Panitumumab, monoklonální protilátka cílící na receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR), dokáže prodloužit dobu přežití pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem (mCRC). Tato látka se používá v různých liniích léčby v kombinaci s chemoterapií nebo v monoterapii za podmínky nepřítomnosti mutace v onkogenu RAS. Schválení konkrétních indikací bylo podpořeno výsledky studií v jednotlivých liniích terapie mCRC, z nichž přinášíme přehledný souhrn klíčových dat.

Buňky kolorektálního karcinomu (CRC) reagují na podávanou cílenou léčbu různými způsoby. Kromě zániku, který je cílem farmakoterapie, se také dokážou adaptovat a přežít, a to pomocí změn ve svém genomu. Je důležité si uvědomit, že vzniklá rezistence na cílenou léčbu může, ale také nemusí být společná v rámci jedné lékové skupiny či jednoho mechanismu účinku.

Léčba diseminovaného kolorektálního karcinomu se v posledních letech 15 letech výrazně změnila. I přes námi doporučenou efektivní terapii nás ovšem někdy rozhodnutí našich pacientů dostávají do situací, jež nejsou standardní, přesto však své řešení mají. Tak tomu bylo i v případě 59letého muže v následující kazuistice.

Záznam odborného semináře na téma infekcí vyvolaných MDR bakteriemi, jenž se uskutečnil dne 2. 11. 2021 v Lékařském domě v Praze

Vážená paní doktorko, Vážený pane doktore, Česká internistická společnost ČLS JEP Vás zve ke sledování sympozia, které se uskuteční ve středu 3. listopadu od 17. hodin.
Více informací najdete v níže přiložené pozvánce.

Vážená paní doktorko, Vážený pane doktore, Česká internistická společnost ČLS JEP Vás zve ke sledování sympozia, které se uskuteční ve středu 3. listopadu od 17. hodin.
Více informací najdete v níže přiložené pozvánce.

Metaanalýza 10 randomizovaných studií zjišťovala, zda je časná intervence v počáteční fázi psychózy u pacientů se schizofrenií spojená s lepšími výsledky než obvyklá péče.

Schizofrenie je onemocnění charakterizované určitým stupněm poruchy kognice, ale také zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, které bývají příčinou zhoršených kognitivních funkcí u běžné populace. Cílem rozsáhlé metaanalýzy bylo ozřejmit asociaci mezi kardiovaskulárními rizikovými faktory a kognitivními poruchami u pacientů se schizofrenií a schizoafektivní poruchou, a to v návaznosti na výsledky předchozí menší studie, ve které byla prokázána asociace mezi metabolickým syndromem, diabetem a kognitivními poruchami.

Trazodon patří mezi účinné modality v léčbě depresivních příznaků u seniorů. Stejně jako v případě jiných léků je však nutné uvážit přidružená onemocnění a medikaci. Kdy a jak trazodon u geriatrických pacientů nasadit, v jaké dávce a na co si dát pozor?

Newyorští autoři ve své recentně publikované retrospektivní analýze ověřovali hypotézu, že osoby s alergickou rýmou vyvolanou alergií na roztoče domácího prachu mají zvýšené riziko poruchy dýchání během REM fáze spánku, a to na základě objektivního zhodnocení pomocí polysomnografie.

Z výsledků předchozích studií vyplynulo, že perorální antidiabetikum empagliflozin snižuje riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin nebo hospitalizace pro srdeční selhání u pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory (HFrEF), a to u diabetiků i pacientů bez diabetu. Cílem klinické studie EMPEROR-Reduced bylo doplnit údaje o vlivu empagliflozinu na výskyt příhod zhoršení srdečního selhání vyžadujících léčbu za hospitalizace nebo ambulantní léčbu.

Jak ukazuje poslední výzkum, jedna z moderních skupin antidiabetik –⁠ inhibitory SGLT2 neboli glifloziny –⁠ přináší benefity nejen v diabetologii, ale i v kardiologii a nefrologii. Bylo potvrzeno, že zástupci této třídy léčiv prodlužují život nemocných, snižují výskyt velkých kardiovaskulárních (KV) příhod a riziko srdečního selhání (HF) a zlepšují renální funkce. Z nedávno publikované práce navíc vyplývá, že KV přínos empagliflozinu je nezávislý na počtu kompenzovaných KV rizikových faktorů a projeví se již během prvních 3 měsíců léčby.

V souvislosti s koronavirovou pandemií se hned od počátku vynořily obavy ohledně preskripce inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a blokátorů receptoru AT1 pro angiotenzin II (ARBs; sartanů), jež působí přes renin-angiotenzin-aldosteronový systém (RAAS). Tyto legitimní otázky vycházely z poznatků o základní roli enzymu ACE2 při infekci COVID-19 a podpořily je hypotézy publikované v odborném tisku již na jaře 2020. Virus SARS-CoV-2 totiž využívá ACE2 jako membránový receptor ke vstupu do cílových buněk. Blokátory RAAS mohou tvorbu tohoto enzymu zvyšovat, a teoreticky tak vstup viru do buněk usnadnit. Jak je tomu tedy rok a půl po vypuknutí pandemie v reálné praxi a co vyplynulo z později publikovaných prací i doporučení odborných společností?

Kombinovaná antihypertenzní léčba je doporučena u pacientů s nedostatečnou léčebnou odpovědí na monoterapii nebo i jako iniciální léčba u osob s vysokým kardiovaskulárním rizikem. Jednou z možností kombinované terapie je fixní kombinace kandesartanu s blokátorem vápníkových kanálů amlodipinem, která podle výsledků řady studií vykazuje výraznou účinnost a příznivý bezpečnostní profil.

Volba vhodného přípravku pro zvládnutí akutního krvácení u pacientů se získanou hemofilií A není vždy jednoduchá. Zajímavý pohled a doporučení přináší modelová analýza hodnotící cenu a efektivitu jednotlivých dostupných přípravků.