Nedávný průzkum mezi více než 2000 lékaři ve Velké Británii ukázal, že 78 % praktických lékařů a 65 % nemocničních lékařů se potýká s morální tísní (moral distress). 83 % z nich uvedlo, že je to způsobeno současnými problémy zdravotnického systému NHS. Tento nesoulad mezi tím, jakou péči by chtěli lékaři poskytovat, a tím, co jim systém umožňuje, může mít závažné důsledky, včetně deprese a posttraumatické stresové poruchy.
Mezi nejčastější stresory patří nedostatek financí, dlouhé čekací doby, nedostatek lůžek a personálu, které vedou k nutnosti poskytovat péči pod profesionálními standardy. 65 % lékařů trápí, že pacienti přicházejí se zdravotními problémy, jimž by bylo možné předejít lepšími životními podmínkami. Kvůli psychickému vyčerpání zvažuje 40 % lékařů odchod ze zdravotnictví nebo předčasný důchod. 70 % pociťuje v práci takovou nespokojenost, že to ovlivňuje jejich spánek, a 81 % hlásí negativní dopad na duševní zdraví.
Podle Dr. Johna Holdena, vedoucího lékaře MDDUS, která realizovala průzkum, jsou obzvláště zranitelní praktičtí lékaři. Ti jsou dlouhodobě vystaveni pacientskému utrpení a často pracují v izolaci a s minimálním oceněním. „Situace by neměla být podceňována, protože má schopnost narušit odolnost již tak přetížených lékařů,“ varuje Holden.
Mezi alarmující zjištění patří i skutečnost, že pětina lékařů někdy přemýšlela o sebepoškození nebo sebevraždě, přičemž 85 % z nich to přičítá dopadu své práce. 84 % lékařů zažilo verbální napadení pacientem, 24 % dokonce fyzické. Dvě třetiny lékařů uvedly, že jejich ordinace „absolutně není připravena" na strategický přesun zdravotní péče z nemocnic do komunitních zařízení.
Průzkum ukázal, že mezi zdravotníky narůstá výskyt tzv. únavy ze soucitu (compassion fatique), která nejčastěji postihuje mladé lékaře. Téměř polovina lékařů se přitom obává, že tento stav zvyšuje riziko chyb v péči, a tři pětiny přiznávají, že ovlivňuje jejich schopnost komunikovat s pacienty.
Únava ze soucitu coby jev existuje dlouho, ale až nyní se mu věnuje větší pozornost. Obecně se popisuje jako osobní cena za poskytování péče. Je také známa jako sekundární nebo zprostředkované trauma, což koresponduje s tím, že trauma druhých se může stát traumatem pečujícího.
Tento stav zahrnuje:
Vzhledem k tomu, že průzkum proběhl ve Velké Británii, vyvstává otázka, do jaké míry se situace dotýká českých zdravotníků. Mnozí pamětníci ještě vzpomínají na přednosti socialistického systému zdravotní péče, který byl v některých ohledech záviděný i v zahraničí. Budou čeští lékaři následovat osud britských kolegů, vyčerpaných až na hranici únosnosti? Hrozí nám kolaps zdravotního systému v důsledku přetížení a vyhoření těch, bez nichž se péče neobejde?
Zavírání očí nad problémy, jakými je duševní zdraví zdravotníků a jejich morální kompetentnost, může vést k fatálním selháním v péči o pacienty, nebo dokonce sebepoškození poskytovatelů péče. Nedávné tragické úmrtí profesora lékařské psychologie Radka Ptáčka je smutným příkladem podcenění tohoto problému. A připomíná, že vedle systémových řešení je nezbytné myslet i na vlastní wellbeing.
V článku pro The Guardian zdůrazňuje autor Roland Bull, že medicína by se neměla ztotožňovat s identitou a že sebepéče je součástí lékařské etiky, ne luxusem. Již studenti medicíny by si měli osvojovat strategie sebepéče. Zásada nihil nocere by měla začínat u lékaře, nikoli až u pacienta.
Bull poukazuje na paradox, že medicína, která si klade za cíl zlepšovat zdraví, dlouhodobě zanedbává zdraví samotných lékařů. Uvádí, že lékaři se někdy chovají, jako by překročili hranice lidského života a splynuli s medicínou ve smyslu poslání, navzdory tomu, že tato profese je založena převážně na aplikaci vědeckých principů. Někteří lékaři často mají tendenci zapomínat, že jsou především lidé. Měli by ovšem vést v patrnosti, že vyhoření nikomu nepomůže – a může dokonce ublížit.
(asa)
Zdroje:
1. Here’s what I learned in medical school – beyond the curriculum. The Guardian, 24. 12. 2024. Dostupné na: www.theguardian.com/commentisfree/2024/dec/24/heres-what-i-learned-in-medical-school-beyond-the-curriculum
2. Seven in 10 GPs in UK suffer from compassion fatigue, survey finds. The Guardian, 2. 1. 2025. Dostupné na: www.theguardian.com/society/2025/jan/02/seven-in-10-gps-in-uk-suffer-from-compassion-fatigue-survey-finds?utm_source=chatgpt.com
3. Why are GPs more prone to compassion fatigue? Pulse, 10. 1. 2025. Dostupné na: www.pulsetoday.co.uk/views/clinical-areas/mental-health-pain-and-addiction/why-are-gps-more-prone-to-compassion-fatigue
4. Most UK doctors experiencing moral distress, survey shows. MDDUS, 28. 12. 2023. Dostupné na: www.mddus.com/about-us/media-centre/2023/december/most-uk-doctors-experiencing-moral-distress,-survey-shows
5. Únava ze soucitu. O co jde a jak jí předcházet? Naše zdravotnictví, 28. 6. 2022. Dostupné na: nasezdravotnictvi.cz/aktualita/unava-ze-soucitu
