#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Úloha systémového zánětlivého indexu při určování délky hospitalizace u pacientů s hyperemesis gravidarum


Autoři: Sukran Doğru 1 ;  Fatih Akkuş 1 ;  A. A. Atci 1 ;  M. Gümüş 2 ;  A. Acar 2
Působiště autorů: Department of Obstetrics and Gynecology, Division of Perinatology, Necmettin Erbakan University Medical School of Meram, Konya, Turkey 1;  Department of Obstetrics and Gynecology, Necmettin Erbakan University Medical School of Meram, Konya, Turkey 2
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2023; 88(3): 172-178
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccg2023172

Souhrn

Cíl: V této studii jsme se zaměřili na zjištění role parametrů periferní krve a indexu systémového zánětu (SII –⁠ systemic inflammatory index) v diagnostice hyperemesis gravidarum (HG) a zda mají prediktivní hodnotu při určování délky hospitalizace a rizika rehospitalizaci v případech HG. Materiál a metoda: V retrospektivní studii byly těhotné ženy hospitalizované pro HG (n = 112) a těhotné ženy zcela zdravé (n = 112) přiřazeny ke gestačnímu věku. Byly hodnoceny parametry zánětu periferní krve celé studované skupiny. Byla zaznamenávána délka hospitalizace a počet rehospitalizací pro případy HG. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 224 pacientů, 112 (50 %) v kontrolní skupině a 112 (50 %) ve skupině HG. Byla prokázána pozitivní korelace mezi zvýšenou ketonurií a délkou hospitalizace, parametry periferní krve a SII. Stupeň ketonurie byl shledán jako statisticky nevýznamný pro stanovení rizika rehospitalizace (p = 0,927). Do nemocnice byl přijato zpět 28,57 % (n = 32) případů HG. Při zohlednění délky hospitalizace bylo zjištěno, že SII je statisticky významný u hospitalizací trvajících déle než 2 dny (p = 0,001), ale nikoli u rehospitalizací (p = 0,3). Závěr: SII je významný v diagnostice a určování hospitalizace HG. Je dostačující pro stanovení délky hospitalizace, nikoli však rizika rehospitalizace, která je ukazatelem závažnosti onemocnění.

Klíčová slova:

hospitalizace – hyperemesis gravidarum – zánětlivé markery – systémový zánětlivý index


Zdroje

1. Fejzo MS, Trovik J, Grooten IJ et al. Nausea and vomiting of pregnancy and hyperemesis gravidarum. Nat Rev Dis Primers 2019; 5 (1): 62. doi: 10.1038/s41572-019-0110-3.

2. Dean CR, Shemar M, Ostrowski GA et al. Management of severe pregnancy sickness and hyperemesis gravidarum. BMJ 2018; 363: k5000. doi: 10.1136/bmj.k5000.

3. Austin K, Wilson K, Saha S. Hyperemesisgravidarum. Nutr Clin Pract 2019; 34 (2): 226–241. doi: 10.1002/ncp.10205.

4. Boelig RC, Barton SJ, Saccone G et al. Interventions for treating hyperemesis gravidarum: a Cochrane systematic review and meta-analysis. J Matern Fetal Neonatal Med 2018; 31 (18): 2492–2505. doi: 10.1080/14767058.2017.1342805.

5. Agmon N, Sade S, Pariente G et al. Hyperemesis gravidarum and adverse pregnancy outcomes. Arch Gynecol Obstet 2019; 300 (2): 347–353. doi: 10.1007/s00404-019-05192-y.

6. Tayfur C, Burcu DC, Gulten O et al. Association between platelet to lymphocyte ratio, plateletcrit and the presence and severity of hyperemesis gravidarum. J Obstet Gynaecol Res 2017; 43 (3): 498–504. doi: 10.1111/jog.13228.

7. Aslan MM, Yeler MT, Bıyık İ et al. Hematological parameters to predict the severity of hyperemesis gravidarum and ketonuria. Rev Bras Ginecol Obstet 2022; 44 (5): 458–466. doi: 10.1055/s-0042-1743101.

8. Morris ZH, Azab AN, Harlev S et al. Developing and validating a prognostic index predicting re-hospitalization of patients with Hyperemesis Gravidarum. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2018; 225 : 113–117. doi: 10.1016/j.ejogrb.2018.04.028.

