktů není aktivní proti Salmonella typhi, Salmonella typhi para a Shigella sonnnei. Při studiu antimikrobiální aktivity různých listových extraktů z Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. byl prokázán účinek proti Staphylococcus aureus a Pseudomonas aeruginosa, u vodných, chloroformových a butanolových pak i proti Escherichia coli, Bacillus subtilis, Bacillus megaterium a Bacillus micrococcus. Žádný z listových extraktů neprokázal aktivitu proti Streptococcus viridians, Salmonella typhi a Shigella sonnei. Fungicidní účinek extraktů byl dokázán proti Microsporum canis, Pleuroetus oustreatus a Candida albicans49). Za účinnou antimikrobiální aktivitu extraktů z bergénie jsou pravděpodobně zodpovědné benzenové kumariny, steroidy a taniny. V rámci studia antibakteriální aktivity bergeninu izolovaného z Bergenia stracheyi Engl. byl prokázán účinek proti Escherichia coli20).

Antivirová aktivita

Výzkum různých rostlin používaných v tradiční nepálské medicíně prokázal, že methanolové extrakty Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. vykazují významnou antivirovou aktivitu19, 50). Z důvodu buněčné toxicity hexanu a dichlormethanu byly pro testování použity pouze methanolové extrakty. Aktivita byla zkoumána proti viru lidské chřipky typu A (H1N1) a proti viru Herpes simplex typu 1 (HSV-1). Infikovanými buňkami se staly buňky typu MDCK a Vero. Antivirová aktivita byla měřena s pomocí zjištění inhibiční koncentrace IC50 (koncentrace, která ochrání 50 % buněk před destrukcí virem). Extrakt z Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. prokázal vysokou aktivitu proti viru HSV-1, s koncentrací menší než 6,25 μg/ml, proti viru chřipky A pak s koncentrací 8–10 μg/ml19). Vysokou antivirovou aktivitu vykazují v rostlině obsažené fenolické látky51). Bergenia ligulata (Wall.) Engl., která je taxonomicky blízce příbuzná s B. ciliata, brzdí růst viru chřipky typu A v buněčných kulturách s koncentrací IC50 kolem 10 μg/ml. Její extrakt rovněž inhibuje virový protein i syntézu nukleové kyseliny19).

Imunostimulační aktivita

Pektinové látky jsou důležitou strukturní složkou rostlinných buněk. Z čerstvě nasbíraných zelených listů Bergenia crassifolia (L.) Fritsch byl extrakcí vodným roztokem šťavelanu amonného a následným vysrážením ethanolem získán pektinový polysacharid bergenan52). Podávání roztoku bergenanu myším (2 mg/ml) po dobu 3 týdnů se projevilo zvýšením imunitní odpovědi typu DTH (opožděná hypersenzitivita). DTH je součástí imunitní odpovědi na mnoho nitrobuněčných infekcí mikroorganismy, speciálně těch, které způsobují chronická onemocnění (např. tuberkulózu). Tímto in vivo pokusem tak byl odhalen stimulační efekt bergenanu na T-lymfocyty a další pomocné buňky potřebné k vyvolání reakce. Bergenan byl dále schopen během in vitro testování zvýšit absorpční kapacitu lidských neutrofilů při koncentraci 100 μg/ml a stimuloval vznik kyslíkových radikálů peritoneálními makrofágy myší. Mechanismus stimulačního efektu pektinů na fagocytující buňky zatím není znám. Je možné, že bergenan zvyšuje fagocytózu rozšířením buněčné přilnavosti53, 54).

Izolace a stanovení obsahových látek

Z analytických metod jsou pro výzkum obsahových látek v bergéniích využívány zejména metody chromatografické. Tenkovrstvá chromatografie (TLC) je jednoduchou a levnou metodou pro identifikaci rostlinného materiálu. TLC analýzou byla zjištěna přítomnost bergeninu, arbutinu, hydrochinonu a methylarbutinu v extraktech Bergenia crassifolia (L.) Fritsch.38). Z analytických technik užívaných pro standardizaci léčivých rostlin, je nejpopulárnější metodou vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), a to především pro svoji přesnost a relativně nízkou cenu31). HPLC byla využita společně s fotodiodovou detekcí (PDA) pro rozlišení bioaktivní molekuly bergeninu v různých druzích bergenií 7, 13), na základě toho bylo zjištěno, že nejvíce bergeninu obsahuje Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. a Bergenia stracheyi Engl. (3,275 a 3,277 %). Nejčastěji je tato metoda užívána s reverzní fází C18 se směsí rozpouštědel A (voda, kyselina fosforečná) a B (acetonitril, voda, kyselina fosforečná)15, 31).

