#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Akutní respirační distress syndrom (ARDS)


Autoři: V. Černý
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 26, 2015, č. 4, s. 234-235
Kategorie: Postgraduální vzdělávání - Atestační otázky oboru anesteziologie a intenzivní medicína

  1. Vymezení otázky a struktura problému
  2. Důležité body
  3. Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje

1. Vymezení otázky a základní struktura problému

  • ARDS jako syndrom nikoliv choroba.
  • Definice ARDS –⁠ akutní, difuzní, zánětové poškození plic vedoucí ke zvýšení permeability plicních kapilár, ztrátě vzdušnosti plic, hypoxémii, s nálezem RTG opacit v obou plicních křídlech vzniklé do 7 dnů od vyvolávajícího momentu (tzv. berlínská definice).
  • Akutní respirační distress syndrom (ARDS) je definován jako difuzní buněčná dysfunkce plicního parenchymu vyvolaná faktory, které jsou součástí celkové zánětové reakce organismu na přímé či nepřímé poškození (inzult).
  • Etiologie ARDS
    • inzulty přímé,
    • inzulty nepřímé.
  • Základní patofyziologcké atributy ARDS
    • hypoxémie,
    • snížená poddajnost plic,
    • plicní hypertenze.
  • Klasifikace ARDS –⁠ tzv. berlínská definice
    • klasifikace ARDS podle poměru PaO2/FiO2
      • a) lehká forma (300–200),
      • b) středně závažná forma (200–100),
      • c) těžká forma (< 100);
    • eliminuje starší pojem ALI (acute lung injury) a doporučuje použití neinvazivní echokardiografie k vyloučení kardiální příčiny plicního edému.
  • Léčba ARDS obecně –⁠ 4 základní pilíře:
  1. Identifikace vyvolávající inzultu, který vedl k rozvoji ARDS, snaha o jeho odstranění (léčba infekce, stabilizace zlomenin apod.); při absenci přímých nebo nepřímých faktorů vzniku ARDS hledat jiné stavy imitující ARDS.
  2. Postupy směrující k úpravě stávající poruchy oxygenace a/nebo ventilace.
  3. Postupy k podpoře/náhradě ostatních orgánových funkcí v případě jejich dysfunkce nebo selhání.
  4. Minimalizace poškození plicní tkáně a ostatních orgánů našimi postupy.

2. Důležité body

    • Ventilátorem indukované poškození plic –⁠ charakteristika a jeho prevence.
    • Zásady tzv. bezpečné (protektivní) konvenční ventilace
      • dechový objem mezi 6–8 ml/kg ideální tělesné hmotnosti (t. hm.),
      • plateau tlak < 30 cm H2O,
      • PEEP > 5 cm H2O,
      • co nejnižší možná hodnota FiO2.
    • Mimotělní postupy podpory/náhrady plicních funkcí.
    • Tekutinová terapie u pacientů s ARDS.
    • Pronační poloha.
    • TRALI a jeho charakteristika.
    • Nový koncept –⁠ snaha o prevenci vzniku ARDS, jeho hlavní součásti tvoří:
      • dodržování zásad protektivní ventilace
        • a) dechový objem mezi 6–8 ml/kg ideální tělesné hmotnosti (t. hm.),
        • b) plateau tlak < 30 cm H2O,
        • c) PEEP > 5 cm H2O,
        • d) co nejnižší možná hodnota FiO2;
      • prevence aspirace
        • a) intubace prováděná zkušeným lékařem,
        • b) elevace horní poloviny těla,
        • c) používání chlorhexidinu pro orální hygienu,
        • d) postupy ke snížení kyselosti žaludečního obsahu u pacientů, u nichž není prováděna enterální výživa;
      • správná empirická antibiotická terapie a důsledná kontrola infekčního ložiska,
      • omezení přetížení tekutinami,
      • restriktivní transfuzní politika (cílová hladina hemoglobinu > 70 g/l),
      • pravidelné posuzování schopnosti spontánní ventilace a snaha o extubaci v co nejkratší možné době.
    • Vybraná EBM doporučení do klinické praxe léčby ARDS.

