Autoři se zaměřili na tvorbu protilátek proti SARS-CoV-2 po vakcinaci u pacientů po autologní či alogenní SCT. V předkládané průřezové studii pracovali se souborem 51 pacientů, kteří podstoupili SCT (autologní SCT 23 a alogenní SCT 28 osob) a byli očkováni vakcínami od společností Pfizer/BioNTech nebo AstraZeneca. Nábor účastníků probíhal od 1. května do 30. listopadu 2021. Výzkumníci shromáždili vzorky krve a testovali v nich přítomnost IgG protilátek proti spike proteinu viru SARS-CoV-2, a to s využitím metody ELISA.
Obavy týkající se imunitní ochrany se nepotvrdily ani u pacientů, jimž byla podávána medikace v rámci profylaxe reakce štěpu proti hostiteli (GvHD), konkrétně cyklosporin, takrolimus, sirolimus či ruxolitinib, ani u nemocných užívajících cílenou terapii, konkrétně nivolumab, bortezomib, ixazomib.
(esr)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