Pro oddělení a identifikaci bergeninu byla také využita metoda vysokoúčinné tenkovrstvé chromatografie (HPTLC). Rozemletý prášek z usušených kořenů různých druhů bergenií byl extrahován methanolem a připraven pro HPTLC analýzu na silikagelu 60GF254 s mobilní fází z ethylacetátu, formaldehydu, kyseliny octové a vody (10 : 1 : 1 : 2). Tak byl zjištěn nejvyšší obsah bergeninu v Bergenia stracheyi Engl. (5,99 %), následovala Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. (5,73 %) a Bergenia ligulata (Wall.) Engl. (5,68 %)50, 55, 56).

Analýzou listových extraktů Bergenia crassifolia (L.) Fritsch., metodou HPLC, byl zjištěn obsah arbutinu v rozmezí 17,44–22,59 %. Nejvyšší obsah arbutinu byl zaznamenán v listech sbíraných na podzim, nejmenší naopak na jaře. Předpokládá se, že arbutin rozdílnou akumulací v rostlině v průběhu roku může přispívat k ochraně rostliny před environmentálními stresy14). Pro kvantitativní stanovení arbutinu je možné využít i další metody. Patří mezi ně např. i jodometrie, fotokolorimetrie, spektrofotometrie a chromatospektrofotometrické analýzy. Tak byl zjištěn obsah arbutinu v kořenech rostliny Bergenia crassifolia (L.) Fritsch (od 19,92 do 27,9 %)57).

Bergénie má velký medicínský i kosmetický potenciál a proto mají výzkumy založené na identifikaci extraktů a izolaci bioaktivních látek svůj význam. Stejně tak výzkumy probíhající na molekulární a cytologické úrovni.

Střet zájmů: žádný.

Práce byla podpořena Specifickým vysokoškolským výzkumem SVV 265 004.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Helena Hendrychová • L. Tůmová

Farmaceutická fakulta UK, Katedra farmakognozie

Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové

e-mail: hendryh@faf.cuni.cz


Zdroje

1. Yongsi Z., Changmin L., Xiaohong L., Jun L., Shoumin F., Yunxiang L., Daowen H. Biological advances in Bergenia genus plant. Afr. J. Biotechnol. 2011; 10, 8166–8169.

2. Zhang Y. S., Liao C. M., Liu X. H., Li J., Fang S. M., Li X. Y., He D. W. Biological advances in Bergenia genus plant. Afr. J. Biotechnol. 2011; 10, 8166–8169.

3. Butola J. S., Badola H. K. Threatened Himalayan medicinal plants and their conservation in Himachal Pradesh. J. Trop. Med. Plants 2008; 9, 125–142.

4. Chowdhary S., Kumar H., Verma D. L. Biodiversity and traditional knowledge of Bergenia spp. in Kumaun Himalaya. N. Y. Sci. J. 2009; 2, 105–108.

5. Ruby K. M., Dwivedi J., Chauhan R. Pashanbheda a golden herb of Himalaya: a rewiev. I. J. Pharm. Res. 2012; 2, 97–105.

6. Khare C. D. (ed.). Indian medicinal plants, an ilustrated dictionary. Springer 2007; 90–91.

7. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J. (Eds.). Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia 2002; s. 308.

8. Rai L. K., Prasad P., Sharma E. Conservation threats to some important medicinal plants of the Sikkim Himalaya. Biol. Cons. 2000; 93, 27–33.

9. Kaul M. K. Medicinal plants of Kashmir and Ladakh. New Delhi: M. L. Gidwani 1997; 179.

10. Chowdhary S., Verma K. R. Some peculiar structures in Bergenia species growing in Western Himalaya. Nat. Sci. 2010; 8, 1–4.

11. Patel D. K., Patel K., Kumar R., Gadewar M., Tahilyani V. Pharmacological and analytical aspects of bergenin: a concise report. Asian Pac. J. Trop. Biomed. 2011; 1–5.

