Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí na světě. Světová zdravotnická organizace, Evropská unie i jednotlivé státy proto využívají algoritmy pro předpovídání rizika kardiovaskulárních onemocnění u různých demografických skupin obyvatel. Jejich cílem je identifikovat rizikové skupiny, pro které se poté nastavují konkrétní opatření, například screeningové programy.
Nedávné výzkumy ale ukázaly, že aktuálně nejčastěji používané algoritmy – americký ASCVD, evropský SCORE2 a britský QRISK3 – nezohledňují hned 7 významných rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob: nádorová onemocnění mozku, plic nebo ústní dutiny, leukémii, Downův syndrom, CHOPN a poruchy učení. Kromě nich pak byly zjištěny i další dva prediktory vyskytující se výhradně u žen, konkrétně preeklampsie a poporodní deprese.
Pro vývoj nového algoritmu QR4 vědci využili databáze QResearch a Clinical Practice Research Datalink, které obsahují anonymizované údaje více než 16 milionů osob z Velké Británie, spadajících pod britskou Národní zdravotní službu (NHS). Do samotné studie pak zahrnuli pouze zdravotní údaje dospělých ve věku 18–84 let z období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2021.
K nově zjištěným i stávajícím faktorům pak vědci navíc zjišťovali i to, které věkové skupiny ovlivňují konkrétní rizikové faktory více a které méně. Na základě toho pak mohli jednotlivým faktorům i věkovým skupinám přiřadit správné koeficienty pro výpočty.
Oproti předchozím modelům pak nový algoritmus QR4 zohledňuje navíc také rizika úmrtí na jiné příčiny než ty kardiovaskulárního charakteru. Zejména u starších věkových skupin se tak snižuje současné nadhodnocování kardiovaskulárních rizikových faktorů.
Následná testování a kalibrace pak ukázaly, že výkonnost nového modelu QR4 je výrazně přesnější než u současných algoritmů. V porovnání s modelem QRISK3 vykazoval nový model mnohem lepší shodu mezi předpovídaným a následně zjištěným rizikem. Srovnání s modely SCORE2 a ASCVD zase ukázalo, že evropský model některé faktory podhodnocoval, zatímco americký nadhodnocoval.
Jak ale autoři studie sami upozorňují, v případě rizikových faktorů spojených s výskytem dalších chorob, především nádorových onemocnění, je nutné posuzovat riziko kardiovaskulárních onemocnění v kontextu původní diagnózy. Použití nového algoritmu u pacientů s nádorovým onemocněním proto podle nich bude nutné dále zvážit a zohlednit jeho přínos pro konkrétní případy.
Jinak by se tak mělo například vyhodnocovat riziko u pacientů s nádory plic, kde 5leté přežití od diagnózy dosahuje přibližně jen 15 %, a jinak u pacientů s leukémií nebo nádorovým onemocněním ústní dutiny, z nichž přežívá 5let až 90 %.
Podle autorů studie se tedy otevírá prostor pro další výzkumy, které by souvislosti mezi léčbou nádorových onemocnění a následným rizikem kardiovaskulárních chorob lépe prozkoumaly a popsaly.
(jko)
Zdroj: Hippisley-Cox J., Coupland C. A. C., Bafadhel M. et al. Development and validation of a new algorithm for improved cardiovascular risk prediction. Nat Med 2024; 30 (5): 1440–1447, doi: 10.1038/s41591-024-02905-y.
