-
Články
- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Práce v oboru
Doporučené pozice
Reklama- Praktické
Obecné zásady péče o pacienta s COVID-19 na pracovišti intenzivní péče
Autoři: R. Černá Pařízková 1; D. Mach 2
Působiště autorů: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní, nemocnice Hradec Králové 1; Anesteziologicko -resuscitační oddělení, Nemocnice Nové Město na Moravě, p. o. 2
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 31, 2020, č. 1-2, s. 49-50
Kategorie: Nová doporučení
Vypracovaly
- Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ČSARIM) ČLS JEP
- Česká společnost intenzivní medicíny (ČSIM) ČLS JEP
Poznámky
- formátování a formální editaci originálního zdrojového textu autorského týmu provedl prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM
- vývoj odborného poznání v předmětné problematice může vést k nutnosti rychlých změn v dokumentu uváděných doporučení
- aktuální verze doporučeného postupu bude vždy dostupná na společné záložce ČSARIM a České společnosti intenzivní medicíny ČLS JEP pro COVID-19 na adrese: www.csim.cz
1. Úvod
Předložený dokument formuluje obecné zásady (safe working environment) péče o dospělé pacienty s COVID-19 na pracovištích IP a vyjadřuje odborný názor ČSARIM a ČSIM k předmětné problematice.
K formulování jednotlivých doporučení/stanovisek využity:
- publikovaná doporučení se vztahem k tématu,
- analýza vybrané odborné literatury vztahující se k problematice jednotlivých doporučení,
- jiné citovatelné zdroje,
- názory členů autorského kolektivu.
Jednotlivá doporučení a stanoviska nemají uvedenu sílu/naléhavost doporučení a přesvědčivost důkazů, v textu uváděná doporučení by měla být vnímána na úrovni pojmů „správná léčebná praxe“ či „popis správného postupu“, které odrážejí stav odborného poznání v předmětné době vzniku dokumentu.
V dokumentu jsou používány pojmy:
- doporučujeme (ekvivalent „silného“ doporučení)
- navrhujeme zvážit (ekvivalent „slabého“ doporučení)
- nedoporučujeme
2. Základní východiska
COVID-19 představuje koronavirové infekční onemocnění s potenciálně závažným průběhem a s potvrzenou možností přenosu z pacienta na ošetřující personál. Z dostupných dat vyplývá, že tento přenos může mít dramatický vliv nejen na osobní zdraví zdravotníků, ale přeneseně i na chod a funkčnost celého zdravotního systému.
Čínské centrum pro kontrolu nemocí udává, že z celkového počtu laboratorně potvrzených infekcí se 3,8 % týkalo zdravotnického personálu a tito zdravotničtí pracovníci ve 14,8 % stonali závažnou formou. 5 zdravotníků v Číně nákaze podlehlo. K datu 15. 3. 2020 udávají severoitalské statistiky 2026 zdokumentovaných SARS -CoV-2 infekcí zdravotnických pracovníků.
3. Definice a pojmy
- Způsoby přenosu SARS‑CoV-2 jsou v IP předpokládány následující:
- přímý, kontaktní přenos z osoby na osobu (méně pravděpodobný)
- nepřímý přenos cestou aerosolu generovaného z těla infikovaného do těla příjemce, event. následně přes aerosolem kontaminované předměty
- Aerosol vytvářející výkony jsou zdravotnické postupy, při nichž dochází k uvolňování aerosolu pacientských sekretů (především z dýchacích cest), který má potenciál sloužit jako přenosové médium virové RNA. Patří mezi ně zajištění dýchacích cest, neinvazivní ventilace, bronchoskopie, otevřené odsávání z dýchacích cest, aplikace nebulizace, manuální ventilace samorozpínacím vakem, rozpojení ventilačního okruhu, tracheostomie, kardiopulmonální resuscitace.
- Osobní ochranné pracovní prostředky jsou v kontextu možného přenosu SARS -CoV-2 definovány doporučením WHO a ECDC.
4. Doporučení
- Doporučujeme, aby každé zdravotnické zařízení zachovalo svá zavedená formalizovaná doporučení prevence šíření vnitronemocničních nákaz a těchto se i nadále striktně drželo. Následující doporučení je mají jen rozšířit v kontextu způsobu přenosu SARS - -CoV-2. (Východisko doporučení: Zachování zavedených postupů je předpokladem zachování kvality péče a je důležité v prevenci přenosu infekce z pacienta na pacienta.)
- Doporučujeme, z pohledu organizace IP, vyčlenit v každém ZZ prostorově infekční JIP (COVID) od JIP neinfekční, poskytující péči o non-COVID pacienty. Doporučujeme udržet toto rozdělení, v kontextu šíření infekce, co nejdelší dobu. (Východisko doporučení: Odklonění infekčních pacientů je základní epidemiologické opatření, současně dává i prostor k rozdělení personálu na skupiny s udržením určitého „poolu“ neinfikovaného personálu.)
