Akutní respirační distress syndrom (ARDS)


Autoři: V. Černý
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 4, s. 234-235
Kategorie: Postgraduální vzdělávání - Atestační otázky oboru anesteziologie a intenzivní medicína

  1. Vymezení otázky a struktura problému
  2. Důležité body
  3. Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje

1. Vymezení otázky a základní struktura problému

  • ARDS jako syndrom nikoliv choroba.
  • Definice ARDS – akutní, difuzní, zánětové poškození plic vedoucí ke zvýšení permeability plicních kapilár, ztrátě vzdušnosti plic, hypoxémii, s nálezem RTG opacit v obou plicních křídlech vzniklé do 7 dnů od vyvolávajícího momentu (tzv. berlínská definice).
  • Akutní respirační distress syndrom (ARDS) je definován jako difuzní buněčná dysfunkce plicního parenchymu vyvolaná faktory, které jsou součástí celkové zánětové reakce organismu na přímé či nepřímé poškození (inzult).
  • Etiologie ARDS
    • inzulty přímé,
    • inzulty nepřímé.
  • Základní patofyziologcké atributy ARDS
    • hypoxémie,
    • snížená poddajnost plic,
    • plicní hypertenze.
  • Klasifikace ARDS – tzv. berlínská definice
    • klasifikace ARDS podle poměru PaO2/FiO2
      • a) lehká forma (300–200),
      • b) středně závažná forma (200–100),
      • c) těžká forma (< 100);
    • eliminuje starší pojem ALI (acute lung injury) a doporučuje použití neinvazivní echokardiografie k vyloučení kardiální příčiny plicního edému.
  • Léčba ARDS obecně – 4 základní pilíře:
    1. Identifikace vyvolávající inzultu, který vedl k rozvoji ARDS, snaha o jeho odstranění (léčba infekce, stabilizace zlomenin apod.); při absenci přímých nebo nepřímých faktorů vzniku ARDS hledat jiné stavy imitující ARDS.
    2. Postupy směrující k úpravě stávající poruchy oxygenace a/nebo ventilace.
    3. Postupy k podpoře/náhradě ostatních orgánových funkcí v případě jejich dysfunkce nebo selhání.
    4. Minimalizace poškození plicní tkáně a ostatních orgánů našimi postupy.

2. Důležité body

    • Ventilátorem indukované poškození plic – charakteristika a jeho prevence.
    • Zásady tzv. bezpečné (protektivní) konvenční ventilace
      • dechový objem mezi 6–8 ml/kg ideální tělesné hmotnosti (t. hm.),
      • plateau tlak < 30 cm H2O,
      • PEEP > 5 cm H2O,
      • co nejnižší možná hodnota FiO2.
    • Mimotělní postupy podpory/náhrady plicních funkcí.
    • Tekutinová terapie u pacientů s ARDS.
    • Pronační poloha.
    • TRALI a jeho charakteristika.
    • Nový koncept – snaha o prevenci vzniku ARDS, jeho hlavní součásti tvoří:
      • dodržování zásad protektivní ventilace
        • a) dechový objem mezi 6–8 ml/kg ideální tělesné hmotnosti (t. hm.),
        • b) plateau tlak < 30 cm H2O,
        • c) PEEP > 5 cm H2O,
        • d) co nejnižší možná hodnota FiO2;
      • prevence aspirace
        • a) intubace prováděná zkušeným lékařem,
        • b) elevace horní poloviny těla,
        • c) používání chlorhexidinu pro orální hygienu,
        • d) postupy ke snížení kyselosti žaludečního obsahu u pacientů, u nichž není prováděna enterální výživa;
      • správná empirická antibiotická terapie a důsledná kontrola infekčního ložiska,
      • omezení přetížení tekutinami,
      • restriktivní transfuzní politika (cílová hladina hemoglobinu > 70 g/l),
      • pravidelné posuzování schopnosti spontánní ventilace a snaha o extubaci v co nejkratší možné době.
    • Vybraná EBM doporučení do klinické praxe léčby ARDS.