12. Hack-Seang K., Hwa-Kyung L., Myeon-Woo Ch., Young Ch. K. Antihepatotoxic activity of bergenin, the major constituent of Mallotus japonicus, on carbon tetrachloride-intoxicated hepatocytes. J. Ethnopharm. 2000; 69, 79–83.

13. Reddy U. D. C., Chawla A. S., Deepak M., Singh D., Handa S. S. High pressure liquid chromatographic determination of bergenin and (+)-afzelechin from different parts of Paashaanbhed (Bergenia ligulata Yeo). Phytochem. Anal. 1999; 10, 44–47.

14. Pop C., Vlase L., Tamas M. Natural resources containing arbutin, determination of arbutin in the leaves of Bergenia crassifolia (L.) Fritsch. acclimated in Romania. Notulae Botanicae Hort. Agrobot. 2009; 37, 129–132.

15. Singh D. P., Srivastava S. K., Govindarajan R., Rawat A. K. S. High-performance liquid chromatographic determination of bergenin in different Bergenia species. Acta chromat. 2007; 19, 246–252.

16. Umashankar D. Ch., Amrik S. Ch., Deepak M., Rakesh M., Sukhdev S. H. Paashaanolactone from Bergenia ligulata. Phytochemistry 1997; 47, 907–909.

17. Bruce A. B., Donevan L. S., Bhat U. G. Flavonoids of some species of Bergenia, Francoa, Parnassia and Lepuropetalon. Biochem. Syst. Ecol. 2002; 14,75–77.

18. Pozharitskaya O. N., Ivanova S. A., Shikov A. N., Makarov V. G., Galambosi B. Separation and evaluation of free radical-scavenging activity of phenol components of green, brown, and black leaves of Bergenia crassifolia by using HPTLC-DPPH method. J. Sep. Sci. 2007; 30, 2447–2451.

19. Rajbhandari M., Mentel R., Jha P. K., Chaudhary R. P., Bhattarai S., Gewali M. B., Karmacharya N., Hipper M., Lindequist U. Antiviral activity of some plants used in Nepalese traditional medicine. Evid-based Compl. Altern. Med. 2009; 6, 517–522.

20. Nighat N., Surrinder K., Mushtag A. Q., Muzaffar H. N., Mohammed I. Z. Evaluation of antioxidant and antimicrobial activities of bergenin and its derivatives obtained by chemoenzymatic synthesis. European J. Med. Chem. 2011; 46, 2415–2420.

21. Rajkumar V., Guha G., Kumar R. A., Lazar M. Evaluation of antioxidant activities of Bergenia ciliata rhizome. Records Nat. Prod. 2010; 4, 38–48.

22. Sinha S., Murugesan T., Maiti K., Gayen J. R., Pal M., Saha B. P. Evaluation of anti-inflammatory potential of Bergenia ciliata Sternb. rhizome extract in rats. J. Pharm. Pharmacol. 2001; 53, 193–196.

23. Kakub G., Gulfraz M. Cytoprotective effects of Bergenia ciliata extract on gastric ulcer in rats. Phyto. Research. 2007; 21, 1217–1220.

24. Pant S., Samant S. S., Arya S. C. Diversity and indigenous household remedies of the inhabitants surrounfing Mornaula reserve forest in West Himalaya. I. J. T. K. 2009; 08, 606–610.

25. Uniyal S. K., Singh K. N., Jamwal P., Lal B. Traditional use of medicinal plants among the tribal communities of Chhota Bhangal, Western Himalaya. J. Ethnobiol. Ethnomed. 2006; 2, 14.

26. Sajad T., Zargar A., Ahmad T., Bader B. N., Naime M., Ali S. Antibacterial and anti-inflammatory potential Bergenia ligulata. Am. J. Biomed. Sci. 2010; 2, 313–321.

27. Hussain Z., Waheed A., Qureshi R. A., Burdi D. K., Verspohl E. J., Khan N., Hasan M. The effect of medicinal plants of Islamabad and Murree region of Pakistan on insulin secretion from INS-1 cells. Phyto. Research. 2004; 18, 73–77.

28. Bhandari M. R., Nilubon J. A., Hung G., Kawabata J. α-Glucosidase and α-amylase inhibitory activities of Nepalese medicinal herb Pakhanbhed (Bergenia ciliata Haw.). Food Chem. 2007; 106, 247–252.

29. Joshi V. S., Parekh B. B., Joshi M. J., Vaidya D. B. Inhibition of the growth of urinary calcium hydrogen phosphate dihydrate crystals with aqueous extracts of Tribulus terrestris and Bergenia ligulata. Urol. Res. 2005; 33, 80–86.

30. Vimal S. J., Bharat B. P., Mihir J. J., Ashok D. B. V. Inhibition of the growth of urinary calcium hydrogen phospate dihydrate crystals with aqueous extracts of Tribulus terrestris and Bergenia ligulata. Urol. Research. 2005; 33, 80–86.

31. Kartik Ch. P., Surendra K. P., Ranjit K. H., K. Jayaram K. Traditional approaches towards standardization of herbal medicines – a review. J. Pharm. Sci. Technol. 2010; 2, 372–379.

32. Li S., Lu A., Wang Y. Symptomatic comparison in efficacy on patients with benign prostatic hyperplasia treated with two therapeutic approaches. Compl. Therap. Med. 2010; 18, 21–27.

33. Zheng X., Zheng L., Xie Y., Cai X., Wang Y., LV R. Pharmacokinetics of bergenin in rabbits. J. Yunnan Univ. 2011; 33, 206–209.

34. Shi Y. B., Shi Y. P., Meng Q. G. Determination and pharmacokinetic study of bergenin in rat plasma by RP-HPLC method. Biomed. Chromatogr. 2006; 20, 1065–1070.

35. Qin X., Zhou D., Zhang Z., Huang Y. The absorbtion kinetics of bergenin in intestines of rat. West China J. Pharm. Sci. 2007; 22, 186–188.

36. Yu W., Wang Y., Zhang Y., Zhang D., Lan J., Gu J., Fawcett J. P. Quantitation of bergenin in human plasma by liquid chromatography/tandem mass spektrometry. J. Chromatogr. B. Analyt. Technol. Biomed. Sci. 2009; 877, 199–203.

37. Wang J., Wang B., Wei Ch., Yuan G., Zhang R., Liu H., Zhang X., Guo R. Determination of bergenin in human plasma after oral administration by HPLC-MS/MS method and its pharmacokinetic study. Biomed. Chromatogr. 2009; 23, 199–203.

38. Dušková J., Dušek J., Jahodář L. Bergenia crassifolia (L.) Fritsch in vitro. Čes. slov. Farm. 2001; 2, 83–85.

39. Novak J. Arbutin – a risk substance in herbs? Zeits. Arz. Gewurzpflanzen. 2010; 15, 170–173.

40. Chowdhary S., Kumar H., Verma D. L. Chemical examination of Bergenia stracheyi (Hk.) for antioxidative flavonoids. Nat. Sci. 2009; 7, 29–34.

41. Uddin G., Rauf A., Arfan M., Ali M., Qaisar M., Saadiq M., Atif M. Preliminary phytochemical screening and antioxidant activity of Bergenia ciliata. Middle-East J. Sci. Res. 2012; 11, 1140–1142.

42. Venkatadri R., Guha G., Rangasamy A. K. Evaluation of antioxidant activities of Bergenia ciliata rhizome. Rec. Nat. Prod. 2010; 4, 38–48.

43. Ivanov S. A., Nomura K., Malfanov I. L., Sklyar I. V., Ptitsyn L. R. Isolation of a novel catechin from Bergenia rhizomes that has pronounced lipase-inhibiting and antioxidative properties. Fitoterapia 2011; 82, 212–218.

44. Shikov A. N., Pozharitskaya O. N., Makarova M. N., Dorman H. J. D., Makarov V. G., Hiltunen R., Galambosi B. Adaptogenic efect of black and fermented leaves of Bergenia crassifolia L. in mice. J. Funct. Foods. 2010; 2, 71–76.

45. Shah M. R., Arfan M., Amin H., Hussain Z., Qadir M., Choudhary M.m, VanDerveer D., Mesaik M. A., Soomro S., Jabeen A., Khan I. U. Synthesis of new bergenin derivates as potent inhibitors of inflammatory mediators NO and TNF-alpha. Bioorg. Med. Chem. Lett. 2012; 22, 2744–2747.

46. Yoshida T., Seno K., Takama Y., Okuda T. Bergenin derivates from Mallotus japonicus. Phytochem. 2001; 21, 1180–1182.

47. Atchuta R. P., Row L. R., Reddy D. S., Anjaneyulu A. S. R., Ward R. S., Pelter A. Isolation and characterisation of bergenin derivates from Macaranga peltata. J. Chem. Soc. 1979; 1, 2313–2316.

48. Wang D., Zhu H. T., Zhang Y. J., Yang Ch. R. A carbon-carbon-coupled dimeric bergenin derivate biotransformed by Pleurotus ostreatus. Bioorg. Med. Chem. Lett. 2005; 15, 4073–4075.

49. Mazhar U. I., Iqbal A., Farah M., Khan U., Muhammad A. G., Afzal A., Shahab U. D. Evaluation of antibacterial activity of Bergenia ciliata. Pakistan J. Pharm. Sci. 2002; 15, 21–27.

50. Sharad S., Ajay Kumar S. R. Botanical and phytochemical comparison of three Bergenia species. J. Sci. Ind. Res. 2007; 67, 65–72.

51. Rajbhandari M., Wegner U., Schöpke T., Lindequist U., Mentel R. Inhibitory effect of Bergenia ligulata on influenza virus A. Pharmazie 2003; 58, 268–271.

52. Popov S. V., Popova G. Y., Nikolaeva S. Y., Golovchenko V. V., Ovodova R. G. Immunostimulating activity of pectic polysaccharide from Bergenia crassifolia (L.) Fritsch. Phyto. Research 2005; 19, 1052–1056.

53. Golovchenko V. V., Bushneva O. A., Ovodova R. G., Shaskov A. S., Chizhov A. O., Ovodov Y. S. Structural study of bergenan, a pectin from Bergenia crassifolia. Rus. Ac. Sci. 2006; 33, 47–56.

54. Churin A. A., Masnaya N. V., Sherstoboev E. Y., Suslov N. I. Effect of Bergenia crassifolia extract on specific immune response parameters under extremal conditions. Acad. Med. Sci. 2005; 68, 51–54.

55. Sharad S., Ajay Kumar S. R. Simultaneous determination of bergenin and gallic acid in different Bergenia species. J. Plan. Chrom. 2007; 20, 275–277.

56. Chauhan S. K., Singh B., Agrawal S. Simultaneous determination of bergenin and gallic acid in Bergenia ligulata Wall. by high performance thin-layer chromatography. J. Aoac. Int. 2000; 1480–1483.

57. Lubsandorzhieva P. B., Zhinghitov B. S., Dargaeva T. D., Bazarova Zh. G., Nagaslaeva L. A. Chromatospectrophotometric determination of arbutin in the leaves of Bergenia crassifolia (L.) Fritsch. Khimiko-Farmats. Z. 2000; 34, 38–40.

58. Dharmender R., Madhavi T., Reena A., Sheetal A. Simultaneous quantification of bergenin, (+)-catechin, gallicin and gallic acid, and quantification of β-sitosterol using HPLC from Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. forma ligulata Yeo (Pasanbheda). Pharm. Anal. Acta 2010; 1, 104.

59. Hasan A., Hussain A., Khan M. A. Flavonol glycosides from leaves of Bergenia himalaica. Asian. J. Chem. 2005; 17, 822–828.

60. Saijyo J., Suzuki Y., Okuno Y., Yamaki H., Suzuki T., Miyazawa M. αα-glucosidase inhibitor from Bergenia ligulata. J. Oleo Sci. 2008; 57, 431–435.

61. Nighat N., Surrinder K., Mushtag A. Q., Sachin C. T., Sheikh F. A., Sarang B., Ghulam N. Q. Immunomodulatory effect of bergenin and norbergenin against adjuvant-induced arthritis-A flow cytometric study. J. Ethnopharm. 2007; 112, 401–405.

62. Uher J. Bergénie – trvalky stinných zahrad. Zahradnictví 2011; 5, 38–41.

Štítky
Farmacie Farmakologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská farmacie

Číslo 5

2012 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se