- Doporučujeme, aby AVV byly prováděny v místnostech (boxech) se vzduchotechnikou nastavenou do podtlakového režimu. Navrhujeme vyčlenit pro iniciální AVV (zajištění dýchacích cest) samostatný prostor (boxovou přijímací místnost se vzduchotechnikou nastavenou do podtlakového režimu). (Východisko doporučení: Většina vzduchotechnických jednotek na JIP je nastavena do přetlakového režimu. Tento režim zvyšuje únik vzduchu (s infikovaným aerosolem) i mimo pracovní prostor (pod dveřmi boxů). Převedení vzduchotechniky do reverzního (podtlakového) režimu je technicky složitější, ale většinou proveditelné. Alternativou je vyřazení přetlakové ventilace v boxech a posílení přetlakové ventilace v okolních prostorech s prostým větráním okny jednotlivých boxů.)
- Doporučujeme, aby zdravotnický personál pracující v prostorech, kde jsou prováděny AVV, byl vybaven OOP dle doporučení WHO a ECDC – respirátor FFP3, čepice, kryt očí (ochranné brýle, nebo ochranný štít), nepromokavý chirurgický plášť s dlouhými rukávy, rukavice. Při práci u pacienta v průběhu AVV navrhujeme zvážit zdvojení ochrany formou dvojitých rukavic, event. pláště. (Východisko doporučení: AVV jsou nejrizikovější částí péče o COVID pacienta a vyžadují nejvyšší stupeň ochrany před přenosem kapénkovou nákazou. Těsnící respirátory nejvyšší třídy FFP3 jsou schopny zachytit až 99 % aerosolových partikulí, a to i rozměrů menších než 5 µm. Zdvojení ochrany může dále zvýšit bezpečnost personálu.)
- Doporučujeme, aby respirátor FFP3 byl používán zdravotnickým pracovníkem v IP maximálně 8 hodin. Navrhujeme, aby personál provedl kompletní dekontaminaci při opouštění prostoru, kde dochází k AVV, bez ohledu na dobu strávenou v něm. Navrhujeme, aby při přechodu ZP v IP od jednoho pacienta k druhému byly měněny tyto části OOP: rukavice a krytí, nepromokavý chirurgický plášť (nebo igelitová zástěra použitá přes tento plášť). (Východisko doporučení: Výměna uvedených součástí OOP je obecným opatřením přenosu infekce pacient‑pacient. Frekvence výměny respirátorů je na úrovni návrhu, vycházejícího ze znalosti délky jeho funkčnosti a stávajících zásob FFP3 v našich nemocnicích.)
- Navrhujeme, aby zdravotnický personál pracující v prostorech IP se zajištěnými dýchacími cestami bez provádění AVV, byl vybaven těmito OOP – respirátor FFP3, čepice, kryt očí (ochranné brýle, nebo ochranný štít), plášť s dlouhými rukávy, rukavice. (Východisko doporučení: Doporučení WHO, ECDC a SSC připouští v prostředí IP bez AVV použití pouze chirurgické roušky. Naše doporučení ale reflektuje vysoké riziko nepředvídatelné kontaminace při poskytování IP, například rozpojením ventilačního okruhu.)
- Doporučujeme, aby ZZ předem identifikovalo ZP, kteří mohou jako záloha nastoupit v případě personální nouze do IP. Doporučujeme tuto „zálohu“ spolu se stávajícím personálem IP systematicky předem proškolit v obecných zásadách péče o pacienta s nutností IP a COVID-19. (Východisko doporučení: Časné určení „záloh“ a jejich proškolení vytváří předpoklad za ‑ chování kvality péče i za personální krize a snižuje rizika infekce pracovníků v IP.)
Seznam zkratek
- AVV – aerosol vytvářející výkony
- ECDC – European Centre for Disease Prevention and Control
- FFP3 – respirátor „filtering face piece“ nejvyšší řady
- IP – intenzivní péče JIP – jednotka intenzivní péče
- OOP – osobní ochranné pracovní prostředky
- WHO – světová zdravotnická organizace
- ZZ – zdravotnické zařízení
- ZP – zdravotničtí pracovníci
KONTAKTNÍ OSOBA PRO DOTAZY A PODNĚTY:MUDr. Dušan Mach,Verze_1_230320Cit. zkr: Anest intenziv Med. 2020; 31(1–2): 49–50
Zdroje
1. European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC): Guidance for wearing and removing personal protective equipment in healthcare settings for the care of patients with suspected or confirmed COVID-19, February 2020. Dostupné z: https://www.ecdc. europa.eu/sites/default/files/documents/COVID-19-guidance -wearing -and -removing - -personal -protective -equipment -healthcare -settings -updated.pdf
2. World Health Organization (WHO). Coronavirus disease 2019 (COVID-19): Rational use of personal protective equipment for coronavirus disease (COVID-19): interim guidance. Dostupné z: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/331215/WHO-2019-nCov - -IPCPPE_use-2020.1-eng.pdf
3. European Society of Intensive Care Medicine and the Society of Critical Care Medicine 2020. Surviving Sepsis Campaign: Guidelines on the Management of Critically Ill Adults with Coronavirus Disease 2019 (COVID-19).
