Uvedené závěry rovněž potvrzují pozorování, že u mnoha žen došlo k exacerbaci či rekurenci choroby při poklesu hladiny estrogenů v rámci menstruačního cyklu, a na druhou stranu ke zlepšení klinického stavu došlo při estrogenním vzestupu.
A jaká je vlastně ona terapeutická schopnost estrogenů? Již studie na zvířatech prokázaly, že estradiol významně ovlivňuje dopamin a serotonin, čili klíčové neurotransmitery u schizofrenie. Epidemiologické studie také naznačují, že estrogen má ochrannou funkci proti propuknutí choroby. U mužů se schizofrenie primárně objevuje ve věku již mezi 16 a 19 lety, ale u žen mnohem později. Jedná se o období "poporodní", mezi 25 a 30 lety, a "perimenopauzální", ve věkovém rozmezí 45–50 let.
Klinické studie prokazují, že psychózy se u žen objevují právě v těchto obdobích (perimenopauzálně, po porodu a během menstruačního cyklu), a vždy mají souvislost s náhlým poklesem koncentrace estradiolu.
V současné studii, kde proběhlo srovnání s "placebovou" skupinou, došlo u skupiny léčené estradiolem k výraznému zlepšení psychopatologických symptomů. Hodnocení probíhalo podle PANSS (Positive And Negative Syndrome Scale). Pozitivními symptomy jsou míněny například halucinace a deziluze a negativními ztráta energie či radosti.
Vyšetřovaná skupina čítala 102 žen, všechny byly podle PANSS hodnoceny 60 body a více, což signalizuje těžkou schizofrenii. Všechny pacientky rovněž dostávaly svoji pravidelnou medikaci plus kožní náplast, ze které se denně uvolnilo 100 μg estradiolu, u kontrolní skupiny placebo. Monitorace symptomů pak probíhala každý týden po dobu jednoho měsíce.
Závěry studie ukázaly, že u žen, které dostávaly podpůrnou terapii estradiolem, došlo k prokazatelné redukci pozitivních a obecných psychopatologických symptomů ve srovnání s těmi, které dostávaly samotnou antipsychotickou medikaci. Podskupina přibližně 12 žen prodělala až dramatické zlepšení, podle PANSS od 80 k pouhým 10 bodům.
(pes)
Zdroj: Medscape Medical News 2008. Arch Gen Psychiatry 2008;65 : 955–960.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
