Tubulo-skvamózní polyp vaginy


Tubulo-squamous polyp of the vagina

Objective:
To decribe a case of rare type of vaginal polyp.

Design:
Case report.

Setting:
Department of Pathological Anatomy, Regional hospital Nachod.

Conclusion:
Tubulo-squamous polyp is rare type of vaginal polyp first described in 2007, with only up to 20 cases have been reported in the literature so far. It affects mostly postmenopausal women and presents as a polypoid mass occurring in the upper part of vagina. Histologically, it is composed of squamous and glandular component within fibrous stroma. The etiopathogenesis of this lesion remains unclear, but it may arise from mesonephric remnants or Skene glands (so-called female prostate). This theory is supported by the fact that some cases show expression of prostate specific acid phosphatase (PSAP) and/or prostate specific antigen (PSA).

Keywords:
vagina, tubulo-squamous polyp, Skene glands


Autoři: M. Petrová 1;  J. Laco 2;  K. Červíček 3;  M. Tomšová 1
Působiště autorů: Oddělení patologické anatomie, Oblastní nemocnice Náchod, a. s., prim. MUDr. M. Tomšová, Ph. D., MBA 1;  Fingerlandův ústav patologie, LF UK a FN, Hradec Králové, prof. MUDr. A. Ryška, Ph. D. 2;  MUDr. Karel Červíček s. r. o, privátní gynekologická ambulance, pracoviště expertní kolposkopie Trutnov 3
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2015, 80, č. 3 s. 173-175

Souhrn

Cíl studie:
Popis vzácného typu vaginálního polypu.

Typ studie:
Kazuistika.

Název a sídlo pracoviště:
Oddělení patologické anatomie, Oblastní nemocnice Náchod, a.s.

Závěr:
Tubulo-skvamózní polyp vaginy je vzácnou jednotkou poprvé popsanou v roce 2007, doposud byly v literatuře publikovány přibližně dvě desítky případů. Jde o benigní polypoidní lézi postmenopauzálních žen lokalizovanou obvykle v horní části vaginy. Histologicky se skládá z dlaždicové a žlázové komponenty ve vazivovém stromatu. Histogenetický původ afekce je dáván do souvislosti se zbytky mezonefros či se Skeneho žlázkami (ženská prostata), což v některých případech podporuje i imunohistochemická pozitivita prostatické specifické kyselé fosfatázy (PSAP) a/nebo prostatického specifického antigenu (PSA).

Klíčová slova:
vagina, tubulo-skvamózní polyp, Skeneho žlázky

ÚVOD

Vaginální polypy jsou v porovnání s polypy dutiny děložní nebo děložního hrdla daleko méně časté. Nejčastěji se setkáváme s polypy fibroepiteliálními. Tubulo-skvamózní polyp je vzácná jednotka, která byla poprvé popsána na souboru 10 případů v roce 2007 autory McCluggage a Young [4]. Doposud byly v literatuře publikovány necelé dvě desítky případů [1, 3, 5, 6, 7, 8]. Jde o benigní polypoidní lézi postmenopauzálních žen lokalizovanou obvykle v horní části vaginy. Skládá se z dlaždicové a žlázové komponenty ve fibrózním stromatu. Histogeneticky je původ afekce nejčastěji odvozován od zbytků mezonefros či od Skeneho žlázek (tzv. ženská prostata).

MATERIÁL A METODIKA

K histologickému vyšetření jsme obdrželi vzorek tkáně z excize poševní klenby fixovaný v 10% formalinu. Materiál byl zpracován klasickou parafínovou technikou a preparát byl obarven hematoxylinem eozinem. Následně bylo provedeno imunohistochemické vyšetření, při kterém byly použity tyto protilátky: širokospektré cytokeratiny (AE1/AE3), cytokeratiny 5/6, cytokeratin 7, cytokeratin 20, p63, CD10, prostatická specifická kyselá fosfatáza (PSAP), prostatický specifický antigen (PSA), progesteronový receptor (PR), estrogenový receptor (ER) a proliferační marker Ki-67.