Umělá plicní ventilace

  • je doporučeno používat limitaci tlaku a objemu
    • a) plateau tlak < 30 cm H2O,
    • b) dechový objem mezi 6-8 ml/kg ideální t. hm.;
  • je doporučeno používat PEEP ke zlepšení oxygenace a k prevenci atelektáz
    • a) hodnota PEEP > 5 cm H2O,
    • b) vysoký PEEP je bezpečný;
  • u pacientů s ARDS lze používat jak tlakově, tak objemově řízenou ventilaci,
  • použití tzv. ultraprotektivní ventilace (velmi nízké dechové objemy a nízké inspirační tlaky) může dále zvýšit přínos protektivních postupů.

Pronační poloha

  • pronační poloha zlepšuje oxygenaci u pacientů s ARDS,
  • pronační poloha je považována za bezpečný postup u většiny pacientů s ARDS,
  • časné použití pronační polohy snižuje mortalitu pacientů s ARDS a pronační poloha by měla být použita u většiny pacientů se středně těžkým nebo těžkým ARDS,
  • lokální protokolizovaný postup snižuje výskyt komplikací spojených s pronační polohou.

Tekutiny

  • po iniciální stabilizaci je u všech pacientů s ARDS doporučována konzervativní tekutinová terapie,
  • sledování denní tekutinové bilance je doporučeno u všech pacientů s ARDS.

Nutriční podpora

  • enterální výživa by měla být preferována u pacientů s ARDS,
  • enterální výživa by měla být zahájena u pacientů s ARDS během 24–48 hodin od přijetí na pracoviště intenzivní péče.

Kortikoidy

  • kortikoidy nelze doporučit pro prevenci ARDS,
  • vysoké dávky nebo krátkodobé podávání kortikoidů neovlivňují klinický výsledek pacientů s ARDS,
  • nízké dávky kortikoidů podávané delší dobu zlepšují plicní fyziologické funkce u pacientů s ARDS, nicméně jejich univerzální použití u všech pa-cientů s ARDS nelze doporučit.

Svalová relaxancia

  • použití nedepolarizujících svalových relaxancií je spojeno se zlepšením oxygenace a snížením mortality u pacientů s ARDS,
  • použití nedepolarizujících svalových relaxancií pravděpodobně snižuje poškození plic způsobené umělou plicní ventilací (lepší adaptace pa-cienta k protektivní ventilaci, snížení vysokých transpulmonálních tlaků, redukce derekruitmentu),
  • použití nedepolarizujících svalových relaxancií by mělo být zváženo v časné fázi u pacientů s těžkým ARDS a po omezenou dobu.

Postupy mimotělní podpory/náhrady plicních funkcí

  • mimotělní membránová oxygenace (ECMO) je nejčastější způsob zlepšení oxygenace u pacientů s těžkým ARDS a měla by být zvážena u pacientů s těžkým ARDS nereagujícím na konvenční postupy,
  • mimotělní eliminace oxidu uhličitého (ECCO2R) představuje účinnou metodu eliminace oxidu uhličitého,
  • použití metod ECCO2R může zvýšit přínos protektivní ventilace u pacientů s nízkou plicní poddajností.

3. Klíčová slova pro vyhledávání, užitečné odkazy a zdroje

  • ww.ardsnet.org,
  • databáze –⁠ ARDS, ALI, adult/acute respiratory distress syndrome, lung Indry,
  • www.slideshare.net –⁠ do políčka „search“ napište „ARDS“.

Nová služba redakce časopisu lékařům v předatestační přípravě!

Lékaři bez atestace mohou zasílat své dotazy k atestačním otázkám přímo na adresucernyvla1960@gmail.com, na vaše dotazy bude zodpovězeno obvykle do 72 hodin, jen výjimečně déle. Na stejnou adresu rovněž zasílejte návrhy témat, o jejichž zpracování máte přednostně zájem.


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 4

2015 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#