9. Nurmi M, Rautava P, Gissler M et al. Readmissions due to hyperemesis gravidarum: a nation-wide Finnish register study. Arch Gynecol Obstet 2022; 306 (5): 1519–1529. doi: 10.1007/s00404-022-06448-w.

10. Tan PC, Jacob R, Quek KF et al. Readmission risk and metabolic, biochemical, haematological and clinical indicators of severity in hyperemesis gravidarum. Aust N Z J Obstet Gynaecolo 2006; 46 (5): 446–450. doi: 10.1111/j.1479-828X.2006.00632.x.

11. Niemeijer MN, Grooten IJ, Vos N et al. Diag -⁠ nostic markers for hyperemesis gravidarum: a systematic review and metaanalysis. Am J Obstet Gynecol 2014; 211 (2): 150.e151–150.e115. doi: 10.1016/j.ajog.2014.02.012.

12. Çintesun E, Akar S, Gul A et al. Subclinical inflammation markers in hyperemesis gravidarum and ketonuria: a case-control study. J Lab Physicians 2019; 11 (2): 149–153. doi: 10.4103/JLP.JLP_151_18.

13. Soysal C, Işıkalan MM, Bıyık İ et al. The relationship between inflammation markers and ketonuria in hyperemesis gravidarum. J Obstet Gynaecol Res 2021; 47 (9): 3078–3083. doi: 10.1111/jog.14857.

14. National Guideline Aliance. NICE Evidence Reviews Collection. In: Management of nausea and vomiting in pregnancy: antenatal care. UK: London: National Institute for Health and Care Excellence (NICE) 2021.

15. Kan E, Emektar E, Corbacioglu K et al. Evaluation of relationship between inflammatory markers and hyperemesis gravidarum in patients admitted to emergency department. Am J Emerg Med 2020; 38 (2): 292–295. doi: 10.1016/j.ajem.2019.05.007.

16. Lisman T. Platelet-neutrophil interactions as drivers of inflammatory and thrombotic disease. Cell Tissue Res 2018; 371 (3): 567–576. doi: 10.1007/s00441-017-2727-4.

17. Huang H, Liu Q, Zhu L et al. Prognostic value of preoperative systemic immune-inflammation index in patients with cervical cancer. Sci Rep 2019; 9 (1): 3284. doi: 10.1038/s415 98-019-39150-0.

18. Zhong JH, Huang DH, Chen ZY. Prognostic role of systemic immune-inflammation index in solid tumors: a systematic review and meta-analysis. Oncotarget 2017; 8 (43): 75381–75388. doi: 10.18632/oncotarget.18856.

19. Tanacan A, Uyanik E, Unal C et al. A cut-off value for systemic immune-inflammation index in the prediction of adverse neonatal outcomes in preterm premature rupture of the membranes. J Obstet Gynaecol Res 2020; 46 (8): 1333–1341. doi: 10.1111/jog.14320.

20. Orgul G, Agbal T, Celen S et la. Neuroprotective magnesium sulfate administration increases maternal Neutrophil-to-Lymphocyte Ratio, Platelet-to-Lymphocyte Ratio and Systemic Immune-Inflammation Index. Arch Gynecol Obstet 2021; 303 (6): 1433–1437. doi: 10.1007/s00404-020-05866-y.

21. Hrubaru I, Motoc A, Moise ML et al. The predictive role of maternal biological markers and inflammatory scores NLR, PLR, MLR, SII, and SIRI for the risk of preterm delivery. J Clin Med 2022; 11 (23): 6982. doi: 10.3390/jcm11236982.

22. Dal Y, Akkuş F, Karagün Ş et al. Are serum delta neutrophil index and other inflammatory marker levels different in hyperemesis gravidarum? J Obstet Gynaecol Res 2023; 49 (3): 828–834. doi: 10.1111/jog.15542.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 3

2023 Číslo 3
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

BONE ACADEMY 2025
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D, doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Hypertrofická kardiomyopatie: Moderní přístupy v diagnostice a léčbě
Autoři: doc. MUDr. David Zemánek, Ph.D., MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#