VLASTNÍ POZOROVÁNÍ

U 67leté ženy byl v rámci gynekologické prevence nalezen v pravé zadní klenbě poševní v místě jizvy exofytický útvar velikosti 3×4×4 mm, který byl s klinickým podezřením na Schlofferův tumor odeslán k histologickému vyšetření. Z anamnestických údajů pacientka antikoncepci neužívala, měla dva spontánní porody. HPV test byl opakovaně negativní.

Mikroskopicky byly zastiženy úlomky kryté pravidelně vyzrávajícím dlaždicovým epitelem bez dysplastických změn. Ve vazivovém stromatu byla přítomna hnízda nesouvisející s povrchovým epitelem, která se skládala z pravidelných dlaždicových buněk s eozinofilní či světlou cytoplazmou (obr. 1) bez atypií a bez zvýšené mitotické aktivity. V některých hnízdech byly přítomny prostory vystlané oploštělým až kubickým žlázovým epitelem (obr. 2). V lumen se nacházel eozinofilní materiál. Imunohistochemicky exprimovala dlaždicobuněčná i žlázová komponenta, cytokeratiny AE1/AE3. Cytokeratiny 5/6 byl pozitivní převážně v dlaždicové složce, cytokeratin 7 ve složce žlázové. Žlázová komponenta exprimovala dále p63, CD10 a prostatickou specifickou kyselou fosfatázu (PSAP) (obr. 3). Prostatický specifický antigen (PSA) a cytokeratin 20 byly negativní. Progesteronové a estrogenové receptory byly pozitivní ve stromatu, estrogenový receptor pak i v dlaždicové složce. Proliferační aktivita měřená markerem Ki-67 byla velmi nízká (1–2 %).

Hnízda dlaždicového epitelu, některá s cystickou přeměnou a eozinofilním materiálem v lumen (barvení HE, původní zvětšení 100x)
Obr. 1. Hnízda dlaždicového epitelu, některá s cystickou přeměnou a eozinofilním materiálem v lumen (barvení HE, původní zvětšení 100x)

Ložiskově jsou v hnízdech patrny drobné žlázové struktury (šipka) vystlané kubickým epitelem (barvení HE, původní zvětšení 200x)
Obr. 2. Ložiskově jsou v hnízdech patrny drobné žlázové struktury (šipka) vystlané kubickým epitelem (barvení HE, původní zvětšení 200x)

Imunohistochemická exprese prostatické specifické kyselé fosfatázy (PSAP) ve žlázové složce, zatímco dlaždicový epitel je negativní (původní zvětšení 100x)
Obr. 3. Imunohistochemická exprese prostatické specifické kyselé fosfatázy (PSAP) ve žlázové složce, zatímco dlaždicový epitel je negativní (původní zvětšení 100x)

Popisované změny dosahovaly okrajů vzorku. Následovala reexcize, ve které již struktury polypu nebyly mikroskopicky zastiženy. Pacientka je již třetím rokem bez klinicky patrné recidivy.

DISKUSE

Vaginální polypy jsou v porovnání s polypy děložního těla a hrdla málo časté. Nejčastěji jde o polypy fibroepiteliální. Jako polypovité afekce se však mohou prezentovat i jiné epiteliální, mezenchymální a smíšené nádory, benigní i maligní povahy. Může jít o dlaždicobuněčný papilom, tubulo-vilózní/vilózní adenom, leiomyom, myofibroblastom, rhabdomyom, dlaždicobuněčný karcinom, embryonální rhabdomyosarkom a benigní a/nebo maligní smíšené tumory [3].

Tubulo-skvamózní polyp je benigní dlaždicobuněčná léze, kterou již najdeme i v recentní WHO klasifikaci nádorů ženského pohlavního ústrojí z roku 2014 [2]. Patří do podskupiny benigních epiteliálních tumorů vaginy spolu s dlaždicobuněčným papilomem, fibroepiteliálním polypem a condyloma acuminatum.