Umělá plicní ventilace

  • je doporučeno používat limitaci tlaku a objemu
    • a) plateau tlak < 30 cm H2O,
    • b) dechový objem mezi 6-8 ml/kg ideální t. hm.;
  • je doporučeno používat PEEP ke zlepšení oxygenace a k prevenci atelektáz
    • a) hodnota PEEP > 5 cm H2O,
    • b) vysoký PEEP je bezpečný;
  • u pacientů s ARDS lze používat jak tlakově, tak objemově řízenou ventilaci,
  • použití tzv. ultraprotektivní ventilace (velmi nízké dechové objemy a nízké inspirační tlaky) může dále zvýšit přínos protektivních postupů.

Pronační poloha

  • pronační poloha zlepšuje oxygenaci u pacientů s ARDS,
  • pronační poloha je považována za bezpečný postup u většiny pacientů s ARDS,
  • časné použití pronační polohy snižuje mortalitu pacientů s ARDS a pronační poloha by měla být použita u většiny pacientů se středně těžkým nebo těžkým ARDS,
  • lokální protokolizovaný postup snižuje výskyt komplikací spojených s pronační polohou.

Tekutiny

  • po iniciální stabilizaci je u všech pacientů s ARDS doporučována konzervativní tekutinová terapie,
  • sledování denní tekutinové bilance je doporučeno u všech pacientů s ARDS.

Nutriční podpora

  • enterální výživa by měla být preferována u pacientů s ARDS,
  • enterální výživa by měla být zahájena u pacientů s ARDS během 24–48 hodin od přijetí na pracoviště intenzivní péče.

Kortikoidy

  • kortikoidy nelze doporučit pro prevenci ARDS,
  • vysoké dávky nebo krátkodobé podávání kortikoidů neovlivňují klinický výsledek pacientů s ARDS,
  • nízké dávky kortikoidů podávané delší dobu zlepšují plicní fyziologické funkce u pacientů s ARDS, nicméně jejich univerzální použití u všech pa-cientů s ARDS nelze doporučit.

Svalová relaxancia

  • použití nedepolarizujících svalových relaxancií je spojeno se zlepšením oxygenace a snížením mortality u pacientů s ARDS,
  • použití nedepolarizujících svalových relaxancií pravděpodobně snižuje poškození plic způsobené umělou plicní ventilací (lepší adaptace pa-cienta k protektivní ventilaci, snížení vysokých transpulmonálních tlaků, redukce derekruitmentu),
  • použití nedepolarizujících svalových relaxancií by mělo být zváženo v časné fázi u pacientů s těžkým ARDS a po omezenou dobu.

Postupy mimotělní podpory/náhrady plicních funkcí

  • mimotělní membránová oxygenace (ECMO) je nejčastější způsob zlepšení oxygenace u pacientů s těžkým ARDS a měla by být zvážena u pacientů s těžkým ARDS nereagujícím na konvenční postupy,
  • mimotělní eliminace oxidu uhličitého (ECCO2R) představuje účinnou metodu eliminace oxidu uhličitého,
  • použití metod ECCO2R může zvýšit přínos protektivní ventilace u pacientů s nízkou plicní poddajností.

3. Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje

  • ww.ardsnet.org,
  • databáze – ARDS, ALI, adult/acute respiratory distress syndrome, lung Indry,
  • www.slideshare.net – do políčka „search“ napište „ARDS“.

Nová služba redakce časopisu lékařům v předatestační přípravě!

Lékaři bez atestace mohou zasílat své dotazy k atestačním otázkám přímo na adresucernyvla1960@gmail.com, na vaše dotazy bude zodpovězeno obvykle do 72 hodin, jen výjimečně déle. Na stejnou adresu rovněž zasílejte návrhy témat, o jejichž zpracování máte přednostně zájem.


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 4

2015 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se