Pacienti s refrakterním akutně dekompenzovaným srdečním selháním s těžkou systolickou dysfunkcí zůstávají často odkázáni na kontinuální i. v. inotropní a vazodilatační léčbu, než se (někteří) dočkají mechanické srdeční podpory nebo transplantace srdce. Léčba sakubitril/valsartanem by mohla jejich situaci zlepšit, jako tomu bylo i v následujícím případu.

Karcinom prsu je nejčastějším maligním onemocněním u žen. Třetina žen s karcinomem prsu je starších než 70 roků a jejich podíl se bude dále zvyšovat. Terapie vyžaduje komplexní přístup, který spojuje onkologické zásady léčby s léčbou průvodních chorob vyššího věku.

V současné době rekonstrukci prsu vnímáme jako poslední fázi terapie karcinomu prsu. Následuje po té nejdůležitější fázi léčby, která se soustřeďuje na záchranu života pacientky a nikdy by neměla interferovat s léčbou karcinomu prsu. Výsledek rekonstrukce významně závisí na stavu tkání v místě po odstranění prsu, na tom, zda pacientka podstoupila radioterapii, a na ochotě pacientky podstoupit různě náročné druhy rekonstrukcí. Z hlediska časování mluvíme o rekonstrukci okamžité a odložené. Okamžitou rekonstrukci provádíme při jedné operaci hned po primárním výkonu (mastektomii nebo segmentektomii). Odloženou rekonstrukci provádíme zpravidla s odstupem minimálně 6 měsíců od mastektomie. Použití implantátu při rekonstrukci prsu patří mezi nejméně náročné techniky rekonstrukce. Délka operace a čas rekonvalescence jsou obvykle kratší než u jiných typů zákroků. Rekonstrukce prsu pomocí vlastní tkáně spočívá nejčastěji v přesunu laloku složeného z kůže, podkožního tuku a někdy i svalů na hrudní stěnu, aby se tím vytvořil objem a tvar nového prsu. Po vytvoření úvodního tvaru a objemu prsu následují další operace, které se snaží vylepšit tvar a symetrii anebo obnovit dvorec s bradavkou.

Mamární rekonstrukce může mírnit trauma, které s sebou přináší léčba karcinomu prsu. Lze ji zahájit bezprostředně po mastektomii (okamžitá rekonstrukce), nebo s časovým odstupem. Pro většinu pacientek s karcinomem prsu byla okamžitá rekonstrukce v ČR dosud prakticky nedostupná. V roce 2007 jsme v Masarykově onkologickém ústavu zahájili program okamžitých mamárních rekonstrukcí. Zatím bylo operováno 77 žen, převážně v časnějších onkologických stadiích. Používáme dvoudobou metodu s použitím tkáňového expandéru a silikonového implantátu. Naše data ještě neumožňují činit závěry o onkologické bezpečnosti postupu či o subjektivní spokojenosti pacientek, nepředpokládáme však, že se budou významně lišit od výsledků dosud v literatuře prezentovaných. Ani přes vynaložené úsilí nejsme zdaleka schopni plně pokrýt poptávku. Věříme, že budeme postupně následováni ostatními pracovními týmy, k čemuž jistě přispěje zamýšlená koncentrace pacientek s mamárními karcinomy na specializovaná pracoviště.

S novými léčebnými možnostmi hemofilie A bez inhibitorů je na místě otázka nákladové efektivity jednotlivých léčebných přístupů. Výsledky modelu srovnávajícího substituční léčbu a emicizumab z hlediska nákladové efektivity byly představeny na nedávno proběhlé konferenci ASH.

Stárnoucí populace osob s hemofilií s sebou přináší nové zkušenosti i výzvy a vede k hledání co nejbezpečnější a současně efektivní léčby i prevence onemocnění typických pro starší věk –⁠ zejména kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních chorob. Je třeba si uvědomit, že tyto komplikace jsou i pro osoby s hemofilií reálným rizikem, jež bylo doposud spíše podceňováno.

Mezinárodní skupina specialistů se v letech 2016–2017 podrobněji zaměřila na zhodnocení aktuálních možností terapie kašle. Autoři ve své analýze vycházeli z individuálně připravených přehledů využívajících databáze Medline a Embase a výsledky své práce prezentovali v loňském roce v periodiku Pulmonary Pharmacology & Therapeutics.

U mnohých kriticky nemocných pacientů se rozvinou poruchy hemostázy počínaje izolovanou trombocytopenií a komplexními defekty typu diseminované intravaskulární koagulace konče. Nově vzniklá trombocytopenie a multiorgánové selhání předikuje špatný výsledek. Pokles destiček u kriticky nemocného člověka má mnoho různých příčin a každá z nich může vyžadovat specifický typ léčebné a podpůrné péče. V posledních letech se mění pohled na patogenezi a klinický přístup k řešení mnohých poruch hemostázy kriticky nemocných pacientů. Nové poznatky pomáhají určit optimální diagnostickou a diferenciálně diagnostickou strategii.

Co dělají pro své lékaře a další zdravotníky žádaní zaměstnavatelé? A proč nemají problémy je přilákat a udržet si je? Odpovědi nabízejí vítězové studie TOP zaměstnavatelé 2025 v kategorii Farmacie & zdravotnictví, kterým dali nejvíc hlasů studenti lékařských a farmaceutických fakult.

Lidský mozek prochází v určitých vývojových obdobích rychlými změnami. Dětství, adolescence a pokročilé stáří mezi ně bezesporu patří. Zdá se, že po většinu dospělého věku se vlastně nic moc neděje. Ukazuje se ale, že mozkové hodiny začínají zrychlovat už kolem 40.–50. roku života. Jaký vliv tyto plíživé změny mají na naše budoucí zdraví?

Metaanalýza publikovaná v srpnovém vydání Journal of Dentistry se věnovala účinkům znecitlivujících zubních past na hypersenzitivní dentin v porovnání s negativní kontrolou.

Tromboembolická nemoc (TEN) je dobře známou preventabilní příčinou morbidity a mortality u pacientů s traumatem. V rámci zlepšení jejich prognózy je tak nezbytnou součástí léčby farmakologická tromboprofylaxe, například pomocí nízkomolekulárních heparinů (LMWH). Již v dříve publikovaných studiích ovšem bylo poukázáno na skutečnost, že standardní dávkování LMWH může být spojeno s nedostatečnou hladinou aktivity měřené pomocí parametru anti-Xa.

Na Prague Endoscopy Days  přivítali odborníci na léčbu ulcerózní kolitidy na speciálním sympoziu první účinnou látku ze skupiny selektivních modulátorů receptoru pro sfingosin-1-fosfát (S1PR), která je pro pacienty s touto diagnózou nově k dispozici –⁠ ozanimod. MUDr. Jana Koželuhová, Ph.D., z 1. interní kliniky LF UK a FN Plzeň ve svém sdělení stručně představila jeho mechanismus účinku i bezpečnostní profil. Důkazy ohledně klinické účinnosti v indukční i udržovací fázi léčby doplnil doc. MUDr. Pavel Drastich, Ph.D., z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM Praha.