Jsou popisovány dvě varianty tubulo-skvamózního polypu. Varianta polypoidní vyskytující se v horní části vaginy u postmenopauzálních žen a varianta cystická, která je častější u premenopauzálních žen v dolní části vaginy [2]. Tubulo-skvamózní polyp, jak již název napovídá, se skládá z tubulární (žlázové) a dlaždicové složky. Dlaždicová složka tvoří dobře ohraničené čepy blandních buněk s objemnou eozinofilní cytoplazmou. Některé čepy mohou obsahovat lumina vyplněná eozinofilním materiálem. Obvykle je na periferii afekce zastižena složka žlázová, tvořená tubuly vystlanými oploštělým či kubickým epitelem. V literatuře jsou popisovány i ojedinělé případy s diferenciací bazaloidní [5, 6], mucinózní s pohárkovými buňkami [7] a tubulo-skvamózní polyp se sebaceózními žlázkami [1]. Recentně byl popsán i případ tubulo-skvamózního polypu se stromatem podobným angiomyofibroblastomu [8]. V mikroskopické diferenciální diagnostice je pak nutné odlišit celou řadu benigních a maligních nádorů, zejména tzv. benigní smíšený tumor vaginy, Brennerův tumor či dlaždicobuněčný karcinom.

ZÁVĚR

Tubulo-skvamózní polyp vaginy je vzácná benigní léze postmenopauzálních žen lokalizovaná obvykle v horní části vaginy. Mikroskopicky se skládá z dlaždicové a žlázové komponenty ve vazivovém stromatu. Histogenetický původ afekce je odvozován od Skeneho žlázek, což v některých případech podporuje i imunohistochemická pozitivita prostatické specifické kyselé fosfatázy (PSAP) a/nebo prostatického specifického antigenu (PSA).

Práce byla podpořena programem PRVOUK P37/11 a projektem LM2010004.

MUDr. Markéta Petrová

Oddělení patologické anatomie

Oblastní nemocnice

Purkyňova 446

547 69 Náchod

e-mail: petrova.marketa@nemocnicenachod.cz


Zdroje

1. Chuturvedi, A., Padel. A. Tubulo-squamous polyp of the vagina with sebaceous glands: novel features in an uncommon recently described entity. Int J Gynecol Pathol, 2010, 29, 5, p. 494–496.

2. Curman, RJ., Carcangiu, ML., Herrington, CS., Young, RH. WHO classification of tumours of female reproductive organs. 4th ed. Lyon: IARC, 2014, p. 213.

3. Dundr, P., Povýšil, C., Mára, M., Kužel, D. Tubulo-squamous polyp of the vagina. Cs Patol, 2008, 44, 2, p. 45–47.

4. McCluggage, WG., Young, RH. Tubulo-squamous polyp: a report of ten cases of a distinctive hitherto uncharacterized vaginal polyp. Am J Surg Pathol, 2007, 31, 7, p. 1013–1019.

5. Kazakov, DV., Stewart, CJR., Kacerovska, D., et al. Prostatic-type tissue in the lower female genital tract: a morphologic spectrum, including vaginal tubulosquamous polyp, adenomyomatous hyperplasia of paraurethral Skene glands (female prostate), and ectopic lesion in the vulva. Am J Surg Pathol, 2010, 34, 7, p. 950–955.

6. Stewart, CJR. Tubulo-squamous vaginal polyp with basaloid epithelial differentiation. Int J Gynecol Pathol, 2009, 28, 6, p. 563–566.

7. Tong, B., Clarke, BA., Ghazarian, D. Tubulo-squamous polyp with mucinous and goblet cell differentiation: a unique morphologic variant. Int J Gynecol Pathol, 2011, 30, 5, p. 518–519.

8. Vassallo, L., Lio, R., Vestri, M., Miracco, C. Tubulo-squamous polyp of the vagina. A case with cellular, "angiomyofibroblastic-like" stroma. Pathologica, 2012, 104, 1, p. 38–41.

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo 3

2015 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se