rizikové faktory

Vrozený deficit faktoru XIII (FXIII) je závažným krvácivým onemocněním, které představuje celoživotní zátěž –⁠ tendenci ke zvýšenému krvácení, porušené hojení ran či opakované potraty. Článek publikovaný recentně v časopise Haemophilia shrnuje dosud publikovanou literaturu týkající se nejenom komplikací této krvácivé poruchy, ale i péče o postižené jedince.

Na patogenezi roztroušené sklerózy (RS) se podílejí jak dědičné faktory, tak vlivy prostředí. Jedním z charakteristických nálezů u RS je zvýšená intratekální syntéza protilátek typu IgG. Hladiny těchto protilátek se značně liší mezi pacienty, ale u jednotlivce dlouhodobě zůstávají poměrně stálé a výrazně je neovlivňují ani hlavní terapeutické postupy.

Anafylaxe je závažná celková alergická reakce, která se rozvíjí během několika minut až hodin a může pacienta ohrozit na životě. Prevalence potravinové anafylaxe se ve vyspělých zemích světa zvyšuje především u dětí a mladých dospělých. Nejdůležitějším rizikovým faktorem potravinové anafylaxe je potravinová alergie.

Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.

Popularita mobilních telefonů během posledních deseti let celosvětově dramaticky vzrostla. Kombinace tohoto faktoru a nabídek mobilních operátorů na neomezená volání za fixní cenu vedla v poslední době k nárůstu výskytu lokálních alergických reakcí na kovové části mobilního telefonu obsahující nikl sulfát a šestimocný chrom.

Kombinace cílené terapie a chemoterapie s fluorouracilem je v současné době základem léčby metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC). Inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) vedou u pacientů bez mutace KRAS na exonu 2 v první linii léčby k delšímu intervalu do progrese onemocnění (PFS) i delšímu celkovému přežití (OS).

Dosud bylo publikováno jen málo studií, které by byly zaměřeny na podávání faktoru IX (FIX) v rámci sekundární profylaxe u mužů s hemofilií B (HB). Aktuálně byly publikovány výsledky studie, která byla zaměřena na účinnost a bezpečnost dvou profylaktických režimů s rekombinantním přípravkem nonacog alfa. Profylaktické režimy byly srovnány i s režimem on-demand.

Podtlaková terapie (NPWT) se v posledních letech stala klíčovým nástrojem při léčbě komplikovaných ran v kardiochirurgii. Následující sdělení se proto zaměřuje na přínosy této metody. Podtlakový systém Vivano nejen významně zkracuje dobu hospitalizace pacientů, ale také zlepšuje jejich celkovou kvalitu života. Při preventivním využití výrazně snižuje riziko dehiscence operačních ran, což urychluje finální zhojení a předchází dalším problémům.