vitamín d

Variace hladiny IGF-1 by mohly vysvětlovat rozdílnou odpověď na léčbu růstovým hormonem.

Global Obstructive Lung Disease Initiative (GOLD) aktuálně doporučuje jako preferovanou léčbu chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) zejména bronchodilatancia. Loni publikovaný článek přehledně shrnuje výhody duální bronchodilatace současným podáváním látek ze dvou skupin, jež se vzájemně doplňují a potencují příznivý efekt léčby, a uvádí indikace vhodné pro tuto kombinaci.

Elektroretinogram optimalizovaný pro screening glaukomu (PERGLA) je neinvazivní metoda objektivního měření funkčnosti retinálních gangliových buněk (RGC).

Cílem terapie glaukomu s otevřeným úhlem je zabránění progrese ztráty zraku snížením nitroočního tlaku. V publikované literatuře doposud nebyly zaznamenány placebem kontrolované studie hodnotící zachování zrakové funkce. Tato studie tak nově přináší výsledky přímého porovnání latanoprostu s placebem v prevenci zhoršovaní zraku.

Diabetes mellitus je závažné chronické onemocnění, které kvůli svému stále rostoucímu výskytu představuje významný problém pro společnost ve vyspělých zemích. Hlavní příčinou morbidity a mortality u pacientů s diabetem 2. typu jsou kardiovaskulární onemocnění a pravděpodobnost jejich výskytu zvyšuje současné chronické onemocnění ledvin. V současné léčbě diabetu se proto preferují antidiabetika, která mají zároveň i kardioprotektivní a nefroprotektivní účinky.

V upraveném mezinárodním konsenzu týkajícím se managementu primární imunitní trombocytopenie (ITP) z roku 2019 je uvedeno několik bodů shrnujících vhodnou prvotní léčbu u nově diagnostikovaných jedinců s ITP.

Bolest orofaciální oblasti a krku je velmi častým důvodem vyhledání lékaře a způsobovat ji mohou různé patologické procesy. Jednou z příčin může být také Eaglův syndrom, poměrně vzácná nozologická jednotka, která často uniká pozornosti lékařů.

Zavedení inhibitorů tyrozinkináz (TKI) do léčby pacientů s chronickou myeloidní leukemií (CML) zásadním způsobem zlepšilo jejich prognózu a prodloužilo přežití téměř na úroveň celkové populace. Expozice dlouhodobě až celoživotně podávané léčbě je však zatížena rizikem nežádoucích účinků, snížením kvality života, vysokými finančními náklady i psychickým stigmatem trvalé připomínky existence nádorového onemocnění. Úplné vysazení dlouhodobé terapie a dosažení tzv. remise bez nutnosti podávání léčby (treatment-free remission –⁠ TFR) se stalo novým cílem léčby pacientů s CML, který je však reálně dosažitelný jen u malé části z nich. Stále větší pozornost je tak věnována optimalizaci dlouhodobé léčby zejména ve smyslu redukce dávek TKI či jejich přerušovaného podávání s cílem zlepšit toleranci léčby a přitom udržet dostatečnou účinnost. Původně doporučené standardní dávky TKI, jaké vyplynuly z farmakokinetických a farmakodynamických studií, si vyžádaly v několika případech modifikaci již v průběhu následného klinického zkoušení, zejména na vrub přibývajících dat o snášenlivosti léčby. Snahy o další snižování dávek či úpravu dávkovacích schémat nacházejí podporu v příznivých datech již publikovaných analýz či jsou předmětem řady probíhajících klinických studií vč. těch, které mají jako konečný cíl dosažení TFR. Výzva ke zvážení redukce dávky TKI je začleněna i v nových doporučeních Evropské leukemické sítě pro léčbu CML. Předkládaný článek nabízí ucelený přehled dosavadních pokusů o optimalizaci dávek TKI a jejich výsledků v širším kontextu vývoje na poli standardního dávkování a přibývajících poznatků v oblasti farmakokinetiky.