Česká stomatologie a praktické zubní lékařství

Antibiotika (ATB) patří mezi základní léčiva nemocniční péče. Jelikož počet využívaných molekul není velký a současně nová účinnější antiinfektiva přichází do klinické praxe pouze v omezeném množství, je třeba postupovat při léčbě těmi dostupnými s rozvahou a využívat všech možností k jejich co nejefektivnějšímu použití. Popsáno jinými slovy, rezistence na léčbu ATB se stala jedním z největších globálních zdravotních problémů posledních desetiletí a žádá si urgentní přehodnocování strategií v oblasti ATB terapie. Základním přístupem ATB politiky by mělo být usměrňování a opětovné přehodnocování procesů zacházení s ATB a začleňování nových prvků, které mohou problematiku koncepčně, ale i operativně pomoci kultivovat. Další možností je začlenění moderních přístupů v podobě inovativních terapeutických nebo aplikačních metod, ale i sofistikovaných technologií zaměřených na přesnou diagnostiku a optimalizaci dávkování. Většina současných přístupů se primárně zaměřuje na monitorování spotřeby ATB a racionální ordinaci zaměřenou na správný výběr ATB podle cílového patogenu a indikace s cílem minimalizovat jejich neopodstatněné užívání. Ačkoli jsou tyto strategie nepochybně zásadní, samy o sobě nedostačují k účinnému řešení problematiky antimikrobiální rezistence. Medicína 21. století se stává čím dál komplexnější a komplikovanější. Neustálý přísun nových poznatků vede více než kdy dříve k nutnosti kontinuálního profesního vzdělávání. Kritická analýza publikovaných studií je esenciální pro zajištění adekvátního převedení získaných poznatků do klinické praxe. Současným rozšiřujícím se trendem při poskytování nemocniční péče je multidisciplinární přístup založený na týmové spolupráci specialistů s hlubokou znalostí konkrétních disciplín. Článek se pohledem farmaceutů s různou specializací zaměřuje na současné přístupy a strategie, které vedou k zajištění efektivního a bezpečného použití ATB a přispívají k boji proti rostoucí mikrobiální rezistenci.

Evropská liga proti revmatismu (EULAR) vydala na konci roku 2023 aktualizovaná doporučení pro management systémového lupusu erythematodes (SLE), jež zohledňují pokroky, ke kterým se v posledních letech podařilo dospět. K dispozici je nyní několik modalit cílené léčby SLE, guidelines také obsahují specifické postupy pro terapii komplikací jako je lupusová nefritida. Připravili jsme pro vás stručné shrnutí aktuálních doporučení.

K základním benefitům přímých perorálních antikoagulancií (DOACs) patří absence nutnosti pravidelné kontroly koagulačních parametrů. Přesto je však otázka terapeutického monitorování těchto léčiv v odborných kruzích stále diskutovaným tématem. Uvažován je v tomto ohledu zejména dabigatran, a to vzhledem ke své větší citlivosti na faktory ovlivňující farmakokinetiku a užšímu terapeutickému indexu při inhibici trombinu v porovnání s inhibicí faktoru Xa. Nejnovější data však potvrzují, že se hladiny dabigatranu při jeho užívání udržují v cílovém rozmezí. V jakých případech má tedy význam sledovat jeho koncentraci v plazmě a jakými metodami ji lze stanovovat? Tuto problematiku prakticky shrnujeme formou otázek a odpovědí.