4. World Health Organization. Clinical management of severe acute respiratory infection (sari) when covid-19 disease is suspected. In: Editor (ed)^(eds) Book Clinical management of severe acute respiratory infection (sari) when covid-19 disease is suspected. City, pp. 2020-03-14.
5. Wu Z, McGoogan JM. Characteristics of and Important Lessons From the Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) Outbreak in China: Summary of a Report of 72314 Cases From the Chinese Center for Disease Control and Prevention. JAMA 2020; 323(13): 1239–1242. doi: 10.1001/jama.2020.2648.
6. Livingston E, Bucher K, Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) in Italy. JAMA 2020 Mar 17. doi: 10.1001/jama.2020.4344. [Epub ahead of print].
7. Cabrini L, Landoni G, Zangrillo A. Minimise nosocomial spread of 2019-nCoV when treating acute respiratory failure. Lancet 2020; 395 : 685.
8. Smith JD, MacDougall CC, Johnstone J, Copes RA, Schwartz B, Garber GE. Effectiveness of N95 respirators versus surgical masks in protecting health care workers from acute respiratory infection: a systematic review and meta -analysis. CMAJ 2016; 188(8): 567–574.
9. Radonovich LJ, Jr., Simberkoff MS, Bessesen MT, Brown AC, Cummings DAT, Gaydos CA, et al. N95 Respirators vs Medical Masks for Preventing Influenza Among Health Care Personnel: A Randomized Clinical Trial. JAMA 2019; 322(9): 824–833.
10. Tran K, Cimon K, Severn M, Pessoa -Silva CL, Conly J. Aerosol generating procedures and risk of transmission of acute respiratory infections to healthcare workers: a systematic review. PLoS One 2012; 7(4): e35797.
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína
Článek vyšel v časopiseAnesteziologie a intenzivní medicína
Nejčtenější tento týden
2020 Číslo 1-2- Bezpečnostní profil metamizolu – systematický přehled
- Aktuální pohled na využití myorelaxancií a jejich antidot v moderní anesteziologii a intenzivní medicíně
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Neodolpasse účinně snižuje pooperační bolest
- Neodolpasse jako ideální volba tam, kde je bolest provázena spasmem kosterního svalstva
-
Všechny články tohoto čísla
- Náš článek po 10 letech: Intraoperative fluid optimization using stroke volume variation in high risk surgical patients: results of prospective randomized study
- Sedace v intenzivní péči – část I.
- Historický přehled tekutinové terapie
- Pandemie COVID-19 – jenom rizika a negativní dopady nebo i příležitosti?
- Fasciální prostory trupu ve vztahu k regionální anestezii – část první: fasciální prostory hrudníku ve vztahu k regionální anestezii
- Elevace vysoce senzitivního troponinu u stavů mimo akutní koronární syndrom – výzva pro lékaře urgentního příjmu
- Plicní alveolární proteinóza: opakovaná oboustranná celoplicní laváž s podporou mimotělní membránové oxygenace
- Příjem a třídění pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19
- Obecné zásady péče o pacienta s COVID-19 na pracovišti intenzivní péče
- Perioperační péče o pacientky podstupující císařský řez
- Kardiopulmonální resuscitace pacientů se suspektním nebo potvrzeným COVID-19
- Protektivní ventilace u chirurgicky nemocných pacientů: doporučení mezinárodního expertního panelu
- Cílená regulace tělesné teploty: konsenzuální stanovisko mezioborové pracovní skupiny k použití metody „targeted temperature management“ u dospělých pacientů v intenzivní péči
- Zajištění dýchacích cest v přednemocniční péči dospělých – to tube or not to tube?
- Mezinárodní konsenzuální stanovisko k použití uterotonik v průběhu císařského řezu
- Glykemie, mozkové neurotransmitery a možný vztah k pooperační kognitivní poruše?
- Zajímavosti, tipy a triky, informace z jiných oborů
- European Diploma in Regional Anaesthesia and Acute Pain Management – EDRA
- Prof. MUDr. Danuše Táborská, DrSc. 22. 12. 1928 – 6. 4. 2020
- Životní jubileum emeritního primáře MUDr. Jana Řezáče
- Anesteziologie a intenzivní medicína
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- Sedace v intenzivní péči – část I.
- Zajištění dýchacích cest v přednemocniční péči dospělých – to tube or not to tube?
- Perioperační péče o pacientky podstupující císařský řez
- Obecné zásady péče o pacienta s COVID-19 na pracovišti intenzivní péče
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Revma Focus: Spondyloartritidy
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání