Recidivující deprese a spotřeba antidepresiv s dopadem na kvalitu života


Autoři: L. Kavaliauskienė 1;  R. Pečiūra 1;  V. Adomaitienė 2;  R. Masteiková 3
Působiště autorů: Lithuanian University of Health Sciences, Medical Academy, Faculty of Pharmacy, Department of Drug Technology and Social Pharmacy, Kaunas, Lithuania 1;  Lithuanian University of Health Sciences, Medical Academy, Department of Psychiatry, Kaunas, Lithuania 2;  University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences, Faculty of Pharmacy, Department of Pharmaceutics, Brno, Czech Republic 3
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2010; 59, 199-204
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Deprese představuje jeden z nejzávažnějších zdravotnických problémů. Patří mezi onemocnění, které je nejčastějším důvodem invalidity po celém světě, a značně ovlivňuje kvalitu života. Na výskyt tohoto onemocnění navazuje spotřeba antidepresiv. Proto cílem práce byl přehled spotřeby těchto přípravků v Litvě, sledování výskytu depresí diagnostikovaných poprvé a opakovaně s ohledem na demografickou situaci, a následně hodnocení dopadu onemocnění na ženu a společnost. Všechna předepisovaná antidepresiva byla rozdělena do čtyř skupin v souladu s ATC systémem. Spotřeby přípravků v jednotlivých skupinách byly stanoveny v definovaných denních dávkách (DDD) a údaje o spotřebách jsou uvedeny v počtu DDD na 1000 obyvatel a den. Výsledky ukazují, že počet diagnostikovaných depresivních onemocnění s každým rokem roste, za což odpovídá hlavně častější výskyt recidiv. Tento nárůst je doprovázen odpovídajícím zvýšením spotřeby antidepresiv – ta byla v roce 2009 při srovnání s rokem 2004 až o 48 % větší. Současně se za stejné období změnil charakter farmakoterapie – výrazně se snížila četnost předepisování tricyklických antidepresiv a zvýšilo se předepisování bicyklických derivátů a dalších novějších přípravků. Z pohledu demografického vyplývá, že depresemi častěji trpí ženy – v Litvě toto onemocnění bylo diagnostikováno ženám přibližně 4× častěji než mužům, výskyt recidiv byl rovněž větší.

Klíčová slova:
deprese – recidivy – spotřeba antidepresiv – kvalita života


Zdroje

1. European Pact for Mental Health and Well-being. http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/life_style/mental/docs/pact_en.pdf (2010.06.30)

2. Murray, C., Lopez, A.: Alternative projections of mortality and disability by cause 1990-2020: Global Burden of Disease Study. Lancet, 1997; 349, 1498–1504.

3. Ustun, T., Ayuso-Mateos, J., Chatterji, S., Mathers, C., Murray, C.: Global burden of depressive disorders in the year 2000. Br. J. Psych., 2004; 184, 386–392.

4. Cuijpers, P., Smit, F.: Excess mortality in depression: a meta-analysis of community studies. J. Affect. Dis., 2002; 72, 227–236.

5. Eurostat report on the causes of deaths in the EU (2006). http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-NK-06-010/EN/KS-NK-06-010-EN.PDF (2010.08.14)

6. http://www1.internationalliving.com/qofl2010/ (2010.07.21).

7. European Foundation for the improvement of living and working conditions. Second European quality of life survey – first findings. www.eurofound.europa.eu/ pubdocs/2008/52/en/1/EF0852EN.pdf (2010.08.06).

8. Sihvo, S., Isometsa, E., Kiviruusu, O., Hamalainen, J., Suvisaari, J., Perala, J., Pirkola, S., Saarni, S., Lonnqvist, J.: Antidepressant utilisation patterns and determinants of short-term and non-psychiatric use in the Finnish general adult population. J. Affect. Dis., 2008; 110, 94–105.

9. Nomesco (Nordic Medico Statistical Committee), 2004. Medicines consumption in the Nordic countries 1999–2003. Nomesco, Copenhagen. Online access: www.nom-nos.dk (2010.08.06).

10. Isacsson, G., Rich, C.: Antidepressant drug use and suicide prevention. Int. Rev. Psych., 2005; 17, 153–162.

11. World Health Organization. Introduction to Drug Utilization Research. 2003. http://apps.who.int/medicine docs/pdf/s4876e/s4876e.pdf (2010.09.15)

12. New Treatment Strategy for the Prevention of Recurrent Depression. ScienceDaily, Nov. 15, 2006. http://www. sciencedaily.com/releases/2006/11/061106144928.htm (2010.08.06).

13. Bauer, M., Monz, B. U., Montejo, A. L., Quail, D., Dantchev, N., Demyttenaere, K., Garcia/Cebrian, A., Grassi, L., Perahia, D. G. S., Reed, C., Tylee, A.: Prescribing patterns of antidepressants in Europe: Results from the Factors Influencing Depression Endpoints Research (FINDER) study. Eur. Psych., 2008; 23, 66–73.

14. Jakimavičius, M., Sveikata, A., Vainauskas, P., Jankūnas, R., Mikučionytė, L., Sapolienė, A., Šmigelskas, K.: Analysis of antidepressant prescribing tendencies in Lithuania in 2003-2004. Medicina, 2007; 43, 412–418.

15. Ufer, M., Meyer, S., Junge, O., Selke, G., Volz, H., Hedderich, J., Gleiter, C.: Patterns and prevalence of antidepressant drug use in the German state of Baden-Wuerttemberg: a prescription-based analysis. Pharmacoepidemiol. Drug Safety, 2007; 16, 1153–1160.

16. Barren, B., Byford, S., Knapp, M.: Evidence of cost-effective treatments for depression: a systematic review. J. Affect. Dis., 2005; 84, 1–13.

17. Van de Velde, S., Bracke, P., Levecque, K.: Gender differences in depression in 23 European countries. Cross-national variation in the gender gap in depression. Soc. Sci. Med., 2010; 71, 305–313.

18. Data of the State Statistics Department. http://www. stat.gov.lt/lt/ (2010.09.03)

19. Ferrera, M.: The southern model of welfare in social Europe. J. Eur. Soc. Policy, 1996; 1, 17–37.

20. Lewis, J.: Men, women, work, care and policies. J. Eur. Soc. Pol., 2006; 16(4), 387–392.

21. Plantenga, J., Remery, C.: Reconciliation of work and private life: A comparative review of thirty European countries. Brussels: European Communities, 2005.

22. Teicher, M., Glod, C., Cole, J.: Emergence of intense suicidal preoccupation during fluoxetine treatment. Am. J. Psych., 1990; 147, 207–210.

23. Olfson, M., Marcus, S., Druss, B., Elinson, L., Tanielian, T., Pincus, H.: National trends in the outpatient treatment of depression. J. Am. Med. Assoc. 2002; 287, 203–209.

24. Rich, C., Fowler, R., Young, D.: Abuse and suicide: The San Diego study. Ann. Clin. Psych., 1989; 1, 79–85.

25. Jick, H., Kaye, J., Jick, S.: Antidepressants and the risk of suicidal behaviors. J. Am. Med. Assoc., 2004; 292, 338–343.

Štítky
Farmacie Farmakologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská farmacie

Číslo 5

2010 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se